SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Povídky NEWS!

Nový sanin 2.díl

[=15]Někde v lesích země Blesku:

Sasuke se svým týmem Taka běžel ke svému cíli, tím bylo přemožení jinjouriky osmiocasého démona. Skákali lesem z větve na větev a Sasuke stále přemýšlel o tom, jestli jeho rozhodnutí bylo správné. Madarovi nevěřil, už jen kvůli tomu, že on jeho klan zradil už dříve.
Začalo se stmívat, proto dal povel zbytku týmu k utáboření. Sám se šel podívat po okolí, jestli tam nejsou nepřátelé. Prohlídka dopadla dobře, tak posbíral ještě nějaké suché dřevo. Vracel se ke svému týmu, když uslyšel jejich rozhovor.
„Poslední dobou je nějaký divný. To bude asi tím, že už vykonal pomstu na svém bratrovi,“ uvažovala právě Karin.
„Máš pravdu, připadá mi, jakoby vyvedený z míry. Nechápu, proč jsme se museli přidat k Akatsuki, když on moc dobře ví, že já chci Kisameho meč Samehadu,“ přidal se Suigetsu.
„Určitě má své důvody. Ale já, a jak znám vás, tak vy taky, půjdeme za Sasukem kamkoli, třeba na kraj světa,“ umlčel jejich úvahy Juugo.
Sasuke přistoupil blíž a pořádně se je prohlédl. Nebyli to jeho přátelé, jen společníci, ale nějaké pouto se mezi nimi přece jen vytvořilo.
„Slyšel jsem vás...“zaznělo do ticha.
Všichni tři se na něho podívali.
„Opravdu byste šli i na kraj světa?“ pokračoval Sasuke.
Všichni souhlasně pokývali hlavou.

Nevědomost je sladká 2, - (Itachi x Siria) - ( 2.)

No, tak dnešním dílkem už se to pomalu rozjíždí Laughing out loud
Znáte mně Smile Takže si hezky počtěte, a snad se vám to bude i líbit Smile

2. díl Překvapivá změna

[=15]S velkou lehkostí otevřela dveře, a plná štěstí pohlédla přímo do jeho plamenem rozpálených očí.

Dodatek autora:: 

Tak nevím, sand vás to trochu upoutalo, no vy jste porota Wink
Sama se totiž nedokážu ohodnotit, takže si proto cením vašich komentů a hodnocení Smile
---------------------------------------------------------------------------

Nevědomost je sladká 2, - (Itachi x Siria) - ( 1.)

[=15]Ahoj Smile tak a už nám tu začíná tímto prvním dílem druhá série Nevědomosti Wink Doufám, že budete mít alespň trošku radost, a že se vám to bude i líbit.

Dodatek autora:: 

Já vím, že na vás možná tento první díl moc nezapůsobyl, no možná ano, i když já jsem hrozná sebekritička, takže se nechám překvapit vašimi názory Smile Doufám že budou upřímné a klidně si ráda vyslechnu jakýkoliv váš nápad či něco jinéh Smile
---------------------------------------------------------------------------

Naruto - Real, 003.díl

[=17]Naruto se pomalu probouzel z tvrdého spánku…
Nic neslyšel…úplně ticho.
Po 10minutách usilovného otvírání očí si všiml, že leží na posteli a vedle něj žena.

Naruto - Real, 002.díl

[=17]Naruto se ocitl před svím otcem.
Otec stát naproti Narutovi s ukloněnou hlavou a byl celý promočený v tváři měl usměvavý pohled.

Naruto - Real, 001.díl

[=17]Tento příběh se odehrává roku 2100 n.l.

Svit zimných lámp

Bola asi polovica decembra, čo naznačovala mäkká biela vrstva zmrznutej vody v podobe malých hebkých vločiek. Uličky a ulice prekypovali ľuďmi, ktorí sa ustavične niekam náhlili.

