SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Cena za tvou krásu

Procházel tmavými zákoutími půlnočního Seoulu. Všude byla tma, tak hluboká, že byste lehce přehlédli kdejakého ležícího bezdomovce na rohu. Světla pouličních lamp svítila chabě, jako by umírala společně se světlem, které už nikde nenašlo místo.
Na cestu si musel svítit mobilem. Baterka značně slábla a aby si zavolal taxi, na to už bylo pozdě. Do hotelu to měl přes tuhle část města nejkratší a nechtěl zbytečně plýtvat kreditem. Nemusel si přece vždy vozit zadek. A takhle alespoň nevyjde ze cviku a na zítřejší photoshooting bude ve skvělé formě. Vyšlo mu to prostě skvěle. Dokonce jej ani fanoušci neobtěžovali. Touhle dobou už většina spala a nikoho nenapadlo zabloudit do téhle ulice. Kdo by si taky na ni troufl. Na každém rohu číhalo nebezpečí v podobě nevzhledně vypadajících výrostků s nožemi a dealerů, kteří neměli v ničem zábrany. Často ubližovali bezdůvodně. Mohli vás klidně ubodat za to, že jste kolem nich jen prošli. A lidé se proto tohohle místa začali bát a vyhýbat se mu velkým obloukem. On ale věděl, že jemu by se to stát nemohlo, ačkoliv měl strach. Docela velký strach. Doteď se mu ale nic nestalo, nikdo mu nic neudělal, na nikoho nenarazil. Tak proč by ho štěstí mělo opustit zrovna dnes?

Podezřelý stín se mihl kolem jedné z pouličních lamp. Pokusil se to přehlédnout. Začal si broukat svou oblíbenou písničku, aby zahnal podezřelý pocit v mysli. Pomohlo to. Natolik se zabral do zpěvu, že nevnímal svět kolem sebe. A to neměl dělat.
Stín z minula se rozrostl na tři mladíky, kteří se rozhodli zpříjemnit si nudnou noc s mladým, nicnetušícím zpěvákem.
Minho, tak se jmenoval. Všichni jeho tvář znali z televizních pořadů, reklam a všichni také znali SHINee ... A takhle přílišná sláva může i škodit a vést lidi k nenormálním věcem. Nejinak tomu bylo i u těch třech. Vyhlédli si ho už dříve, ale neměli k tomu vhodné prostředky. Teď však měli vše, co potřebovali a připravovali si svůj dokonalý plán.

Zrovna šel kolem jednoho polorozpadlého obchůdku. Vypadal opravdu hrozivě, v té tmě. On jej však přešel úplně bez povšimnutí. Nějak ho přepadl stihoman, tak strašný, že přidal do kroku. Tohle se mu dřív nestalo, tak proč se najednou cítil tak stísněně a někým pozorován? Kdyby jen nebyl tak tvrdohlavý a zavolal si odvoz ... Měl to udělat.

"Podívejme, náš malej zpěváček." Zpoza rohu se objevil první z nich. Byl oblečen do tmavého oblečení a kdyby nestál blízko lampy, bylo by lehké ho přehlédnout. Minho si přestal broukat. Nezastavil se ale a pokusil se ho ignorovat. To už se však stihl potkat s druhým.

"Jakej roztomilej hlas to má," zvolal posměšně a měřil si jej od hlavy k patě zaujatým pohledem. Visel na něj očima a tak nepříjemně na něj pohlížel. Minhovi se to nelíbilo. Přidal do kroku, něčí ruce jej však chytily kolem pasu.

"A taky krásnou tvářičku," zasmál se třetí a prstem mu sjel po bradě. Ostatní dva se k němu přidali a Minho tuhnul strachem. Nemohl vědět, co mu chtějí udělat. Že by chtěli peníze, na to nevypadali. Jejich styl oblékání byl podobný jako jeho, určitě to nebyli nějací náhodní feťáci nebo tak něco. A to mu nahánělo ještě větší hrůzu.

"Co odě mě chcete?" zeptal se roztřeseným hlasem a pokusil se zmítat. Třetí ho však držel pevně, už ne za pas ale za lokty a nehodlal ho pustit. Taška mu upadla na zem a s ním i mobil, který nedostatkem baterie vypověděl službu. Zradil ho v tak důležitém momentu.

"To je přece jasný, puso," protáhl afektovaně první a nebezpečně se k němu přibližoval. Minho se bránit nemohl, kolena se mu strachem podlomila a srdce mu bilo jako o život. Očima vystrašeně těkal po chlapcích a snažil se ujistit, že tohle je jen velmi ošklivý sen, ze kterého se co nejdřív probudí. Jenomže nebyl.

"Je to jen sen, jen sen ... zatraceně," šeptal potichoučku a kroutil hlavou, aby procitl.

