SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Double Gravitation II - Loučení se svobodou - část 25

Pocit, že je venku kdoví kolik mínus a že je tam ta protivná bílá věc, kterou nemám rád, mě nutí nevstávat z postele. Jen se víc přitisknu na Daniela. Na stole leží večeře, kterou jsem mu včera donesl, a ona zůstala netknutá, protože Daniel spal jako zabitý, že ho ani žádné choutky nepřepadly.
Nechuť vstávat a jeho teplo, jeho vůně a ranní problém mě dokonale probere. Nechce se mi ani Daniela budit. Jen se natáhnu přes postel do kabely a vytáhnu gel. Trochu si ho dám do dlaně, promnu si erekci v ruce.
Sakra, chovám se jak nadržený puberťák. Snad mě za to Daniel nezabije. Přitočím se k němu a jen mírně mu projedu hřbetem ruky mezi půlkami a prstem mírně zatlačím na jeho otvor. Daniel se jen trochu prohne, což vypadá spíš, jako by se chtěl víc zavrtat do peřiny. Zamrčí a přitáhne si polštář přes oči. Jen se pousměju, opřu se jednou rukou vedle jeho hlavy.
Trochu potáhnu Danielovi nohu bokem, nastavím se proti jeho teplému místečku a zatlačím. Na vteřinku se zastavím, ale pak začnu pomalu najíždět. Jsem jak někdo, kdo v obchodě krade bonbony. Opatrně, aby mě nikdo nechytil, vzít si dobrotu a jít.

Můj sen, který vzápětí zapomínám, je přerušen známým pocitem. Zavrtím se a snažím se zapnout mozek, který po ránu nefunguje. Něco teplého na mém zadku. Mírný tlak. Prohnu se. Co je to? Ještě spím? Když se moje noha samovolně pohne, otevřu neochotně oči. Ani si nestačím uvědomit, kde jsem, protože nepoznávám ani svůj pokoj ani naši ložnici. Tlak v mém konečníku, stupňující se, s každým pomalým nájezdem hlouběji. Stisknu prostěradlo a zatnu zuby do rtu. Zavřu zpátky oči a nechám dosnít ten živý sen. Moje tělo se samo začne pohybovat proti těm příjemným pocitům, ale jinak nenasvědčuje nic tomu, že jsem vzhůru. Můj dech se zrychluje, ale je tichý, tlumený do polštáře, kterým jsem si zakryl hlavu. Jedna ruka zarytá do matrace, druhá položená na polštáři. Žádná na mé erekci, kterou pod sebou tlačím stehnem k matraci. Ze všech těch nemožností se projevit se mi začne třást tělo, uvolňující napětí přes kůži.

Jednu Danielovu nohu nadzvednu a opřu si ji o své stehno, abych se mohl více zapřít do svých nájezdů. Mé pohyby jsou opatrné, ale jdou do hloubky, co mi Daniel dovolí. I když má stále hlavu schovanou pod polštářem, už neleží tak netečně. Jeho tělo se mírně začne třást a občasné pohyby proti mně mi napovídají, že vnímá, co se právě děje.
Můj dech už dávno není klidný a srdce bije vzrušením, že si takhle Daniela beru. Ale přesto pro dokonalost téhle situace chci mít všechno. Chci ho vidět, chci ho slyšet. Nahnu se až k jeho hlavě, že na něm skoro ležím a nadzvednu polštář.
„Vstávat ospalče,“ zašeptám mu těsně u ucha. „Je čas na ranní rozcvičku.“
Abych měl jistotu, že ho to dokonale probere, jemným fouknutím mu rozhodím vlasy a olíznu mu ucho.

Jeho jazyk na mém uchu je jako klíč, odemykající všechno nashromážděné vzrušení. Z úst se mi dere dlouhý sten, který už nelze utlumit. Jsem při vědomí, ale přitom ho chvílemi ztrácím. Srdce i plíce mé pravidelné sténání pod každým Richardovým nájezdem přijímají s povděkem. Sjedu si rukou na svůj penis, který už šílel z mé nevšímavosti.
„Hezké ráno,“ vydechnu, když si ho několikrát protáhnu.
Nejsem si jist, zda to říkám svému příteli mezi nohama nebo Richardovi.

Už nic nebrání tomu, abych se projevil naplno, bez jakéhokoli omezení. Jeho ucho je tak lákavé, že se do něho ještě zakousnu a pak, olíznutím jeho spodní čelisti se přesunu na jeho ústa, abych i jim mohl popřát hezké ráno.
Neustálým přirážením, zrychlováním a zkracováním svých pohybů se přivádím k tomu, proč jsem Daniela přepadl ve spánku.
Prostě chci vyřešit svůj ranní problém. Chci se dobře nastartovat do dnešního dne. Chci rozproudit krev, aby mě hřála i v té zimě. Prostě si chci užít, nehledíc na to, že v druhých pokojích jsou kluci.
A ten očekávaný pocit se začíná hlásit brněním po celém těle až v konečcích prstů a postupně si ho přebírá ten malý aktivista, který se všemu postavil hned ráno, jen co jsem otevřel oči.

Vzít si mě hned tak ráno, aniž bych stačil rozlepit oči. Mám sucho v ústech a dochází mi vzduch. Veškeré emoce, které se mě zmocňují, přenáším do okolí hlasitým naříkáním, a neuvědomuji si, že tu nejsme sami. Nechávám na Richardovi, ať mě nádherným způsobem obšťastňuje uvnitř a sám naberu na svém penisu stejnou rychlost, s jakou si mě bere Richard. Nechci zůstat pozadu, protože Richard je očividně mnohem napřed, když si užíval beze mne. Šílená touha dohnat zameškaný čas mi dodává sílu do ruky, zrychluji tření a stahuji všechny roztroušené střípky na jedno místo. Nechtěl jsem se udělat tak rychle, ale nemůžu se ovládnout, nejspíš jsem se dobře vyspal a svého vyvrcholení dosahuji bez jediného vypadnutí z tempa, drtím ho i v okamžiku orgasmu, překonávám svoje nevědomí, i když to bolí jak je to extrémně vzrušivé a nejspíš děsně křičím, ale neuvědomuji si to. V mém vesmíru existuji jen já a moje vzrušení.

