SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Double gravitation II - Divoká kočka - část 6

Když jsem ráno viděl tu krvavou modřinu na svém krku, celého mě to rozrušilo. Zjištění, že mám nafialovělé podlitiny na všech kostech, které jdou vidět pod kůží na horní polovině mého těla, mě donutilo otočit klíčem v naší koupelně a pod naskakujícími živými obrázky z vášnivé usmiřovací noci s Richardem, si aspoň částečně ten omamující pocit zopakovat.
Než jsem vyšel z koupelny, ještě s bušícím srdcem, vrátil se odněkud Richard, s čerstvým teplým pečivem a taškami z různých obchodů zabývající se prodejem textilu a hodil mi je k nohám. Nechtěl jsem ani pomyslet na výraz Susan, když se objevil brzy ráno u jejich dveří.
Když mi oznámil, že mám hodinu na to, abych posnídal, sbalil si věci a že poletíme z Idaho Fall do Denveru klasickou veřejnou dopravou a odtud nám cesta do Evropy bude trvat dvanáct hodin, s malou zastávkou v Londýně, polilo mě horko. Znamenalo to nasadit úsměv, tvářit se dvanáct hodin, že toho člověka vedle sebe znám jen příjmením, nacpat si sluchátka do uší a neposlouchat jeho hlas. Slyšet moje jméno z jeho úst by bylo pro mě jako by řekl: chci tě. Místo toho, aby mě všechno tohle odradilo a donutilo klesnout na dno beznaděje, tak se mi ten malý parchant postavil a naznačil, že bych to měl pořádně promyslet, nebo mi bude dělat společnost celou cestu až do Evropy.

Vstal jsem ještě, než se Daniel probudil. Zavolal jsem Jeffovi, aby mi zjistil adresu „té" Susan.
Když otevřela dveře, byla v šoku, že tam stojím právě já.
Chtěl jsem jen vzít věci a jít. Ale když mi podávala jeho tašky, neodpustil jsem si poznámku.
„Bavili jste se včera dobře?"
Musel jsem znít hodně jedovatě, protože se zarazila a nevěděla v momentě jak odpovědět. Nakonec jen ze sebe vysoukala něco o tom, že ji Daniel slíbil namalovat portrét, ale že se k tomu pořádně nedostali, protože utekl pryč a ona nechápe proč.
„Až budete chtít domalovat ten obraz, tak přijďte k nám," nechávám ji stát ve dveřích a odcházím.
Jak mě mohlo napadnout, že by s ní Daniel něco mohl mít? Vždyť je to holka, pro boha.
Když dorazím domů, vychází Daniel právě z koupelny. Fleky na jeho těle po včerejší noci jsou víc než evidentní. Zvlášť ta na tom krku.
Daniel je celý rozhicovaný a roztěkaný, když mu hodím jeho věci k nohám. Je mi jasné, co dělal ve sprše. Nevím, jak bude chtít vydržet tu cestu do Prahy.
V rychlosti se pak dobalíme a taxík, který už čeká, nás veze na letiště.
Nesnáším veřejné letadla. Koupil jsem aspoň letenky do první třídy, kde nemusím mít strach, že do mě bude kopat nějaké rozmazlené děcko.

Oprostit se dvanáct hodin od všeho.
Zavazadla v kufru taxíku. Poušť a tichá pustina kolem nás.
Pohodlná sedadla vedle sebe v letadle. Jeho bosá noha v mém rozkroku a tvrdá podlaha v uličce.
Dopřávat si celou cestu dostatek tekutin. Malý prostor na toaletě a jeho zuby obtisknuté mi do krku.
Dvanáct hodin nadržený jak nějaký pouliční pes, mít svůj střed vesmíru těsně vedle sebe, jen se ho dotknout a kleknout si před něj odevzdaně na všechny čtyři. Myslím, že tohle opravdu nedám. Nepomáhá sledování filmu. Nepomáhá kniha. Dokonce nepomáhá ani spánek. Je moc blízko, jeho neviditelné ruce mě neustále osahávají na místech, kde to nepotřebuji a moje srdce je pořád tak splašené, že už to dlouho nevydržím.
Je mi to trapné, ale musím se zvednout a přecházet v uličce sem a tam, abych to rozchodil.
Ne, ani tohle nepomáhá.

Problém je v tom, že nemůžu Daniela ani opít. Nemůžu nic. Jen se dívat, jak je nervózní a doufat, že je to z letu. Nesnáší letadla. Chtěl bych ho nějak uklidnit, ale nemůžu se ho ani dotknout. Naposledy když jsem se o něj jen otřel, skončili jsme na záchodku v restauraci.
Postavím se a vytáhnu z jeho příručního zavazadla skripta. Strčím mu je do ruky.
„Měl by ses učit." řeknu mu a v duchu doufám, že se tím aspoň na moment zabaví a přestane myslet na...
Zatnu zuby. Naše poslední cesta letadlem...
Rychle zaženu myšlenky do nejvzdálenějšího kouta mého mozku a posadím se. Dám si klapky přes oči a snažím se aspoň na chvíli usnout.
Za tři hodiny budeme přistávat. To už zvládneme.

Nejlepší způsob, jak mě dostat do stavu ospalosti – vrazit mi učení. Jako krytí mé bolestivé erekce, trvající už několik hodin, je také super. Soustředit se na písmenka a ne na to, co je pod sešitem. Zalomil jsem to během deseti minut. Dokonce i nekontrolovatelné opření se o Richardovo rameno během spánku jsem přežil. Jen mě hrozně bolelo za krkem

„Danieli!" třepu s ním, aby se probudil. „Vstávej, budeme přistávat."
Nakonec to učení přeci jen pomohlo. Začetl se do toho asi tak na pět minut a usnul.
Čeká na nás přestup v Londýně. Chvilku strávíme na letišti ve VIP salonku.
„Danieli!" zatřepu s ním znovu. Musí se nachystat na přistání. Nejradši bych ho nechal spát, ale tady to bohužel nejde. Letuška už chodí a všechny cestující kontroluje.

Nesnáším země, kde mi nikdo nerozumí. Hm, jako bych v nějaké byl, než ve státech. Jsem jen jako Richardův stín, nechávám se postrkovat a myslím, že jsem během té doby zapomněl i mluvit, jak po mě nikdo nic nechce a on vše zařizuje za mě. Tento stav nic nedělání je pro mě děsivě trýznivý, protože můžu myslet jen na jedno, neustále sledovat Richarda, jeho postavu převyšující všechny. Po každém jeho zvýšení hlasu, kdy není něco podle jeho představ, se mi naježí chloupky a srdce poskočí o rychlostní stupeň výš. Při zařizování auta do města, které je odtud ještě minimálně hodinu cesty, mi dojde trpělivost, vrhnu na Richarda pohled týraného štěněte a s krátkým oznámením, že fakt musím, zmizím na nejbližších toaletách.