"To brzo poznáš," usmál se ošklivě první a z kapsy kalhot vytáhl kapesní nožík. Chvilku si s ním hrál, než jej namířil před sebe, Minhovi přímo ke krku.

"Buď v klidu a nic se ti nestane," políbil ho třetí zlehka po hebkých tmavých vlasech a nasál vůni jeho šamponu.
"Áále, pusinka nám používá kvalitní šamponky, viď?" dodal posměšně, přičemž jazykem olízl jeho ušní lalůček a skousl. Minhovi z úst unikl překvapný výkřik, rázem utlumený rukou druhého, který se k němu stihl dostat v nepozorovaném momentu.

"Nech ... nechte mě být," zkusil odporovat, ale bylo mu to k ničemu. Záblesk ostří nožíku byl u něj krutě blízko a on začínal propadat čím dál tím větší panice.

"Víš, my jsme tví fandové, a chceme ti dát dárek, pusinko." Hrozivý smích se ozýval temnou ulicí a ta působila ještě děsivěji, než obvykle.

"To abys na nás nezapomněl," přidal se k němu druhý a ruku, kterou ho umlčel posouval níž k jeho krku. Minho cítil, jak mu vlna strachu prochází tělem. Byl opravdu v úzkých a poblíž nebyl nikdo, kdo by mu pomohl.

"Bude to fakt hezký, však uvidíš," klidnil jej první a položil hrot nožíku na jeho krční jamku. Minho polkl slinu a semknul pevně oči. Bude to jeho konec? Bodne ho? Nebyl na smrt připraven, ještě ne. Rty se mu zachvěly, pokusil se ještě něco říct, ale neudělal to.
Třetí mu násilně svlékl bundu a tu pak odhodil k tašce.

"Nebudeš ji potřebovat," odpověděl na jeho překvapený pohled s úsměvem.

"A tohle taky ne," přikývl první po chvíli a posunul nožík níže. Ostrý hrot pomalu trhal jeho tričko až ke konci a odhaloval tak kousek po kousku bělostnou, neposkvrněnou kůži. Tenké rýhy zanechal těsně u podbřišku. Minho strnul. Začalo mu docházet, k čemu asi dojde a málem vykřikl zděšením. Tohle ne ... to by přece ... Jen to ne ...

"Mmm, opravdu roztomilej," podotkl druhý a dlaní nedbale přejel po jeho bradavce. Tím Minha pořádně rozrušil. Proč mu to dělají, proč on?

"Hnn a to jsme se nedostali ani k tomu nejlepšímu, Ringo," plácl jej po rameni první a mlsně si olízl rty.

"Máš pravdu, Ryu," přikývl souhlasně jmenovaný a sjel dlaní k jeho podbřišku. Zachytil prsty o opasek u kalhot a počal jej rozepínat.
Minho se snažil bránit, ale proti třem neměl bohužel žádnou šanci. Přesto však do toho dal všechno. Kopal nohama a zmítal sebou jak nejvíc to šlo. Bezvýsledně. Útočníci si vždy našli jeho slabý bod a bez milosti jej udeřili.
A Ringo se úspěšně dostal k poklopci a odepl ho. Následně mu kalhoty jedním tahem vysvlékl i se spodním prádlem. Minho, ponížen přede všemi tak stál úplně nahý a bezmocný.

"Shiki, myslíš, že bys ho moh ..?" pokynul mu hlavou Ryu a otočil prstem, aby přítel pochopil, co tím myslí.

"Jasnačka," odpověděl a víc než ochotně si Minha otočil čelem k sobě a kopancem jej uzemnil tak, že klesl na kolena. Ruce mu přitom držel nad hlavou. Tenhle koloušek se mohl kdykoliv vzepřít, tak si ho musel zkrotit.

"Jo, tak je to oukej," pokýval hlavou nad výhledem, který se před ním naskytl. Viděl opravdu všechno. Všechno, co potřeboval vidět. A líbilo se mu to. Chlapec před ním klečel v poloze kočky, násilně odevzdaný jen jemu čekajíc, co se stane. Třásl se a hlavu měl skloněnou. Stěží zadržoval slzy, ale držel se. Ještě ano.

"C- co chcete se mnou dělat?!" zeptal se hloupě a odvážil se pozvednout hlavu a ohlédnout se za rameno.

"To brzo uvidiš," usmál se perverzně Ryu a už si rozepínal kalhoty. Spěchal, byl tak natěšený na nadcházející akci, že se mu hlas chvěl vzrušením. Chlapcův odhalený vstup byl dokonalým místem pro skvělou jízdu. Užije si s ním spoustu zábavy. Vnikl by do něj i bez přípravy, nebýt Ringovy poznámky.

