SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




......ALIVE?! -13. kapitola

Nečekaný host

A dny plynuly dál, za dobu se Minato neukázal, což Sakuře ani nevadilo, svých starostí měla nad hlavu. Jedna z největších byla její stále se zvětšující bříško. Momentálně se nacházela v sedmém měsíci a nebyla to žádná sranda. I když ji čekali ještě dva, sotva vyšla schody. Ale jinak se cítila jako v pohádce.
Jednoho dne se vydala jen na malou odchůzku Konohou. Byl zrovna krásný jarní den. Naruto byl na misi, takže na několik dní osamotněla, ale na druhou stranu byla ráda.
Pomalu mířila k svému místečku, když ale zjistila, že je obsazené. Založila ruce v bok. Chystala se toho neznámého bez omluvy vyhodit, ale…
Neznámí se zatvářil stejně překvapeně jako ona. Jakmile si ji povšimnul, postavil se a svůj pohled směřil na její rostoucí bříško. Oba na sebe ještě několik minut nevěřícně hleděli.
„Sasukéééé.‘‘ Vykřikla skočila mu do náruče. Ihned propukla pláči. Sasuke ji pomalu objal, měl strach, aby ji nezmáčkl moc. Sakura se k němu chtěla víc natisknout, ale její bříško ji to nedovolovalo.
„Něco je mezi námi.‘‘ Usmál se Sasuke a pohladil ji po bříšku. Sakura se usmála, ale stále k němu byla natisklá.
„Sakuro, možná to bude stačit nebo bude Minato žárlit.‘‘ Jak slyšela jeho jméno hned se do něj oddělila. Tohle bylo poprvé po dlouhé době co si na něj vzpomněla. Co ji víc překvapilo, že o tom všem ví. Trochu znejistila a ustoupila o několik kroků zpět.
„Neboj, nemám v plánu to nikomu říct, Minato je můj dobrý přítel.‘‘ Uklidnil ji. Sakuře se trochu ulevilo, ovšem stále nemohla v hlavy vyhnat Minata.
Nechtěla to teď však nijak rozebírat, hlavně byla šťastná, že je tu. Hned ho vzala za ruku a i přes jeho odpor a táhla k jejímu domu. Musela mu toho hodně říct. Škoda, že tu nebyl taky Naruto. Určitě by měl radost.

„Jakože víš o Minatovi?‘‘ Vyslýchala ho Sakura. Už mu řekla všechno co mohla a tak bylo načase to zněj vytáhnout. Sasuke se usmál a mírně sklopil hlavu. Trochu mu dělalo problém dívat se ji do očí, protože pokaždé sklouzl na její bříško a začal závidět. Ovšem neměl v plánu kazit někomu štěstí.
„Jak už jsem říkal jsem přátelé.‘‘ Odpověděl ji a pozvedl hlavu. Pohlédl ji do usměvavé tváře. S bříškem ji to moc slušelo a k tomu když se usmívala. Možná byla chyba nechat si ji proklouznout mezi prsty. Kdyby tomu tak nebylo, to dítě by bylo teď jeho.
„Stalo se něco Sasuke,‘‘ Optala se ho a chytla ho za ruku. On pozvedl hlavu od jejího bříška a podíval se ji do očí. Stále se usmívala, musel ji usměv oplatit.
„Takhle ses na mě nikdy nesmál.‘‘ Podoknula a přiblížila se k němu víc. Sasukeho začalo nepříjemně šimrat v břiše. Nezmohl se na jediné slovo, jen se ji díval do těch nádherných pistáciových očích. Dobře věděl, že nesmí. Ona je pro něj zakázané ovoce. Ovšem jeho chtíč byl tak velký, až si ji nakonec přitáhl ke svým rtům. Nebránila se a tak uznal, že nedělá nic špatného. Ona však při první okamžiku poznala, že je to jiné než s Narutem nebo s Minatem. Chyběla ji tam jiskra, ale i tak ho dál s chutí líbala.
Dveře klaply, oba se i hned od sebe oddělili a Sakura nadšeně vyběhla ke dveřím. Hned u dveří skočila unavenému Narutovi do náruče. I přes všechnu únavu ji pevně objal. Tak rád ji viděl.
„Mám pro tebe malé překvapení.‘‘ Oznámila mu radostně a za ruku ho zatáhla do pokoje. Tak už na ně Sasuke čekal. Tvářil se rozpačitě. Nevěděl co mu má vlastně říct a doufal, že se ho v krajní situaci Sakura zastane.
Ovšem to co si dopředu namyslel v jednom okamžiku zapomněl, jakmile se mu před dveřmi objevil Naruto.
Oba na sebe mlčky hleděli ani jeden netušil co má říct, což způsobilo trapné ticho.
„Naruto…,‘‘ Pošeptal Sasuke, ale Naruto už ho mezitím přátelsky objal. Trochu se mu ulevilo, ovšem ještě neměl vyhráno.
„Jsem rád, že jsi tu.‘‘ Řekl Naruto a mile se na něj usmál.
„Možná bychom to měli oslavit.‘‘ Zaradoval se Naruto a přinesl několik flašek. Sasuke se šibalky usmál a ihned se k němu přidal. Sakura využila situace a šla se projít. Vrátila se zpět na své místečko, tentokrát už nebylo obsazené. Uvelebila se na něj a rozhlédla se po krajině. Únavou zanedlouho zavřela oči ani si neuvědomila, že by tu mohla usnout, ale stalo se.