Když dorazíme z Londýna do Prahy, konečně si oddychnu, že máme tu cestu za sebou. Jen se snažím nemyslet na to, že za necelé tři týdny se budeme vracet a tohle martýrium absolvovat ještě jednou.
Vyřizuji veškeré nezbytnosti k tomu, abychom mohli opustit letiště. Prošli jsme přes všechny možné kontroly a už jen čekám, až mi přistaví auto. Daniel celou dobu mlčí a jen se mě drží poblíž. Měli bychom co nejdříve vyrazit, protože je evidentně nervózní.
„Musím si odskočit," vyhrkne najednou. „A to že nutně."
Než stihnu cokoli říct, zmizí mi na záchodcích. Teď jsem už nervózní já. Mám strach, aby se mi někde neztratil. Rychle, za občasného pohledu ke dveřím záchodu, přebírám papíry a klíče od auta, podepíšu co je potřeba a jdu za ním.
Postavím se vedle umyvadel, abych viděl na všechny kabinky, a čekám.

Opřený čelem o zeď, zahryznutý do rukávu a snažící se ulevit od dlouhodobé bolesti. Jakoby mi někdo na určitou fázi vzrušení pověsil zámek a dál mě to nechce pustit. Jakoby mi někdo zakázal se sám udělat. Slabě vykřiknu na protest a v duchu si nadávám do blbečků. Bolí to ještě víc. Udělám ještě pár tahů a pak to vzdám. Richard mě už beztak hledá. Zachvátí mě panika, že překročením hranic státu a několik časových pásem, se ze mě právě stal impotent. Z kabinky vycházím totálně rozrušený, roztřepaný a doufám, že mi studená voda na obličej pomůže. Že stojí u umyvadla Richard, mě rozhodí úplně. Stačí mi jeho odraz v zrcadle, abych zjistil, že to s tím dole není zas tak špatný.

Daniel vyjde z kabinky a zarazí se, když mě vidí stát u umyvadel.
„Hotovo?" zeptám se s lehkým úsměvem. Tváře červené, s pootevřenou pusou rychle oddychuje, a když mě vidí, mám pocit, jako by nevěděl kam s očima.
„Můžeme jít, nebo potřebuješ ještě trochu času?" pohledem sklouznu na jeho mírně vyboulený rozkrok.
Nevím, jestli se tu s ním mám zavřít, nebo ho chytit za ruku a táhnout ho ven a doufat, že to rozchodí.

Trochu času.... Obávám se, že kdyby se Richard o mě jenom otřel rukou, musel bych si jít někde vyměnit spodní prádlo.
Doufám, že moje vyhýbavost není moc zřetelná, když si vyberu umyvadlo, co nejdál od něj, abych se opláchnutím studenou vodou zbavil aspoň napětí ve tváři.
„V pohodě, můžeme vyrazit,“ zkřivím ústa do pomyslného úsměvu.

Mám problém ubránit se úsměvu, když vidím jeho reakci. Držet se ode mne co nejdál, je jeho taktika. Raději se kousnu do rtu. Vím jak to je nepříjemné a bolestivé. Zvlášť u něj.
„Jdeme, máme už přistavené auto. Ještě si vezmeme věci."
Vyrazím pro věci a jen se ohlížím, jestli jde Daniel za mnou. Na parkovišti si přeberu to správné auto a vyrážíme.
„Vytáhneš mapu, nebo si mám zapnout navigaci?" zeptám se ho, když se usazuje vedle mne.
Jen doufám, že trefíme v pohodě. Je dopoledne, jsem docela unaven z cesty a rád bych už byl na místě. Cesta by neměla trvat dlouho.

Mám rád mapy. Baví mě sledovat okolí a v mapě si zjistit, co je to místo zač a jak se jmenuje.
„Raději si zapni navigaci, budu ji jenom kontrolovat,“ prohodím a otevřu si autoatlas do klína, abych před ním vše schoval.
Nejraději bych mu položil ruku na jeho stehno a držel ji tam celou cestu. Nechápu, co moje tělo vyvádí. Obešel jsem se bez sexu přes půl roku. Poté, co jsem potkal Richarda, nemyslím na nic jiného. Chci ho. Dokonce i v momentě, kdy se tiší můj orgasmus a já si to toužím zopakovat.
ku**a.

Malé městečka a vesničky se mi líbí. Co ale nemám rád, jsou ty šílené cesty. Musím dávat pozor na cestu, přece jen jsem někde, kde se jezdí jinak a nemám tu známé, kteří by mi v krajní nouzi pomohli.
Poslouchám navigaci, a doufám, že je to správně. Sem tam narazíme na nějakou objížďku, protože se někde něco spravuje.
Jsem docela vyčerpaný.
Chtěl jsem nechat řízení auta na Danielovi, ale už to máme kousek. Podle ukazatelů jsme už kousek.
„Budeme bydlet v Imperialu. Máme tam rezervovaný apartmán."
Najíždíme do Karlových Varů.
Konečně. Mám toho cestování už plné zuby. Těším se, až se ubytujeme, všechno nechám být a zajdu si zaplavat do bazénu. Tohle mi vždycky pomůže a probere.

Zírám na ten hotel, jako bychom přijížděli k nějakému hradu, do pohádkové země. Je úžasný. Vystupuji z auta, aniž bych si vytáhnul kufry a snažím se zapamatovat si každý detail. Otočím se na Richarda. Vidím, jak je unavený a trochu se zastydím, že jsem to nechal všechno na něm.
Přistoupím k němu, rukama mu zajedu do zadních kapes u kalhot a přitáhnu si ho k sobě.
„Líbí se mi tu,“ zašeptám a otřu se mu rty o krk.

„Doufám, že budeš spokojený," usměju se na Daniela. Jemně ho políbím na rty a nenápadně ho pohladím po zadku. „Musíme se ubytovat.“
Poslíček vytáhne naše zavazadla a vede nás k recepci. Paní Thomsová rezervovala ubytování v apartmánu. Když vyřídíme nezbytnosti, vede nás k našemu pokoji. Zběžně si ho prohlédnu. Jsem spokojený. Když jsme konečně sami, můžu si oddychnout.
„Půjdu se osprchovat a pak si zajdu zaplavat," oznámím Danielovi můj program.
Podívám se na něj. „Máš už rozplánované procedury?" ukážu na stolek, kde jsem odložil všechny papíry.
Otevřu kufr a vytáhnu si pár věcí, které budu potřebovat. Nahoře na hromádce leží plavky.
Začnu se svlékat, abych se mohl nejdříve osprchovat a jít si zaplavat do bazénu

Vezmu si papíry ze stolku a sednu si do pohodlného křesla a vytáhnu k sobě nohy nahoru. Sleduji, jak si sundává košili a odhaluje svoje tělo. Má záda plné rudých čar, jako by se popral se vzteklou kočkou. Sklopím oči zpátky do papírů a zrudnu.
„Zajdu za místním fyzioterapeutem, zatímco budeš v bazénu,“ vyhrknu.

Přemýšlím, jak bude Daniel vysvětlovat ty modřiny na těle. Hlavně ten kousanec na krku.
Sakra. Měl bych se příště krotit.
„A nechceš si jít taky zaplavat?" zeptám se ho, když si pročítá papíry.
Beru do ruky plavky a prohlížím si je. Myslím, že budou v pohodě.
Sundám kalhoty a mířím do sprchy.
„Tak co?" volám na něj z koupelny.