Říkal jsem si, že snad se jednou udělám dřív než Daniel. Ale zase mě dohnal. V momentě, kdy mě přepadne ten slastný pocit, pouštím vše co se dá, přepadá mě několika vteřinový výpadek vědomí, mě začne Daniel svírat a s hlasitými výkřiky doprovází jeho i mé vyvrcholení. Jsem totálně mimo, a tohle ranní osvěžení mi nakonec bere sílu ve všech svalech. Rychle oddychujíc dopadám na Daniela, nechávám svírat svého miláčka a vychutnávám si celý ten akt až do konce.
Se zavřenýma očima a zuby zakousnutými do jeho paže ho tlačím pod sebou do matrace a nejsem v tuto chvíli schopen zvednout ani prst, abych odlehčil svou váhu.

Vydechnu úlevou, když se všechno napětí ze mě vyvalí v podobě bílého rosolu na matraci. Těžce oddychuji a mám v hlavě totálně vymeteno prožitou extází. Jsem nabitý energií, přímo jí překypuji, a mám chuť si to zopakovat. Tohle mi přišlo jen jako sen, který člověk hned jak otevře oči, zapomene. Potřebuji ho znovu cítit, dotýkat se ho, dívat se mu do očí. Tenhle přepad je jak rychlá předehra. Nejspíš to dělá ten horský vzduch, vysoká vlhkost a nedostatek jídla. Zatnu zuby. Uklidni se. Cítím, jak na mě Richard bezvládně leží a těžce oddychuje. Nemůžu se na něj jen tak vrhnout. Nejspíš hned záhy začne jmenovat sprcha, hygiena, snídaně.

Sesunu se za Daniela a ještě chvíli oddychuji. V ruce promnu svůj penis, který jen pomalu ubírá na pevnosti. Omotám kolem Danielova břicha svou paži a přitáhnu si ho k sobě. Políbím ho na ruce, kde jsem zanechal otisk svých zubů.
„Vyspal ses dobře? Musíš mít hlad,“ zeptám, se, když konečně popadnu dech. Večer jsi usnul bez večeře.“
Spokojeně se usmívám. Tohle ráno nemohlo začít lépe.

„Asi jsem v noci vytuhnul, že? Neboj, vezmu si to teď na snídani,“ odpovím a přivřu oči, abych nemyslel na kraviny. „Máš na dnešek něco naplánované? Co podnikneme, když je nás plná chata?“
Otočím se na záda a podívám se na něj. Usmívá se. Zatraceně! Probudí se s tvrdým pérem a normálně ho do mě bez dovolení vrazí!
„Netušil jsem, že umíš lyžovat... Budeš chtít jít dnes zase na svah? Mohli by jít i kluci, aspoň vymrznou a budou večer utahaní.“

Pohladím ho po tváři, abych rozehnal ty malinké vrásky, které se mu tvoří kolem očí.
„Uděláme snídani, tohle už nejez, už to nebude dobré.“
Políbím ho na rty a posadím se.
„Měli bychom se osprchovat a jít dolů. Beztak počítám, že pokud kluci ještě spali, tak jsme je určitě vzbudili. Rozhodně aspoň ty, kteří mají pokoj hned vedle.“
Slezu z postele, táhnouc za sebou ruku po Danielově těle, abych ještě pod dlaní cítil to teplo a rozechvělost z prožitého orgasmu.
„Jdeš se osprchovat první?“
Postavím se a hledám v kabeli osušku a toaletní potřeby. Podívám se z okna na ten bílý maras. „Jestli kluci půjdou na svah, ať jdou. Já nemám nic v plánu. Nejradši bych zůstal u krbu, nebo si zašel někam na oběd, ať nemusím vařit.“

Přivírám oči pod jeho rukou a mírně se pod ní prohnu, abych ji cítil co nejvíc. Kam vždy tak spěchá? Chci mu prohrabávat srst na hrudi a líbat ho na kůži. Nezbývá mi nic, než ho rozechvěle pozorovat, jak stojí nahý vedle postele.
„Nejspíš by mě zabilo se osprchovat a pak vylézt do toho mrazu,“ odpovím a raději taky vylezu z postele.
Natáhnu na sebe tričko a tepláky, s dost velkou nechutí. „Běž si dát sprchu zatím ty, snídani udělám já. Nevím, jestli bys uspokojil bandu hladových krků tousty. A obávám se, že nemáme ani toustový chléb. A jak je utaháme? Co kdybych je vytáhl na pěknou túru do kopců? Mohl bys vyzvednout ve městě ty lovecké lístky a nějaký dobrý oběd nám pak dovést.“

„Myslíš, že tě kluci poslechnou?“ volám na Daniela ze sprchy a pouštím na sebe vodu.
Nejsem si jist, jestli zvládne čtyři mariňáky, i když sám pochází z hor.
„Nechám to na tobě. Domluvíme se dole. Hned jsem tam!“
Dál se už věnuji ranní očistě, aniž bych poslouchal, jestli mi Daniel ještě něco říká.

Sejdu dolů a otevřu ledničku, co bych všem udělal. První do kuchyně vleze Mathyu. Zívá na celou hubu a na rozdíl ode mě si nedělá hlavu s tím, že přišel jen v upnutých boxerkách, s tím samým ranním problémem, co měl Richard, akorát neměl k dispozici nic, kde by si ulevil. Stáhnu hýždě k sobě, které stále touží po další dávce nebo aspoň pořádném tlaku. Prohrábne si svoje dlouhé vlnité vlasy a nahne se mi přes rameno, aby viděl, co je v ledničce. Nejenom že se na mě tiskne svým vypracovaným osmahnutým hrudníkem, ale i tou erekcí přesně do mého zadku.
„Budeš dělat něco k jídlu?“ zeptá se mě přímo do ucha a pošle mi na něho svůj horký dech.

