Malé částečky mě pustily a shlukly se přede mnou. Nejdříve jsem si myslel, že jen do beztvarého shluku, ale pak jsem rozeznal ženský obličej. Lehce se pousmála, cosi vyslovila, ale já ji slyšet nemohl. Částečky, co její obličej tvořily, se poté rozprchly a mě obklopila temnota.

***

První co jsem ucítil, bylo něco mokrého a slaného na mých rtech a poté slunce, co mě hřálo na těle.

„Naruto! Naruto!“ uslyšel jsem Sakuřin křik.
Přiblble jsem se uculil. Sakura o mě měla strach. Ležel jsem na zemi, hlavu na jejím klíně. Otevřel jsem oči a zadíval se do jejich zelených a ubrečených. Když si všimla, že jsem se už probral a mého hloupého úsměvu, rovnou mi jednu vrazila.

Akira

IKUTO

[CENTER] }:) Mám tu pro vás již dlouho slibované pokračování povídky. Sice se asi mnozí divíte, že sme to nakonec přece jenom vydal, ale je tomu tak.

Odešels, navždy jsi šel,
ale já zpátky přivést tě chtěl.

Bylo mi jedno, jak dlouho to potrvá, jedno kolik let,
byl jsem si jistý, že dovedu tě zpět.
Tolik jsem tě miloval,
ale zároveň si neuvědomoval,
že ty nejsi hoden mé lásky.

Změnil ses,
zabít toužils mě,
ale já slepě za tebou šel.
Doufal jsem ve šťastné shledání,
po dlouhé době hledání.

Teď už vím, že ty jsi mě taky miloval,
jinak bys tohle nedokázal.

Ležím na chladné zemi a umírám,
ty stojíš nade mnou a třeseš se,
ten co mi tě sebral, stojí za tebou a ledově se usmívá.

Naposledy ta sladká slova zašeptám,
"Miluji tě, Sasuke," a cítím, jak navždy usínám.

Padáš na kolena vedle mě,
a na tvář mi padají slzy tvoje.
Viníš se z toho, co jsi udělal?
Ani já tenhle konec nečekal.

Moje jméno voláš,
ale můj konec neodvoláš.

Cítím chlad a než tě navždy opustím,
stisknu tvoji ruku, ale tvá slova už neslyším.
Neslyším, jak tvé rty mé jméno volají,
ale vidím tvé oči, jak si zoufají.

Poslední slovo, které slyším, než naposledy vydechnu je zoufale volající,
přec tak sladce znějící.

"Naruto!" slyším, ale má mysl vrátit se odmítá
Mé srdce se v hrudi vzpírá a pak utichne provždy.
Chlad se mě zmocnil a já se do temnoty propadl navždy.

Žádal jsem snad moc za pár dnů navíc s tebou?
Kdo ví.
Na tuhle otázku mi už nikdo neodpoví.

Můj život vyhasl.
Co mě čeká teď?
Peklo? Ráj?
Vím, že jsem zůstal sám.

Co se semnou stalo, se už nikdo nedoví.
Osud jim to nedovolí.

------------------
Odcházím, pomyslel jsem si ve zlomku vteřiny před smrtí a odešel jsem…

"Budu tu u... No, vlastně, teď se odehrálo ve městě a přece jenom i na tebe dost útoků, budu si tě radši hlídat. Chvíli tu u tebe pobudu," Zašklebil se.