Konečně se zbavuji jeho přítomnosti. Je to, jakoby ze mě spadl balvan, co mi ležel už několik hodin na hrudníku. Sakra, jak to s ním tady vydržím tolik dní, když on se umí tak perfektně ovládat a celou dobu mě totálně ignoruje. Promenáduje se tady nahý, se svým perfektním tělem. Moc dobře si pamatuji naši poslední neshodu ve sprše, jak mě odstrčil. Dokonce dvakrát. Dost to bolelo. Představím si všechny ty vodní kapky, co kopírují jeho pokožku.
„Napřed si to vyřídím, třeba později!" zavolám na něj, vezmu do ruky svou zprávu od lékaře a vyběhnu ven z pokoje.
Zatraceně, nechci mu pokazit hned první den svým zbrklým jednáním, že ho přepadnu ve sprše a budu chtít po něm po tak vyčerpávající cestě sex.

Když vylezu z koupelny, Daniel je už pryč. Posbírám si věci a jdu do bazénu. Možná se pak zastavím na masáž.
V bazénu je velmi příjemná voda. Dám si pár délek ostrým tempem a pak už jen volně. Rozhlížím se kolem sebe. Je tu jen pár lidí, takže celkem klid a pohoda. Vylezu z bazénu a lehnu si do lehátka.
Rozhlížím se pořád kolem sebe a čekám, jestli Daniel přijde.
Při tom rozhlížení se zaměřím na jednoho chlápka.
Posadím se a přemýšlím, jestli se mi to nezdá. Zaostřím zrak. Blonďaté delší vlasy, štíhlá postava, vysoký přibližně jako Daniel.
Do prčic. Proč zrovna on? A proč tady? Měl by být v Německu.

Skoro vůbec mu nerozumím. Má šílený ruský přízvuk a pořád se na mě blbě dívá. Jsem rád, že jsem se na vstupní lékařskou prohlídku vymluvil a z jeho ordinace rychle zmizel společně s rozvrhem procedur.
Doufám, že ještě stihnu Richarda v bazénu. Nad bazénem je kavárna, jde na něj vidět přímo odtud, skrz velkou prosklenou stěnu. Objednávám si kávu a sednu si ke stolku hned u stěny, abych měl výhled dolů na bazén. Nikdy jsem ho neviděl plavat. Nikdy jsem ho neviděl tak uvolněného. Líbí se mi ho jen tak pozorovat, z dostatečné vzdálenosti, aby moje tělo po něm toužilo jen slabě, rozněcovalo ve mně fantazii, co všechno bych s ním v takovém stavu uvolněnosti mohl provést.

Rozhodnu se vrátit zpátky na pokoj. Vstanu a oblékám si na sebe hotelový župan.
„Richarde!" uslyším zavolání.
Hm, tak si mě všiml.
Nasadím povinný úsměv a otočím se k němu. Přichází ke mně a ručníkem si otírá své snědé tělo. Nikdy jsem nechápal, jak může být blonďák tak snědý. Nejspíš pravidelně navštěvuje solárko. Zapíchl do mě své uhrančivé modré oči.
„Co tady děláš, Richie? To je náhoda tě tady potkat."
„Lukasi?" oslovím ho místo pozdravu. „Neměl bys být náhodou v Německu?"
Lukas Becker se na mě podívá s lehkým úklonem hlavy a se svým typickým úsměvem.
„Mám dovolenou. Budu tu ještě dva dny. Pak se vracím." Zadívá se na mně svým zkoumavým pohledem. „Jseš tady sám?"
„Sám, nebo ne, tobě to může být jedno. Jestli se to k tobě ještě nedoneslo, mluvíš se svým šéfem. Takže pozor na to, co vypustíš z pusy."
Tenhle člověk mi byl v patách celou dobu, co jsem byl nucen pracovat v Evropě. Ojede všechno, co má ptáka mezi nohama. Několikrát jsem ho musel vykázat do patřičných mezí a on mi pořád nemůže zapomenout, že se mi nedostal do kalhot.
„Vím to, vím, neboj. Ale jsem na dovolené a ty určitě taky," natáhne ke mně ruku a chce mě chytnout za župan.
Když se na něj zamračím, stáhne ji raději zpátky k sobě. Otočím se k němu zády a chci odejít. Přeci jen nakonec ucítím jeho ruku, když mi jemně přejede po krku po škrábancích.
„Vidím, že tvůj milenec je pěkně divoká kočka. Kdepak ho máš?" začne se kolem sebe rozhlížet.
Otočím se k němu zpátky. „Radím ti, aby ses mi ty dva dny vyhýbal, nebo tvoje výpověď tu může být do vteřiny!" zavrčím a odcházím do šatny.
O sebe strach nemám. Ale o Daniela ano. Vím, co Lukas dokáže, a když si něco umane, je k nezastavení.

Ten chlápek s vizáží Brada Pitta v blízkosti mého Richarda mě donutí odložit šálek s kávou a zpozornět.
Pokus ukořistit cíp jeho županu, do kterého si Richard pokouší zahalit tělo, které patří jenom mě, mi zatne zuby a zvedne ze židle. Stisknu ruku v pěst a praštím do skla.
„Pane!“ slyším za sebou hlas servírky.
Cizí ruka zkoumající krvavé důkazy na dokonalé pokožce, že jsem s ním prožil něco divokého a uspokojujícího, když jsem na něj vytasil své nehty.
Cedulku upozorňující, že si mám sundat boty a před vstupem do bazénu se osprchovat, ignoruji. Dokonce na sebe ani nijak neupozorňuji. Jen prostě seběhnu schody, přeskočím lavičku, prolítnu sprchami a toho chlápka, co se celou dobu s divným zájmem v očích na mého Richarda dívá, chytnu kolem pasu a zřítím se s ním do vody bazénu, abych ho minimálně utopil.

Když kolem mne proletí Daniel, jak namydlený blesk, nestihnu zareagovat. Můžu se jen dívat, jak skočí po Lukasovi a skončí oba ve vodě. Postavím se na okraj bazénu.
„Danieli!" zavolám na něj, jen co vystrčí hlavu z vody. „Co vyvádíš, prosím tě?"
Lukas se ho snaží ze sebe sundat, zatím co se ho Daniel snaží utopit.
Přibíhá obsluha, aby tomu udělali konec. Jen neví, do čeho se pouští. Zastavím je, že to zvládnu sám. Když se Daniel vynoří podruhé, skloním se, chytím ho za košili a držím.
„Okamžitě ho pusť!" zavrčím mu do ucha a kousnu ho do něj.
Daniel Lukase okamžitě pouští. Věděl jsem, že to zafunguje. Chytnu ho pod paží a vytáhnu na kraj bazénu.
„Co prosím tě blázníš?" zeptám se ho, když kolem sebe prská vodu a snaží se skočit do bazénu zpátky na Lukase.

Richard mi brání toho podezřelého chlapíka utopit. Nemůžu popadnout dech, jak jsem v ráži. Všechno ve mně vře. Napřáhnu ruku sevřenou v pěst proti tomu bastardovi co nejblíže k obličeji, pak mu ukážu všech svých pět prstů, aby si důkladně prohlídnul moje nehty, a obtisknu je Richardovi přesně do rýh na jeho krku. Pak se mu vrhnu na rty, předvedu tomu hajzlovi v bazénu, jak je můj jazyk rychlý a umí si vychutnat hloubku Richardových úst. Vytáhnu se celý z bazénu, stoupnu si před svého šéfa, nechám ze sebe crčet vodu a použiji svůj zabijácký pohled. Když vidím jeho posměšný úsměv, vrhnu se zpátky do bazénu a snažím se dokončit svůj úmysl ho utopit.