Když si uvědomím, co za zima mě čeká venku, vůbec se mi nechce ze sprchy. Stojím a nechávám na sebe téct vodu, dokud nezačne chladnout. Sakra! Asi jsem vypatlal veškerou teplou vodu. By mě zajímalo, kdo si teď bude smývat šampon z vlasů ve studené vodě.
S úsměvem, že někdo z kluků nejspíš teď bude nadávat, že došla teplá voda, se utřu a obleču.
Pomalu si vysuším vlasy a znova se na sebe zamračím do zrcadla, když vidím ty prorůstající šediny na spáncích. Nejspíš si asi opravdu obarvím vlasy a bude to první věc, co udělám, když se vrátíme.

Všechny ty sexistický náznaky. Sáhnutí po stejné věci, kterou chci vytáhnout já. Vysvětlení, jak blbě držím nůž. Neustálé dotyky na mé rozpálené kůži. Jeho neustálé očichávání. Jeho poznámky, že jsme to museli s Richardem hned ráno dělat, protože to napětí je kolem mě hmatatelné. Narážky na to, že jsem ještě roztěkaný a nervózní jak z utnutého sexu těsně před vyvrcholením. Párkrát se nadechnu. Naštěstí přišel Jeff a už mě nějakou dobu zná a postavil se mezi mě a toho Casanovu.
„Co na dnešek plánujete?“ zeptám se opatrně. „Nechcete pořádně utahat... v kopcích?“
„Chceme utahat Richarda a tebe pak někam unést, aby sis užil na nějaké pařbě, než tě Richard zavře do zlaté klícky,“ ozve se Chris, který vchází také do kuchyně, naštěstí oblečený.
„Pařba?“ zbystřím sluch. „S vámi?“
„Něco jako rozloučení se svobodou. Bůhví, kdy nám dá Jeff dovolenou, abychom tě pořádně poznali,“ vysvětlí Chris. „Nic o tobě prakticky nevíme, Richard se s tebou docela dlouho tajil.

Scházím dolů do kuchyně a na schodech se srazím s Johnem.
„To jste museli dělat takový kravál? Vzbudili jste mě, sakra!“ vypadá docela rozmrzele. „Člověk si v klidu to volno ani neužije, dneska v noci budete spát každý v jiném pokoji!“ vrčí na mě a promne si ospalé oči.
„Nemáš chlastat do rána a byl bys v pohodě, podívej se na mě,“ rozpažím ruce a hodím na něj výmluvný úsměv.
„Mám hlad a z kuchyně už něco voní,“ mávne John rezignovaně rukou a jde dolů.
Jdu za ním a za tou vůní. Nejspíš už Daniel tancuje kolem sporáku. Ještě jednou se z okna podívám na ten hnus venku a otřepu se. Když vejdu do kuchyně, hovor utichne, jako bych je při něčem přistihl.
„Děje se něco, o čem bych měl vědět?“

Pokládám plátky masa na pánev. Jsem rozhodnutý jim nacpat hned po ránu břicha těžkým jídlem, aby se rozhodli jít ven to rozchodit. Chci být s Richardem a vymyslet na něj nějakou úchylárnu. Nebo ho zatáhnout do sauny a pořádně to tam rozjet až do rána.
„Nebudu v klícce,“ nadzvednu obočí. „Nechápu, co tím chceš říct,“ zamračím se na Chrise a rozklepnu na další pánev vejce. Všichni kolem mě stojí a pozorují mě. Připadám si, jak nějaký exot.
„Já bych do toho nešel,“ pokrčí rameny Mathyu. „Je přece mnohem lepší užívat si...objevovat nové obzory, nové nápady v sexu, obohacovat se o zkušenosti jiných... Co vy dva ještě můžete vymyslet a zpestřit si s tím svůj sexuální život?“
Podívám se na Jeffa, aby mě zachránil. Jen se usměje a holou rukou si vytáhne biftek z pánvičky.
„Už jsem se rozhodl,“ polknu.
„Tak jen pařba. Tanec, pití, holky, stryp u tyče...dole je vynikající bar,“ nadhodí Mathyu.
„Neumím tancovat,“ přeruším jeho vidiny.
„Ale... to jsou jen výmluvy...s Richardem tohle už nikdy nezažiješ,“ chytne mě za boky a zhoupne s nimi. „Vidíš, tvoje pánev se hned přizpůsobila.“
Najednou všichni zmlknou. Zvednu hlavu a vrhnu pohled na Richarda. Jsem totálně rozhozený. Nadržený. Zoufalý. Kolem mě tolik mužských feromonů ve vzduchu. Všichni při těch řečech do vzduchu vypouští své pachy. Lepí se na mě a dráždí moje sexuální chutě. Třesou se mi ruce.

„Mathyu?“ podívám se nejdřív na něj a pak sjedu pohledem na jeho ruce na Danielových bocích. „Chceš přijít o prsty?“ Natáhnu se ke stolu pro nůž. „Raději bys měl odstoupit!“
„ku**a,“ zakleje Mathyu a rychle pustí Daniela. „Raději jsi měl zůstat doma.“
„Raději bys měl mlčet,“ ozve se John a sedá si ke stolu.
„Chceš s tím pomoct?“ otočí se Chris k Danielovi. „Umím taky vařit,“ pochlubí se a už bere věci do ruky.
Sedám si ke stolu. Ve vzduchu úplně cítím to napětí, které tu panovalo, než jsem přišel. Raději by se měl Daniel osprchovat. Nejraději bych mu to navrhl, ale není malé dítě a doufám, že si sám uvědomuje, že tím tady dráždí minimálně dva lidi.
„Půjdu si zalyžovat,“ rozhodnu se nakonec.

Věta „půjde si zalyžovat" - je jak podkopnout mi stoličku a nechat mě viset na vlastní kravatě přivázanou za lustr. Několikrát polknu a vyšlu k němu pohledy, volající o záchranné kolo. Ale dostává na stůl talíř s jídlem a nevšímá si mě. Škemrat u Jeffa je jako bych ho požádal, aby zkontroloval pevnost světla, zda je pořádně ke stropu přišroubované a neutrhne se semnou.
Mathyu využije chvilky, kdy se zabývají všichni jídlem, a zašeptá mi do ucha:
„Vidíš, příležitost si pořádně ujasnit, co chceš. Nebo si naposledy užít. Pořád se mi líbíš a pořád máš krásnej zadek.“
Odpadne mi obracečka z ruky.
„Jdu se osprchovat,“ vyhrknu. „Všichni jste mě ráno slyšeli při prožívání orgasmu, tak mě nechte aspoň se opláchnout.“
Zdrhám jak výrostek s čokoládou pod tričkem z obchodu.