Dodatek autora:: 

Fajn, konečne som dokončila poviedku na zajtrajšiu hodinu slovenčiny. Žiadne iné meno mi pre hl. postavu nenapadlo, tak to je také, aké je. xDD Special thanks to Lavi za názov a štipku inšpirácie. Smile

The Friends Beside Me (DGM)

Title: The Friends Beside Me
Characters: D.Gray-man crew
Genre: depresívne/smutné, drama, záhadné
Chapters: 1/1 (jednorázovka)
Published: 17. júl 2008 19:30

Dodatek autora:: 

Notes: Po strašne dlhom čase som sa rozhodla napísať fanfiction. Podľa mňa som strašne... poľavila? Každopádne, venovaná Lavitkovi Smile

Time Falling out of These Hands (DGM)

Title: Time Falling out of These Hands
Anime: D-Gray.Man
Characters: Miranda Lotto, Allen Walker, Lenalee Lee, Road Kamelot
Genre: depresívne/smutné, záhadné, drama

Dodatek autora:: 

Notes: Ježišmária! Toto mi trvalo skoro celý deň... Začiatok som písala v noci na posteli. Myslela som, že mi odpadne ruka, preto som si čarbala na okraje a vznikol z toho aj Mirandin podpis...

Nový sanin 1.díl

„Babčo Tsunade, odcházím. A nesnaž se mě zastavit prosím,“řekl smutně blonďák v kanceláři Hokage.
„Cože? Proč chceš odejít? Je to kvůli Jirayovi?“ ptala se ho jeho nadřízená.
„Máš pravdu je to kvůli němu a tomu co tu zanechal pro mě. Nevím jestli se vrátím, ale doufám že se ještě uvidíme,“ pokračoval Naruto a otočil se k odchodu.
„Naruto, hodně štěstí a dej mu co proto i za mně,“ podpořila jeho rozhodnutí Tsunade.

Krvavé šílenství

Předem upozorňuji na častý výskyt krve!!! }:)

Sen nebo skutečnost??? (Itachi)

Mám tu pro vás jednu mou jednorázovku, která mi prostě jedné noci napadla. Ani nevím jak, ale musela sem to napsat. Nevím jestli se vám to bude líbit, ale mohu říct, že jsem to psala srdcem. Asi sem měla nějakou divnou chvilku, já totiž normálně vůbec takovýhle ff, natož jednorázovky nepíšu. No tak se dyžtak nezlobte, kdyby to na vás dělalo dojem, že je to něco hroznýho. Protstě mi chytla nějaká divná nálada Smile . No sem hodně zvědavá co si o tom budete myslet, i když na druhou stranu radši snad ani..... no nechám to na vás. Přiznávám se, že sem to málem úmyslně smazala, až mi nakonec má druhá polovička mého já přemluvila a dala to sem. Smile

Jako každý večer od toho osudného dne chodím před spaním na naše místo, kde jsme se dřív potají scházeli. Je to to jediné co mi po něm zbylo. S hlubokým povzdechnutím se po cestě zastavím, a plná vzpomínek a bolesti se zakloněnou hlavou, pohlížejíc do nebe vyslovím: „Proč jsi mi jen neposlechl. Proč jen si musel jít… Věděl si, že jdeš na smrt, sám sis to tak naplánoval, ale co já??! Proč jsi mně tu nechal samotnou.“
Slzy mi zalévají pohled do dáli, až najednou mé oči jsou tak zakalené žalem, že si přes ně musím přejet svou dlaní.
Obloha temná a zároveň tak průzračná jako té poslední noci strávené s ním. To všechno mi ho připomíná.
Už je to přes 3 měsíce, a mou duši žal stále neopustil. Všichni říkaly: „Zapomeneš, čas i ty nejhlubší rány zacelí,“ ale já se cítím pořád čím dál tím hůř.
„K čertu se všemi!!! Už mi nebaví takhle žít!“ rozkřiknu do široké dáli přede mnou.
Nakonec se rozejdu dál a kráčím naší oblíbenou cestou k místu, které jsme společně nazývali „Místo našich snů“