„Danieli!" chytnu ho znovu za košili a zastavím ho v dalším počínání. „Nerad bych, abychom se museli sbalit hned první den!"
Držím ho pevně a nepouštím.
„Lukasi odplav na druhou stranu," podívám se na Lukase, který, ač zachráněn na moment z Danielových spárů, pořád plave poblíž, jako by provokoval.
„Tak tohle je ta tvoje divoká kočka?" se zájmem si začne Daniela prohlížet. „Hmm, líbí se mi..." přimhouří oko a zadívá se na něj přesně tím pohledem, kterým vždycky naznačil, že si vyhlédl novou oběť. „Rád jsem tě poznal Danieli... ještě se uvidíme..." hodí po něm svůj úsměv, na který dostal polovinu svých obětí a plave na druhou stranu bazénu.
Vytáhnu Daniela nahoru a omlouvám se obsluze za celé to divadlo.
Táhnu Daniela do šaten. Držím ho pevně a nepouštím, aby neměl zase nápad skočit do bazénu za Lukasem.
Vůbec jsem netušil, že umí takhle žárlit. Tohle udělal poprvé. Vlastně ne. Mělo mě to napadnout, už když zaútočil na Nowaka, ale tenkrát jsem to tak ještě nevnímal.
Žárlí na mě, a přitom by si teď měl hlídat vlastní zadek.

Ohlédnu se přes rameno. Nelíbí se mi. Je to přesně ten typ lovce, co jde za svým cílem tvrdě a je mu jedno, kolik mrtvých zanechá na své pouti. Zamrazí mě, když si uvědomím, že tou kořistí jsem se stal právě já.
Mám chuť se tam vrátit a zlámat mu vaz.
Mám chuť se něčeho napít a zpít se do němoty.
Mám chuť všem tady ukázat, že Richard je jenom můj.
Ta poslední varianta se mi líbí nejvíc. Zatraceně. Chci mu hned teď dokázat, že má vedle sebe to nejlepší, co ho v životě potkalo.

„Svleč se," podávám Danielovi osušku. „Uvědomuješ si, že teď půjdeš přes půlku hotelu jen v županu? Leda bys tu počkal, než ti donesu suché věci."
Mírně se zamračím. Vytáhnu si věci a začnu se oblékat. „Možná bude stačit, když si jen vykroutíš věci, ať z tebe nekape voda."
„Co tě to proboha popadlo?" zadívám se na něj. „Vždyť ani nevíš, kdo to je."

Přetahuji si přes hlavu mokré tričko. Zuji si boty a stáhnu kalhoty. Stojím před ním jen v ponožkách a spodním prádle. Srdce mi bije někde v krku ještě vztekem. Je mi jedno, kdo to byl. Díval se. Osahával. Ta chuť na Richarda byla hmatatelná i na tu dálku. Znovu zatnu ruce v pěst. Nedělím se.
„Promiň,“ hlesnu rezignovaně a otírám se pomalu osuškou.

Obleču se a podávám Danielovi župan.
„Hned vedle je schodiště, tak nebudeme muset přes halu." Posbírám jeho mokré věci.
„Pojď, ať se můžeš převlíknout." Jdu ze šaten ven rovnou na schodiště. Ještě koutkem oka zahlédnu, jak Lukas právě vylézá z bazénu a pozoruje Daniela, jak se sune v županu ze šaten pryč. Mlčky jdeme po schodech. Do prčic, třetí patro. No, ale možná vychladne.
V duchu si přemítám, co se právě stalo, a přistihl jsem se, že se začínám usmívat.
No, Daniel se nezdá. Ohlédnu se po něm. Jeho odhodlaný výraz někoho přizabít je ten tam. Jde se skloněnou hlavou. Nevidím mu do očí, nedokážu odhadnout, na co myslí.
Ale moc dobře vím, na co myslím já.
Sakra. Tenhle jeho projev lásky, mě docela rozhodil. Začínám mít na něj chuť. Přistihnu se, že zrychluji krok, abych byl co nejdříve v pokoji.

Následuji Richarda odevzdaně a poslušně. Nechci kvůli nevhodnému chování hned po hodině pobytu být vykázán z hotelu. Ovládej se, hučí mi v hlavě. Richard by si nikdy nic nezačal s takovým... jako jsem já. Panika se stupňuje. Richardův vkus nechápu, když si dokázal začít něco semnou.
„Omlouvám se,“ vrčím za ním, když zrychlí krok, nejspíš proto, aby se za mne na chodbě nemusel stydět.

Jsme na našem patře. Máme štěstí a nikoho jsme cestou nepotkali. Aspoň nemusíme snášet ty připitomnělé pohledy, kterých jsou někteří lidé schopni.
Projedu kartu a otevřu dveře. Jsem mírně zadýchaný. Možná tou rychlou chůzí po schodech, možná tím, že čím dál víc toužím po Danielovi.
Hodím jeho mokré oblečení na zem, chytnu Daniela za ruku a vtáhnu ho dovnitř. Zabouchnu dveře.
Prudce ho přirazím na stěnu. Přestávám se ovládat. Zapřu se o jeho záda a rukou vjedu pod župan a do jeho spodního prádla. Silně ho stisknu.
„Danieli!" zavrčím jen jeho jméno. Přisaju se mu ke krku a přitlačím se na něj až tak, že se mu tvář bolestivě otírá o stěnu.

Ten pohyb, co udělá, mi sebere nejenom slova protestu z úst, ale i veškerý vzduch. Zlomí mě to okamžitě v pase a způsobí závrať, jako by mi zabodl nůž do srdce. Ústa na mém krku mě rozruší rychleji, než jeho ruka v mém rozkroku. Jen vyšle to náhlé vzrušení z krční tepny až do žil v mém penisu, který na to zareaguje okamžitou erekcí. Nepamatuji, kdy naposledy jsem se tak rychle vzrušil. Vykřiknu ve slastné euforii a drsně se o něj otřu svým zadkem. Přitisknu své dlaně na zeď vedle hlavy a zatnu je v pěst, abych zabránil dalším stenům, deroucích se mi do úst.

Otírám se o něj a on mi vychází vstříc. Je to tak šílené a impulsivní, že moje erekce nastupuje téměř okamžitě, po prvním otření o Danielův zadek.
Pustím jeho penis, oběma rukama zajedu na břicho a začnu mu rychle rozvazovat pásek, abych ho zbavil županu.
„Sundej si prádlo!" rozkážu mu mezi jednotlivými polibky na jeho krku a ramenou.
Stahuji mu župan z ramen dolů.
Na moment opouštím Danielovo tělo a nervózně si přetahuji triko přes hlavu.
Chci ho cítit celého. Chci ho. Musím ho mít.
Nic jiného teď v hlavě nemám. Jako by mě někdo omámil drogou s názvem Daniel. Jsem pod jeho vlivem.
„Chci tě... chci tě..." opakuji šeptem, když si rozepínám kalhoty.