„To u toho dělá vždycky takový kravál?" zeptá se s údivem Mathyu a dobře vidím, jak se v duchu nad Danielem olizuje.
„Vždycky ne. Třeba jak jsme byli za Jeffem v nemocnici, tak byl docela potichu," rychle uhnu hlavou před letící vidličkou.
„Jsem ti ku**a říkal, že ti ho jednou ustřelím!" nadává Jeff a jde si pro čistý příbor.
„Tak, dělejte si tu, co chcete, já jdu na lyže. Rozcvičku mám za sebou, tak můžu jezdit celé dopoledne."
Vstanu a jdu se převlíct.
„Ty mi Chrisi ještě vrať bundu!" otočím se přes rameno a jdu nahoru.

Kleknu si do sprchy v oblečení. Je mi jedno, že mě bombardují studené kapky. Někdo vycamral teplou vodu. Drtím si penis v ruce přes kalhoty a koušu se do hřbetu ruky. Nic mě nezlomí. Jsem jen jeho. Je mi jedno, kolik Banderasů kolem mě bude poskakovat, zda mi nabídnou svůj zadek a budou do mě hustit, jak bych se mohl se svou postavou užívat rozkoše s kýmkoliv, na koho ukážu. Já jsem se už tohodle potěšení vzdal. Zamiloval jsem se. Do něj. Jmenuje se Richard Kinney. Moje nepsaná smlouva odevzdání své duše do jeho rukou v prstenu, co jsem ještě nesplatil.
Zapřu se rukou o zem.
Řeknu všechno všem. Proč nejsem schopen mu prostě říct, ať nikam nejezdí? Ať zůstane se mnou? Proč jsem otevřený pro všechny a pro něj ne? Rychle dýchám a nechávám si téct vodu do úst. Sednu si na zadek a opřu se o zeď. Proč jen nevidí moji situaci beznaděje? Je to zkouška? Nejspíš vidí, jak se kolem mě všichni plazí jak mlha na blatech. Všechny je zná. Mnohem líp než já. Moc dobře ví, co na mě budou zkoušet. Jestli je to test, projdu s vyznamenáním.

Po cestě si ještě posbírám věci, které ze mě včera kluci svlíkli. Vyjdu do pokoje a začnu se převlíkat.
„To tam chceš v té vodě zmrznout?" zavolám na Daniela. „Půjdeš na snowboard, nebo s klukama na tu túru?"

Zvednu k němu svůj obličej. Zmrznout? O to jsem se pokoušel včera večer.
„Chlapi chtěli na túru. Vybrali si svoji trasu a prý mě tam chtějí sebou, že mě chtějí poznat,“ řeknu, aniž bych se zvedl nebo zastavil vodu. „Je prý dlouhá, únavná, plná poznání a vrátíme se až pozdě večer.“

„No jak chceš," zastavím se v koupelně. Natáhnu ruku a zastavím mu vodu. „Budu na svahu, jak včera, zajdu si tam na oběd." Zajdu si k umyvadlu před zrcadlo upravit vlasy. „Od Mathyua se drž dál," neodpustím si poznámku. „A kdybys chtěl, tak dojdi za mnou na oběd, než tam venku úplně promrzneš."
Když jsem spokojený s úpravou vlasů, odcházím z koupelny.
„Tak já jdu. Kdyby něco, tak mi zavolej."
Lyže jsou ještě připnuté na autě. Než vyjdu z chaty, otočím se na Jeffa.
„Je ti jasné, že máš Daniela na starosti?" výmluvně se podívám na Mathyua, který se jen ušklíbne.
Nečekám na odpověď a odjíždím na svah.

Zůstanu ve sprše do té doby, než vejde Jeff.
„Jsi v pořádku?“ zeptá se mě. „Richard tě tu jen tak nechal? Řekl jsi mu o tom večírku na rozloučenou nebo jsi mu vše zatajil? Mám tě hlídat. Nechceš si to u něho posrat, že ne? Můžu se na tebe spolehnout?“
Zvednu se na nohy a vyjdu ven, aniž bych mu odpověděl. Najednou si nejsem jist sám sebou. Jak je možné, že mě nějaký floutek, o kterém vím, že ojede všechno, takhle dokáže rozhodit? Myslel jsem, že svoje studentská léta, kdy jsem se choval stejně, mám už dávno za sebou. Protože tohle jsem nikdy k nikomu necítil. Je to silné. Jak pořádný odvar čaje. Stála by v šálku lžička.
„Dane! Mluvím na tebe!“ zařve za mnou Jeff.
„Dej mi dvacet minut. Zamluvte soukromý salonek a jsem vám na celý den k službám,“ mávnu rukou a vysvleču se s mokrých hader.
Převrátím kufr vzhůru nohama. Do pokoje vejde Mathyu a prohlídne si mě od hlavy k patě.
„Pojď semnou. V tomhle určitě nikam jít nemůžeš,“ kopne do hromady oblečení a táhne mě pryč.

Na parkovišti u sjezdovky se přezuju do přezkáčů a sundám z auta carvingy. Podívám se nahoru do svahu. Když už jsem tady, tak aspoň ty lyže využiju. Počítám, že zas nějaký ten rok, mě sem nikdo nedostane. Pořádně se zapnu až ke krku, zacvaknu se do lyží a zajedu k lanovce. Je tu spousta lidí. Možná i proto, se mi na hory nikdy moc nechce. Ještě jsem nezjistil, jestli někdo má soukromý svah. To asi ne. To bych asi problém tolik se zimou neměl.
Občas se míjím s tím barevným exotem. Zahuláká na mě pozdrav a přejede si rukou po krku.
Ha, nejspíš si mě ze včerejška dobře pamatuje. Zase má oblečené něco, co se sem vůbec nehodí. Měl by spíš učit prkno na moři a ne tady na sněhu. Nejspíš se sekl v povolání.

