illegally love 2 ^^

Sakura se vyděsila.
,,Proč?´´ Snažila se vytáhnout kunai ale Itachi ji včas zastavil.
,,Už jsem řekl.´´
Ale dívka nechápala. Itachi toho moc nenamluvil a ona si nedokázala v hlavě srovnat proč to udělal! Proč ji unesl?!
,,Líbíš se mi´´ Sakura sebou trhla.Věděla že tohle předtím řekl, ale nebrala ho vážně. Opravdu ji jen chtěl?
Proč on?
,,Proč? Co se mnou bude?´´
,,Otázky jsou zbytečné.´´
,,Chci to vědět, nebudu jen tvá hračka,... s tím nepočítej.´´
Sakuřin strach zmizel. Byla naštvaná, chtěla se dostat ven. Pryč z té kobky.
Itachi mlčel. Zavázal Sakuře oči a někam ji vedl, nevěděla kam, ale tušila že to nebude příjemné narozeninové překvapení. Byli v nějakém pokoji, položil ji na postel rozvázal ji pásku z očí a pohladil po vlasech.

Sakura ucukla. Jen se na něho dívala. Pořád jí v hlavě zněly ty samé otázky. Proč? Proč ona? Proč on? Proč se to stalo? Proč sou tady? PROČ?
Věděla, že je zbytečné se ptát, věděla že by její otázky ignoroval.

Itachiho ruka sjela níž. Sakura se snažila bránit, ale bylo to marné, on byl mnohem silnější.
,,Ne, už dost, .... já už nechci.´´
,,To nevadí.´´ Itachi se škodolibě usmál.
,,Proč?´´ Sakura nechtěla plakat, ale při pomyšlení, že je úplně bezbraná, se její oči zalyli úzkostnými slzami.
,,Neptej se, otázky sou zbytečné´´ Otřel dívce mokré tváře, ale ty byly opět smočené v krůpějích slz.
Políbil ji na krk a tiše zašeptal do ucha
,,Dobrá, ..... dám ti čas.´´ Itachi se zvedl a Sakura už slyšela jen zvuk zavírajících se dvěří.

Odešel? Sakura nevěděla jestltli má být šťastná nebo ne. Byla zmatená. Posadila se na postel a přemýšlela. Vybavovala se jí Itachiho slova:,,Už sem řekl, .... líbíš se mi.´´děsilo ji to.

Znovu si lehla a pokusila se usnout, ale její myšlenky byly příliš živé. Kdykoliv usnula, zachvíli se z hrůzou brobudila s cítěním Itachiho polibků.
,,Nenávidím tě!!!´´Křičela. Pořád křičela chtěla pryč jen někam jinam. Kamkoli.

Najednou se ve dveřích oběvila postava. Itachiho pohled tentokrát nebyl tak chtivý a vražedný. Byl zvláštní. Zdálo se jako by ji chápal najednou byl jeho pohled tak chápavý. Bylo to zvláštní netušila, že v jeho očích někdy spatří tenhle pohled.
,,Já vím.´´
,,Co?´´
,,Říkala jsi že mě nenávidíš ne?´´
,,Já jsem .....´´
,,Vím, ... jen jsem tě nechtěl vidět vedle mého ubohého malého bratříčka.´´
,,Co tím myslíš?´´ Sakuru to zarazilo.

Itachi opět mlčel. Podíval se na ni jemným pohledem. Doufal, že její nenávist už alespoň trochu pominula.
Sakuřiny oči zvlhli. Nechtěla plakat, ale jeho oči byli tak upřímné, plné pochopení. Konečně potkala někoho kdo ji opravdu miloval. Proč ho i ona nedokáže milovat? Proč? Otázka, která ji neustále zněla v hlavě. Proč?
Itachi ji chtěl políbit, ale zastavil se. Nevěděl proč. Ale Sakura se na něj dívala tak zvláštně.

Ukápla jí slza. Věděla, že se něco stalo. Věděla, že ji nemá jen pro pobavení. Věděla že i ona už není plná nenávisti.