Zapřu se čelem o zeď a vjedu si oběma rukama do boxerek. Hrnu je dolů, do míst, kam dosáhnu, pak udělám jeden krok dozadu, mírně se předehnu, natáhnu ruku před sebe pokládající ji na stěnu a druhou si stáhnu prádlo až pod kolena, odkud už padá na zem samo, a já ho jen přišlápnu na podlahu. V této poloze se po slepu snažím najít Richarda, abych se o něj znovu otřel a ucítil jeho erekci na svých hýždích.

Divoký Daniel. Tak mě rozhicoval, že mám problém se krotit.
Otírá se o mě a já se přestávám kontrolovat. Jediné co mi ještě můj rozum říká, je - odsuňte se od dveří.
Chytnu ho za ruku a táhnu ho rychle do ložnice. Po cestě si sundávám kalhoty a ještě rychle z kapsy vytahuji gel. Dotáhnu ho k posteli a zatlačím mu ramena. Donutím ho kleknout na zem a horní polovinu těla mu přitlačím na postel. Zakleknu za něj.
Otřu se svou erekcí mezi jeho půlkama.
„Zlobil jsi Danieli," řeknu polohlasně a ústy se mu znovu přisaju na krk.

Jsem tak rozrušený, že vůbec nevím, která bije. Nechávám se odvléct do ložnice a poslušně se opírám hrudníkem o matraci. Dýchám tak rychle, až mi vyschnou ústa a popraskají rty. Automaticky si hrnu do dlaně prostěradlo.
Zlobil jsi. Zlobil jsi. Hučí mi v hlavě. Třesu se, jako bych opravdu něco hrozného provedl. Zorničky rozšířené, upřené na jeden bod, očekávající ten nejhorší trest.
Polibek na krk je jak žhavé železo, vypalující mi do kůže značku. Vykřiknu a prohnu se. Cítím jeho erekci. Moje ruka hmátne dozadu, aby se polaskala s jeho penisem, otírám si ho roztouženě o sebe, ukážu mu ten správný směr.

Daniel se na mě tiskne ještě víc. Vypadá to, že je na tom stejně jako já. Chytnu jeho ruku, která zabloudila mezi naše těla. I když jeho stisk na mé erekci je víc než příjemný a bere mi dech, chytnu jeho ruku za zápěstí a přitlačím mu ji na páteř. Daniel se víc prohne a víc se proti mně vystaví. Otevřu tubu s gelem, vymáčknu trochu a nechávám ho stékat mezerou mezi hýžděmi, až k jeho nedočkavému vstupu. Odhodím gel na zem a prsty hned začnu masírovat to místo, které mě tak moc láká a já nejsem schopen už více čekat.
Už jsem se zdržel dost dlouho.
Dvakrát se jen tak o něj otřu.
Nastavím se a s ještě silnějším přitlačením ruky na jeho páteř se do něj nasunu, až na doraz.
„Ku.va, do háje!“ vysílá můj mozek nadávky, které nejsem schopen vyslovit nahlas. Pod tím návalem očekáváného a přesto vždy šíleného pocitu naléhám Danielovi na záda a snažím se popadnout dech.

Samotné nepatrné náznaky mě dohání k šílenosti. To, že se mě Richard přestane dotýkat a já vím, že otevírá gel. Studený pramínek stékající mi po kůži a zastavující se v místě, kde ho vytouženě očekávám. Moje ruka na páteři, znamenající, jak moc do mě chce velice brzy a hluboko vstoupit. Pouhé dva otěry jeho chlouby, abych se pořádně nadechl. V tuto chvíli všechno intenzivně vnímám. Chvění mého těla posedlé touhou. Po Richardovi.
Když si mě vezme, už jen myslím na to, že to chci rychle, hluboko, bolestivě. Pocítit co nejvíc jeho chtíč, poskytnout mu rozkoš a na oplátku si vzít vše, co nabídne.

Zvedám se do kleku. Mírně si Daniela přizvednu, abychom oba měli lepší stabilitu. Zbytek gelu na své ruce roztírám na jeho erekci.
Moje nájezdy do něj jsou již nevyhnutelné. Omezen v pohybu, mým tlakem na jeho záda, může jen přijímat můj útok. Jedu tvrdě a nadoraz.
Třu jeho penis ve své kluzké ruce a aspoň trochu bráním, aby bolestivě narážel na okraj postele.
Jeho i moje oddechování se rozléhá po celém pokoji a s přidáváním důrazu do mých pohybů, tiché vzdechy začínají nabírat na hlasitosti. Tření je čím dál intenzivnější. Mám pocit, že za chvíli shořím. Mým tělem se hrne jedna vlna za druhou, která mě nutí vždy ještě více zrychlit.
Při tom všem pozoruji Daniela, jak drtí ve své ruce prostěradlo a já jen doufám, že ho nerozerve.
Odevzdaně přijímá můj útok, s otevřenými ústy, že ani nestačí polykat sliny, které mu stékají z koutku úst na matraci postele.
Všechno je na něm tak šíleně vzrušující.

Jen vnímat touhu.
Nechat své tělo svíjet se v křeči.
Odevzdat se mrazivému vzrušení.
Vychutnávat si slastně všechna místa, které mi Richard obšťastňuje.
Můžu jen přijímat a za každý jeho dar poděkovat stenem.
„Miluji tě,“ zachroptím těsně před tím, než mi selže hlas a já se nekontrolovatelně prohnu, když se náhle všechny ty příjemné vzruchy rozplynou a pohltí mě jedno velké sevření, při kterém se nemůžu pohnout, ani křičet, jen svěsím ruku dolů na Richardovo stehno, abych mu dal zatnutím do svalu najevo, že jsem právě skončil.

Všechny svaly napnuté až tak, že skoro nevnímám jeho prsty svírající mou nohu.
Mé tahy nejdou již do hloubky. Zkracují se a zrychlují s tím, jak se hlásí přicházející orgasmus. Přestávám vnímat okolí, pouze cítím, jak se Daniel svíjí v křeči, jak není schopen svého výkřiku uvolnění, jak mými prsty prochází jeho sperma, které už nebylo možné déle zadržet, protože všechno to, co ho pohltilo je silnější, než jakákoli jeho silná vůle.
Svírá můj penis a o to intenzívnější je teď tření, které urychlí mé vyvrcholení. Chtěl bych se do něj zahryznout, ale pouze pod tlakem probíhajícího orgasmu pouštím jeho ruku ze sevření a opět naléhám na Danielova záda.
Oběma rukama sjedu na jeho boky, pevně je sevřu a s posledním pohybem si ho narážím proti sobě a držím si ho pevně, aby ani trocha toho, co mu právě věnuji, nepřišla nazmar.

Nechám těm několika vteřinám orgasmu, aby mě celého ovládly. Sotva mi dovolí sevření začít opět dýchat, neudržím v sobě rychlé krátké výkřiky a ještě naposledy s Richardovými dlaněmi na svých bocích mu vyjedu vstříc, abych si ho při vědomí ještě chvíli vychutnal. Sjedu si rukou do rozkroku, abych se pomazlil se svým penisem, a přinutím ho několika tahy k posledním záškubům vzrušení, protože prožívám další vlnu opojného prožitku, když do mě začne Richard uvolňovat svoje sperma.