Dolů do města jsme se dostali až v poledne. Dokopat čtyři chlapy k tomu, aby se sbalily, dá fušku. Měli jsme zase hlad a dali si vydatný oběd. Procházka po městě. Pozvání na mou rozlučku. Samé ženské. Moc jsem nepochopil, kdo se bude loučit se svobodou. John zamluvil salonek, kdyby se mě opravdu na něco chtěli vyptávat. Pochopím hned záhy, že je moc nezajímám a vyloženě si to užívají. Být přiopilý už v brzkém odpoledni je snad hřích.
„Něco na svatební noc?“ přitočí se ke mně nějaký chlápek s piersingem v nose.
„Jsem v posteli kaňour,“ směji se mu do obličeje.
„Ale tohle je mnohem lepší zážitek. Vyzkoušej, uvidíš, jsem tu pořád,“ a vloží mi tabletu do dlaně.
Vyplázl jsem na něj jazyk a položil na něj tabletku.
„Já nic nepotřebuji!“ mávnu rukou a spolknu.
Ksakru! Co to se mnou je? Proč jsem dobrovolně něco sežral?
„Pitomče!“ zjeví se vedle mě Jeff a hrábne mi prstem skoro až do krku. „Nemůžeš tu brát jen tak nějaké drogy, co ti kdo nacpe do huby. Vyplivni to!“
„Nic mi není,“ odstrčím ho od sebe. „Jdeme pařit! Chci tancovat!“

Nebaví mě to. Pořád se mi někdo motá pod nohama. Spíš pod lyžemi. Nesnáším, když je někde tolik lidí. A přitom se tu cítím sám.
Kluci se někde tahají po kopcích s Danielem. Sakra. Raději jsem měl jít s nimi. Nebo zůstat na chatě. Mohli jsme kluky vyhodit na mráz a jen si spolu užívat ten klid.
S povzdechem sundávám lyže a zajdu se do boudy rychle převléct. Nechce se mi na obědě sedět v těchhle hadrech.
Jdu zpátky k autu a přemýšlím, jestli se najím tady, nebo zajdu do města. Když se rozhlédnu po restauraci, zjistím, že k tomuhle nemám moc důvěru. Najdu si něco lepšího.
Ve městě zaparkuji hned na prvním parkovišti.
„Kde se tu dá dobře najíst?" zeptám se jedné hezké brunetky, která právě prochází kolem se svou rusovlasou kamarádkou.
„Kousek dál je bezvadná restaurace, právě tam jdeme, jsme pozvané na soukromou akci, tak vás tam doprovodíme," usměje se, zavěsí se do mě a táhne mě udaným směrem.

Blikající světlo do očí. Je mi horko. Nějak je mi fajn. Usmívám se. Dokonce i na Mathyua. Umím tancovat. Mathyu je jediný, který se mnou drží tempo. Neznám ani jednu písničku. Myslím, že hrají tu jednu pořád dokola. Ale je to fajn. Položím Mathyuovi dlaň na prsa. Usmívá se a přitáhne si mě blíž k sobě. Je to tak osvobozující. Proč nechodím tancovat? Otřu se o něj svým rozkrokem. Nemá kapsy. Na co potřebuji kapsy? Vjedu mu rukou za pásek a taky si ho přitáhnu. Zatne pod mým dotekem hýžďové svaly.
Přejedu mu druhou rukou po obličeji a odhrnu vlasy z čela. Světla rychle střídající barvy se mu odráží v očích. Prohrábnu jeho vlasy až na samotné konečky pramenů. Má je tak hebké. Zakloní hlavu. Líbí se mu to. Namotám si jeden pramen jeho vlasů na prsty a přitáhnu si ho k sobě. Přitisknu se k jeho krku a očichám ho. Voní. Tak dráždivě. Všechno se ve mně bouří. Zadrápnu mu nehty do kůže na zadku.
„Kdybych chtěl, dal bys mi poznat svou těsnost?“ zašeptám mu do ucha.

Děvčata se semnou rozloučí v restauraci a odkráčí dozadu do soukromého salonku. Usadím se a objednám si steak. Potřebuji pořádný maso a ještě něco, aby se mi rozproudila krev v těle. Mám pocit, jako bych byl had nebo ještěrka, která potřebuje teplé slunce, aby mohla fungovat. Hodím do sebe dvojitou whisky a pustím se do jídla. Začínám se postupně rozehřívat a začínám se i konečně v klidu zajímat co se děje kolem mně. Ze salonku, kde zmizely holky, se ozývá celkem hlasitá hudba. Zřejmě tam má opravdu někdo pořádnou párty. Podívám se na hodinky. Odpoledne už je spíš pozdní. Dalo by se říct podvečer.
Objednám si ještě jednu dvojitou. Nechám se odvést taxíkem.

Jeff se vedle nás zhmotnil na parketu jako gorila v mlze. Světla se odráží od jeho vážné tváře. Je vysoký a v rozhalené košili, kde chybí minimálně tři knoflíky v zajetí svých knoflíkových dírek, mu vyzývavě trčí tmavé chlupy.
„Odcházíme!“ řve na mě.
„My dva? Spolu? Kam?“ vydechnu napjatě, pustím Mathyua a svou rukou zajedu na Jeffovu hruď. Konečně! Konečně je ochoten mě přijmout. Takového, jaký jsem. Jsem ochoten mu dát. Klidně ať si mě vezme. Jsou přeci přátelé. Už dlouho. Nikdy nebyla mezi nimi trhlina. Rozdali si to spolu. Proč by nemohl se mnou. Chci vědět, jaký je milenec. Jestli ho udělal šťastným.
Má silný stisk. Na mém zápěstí, odtahující ruku z jeho pokožky. Je taky majetnický. Tvrdý. Chci ho!