"Ryu, neměli bychom ho nejdřív ..." Zašeptal a pokusil se prstem sjet po té krásné dírce, Ryu však vztekle vytasil nožík a bodnul jím přítele přímo do srdce.

"Neříkej mi, co mám dělat, de*ile!" vykřikl naštvaně, zatímco se Ringo odpotácel daleko od nich a pokoušel se zbraň vytáhnout. Jen to však vše urychlilo. Zemřel pár metrů od nich, v kaluži vlastní krve.
Minho zavřel oči a zděšeně kroutil hlavou. Byl v šoku. Zabil ho bez jediné známky slitování, jen tak. Udělá mu to stejné, když se bude taky bránit? Ryu vypadal, že jediná špatně mířená poznámka a můžete si hodit mašlí.

"Připravím si ho podle sebe," řekl nakonec, jako by se nic nestalo a natáhl se k Minhovi. Naklonil se k němu, aby mu mohl vidět do jeho skloněné tváře. Pohladil jej po vlasech a prsty přejel po jeho rtech. Ty však byly pevně semknuté. Nechtěly mu dát jedinou příležitost si něco zkusit. Ryu si ale dokázal hravě poradit.
Volnou rukou mu zmáčkl bradavku tak silně, až Minho bolestivě vykřikl. Toho Ryu využil a strčil mu do úst dva prsty. Hned je však vytáhl v důsledku jeho tvrdého kousance. Krev stékala po chlapcových rtech a tomu se ve tváři odrážela nestoudná odhodlanost a vzpurnost. A to útočníka ještě víc rozzuřilo. Naštvaně ho pěstí udeřil do obličeje. Minho vyplivl krev a víc povolil.

"Ty prostě hodnej nebudeš, co? Jak chceš!" vykřikl rozzuřeně a vrátil se zpět za něj. Na nic nečekal a bez přípravy, ztuha do něj vrazil celou svou délkou. Ulicí se ozval pisklavý výkřik, pak další a zase. A byl čím dál hlasitější a bolestivější.

Ryu se v něm pohyboval tvrdě a rychle. Přírazy vůbec nebyly příjemné, pevně držel chlapce za boky, zarýval nehty do jemné kůže, jak se dostával blíž a blíž k vrcholu. Minho cítil každičký pohyb a s ním i bolest po celém těle. Křičel a křečovitě svíral látku Shikiho kalhot. Ten ho stále držel pevně a měl co dělat, aby se mu nevysmekl, Ryu zrychloval a tudíž se chlapec hýbal v čím dál tím rychlejším tempu.

"N-ne ... už dost ... už dost ..." Minho se snažil křičet, avšak jediné, na co se zmohl, byly jen zoufalé, šeptavé pokusy o výkřik. Stěží polykal slzy. Tlak uvnitř začínal být nesnesitelný, byla mu zima a vědomí ho pomalu opouštělo. Nejspíš to bude jeho konec. Další příraz už asi nevydrží.
Ruce sjely po látce a už se nepohnuly. Zavřel oči a čekal, až tohle všechno skončí.

~

Ryu naposled prudce vrazil do toho těsného tepla a vyvrcholil. Ignoroval krev, z něj stékající spolu s jeho séměm, které kapalo na studenou zem. Bylo to něco úžasného, být zase v někom tak úzkém. Tak erotické, slyšet chlapcův nářek a bolestivé steny ...

"Yah, jsi šikulka, ani to nebolelo, vidíš? Někdy bysme si to mohli zopáknout," vzdychl unaveně a zapínal si zpět kalhoty. Nato jen pokynul Shikimu, aby Minha zvedl, ale ten se nehnul z místa a kousal se do rtu. Když Ryu nedostal žádnou odpověď na to, co s ním je, Shiki vzhlédl, bledý jako stěna a něco třesavě zamumlal.

"Ryu, žádný příště nebude," polkl a upustil chlapcovo zápěstí. Ryu jen na něj nechápavě stočil pohled, když jeho kumpán pomalu tlačil jeho ruku k chlapcově krku, aby nahmatal tep. Výraz zděšení mu přejel po obličeji, když to zjistil.
Shiki jen opatrně přikývl. "Zabils ho."

______________________________________________________________

~ ♥ SHINee, DBSK, Super Junior, 2PM ♥ ~
________________________________________

Minho appa Hwaiting ! ♥♥

"I like 2Min when Minho bottoms. If Taemin bottoms, it's out of my interest." - JongHyun

Dodatek autora:: 

Ten konec je trochu ... umm ... blbý, já vím, ale nechtěla jsem to nijak protahovat ^^""

Pokus o znásilnění mi jaksi nevyšel, jak jsem původně plánovala *jako vždycky*, ale pořád lepší, než nic, že Smile

4.8
Průměr: 4.8 (10 hlasů)