Ležím na Danielovi, rychle oddychuji a snažím se donutit mozek, aby znovu začal fungovat.
Uvědomím si, že ho svým tělem tlačím na hranu postele. Zajedu rukou pod jeho břicho, dosednu na paty a přitáhnu si ho k sobě do klína.
Také on ještě rychle oddychuje. Tváře má celé červené a jeho tělo je tak horké. Obejmu ho oběma rukama a tisknu k sobě.
S přivřenýma očima si polibky vychutnávám tu horkost jeho kůže. Na ramenou, na krku, na zádech.
Daniel sedí v mém klíně, a ani můj penis, stále v něm nasunutý, nedokáže zabránit, aby moje nadílka opouštěla jeho tělo.

Otírám se o Richarda jak kočka. Na lopatkách cítím jeho vzrušené bradavky. Nakláním hlavu na stranu, kloním ji na hrudník, nabízím svůj krk ze všech stran k jeho polibkům. Hladím ho jednou rukou po stehně a druhou si tisknu jeho ruce na mé břicho, abych ho měl co nejtěsněji u sebe.
„Sex s tebou je úžasný, Richarde,“ zašeptám a otočím hlavu, abych ho mohl políbit na ústa.

„Já... nechtěl jsem být hrubý..." políbím ho na ústa.
Všechno slova lásky, které mu chci říct, mu předávám hlubokým polibkem, hladíc svým jazykem ten jeho. Omlouvám se mu tak tiše za všechny mé projevy hrubosti.
Nevím, proč nejsem schopen se ovládnout. Tolik ho miluji. Vyvede mě z míry snad každý projev jeho náklonosti ke mně a pak to takhle dopadá. I jeho atak na Lukase mě takhle dokázal rozhodit. Divím se, že jsem se dokázal ovládnout už v šatně a nevzal si ho hned tam.
„Jednou z tebe asi umřu..." zašeptám, když opět svými ústy mapuji jeho krk.

Jsem to já , kdo přerušuje naše spojení. Pomalu ho ze sebe propustím, abych se k němu mohl otočit a vidět mu do tváře. Sednu si mu do klína a schovám do dlaně obě naše unavené chlouby. Přejíždím mu prsty v chloupcích na hrudníku a vybírám si své polibky na uklidnění. Tohle mi tak chybělo. Tolikrát mě hned po sexu odkopl. Tolik jsem trpěl.
„Byl jsi přesně takový, kvůli čemu tě miluji. Moc dobře víš, že to potřebuji takhle...“

Chtěl jsem něco namítnout, ale místo toho jen přejedu prsty po modřinách na krku.
„Co na to říkal doktor?" zeptám se ho, když se ukazováčkem zastavím na prokousnuté kůži.
„Vlastně, jak máš naplánované procedury? Taky bych potřeboval nějakou masáž." nechci nahlas říct, že si ho potřebuji hlídat před Lukasem.
Bude tu dva dny. Pro mě dlouhé dva dny. Dobře vím, co Lukas dokáže, když si něco umane. Jak je neodbytný. Určitě už někde sedí a spřádá plány, jak se Danielovi dostat do kalhot.
„Jsi jen můj," zašeptám a stáhnu mu vlasy z čela, abych mu viděl do očí.
Přesně tyhle typy, jako je Daniel, má Lukas nejradši.

Myslím, že můj plán procedur leží vedle nedopité kávy v kavárně nad bazénem. Opřu hlavu o jeho rameno a přitisknu se na jeho teplý hrudník. Nechci, aby se mě někdo jiný dotýkal. Nejspíš při sebemenším náznaku sexuálního napětí vybuchnu a sejmu maséra ranou mezi oči.
„Jestli budeš chtít masáž, můžeš říct mě,“ zašeptám mu do ucha a jemně ho na něj políbím.
Doteky na mém těle od někoho jiného bych možná překousl. Doteky na mém Richardovi už asi ne. Přistihnu se, jak mě polila vlna žárlivosti. Silně ho stisknu mezi lopatkami a zatnu mu zuby do ramene. Můj. Nedělím se.

„Půjdeme se najíst?" Nadzvednu Daniela, abych se mohl postavit. „Co jsme přestupovali v Londýně, nic jsem nejedl."
Zvedám se. Musím se dát do pořádku.
Podívám se na Daniela. Neodolám a pohladím ho po zadku, zajedu rukou víc mezi nohy a trochu mu rozetřu vytékající sperma.
„Myslím, že takhle bychom do restaurace asi jít neměli."
Plácnu ho a popostrčím ke koupelně.

Jeho ruka mezi mými stehny mi po celém těle rozežene silný třas, až se musím kousnout do rtu.
„Měl bys jít napřed ty," zastavím se. „Slibuji, že nikam nepůjdu. Vím, že potřebuješ na sprchování prostor...."
Mám šílený hlad. Ale vidět ho nahého mi neustále nahazuje srdce do zběsilého tlukotu a probouzí ve mě nutkání se ho dotýkat, líbat a laskat na všech místech, které má rád.

Mám pocit, že Daniela nepoznávám. Nicméně jdu do koupelny jako první.
„Můžeš si zatím vybalit, nějak jsme na to ještě neměli čas," usměju se na něj.
Vlezu do sprchy. Pustím na sebe horkou vodu. Stojím rukama opřený o kachličky a nechávám na sebe vodu téct. Přemýšlím, jak to udělat, abychom se co nejvíc vyhnuli Lukasovi.
Z pozice šéfa bych mu mohl zrušit dovolenou. Ale taková sv.ně zas nejsem.
Budu se muset podívat, jak má Daniel rozepsané procedury a nejspíš budu chodit všude s ním.
Ale zase mám strach, že se to Danovi nebude líbit.
Promnu si rameno. „No, ale masáž bych stejně potřeboval." pomyslím si a beru do ruky houbu, abych se umyl

Slyším téct vodu. Představuji si všechny ty kapky, které se mohou beztrestně mazlit s Richardovou pokožkou, aniž by byly vykázány ze sprchy. Dívám se na své ruce položené na kufru a toužím je mít úplně někde jinde. Vejdu do koupelny a pozoruji Richarda přes orosené sklo.
„Nechceš umýt záda?" obtisknu svoje prsa mezi jeho lopatky a nechávám si smáčet vlasy, když se odhodlám za ním vlézt do sprchy.

Beze slova podám Danielovi houbu. Sprchový kout je malý. Otírá se o mně a já nemám možnost někam uhnout. I přesto, že na mně teče horká voda, naježí se mi chloupky po celém těle, jakoby se před chvílí nic nestalo.

Jeho gesto, že můžu zůstat, mě zahřeje. Obtisknu neznatelně své rty na jeho rameno a přejedu to místo namydlenou houbou. Dlaní pak stírám pěnu z jeho kůže, jako bych nedůvěřoval té vodě, že je schopna Richardovo tělo očistit.

Nechávám Daniela, ať mě hladí rukama po kůži. Je to příjemné a uklidňující. Podívám se dolů k zemi.
Uklidňující?
Ten malý bastard se chová, jako by si před chvílí nic neužil. Sice pomalu, ale i tak začíná zase nabírat svou tuhost. Vystrkuje hlavu a říká si o pozornost.
Sakra. Jestli to půjde tímhle tempem, asi ho budu mít brzy jen na okrasu.
Vždycky mi Jeff nadával, že mi ho jednou ustřelí, protože prý nemyslím na nic jiného.