Když si dávám třetího panáka, už to nevydržím a zastavím číšníka u stolu.
„Co se tam vedle děje?" ukážu prstem na dveře do salonku, odkud občas vyjdou krásky, aby si odskočily na toaletu, a jsou opravdu v dobré náladě.
„Je to soukromá akce," odpoví číšník. „Loučení se svobodou."
„Ano?" jen pozvednu obočí. Taková náhoda. Nedivím se, že je tam tak veselo. Zaplatím a dopiju zbytek whisky. Ještě si odskočím na toaletu. Cestou zpátky už vytahuji telefon, abych si zavolal taxi, když se ke mně znovu přitočí ta hezká brunetka.
„Jé, vy jste ještě tady," chytne mě pod paží. „Pojďte s námi, je tam docela zábava."
Aniž bych se vzmohl na odpor, táhne mě s sebou k salonku.
„Nezlobte se, ale to se nehodí," snažím se vyvléct z jejího sevření.
„Jak chcete," pokrčí rameny a nechá mě stát u dveří.
Nevěřícně zírám před sebe.

Náš salonek je útulný. A je plný neznámých tváří. Dokonce některé sedí v klíně známých tváří. Tyhle mě vůbec nezajímají. Jeff mě nechce. To jsem pochopil hned. Poznám to. Není na kluky. Proč dal tedy jemu?
„Dane, jak se ti líbí párty?“ přitočí se ke mě Mathyu.
Z něho cítím zájem. Chce mě. Proč jsem tak nadržený? Chci někomu ojet zadek. Nebo aby někdo protáhnul mě. Chtěl bych tu jednu tvář, ale není tu. To nevadí. Vystačím si s tím, co tu je.
„Jsi zatraceně sexy!“ zašeptám Mathyuovi do ucha. „Loučím se se svobodou! Mám si uvědomit, že už nikdy nebudu moct šoustat s někým jiným. Já jsem ten, co nastavuje zadek, víš?“ pokračuji v monologu jen pro Mathyuovo ucho. „Chceš mě přesvědčit, že dělám chybu?“
Mathyu se na mě podívá a usmívá se.
„Říká se, že ojedu všechno... Ale já i dávám... A přicházíš o hodně,“ chytne mě za ruce a natlačí je na svůj zadek.
Tlačí mě před sebou, až se zarazím o stůl. Jeho ruce jsou rychlé. Nestačím ani zaregistrovat, kdy mi rozepnul poklopec a vytáhl mi mýho parťáka, který se vůbec nepozastavil nad tím, že ho zpracovávají jiné ruce.
„Klidně si prsty zkus, do čeho jdeš,“ zašeptá mi do vlasů a zatlačí mi mou ruku mezi jeho půlky.

Viděl jsem dost.
ku**a!
Nejenom, že mi lhali, ale nikdo není ani schopen pohlídat Daniela. A on... Jeho ruce v Mathyuových kalhotách.
Začíná ve mně vřít krev. A vypitá whisky to ještě víc živí. Kdy jsem byl naposledy tak vzteklý? U Jeffa doma. Dobře vím, jaký Daniel je. Jak je věčně nadržený a že pořád nemá dost. Vidět ho v tomhle stavu mě vzrušuje, ale teď mám spíš větší zlost.
Do hajzlu!
Jen se rychle rozhlédnu. ku**a, Jeff se baví s tou rusovláskou až tak, že vypadají jak siamské dvojčata srostlé ústy.
Jako bych byl neviditelný. Nikdo si mě nevšiml, ani když jsem přešel k pultu s muzikou. Vezmu do ruky mikrofon, naznačím DJ, aby vypnul muziku.
„OKAMŽITĚ VŠICHNI, VEN!" zařvu do mikrofonu.

Nabízí se mi jak nějaká k***a. Ale to k loučení se svobodou patří, ne? Rozdat si to naposledy s někým jiným. Jaké by to bylo, být v roli toho druhého? Líbilo by se mi to?
Chytnu Mathyua za zápěstí a zkroutím ho celého kolem své osy, až se náhle opírá on břichem o stůl a tlačím mu ruku do páteře. Je to tak vzrušující. A Mathyu se nebrání. Odhrnu mu vlasy z krku a přisaji se na něj svými rty. Můžu se do něj beztrestně zakousnout.
„Mám to rád tvrdě, tak ať tě to nepřekvapí,“ zavrčím mu do ucha.
Stáhnu mu kalhoty a prohnětu hýždě. Má skvělý zadek. Bez jediného chloupku a hladký se znaménkem těsně u otvoru, který mě zve dovnitř. Dělám tohle málokdy. A jako bych zapomněl, co je k tomu vše potřeba. Že to bez přípravy bolí. Je mi to jedno. Není to můj zadek. Stáhnu si kalhoty a táhlým stenem doprovodím promnutí své erekce.
„Okamžitě všichni ven“ hučí i v hlavě.
Nechci ven. Teď se to nehodí. Chci jít dovnitř. Hned!

Odhodím mikrofon na pult, až to v bednách zapíská a všichni si dávají ruce na uši a DJ si serve sluchátka.
Jdu doprostřed salonku.
„Kdo nemá ocas mezi nohama, tak okamžitě ven! A říkám to naposledy!" zařvu na všechny ty štětky, co se tu kolem plazí a natřásají. Už se mi ani jedna nezdá hezká. Nelíbí se mi ani Mathyu, nabízející zadek Danielovi, který si ho bez jakýchkoliv zábran osahává.
„ku**a! Okamžitě je všechny vyhoď i s muzikou!" sjedu Jeffa a jdu nasraně k Danielovi. Kluci už vyskakují na nohy a ví, že je zle.
Jsem vytočený do vývrtky, i když mám přímý výhled na Danielův zadek. A on se chová, jako bych tu nebyl.
Dojdu rychle k němu. Chytnu jeho krk, a přirazím ho na Mathyua, až oba leží na stole zlomení v pase.
„Takhle sis představoval túru po horách?!" zařvu.