Něco ji začalo hřát na tvářích. Myslela si, že je doma a ten kdo ji hladí po tvářích je Naruto. Ovšem skutečnost byla jiná. Pootevřela oči, něco blonďatého stála vedle ní, ale podle vůně poznala někoho jiné ho než Naruto. Otevřela oči pořádně a pohlédla mu do tváře. Trochu se polekala, ale on ji přiložil dva prsty na rty, aby nemohla křičet.
„Promiň nechtěl jsem tě vystrašit.‘‘ Pošeptal a přitáhl si ji a bradu k sobě. Polekala se, ale jeho polibky ji zastavily. Neodolala, po tak dlouhé době konečně ucítila jeho rty. Objala ho kolem krku a přitáhla si ho k sobě.
On se však od ní odtáhl. Nepochopila to, jako by se něco změnilo.
„Už musím, chtěl jsem ti dát sbohem.‘‘ Řekl sklíčeně a zmizel v záblesku. Sakura tam nějakou dobu stála jako opařená. Stále přemýšlela nad tím, zda to byl jen sen nebo skutečnost. Co ji však víc vyděsilo, byla jeho slova.
Nejlepší však pro ni teď bylo nad tím moc nepřemýšlel. Slunce už pomalu zapadalo, bylo načase jít domů.
Jak taky předpokládala doma nalezla jen dva opilce. Zamračila se a odkráčela do svého pokoje. Převlékla se a zalehla do postele. Dlouho si nepoležela. Zanedlouho ji vyrušily houpavé kroku. Otevřela oči a posadila se. Kroky stále míjeli její pokoj. Někdo nejspíš pochodoval před jejím pokojem, nejspíš nebyl zcela rozhodnut, jestli má vejít nebo zůstat. Ona, aby mu to ulehčila vyšla ven.
Před jejím pokojem pochodoval opilý Sasuke. Houpl se ze strany na stranu a na tváři měl přihlouplý úsměv. Jednou rukou si protřela obličej.
„Sasuke co tady pochoduješ.‘‘ Povzdychla si. On byl však rychlejší a přimáčkl ji mezi zeď a jeho tělo. Trochu zasténala, přimáčkl ji břicho. Ovšem bylo ji to i moc nepříjemné, táhl z něj alkohol.
Čekala, že ji snad bude osahávat, ale on se jen na místě několikrát otočil dokola a pak spadl na zem. Sakura se chytla za hlavu. Doufala, že se ještě nepřijde ten druhý. Naruto však spokojeně chrápal na křesle s jednou flaškou saké. Jediná, ve které něco zůstalo.
Ona si oddychla, neměla sílu na to, aby je někam odtáhla a tak je nechala na původním místě a uklidila to pečlivě kolem nich. Nakonec byla tak unavená, že se zbytek domu vykašlala a šla si lehnout.

4.857145
Průměr: 4.9 (7 hlasů)