Chci ho jen omýt. Vydrhnout mu záda.
Moje nenechavé ruce na bocích. Jizva viditelná pod jeho zvednutou paží, zapřená o stěnu.
Proč mám snahu mu očistit tu kůži na břiše?
Proč jsem zavadil zápěstím o něco, co mělo být v klidu?
Proč já nejsem v klidu?
Dýchej Danieli, je to jen voda, co hladí pokožku a dodává ji příjemné teplo, dělící se s ním a mými dlaněmi. S mou pokožkou na hrudníku, když se mu náhle natisknu na záda, abych lépe dosáhl na jeho penis, který mi vychází vstříc.

Když jeho ruce, kluzké od mýdla, sjedou na můj penis, jen hlasitě vydechnu, zatnu zuby a víc se zapřu o stěnu.
Proč můj penis vždycky takhle reaguje, když se mě Daniel dotýká?
Aniž bych tomu dokázal zabránit, prohl jsem se mírně v zádech a otřel jsem se o Daniela svým zadkem.
Sevřu ruce v pěst a zavřu oči.

„Vůbec si mě nevšímej," zašeptám mu těsně do ucha, stisknu mezi zuby jeho lalůček a nos přitisknu k němu, aby se mu do uší nedostala voda. „Nemám žádné vedlejší úmysly, jen tě umýt."
I když se vše snažím ustát s čistou hlavou, můj penis se sám od sebe zvedá a oťukává si jeho svaly na stehnech a chce se dostat mezi ně. Přitlačím se ještě víc na Richarda, aby neměl prostor a nemohl se hýbat a dělat Richardovi neslušné návrhy.
Voda mi už dávno sebrala mýdlo z dlaní. Donutím ho udělat nepatrný krok do předu, aby se vyhnul vodě, a opět vymáčknu z lahvičky pásek sprchového gelu, na jeho ztopořený penis, jako hořčici na párek. Nezabývám se nějakou poličkou, jen gel odhodím na zem, seberu si trochu do dlaně a zajedu s ní mezi jeho nohy, mnoucí váček. Druhá protahuje jeho chloubu po celé délce, snažím se vymýt všechny záhyby a zákoutí, aby byl dokonale čistý.

„Záda, měly to být jen záda...“ zaskučím v duchu.
Jednu ruku natáhnu za sebe, abych se mohl dotknout Danielova těla.
Je tak horký.
Je tak příjemný na dotek.
Je to tak vzrušující.
Není to jen představa.
Je to skutečnost. Je to on.
Jednou rukou se opírám o stěnu, druhou hladím Daniela po noze a občas jen nepatrným pohybem pohladím jeho slabiny. Když trochu víc stiskne mého miláčka, sjedu rukou na jeho zadek a přitisknu si ho na sebe.

„Jenom umýt," vydechnu mu opět do ucha, chytnu ho za zápěstí, odsouvám jeho ruku z mého zadku. Pomalu, protože jedna má část chce, aby tam zůstala, ale druhá, co má rozum se vidí v restauraci u talíře plného jídla.
Přesto pořád toužím dotýkat se ho. Moje ruka neustává v dráždění jeho chlouby, spíš jsou to jen doteky, stlačuji ho dlaní dolů a otírám se o něj zápěstím. Druhou pokračuji nahoru, abych mu zjemnil chloupky na hrudníku a omývám mu prsní svaly, aniž bych měl snahu vyhnout se jeho bradavkám, kterými si kopíruji žílu od zápěstí až po loket, abych ho chytil pod krkem a nanesl na něj trochu pěny.

Už to nedávám.
V momentě, kdy se otře o mé bradavky, mám se sebou co dělat. Jeho ruka dráždící můj penis, druhá otírající se o má citlivá místa.
„Sakra..." propustím vzduch mezi zuby. Rukou, kterou mi odstrčil ze svého zadku, zajedu dolů a stisknu tu jeho na mé erekci.
Přitlačím na ni, aby vynaložil víc síly. Aby tlak byl intenzívnější. Aby tření bylo více znatelné.
Naznačuji, že chci víc. Vedu jeho ruku, projíždíme společně po celé délce a nutím ho zrychlovat.

V duchu se usměji nad jeho chtíčem. Ale ve skutečnosti se neusmívám. Vzrušuje mě naše společné tření jeho penisu. Mám možnost mu při vědomí dráždit ty růžové korálky, hrát si s nimi, přeskakovat z jedné na druhou, masírovat svaly a třít je dlaní, hryzat ho do krku a rány ihned ošetřovat polibky a jazykem. Sprchový gel při naší rychlosti vytvořil bohatou pěnu, prsty mi bez zábran kloužou po jeho kůži a vždy po několika tazích přejedu dlaní drsně přes jeho odhalený žalud. Přistihnu se, jak se tlačím penisem mezi jeho stehna, jak se začnu bolestivě otírat a jak mě najednou pohltilo vzrušení nad tím, jak se Richard chvěje, tiše sténá a já ho začnu závistivě napodobovat.

Když mnou prochází vlny vzrušení, potřebuji se pořádně opřít. Pustím Danielovu ruku na mém penise a zapírám se o stěnu oběma rukama.
Musím se pořádně opřít, protože se na mne Daniel tiskne čím dál víc.
Cítím, jak se o mě otírá. Také jeho už dávno všechno tohle vzrušilo a jeho erekce je hodně znatelná. Slyším jeho oddechování a cítím jeho nepatrné pohyby, kdy bezděčně podléhá tomu, co chce jeho penis.
Svěsím hlavu dolů mezi ramena. Dívám se, jak se Danielova ruka ztrácí v pěně, jak neustává ve svém tření. Zatnu všechny svaly, mírně se předkloním a s přivřenýma očima si užívám každé jeho otření o jakýkoli kousek mého těla.

Snažím se neustávat v drtivém tempu na jeho chloubě. Chytnu ho druhou rukou za přední stranu stehna a ještě víc si ho na sebe přitlačím, jako bych neměl stále dostatečnou oporu potřebnou ke svému uspokojení. Pouštím jeho rameno ze sevření, prohnu se pánví k jeho pevnému zadku, že už větší těsnost být mezi námi nemůže. Synchronizuji své pohyby s tahy na jeho erekci, krátké a prudké. Musím zavřít ústa, protože mi do nich v záklonu vtéká voda a já nemůžu dýchat, dusím se, ale nejsem schopen sklonit hlavu, protože se to pro mě stává natolik vzrušivé, že jen stěží ovládám své tělo.

Myslím, že jsem v koncích.
Všechny ty malé dílky z celého těla se poskládaly v jeden velký kus a ten silný pocit, přicházejícího orgasmu už mě celého pohlcuje.
Mám nutkání opět chytit Danielovu ruku a víc ji přitlačit na moji erekci, ale překonám se a jen znovu zatnu obě ruce v pěst, až si dřu klouby o drsné obkladačky. Opírám hlavu o stěnu a zatínám všechny svaly, abych se nesesunul na kolena, když s hlasitým vzdycháním vypouštím ven všechnu tu nashromážděnou energii, a moje sperma kropí kachličky.
Zakláním hlavu a prohýbám se v zádech. Mám problém ustát všechny ty pocity pevně na nohou a bez ztráty vědomí.