Nelíbí se mi stisk na mém krku. Moje euforie je náhle pryč. Zajedu svým nabuzeným penisem do tepla mezi Mathyuova stehna a i když ten stisk bolí, otěr v tom sevření mě rozruší.
Trojka. Bude to nejspíš trojka. Nikdy jsem tohle nezažil. Je to tak vzrušující. On mi naposledy dopřeje si užít s někým a zároveň s ním. Miluji ho. Mám volné ruce a využiji je k tomu, abych s nimi přejel své oběti po bocích, přes žebra, přes ramena do jeho vlasů. Znovu si je namotám na prsty. Mít svůj penis v něčím zadku a zároveň být obšťastňován. Párkrát se nadechnu, abych uvolnil tlak na svém krku, a jednou rukou podjedu Mathyuovi pod záda, abych si ho k sobě nadzvednul a zahryzl se mu do levé bradavky.

„ku**a co si myslíte! Oba!" zavrčím znovu Danielovi těsně u ucha.
„Richarde!" ozve se za mnou Jeff. „Daniel něco sežral! Nějaké svinstvo!"
Snaží se mě od nich odtáhnout.
„Běž do hajzlul!" odžduchnu ho od sebe, až udělá několik kroků zpátky.
Zvednu hlavu a rozhlédnu se. Salonek je prázdný a John právě zamyká dveře.
„Jste jedna velká banda kre.ténů!"
Znovu se nakloním k Danielovi.
„Co si, ku**a myslíš, že děláš?!"
Ruku z jeho krku přesunu do jeho vlasů. Pevně je sevřu a trhnu s nimi nahoru, aby se Daniel postavil.
„Asi jsem tě dostatečně nevaroval!" zařvu na Mathyua a chytím ho druhou rukou pod krkem.

Má krásný hlas. Rozechvívá mi každou buňku v těle. Jeho ruka ve vlasech bolí. Můj penis na to reaguje několika záškuby a já tiše vydechnu. Položím svou ruku na Mathyovo stehno a zatlačím. Sjedu si rukou ke svému penisu a protáhnu ho znovu po celé délce.
„Dej mu ty nohy víc od sebe,“ zasténám. „Chci ho na doraz.“

„Co jsem ti říkal! Že máš dát ruce pryč od toho co je moje!" vrčím dál na Mathyua a drtím mu ohryzek, až začne chroptět a snaží se servat mou ruku dolů.
„Richarde! Pusť ho!" přiskočí ke mně už i John. Chris jen sedí dál na židli, s pivem v ruce a se zájmem se dívá, jak to všechno dopadne a koho bude ošetřovat.
„Vypadni! Ani se mě nechytej!" zařvu vztekle i na Johna. Jsem vzteky bez sebe a moc nechybí a Mathyu by úplně přišel o vzduch v plicích. Povolím sevření jeho krku, abych ho vzápětí chytl za jeho koule. Nehledím na to, jestli ho to bolí. Stisknu je tak, až vykřikne.
„Chceš přijít o tohle? Příště si dej ku**a pozor, na koho saháš!"
V druhé ruce dál svírám Danielovy vlasy a držím ho bokem od Mathyua.

Bolí to. Zamrkám očima. Co se ksakru stalo? Proč mám stažené kalhoty a Richard mě drží hrubě za vlasy, že cítím, jak začínám plešatět.
„Richarde?“ zachroptím.
Mám svou ruku na penisu a stále si ho dráždím pomalými tahy. ku**a. Pustím ho a nechávám ho ve vodorovné pozici. Proč je pode mnou to opálené tělo Mathyua?
„Richie?“ zapakuji znovu svou otázku.
Kde to jsem?

Tahem za vlasy donutím Daniela se narovnat.
„Máš chuť si to s někým rozdat?“ podívám se ještě jednou na Mathyua a konečně pustím ze sevření jeho koule. „Tak si zajdi za některou z těch štětek, co čekají za dveřmi!" Rozmáchnu se a on chytí jednu do zubů, až o sebe cvaknou.
„A ty jsi tím chtěl dokázat co?!" smýknu s Danielem na druhý stůl a přelomím ho v pase a on dopadne tvrdě tváří na desku stolu.
„Richarde!" ozve se Mathyu, který se sbírá ze země a drží se mezi nohama a snaží se rozdýchat tu bolest. „Nemůže za to!"
„Chceš si užít?" nakloním se znovu k Danielovi a vrčím mu vztekle do ucha. „Tak já ti to dopřeju!"
Volnou rukou si rozepnu poklopec, abych pustil ven mého vzteklého nadržence. Opravdu vzteklý a nadržený. Celá tahle situace mě dostala pěkně do varu a já se v tuhle chvíli neznám.

Nemůžu si uvědomit, co se stalo. Mám okno. Skousnu si ret, když dopadnu tvrdě obličejem na stůl. Jazykem se snažím olíznout krev, deroucí se mi do úst, ale opakovaný dopad na mou tvář mě jen donutí zavřít ústa. Sáhnu za sebe a chytnu Richarda za zápěstí, abych ho odtáhnul od svých vlasů.
„Richarde!“ vykřiknu. „ku**a, co se stalo?!“
Přes veškerou bolest se narovnám a snažím se otočit k Richardovi. Zatočí se mi hlava a všechno se mi mázne do velké čmouhy. John sedí na židli a směje se mi s pivem v ruce. Mathyu si protahuje svůj penis a usmívá se. Zahlédnu Richarda. Tvář ďábla, vysmívající se mi do obličeje.

Přirazím Daniela zpět na desku stolu a ruku, kterou se mě snaží chytit, mu jen přitlačím zápěstím na krk. Je mi úplně u pr***e, kdo tu je, nebo není. Jestli je nebo není připraven. Jsem vzteky bez sebe a potřebuji to ze sebe vybít.
Jen na pár kroků se ke mně přiblíží Mathyu.
„Pusť ho!" křikne na mě. „Jestli chceš, vyřiď si to se mnou!"
„Jak chceš! Tobě rozervu prdel jako druhému!" pootočím hlavu k němu a pak se vrátím zpět k Danielovi.
„Chceš si užít?" zeptám se ho ještě jednou. „Máš možnost!" křiknu na něj a bez varování do něj najedu.