Jeho orgasmus prožívám s ním. Pomáhám mu dýchat a tím se moje srdce zrychluje. Když cítím v ruce jeho vyvrcholení, dopřeji mu ještě pár tahů, abych z něj vyždímal co nejvíc. Jeho sevření na chvíli povolí a já si chci sjet rukou ke svému penisu, abych se dotáhnul do konce. V poslední fázi jeho uvolnění se náhle prohne v zádech a znovu tvrdě uvězní moji erekci mezi stehny. Prohnu se s ním, jak mě ten pohyb vzruší a přejedu mu po stehně a pak už ho jen drtím mezi prsty, jak mě ovládl orgasmus, nechám své tělo na pár vteřin ve strnulé křeči, abych se pak uvolnil několika tahy, v pravidelných stazích propouštějíc svoje sperma Richardovi mezi stehna.

Daniel se otírá o má stehna a cítím, jak i on dochází ke svému konci. Jeho hlasité vzdechy provází každý výron. Rychle oddychuji a tisknu své stehna víc k sobě, aby jeho uspokojení bylo dokončeno úplně. Když jeho pohyby ustanou, povolím nohy a odtlačím se od stěny.
Otočím se k němu, chytnu ho do objetí, přitisknu ho na protější stěnu a vrhnu se na jeho ústa. Daniel sotva zvládá přes svůj rychlý dech opětovat můj polibek. Jen ho odevzdaně přijímá a snaží se udržet na svých třesoucích se nohách.
„Může být někdo větší blázen, než jsme my dva?" zašeptám do jeho ucha a věnuji mu malý polibek na krk. „Je možné, aby byl někdo nadrženější víc, než my dva?" zeptám se znovu a políbím ho na druhou stranu krku.

Sex s Richardem mě vždy dožene do takového extrému, že se ze mě stává bezduchá loutka, neschopná slova, neschopná ho pořádně obejmout, neschopna ho políbit. Jen překotně dýchat, nechat své srdce na pospas osudu, ať třeba dostane infarkt, přijímat od něj všechny doteky, jeho ústa, hltat ho očima a možná se u toho připitomněle usmívat. Provázet jeho polibky na moje citlivá místa na krku tichými steny a snažit se rozehnat citelné pnutí v břiše, které je pro mě silně vzrušivé, strkající celý orgasmus do kapsy. V této chvíli se moje ruce opět pohnou, po slepu hledající kousek měkké kůže, kterou by mohly označkovat projevy spokojenosti.

Nejsem schopen přestat ho líbat.
S velkým sebezapřením natahuji ruku za sebe a otáčím kohoutkem, aby se na nás spustila chladnější voda, která by nás oba aspoň trochu probrala.
Vlažná voda dopadá na moje záda a trochu mě zklidňuje.
„Měli bychom jít, umírám hlady," znovu zašeptám, abych si nějak odůvodnil, proč musím Daniela pustit z objetí. Pouštím ho a stavím se pod tekoucí vodu, abych se aspoň v rychlosti osprchoval.

Opírám se na druhou stranu sprchy a pozoruji Richarda, jak se oplachuje. Nechám si dopadat vlažné kapky na nohy a snažím se sám sebe nedotýkat. Jen mám dlaně položené na obkladech a rozdýchávám napětí. Nemůžu se ho nabažit. Chtěl bych setřít své semeno z jeho svalů a hladit ho po zádech. Je to pro mě tak mučivé, dívat se na něj. Nakonec se donutím odlepit od stěny, zachumlat se do osušky a opět si kleknout ke kufru, abych na sebe něco hodil. Klečím na zemi a nehnutě zírám na oblečení.
ku**a. Jsem jím úplně posedlý. Splašily se mi hormony, a i když jsem se před několika minutami udělal, dokonce dvakrát, mám na něj pořád chuť. Mám doznívající křeč v ruce a dělá mi problémy ohnout prsty. I když je ve sprše, brní mě tělo a touha neustupuje. Mám chuť ho povalit na zem a zkontrolovat všechny místa na jeho těle, jestli se nic nezměnilo.

Zastavím vodu, trochu se osuším a jen tak s ručníkem kolem pasu vylezu ven, abych se oblékl. Daniel klečí u kufru a nepřítomně do něj zírá.
„Vstávej," snažím se ho probrat k životu a lehce mu zaťukám na rameno.
Otevřu svůj kufr a začnu si skládat věci do skříně. „Co si mám oblíct?" otočím se na Daniela s dvěma košilemi v ruce.
„Dane! Prober se!" houknu na něho ještě jednou. Košile odložím na postel, sundám si ručník a začnu si natahovat boxerky.

Prober se. Prober se!
Chci pokoj sám pro sebe. Nechci na něj zírat. Chci, aby se zpátky zahalil do ručníku. Proč jsme nezůstali jen u zrcadla, kde jsem mohl spatřit jeho tvář a u dlaní, které mě držely za boky. Proč jsem z něj chtěl vidět i zbytek, který je tak perfektní. Kterého se právě v tento okamžik nemůžu stejně dotknout, protože by mě sežehl a zůstala by po mě jen hromádka roztouženého popela.
Sjedu pohledem na košile, co drží v ruce. Černou nebo černou. Zvednu k němu oči a nechápavě pokrčím rameny.

Obleču si rifle a košili, která mi první přijde pod ruku. Jsou obě černé, ale jedna má jemný proužek a tu jsem si vybral. Chce to trochu změnu.
Zajdu si ještě vysušit vlasy a doufám, že bude Daniel oblečený, než se půjdeme najíst. Mám opravdu už dost velký hlad.
Dívám se na sebe do zrcadla, snažím se upravit vlasy do přijatelné podoby. Ten pramen mi prostě nechce držet nahoře a pořád mi padá do čela. Nechávám ho tedy svému osudu.
„Tak, jdeme," beru do ruky peněženku. Daniel se už oblékl. Vzal si věci, co si koupil, když byl venku se Susan a musím říct, že mu to moc sluší.
Zavírám dveře a míříme k restauraci.
Mám už opravdu hlad.

______________________________________________________________

moje písmenka pěkně všechny pohromadě Smile Smile
topbee-yaoibox

Dodatek autora:: 

DandyP:
Zase jeden z dílků, kde by můj dodatek zněl něco jako !píp! !píp! !píp! Kdo je kruci Lucas! Proč sahá na Richarda! Nechci žádné podezřele vypadající osoby! A pak samotný Richard. Jeho rozkazy. Jeho naléhavost. !píp! Daniel se chovající jako dě.vka. A pak pouhá houba, sprchový gel na Richardových zádech...!píp! ...teda, taky bych chtěla jet na nějaký takový wellness...!píp!

topinka:
No já vlastně ani nevím, co k tomu dodat. Minule žárlil Richard. Jak to dopadne, když se role obrátí? Jo, Daniel se nezdá... A čtěte pozorně. Už je tady začátek něčeho, co se později zkomplikuje... Wink

5
Průměr: 5 (17 hlasů)