Tím nárazem mi cvaknou zuby o sebe. Snažím se rozehnat tlak v hlavě rychlým mrkáním. Nepatřím do tohoto zku.rvenýho snu! Chci se vzbudit! Vykřiknu, když mi bolest spálí vstup do konečníku. Štiplavá bolest a tlak do břicha. Natáhnu ruku za sebe a snažím se zadrápnout nehty do něčeho za sebou.
„Bolí to!“ zaskučím. „Přestaň!“

„Ruku pryč!" chytnu ho i za tou druhou, kterou šermuje za sebou a také mu ji přitlačím na temeno. Obě zápěstí mu svírám jednou rukou a druhou ho znovu chytnu za vlasy. Zvrátím mu hlavu, aby na mě viděl. „Tohle už nikdy neuděláš! Rozumíš?!"
Zatemněný mozek alkoholem, chtíčem, ale hlavně vztekem. Lhal bych, kdybych řekl, že mě to ani trochu nevzrušuje. Nečekaný útok na Daniela jako kdysi. Bez milosti si ho vzít i přes jeho protesty. A je mi v tu chvíli u pr***e, kdo tu je a kdo se na nás dívá.
Bez milosti začnu přirážet, až nohy stolu začnou vrzat o podlahu, a na parketách zanechávají tmavé čmouhy.

Jako válečný zajatec na popravu. Těsně před tím, než mu vpálí do týla kulku z pistole. I když se vzdává a jeho ruce volají po smíru.
Nic jsem neudělal! Křičí moje svědomí. Příraz. Tvrdý. Moje pánevní kost odírající se o hranu stolu.
Přestaň! Moje ústa jsou němá, tlak na desku stolu mi neumožňuje mluvit a hájit se. Lámu si o hranu svůj penis. Bolí to.
Pomozte mi někdo! Moje oči jsou slepé, schované pod víčky, přivírající se pod utrpením. Nikdo tu prosbu o pomoc nevidí.
Sténám a sem tam syknu bolestí. Cítím, jak mi praskají žilky a otevřené drobné ranky pálí pod jeho surovými nájezdy. Nevím, co je hlučnější, zda skřípot dřevěných nohou od stolu nebo moje srdce, volající po konci, bušící do desky stolu.

Cítím, jak všechno to tření ze mě vytáhne všechny pocity, které přináší orgasmus a tlačí ho přes celé tělo velkou rychlostí do jednoho místa. Ještě víc sevřu Danielovy vlasy, aby se ani nehnul a já mohl tvrději přirážet.
Nevidím, neslyším. Jen tohle mě zcela ovládá a já se opravdu neznám. Ještě silněji sevřu Danielovy ruce a přitlačím na krk, že sotva může dýchat. Jen chrčí a občas sténá a bez možnosti odporu přijímá můj útok.
„Richarde, pusť ho!" slyším za sebou jako z dálky.
Jen pootočím hlavu a na postavu za mnou zařvu: „Vypadni, ku**a!" a oženu se po ní nohou.
Na moment se vyřadím z tempa, ale pocit, který doprovází přicházející orgasmus, prosycený vztekem mě vrátí zpět.

Nejsem schopen už vydat ani hlásek. Tisknu víčka k sobě a zuby zakousnuté do rtu už ani nevnímají krev, hrnoucí se přes rty na desku. Štípe mě v nose, jak se snažím všechno rozdýchat přes něj. Nejde to. Ale odmítám křičet. Nedostatek vzduchu mi bere vědomí. Moje snaha naposledy zaprotestovat slovy či pohybem těla vyjde na prázdno. Tlak mi drtí vnitřnosti strachem a bolestí a já ztrácím vědomí. Není to stejné, jako při orgasmu. Není to osvobozující ztráta vědomí. Je to ta kulka zezadu, bez tváře, přímo do týla.

S rychlými záškuby v penisu propouštím ze sebe všechen vztek přebíjející se s orgasmem. Ani nevím, jestli z toho mám dobrý pocit. Takový, který mě vždy provází při milování s Danielem. Ale to všechno teď jde mimo mě. Žádné omlouvání, žádné výčitky svědomí. Jen vztek a frustrace vybitá tímto způsobem.
Jen na moment mu nalehnu na záda, abych se rychle vydýchal. Pouštím jeho ruce. Žádné líbání, žádné laskání.
Narovnám se a přestanu se o něj opírat. Upravím si kalhoty a než se Daniel úplně sveze ze stolu na zem, servu si z ruky jeho prsten a prásknu s ním o stůl vedle jeho hlavy.
„Chtěl sis užívat, máš možnost!"
Otáčím se a jdu ven z toho zas**ného místa.

Tlak v konečníku. Vykřiknu a pak ihned sevřu rty k sobě. Moje ruce jsou volné, ale neschopné se pohnout. Ještě chvíli po tom, co mě opustí a jeho sperma mi začne téct po stehnech, se držím na nohou. Zírám na prsten z bílého zlata, na odhalený nápis „navždy“ a až potom, v totální beznaději se sesunu na kolena a pak na bok. Povolím strnulé ruce na zátylku. Chvěji se pod zničujícím zážitkem a sleduji přibližující se kroky.
„Jsi v pořádku?“ ptá se mě Jeff a chytne mě v podpaží. „Můžeš vstát?“
Zavrtím hlavou. Přehazuje přese mě svoje sako.
„Promiň, že jsem tě nedokázal ochránit. Nezasloužím si být tvůj svědek,“ řekne.
V ten moment se ve mně všechno zlomí a do očí se mi začnou hrnout slzy.
„Je tu Richard? Chci Richarda.“

______________________________________________________________

moje písmenka pěkně všechny pohromadě Smile Smile
topbee-yaoibox

Dodatek autora:: 

Pobyt na horách pokračuje. Richard se ráno vzbudí a co jiného ho může napadnout, než... Smile tak skvěle začíná další den na horách. Jak ale bude pokračovat s bandou mariňáků, kteří si chtějí užívat? Jojo, loučení se svobodou... Napsala bych - bude sranda, ale...

5
Průměr: 5 (11 hlasů)