Když si Akatsuki udělají čáru přes rozpočet-3.kapitola-Hospodyňky?

„Jutsu? Víš, jak velkou kocovinu mám?“ otočí se zase na Astrai která jen pohledem naznačovala, že šéfem je tady ona.
„Fááájn, nějak ty dveře rozrazím...“ Amane protočí oči a zkusí jedno Jutsu aby ty dveře aspoň vybourala...

Hidan si zrovna leštil svou milovanou, červenou kosu, když to se ozvala dutá rána do dveří, které se jen trochu zatřepaly
„Nechte toho k***a!“ Zařval na ně přes dveře. Jak na zavolanou se přiřítil šéf v patách s Tobim
„Hidane, co to bylo za rány?“ zeptal se zrzek a prohlížel si dveře, za nimi zněly, dva dívčí hlasy- hádaly se o něčem.
„Jashin, ty dvě se furt snaží dostat se ven!“ okomentoval situaci bělovlasí a dál si leštil svou kosu.
Šéf Akatsuki, opatrně odemknul dveře. Vzal za kliku a otevřel dveře. Tobi se chtěl taky podívat, jaké jsou jeho nové služky, ale zakopl, spadl na Bosse a oba dva vpadly do místnosti. Pein hrál všemi barvami rudé, ale nemohl najít tu správnou barvu.
„Tobi já tě zabiju!!“
Mužík s pomerančem místo xichtu zaječel a utekl co nejdál od svého šéfa-ten si teď všiml, že se mu dívky smějí-musel si u nich vytvořit respekt.
„ Koukej! Představení zdarma!“ Zasmála se Amane, která byla u dveří nejblíže. Chvíli se ještě dívky smály, pak se ale uklidnily a pořádně se koukli na muže. Pein zatím vstal ze země, a prohlídl si dvě dívky, které se stanou hospodyňky, i když na to moc nevypadají.
„ Nevypadají na to že by uměly prát či vařit... kde je sakra Deidara a Sasori sebrali?!“ Ozval se náhle Hidan který nepoužil jeho slavný sprostý slovo.
„ Co máš za problém kosičko?!“ Amane se zužily zorničky a nebýt Astrai která se dostala z postele a chytla jí by se na něho asi vrhla jako kočka na myš-Amane se vrátily zorničky do normálu a pak už nemluvila.
„Hej, o co tu jde? A kde jsme se tu vzaly?“ Nastoupila teď s otázky Astrai která chtěla zjistit víc.
„Odteď jste naše hospodyňky.“ Pein odpověděl.
„Hospodyňky?“ Astrai nechápe proč.
„Cože?! Já vám nebudu dělat služku! Kdo ví, jací úchyláci tu jsou!“ Otočí se Amane zády k nim.
Tak se zdá, že dívkám nezbývá nic víc, než jen poslouchat co jim jejich nový šéf povídá.
„nic jiného vám dvěma nezbývá, než nás tady, v sídle poslouchat.“ Uchechtal se Pein.
„a co když nebudeme poslouchat?“ Zeptalo se děvče se zrzavými vlasy. Boss se tvářil dost naštvaně, jakoby jim ty pláště s červenými mráčky nic neříkali.
„tohle sídlo se stane vaším hrobem!“ Pein měl v očích plameny. Jejich debatu přerušila Astrai která měla nabráno-ne že by se bála Peina, ale…
„já nemůžu najít svou katanu!!“ vypísklo děvče, z čehož měly jak Hidan tak náhle přítomný Kakuzu hroznou prču.
„Myslíš tohle párátko?“ Bělovlasý Ninja hodil do místnosti docela dlouhý, úzký meč. I když ta zbraň vypadala chabě, uměla velkolepá kouzla! Dívce cvrkalo oko, kdyby jí zrzka nezastavila, udělala by z Hidánka kaši. Ale Kakuzu by ho zase sešil zpátky. Možná. Pein ovšem zase vypadal jak parní lokomotiva, byl červenej a z uší mu šla vzteky pára
„Hidane, Ty *cenzura* proč hážeš zajatci zbraň?!“ Hidan sebral Astrai Katanu a radši odešel.
„co se vás dvou týče, jestli se pokusíte o útěk, nebudeme se ostýchat z vás udělat večeři pro Zetsua-teď padejte dolů a seznamte se sídlem, a jeho obyvateli kterým budete sloužit“
Dodal Pein (už klidnějším hlasem) a odešel do své pracovny. Dvě dívky se tedy rozešly po schodech dolů do obýváku. Ten pohled by si mohly asi ušetřit. Sasori, Deidara, Hidan a Itachi se rozvalovaly na pohovce, cpaly se popcornem a sledovaly Pinochia, Tobi si hrál s Legem, Kakuzu si počítal prachy, Kisame se mazlil se Samehadou, Zetsu flirtoval s plísní a Konan…ta byla s Peinem. Jakmile dívky přešli práh obýváku, všichni ztichli a pozorovali je.
„Na co tak koukaj...?“ Zeptá se šeptem Amane kolegyně.
„Netuším.... nemáš náhodou na hlavě puding?“ Snaží se být vtipná ale Amane je koukla někam jinam.
„Jsou divní... hlavně ten s havraní barvou vlasů...“ Řekne Amane ale to už byla u zdi když jí Itachi chtěl uškrtit. On že je divný?
„He-he, t..tebe si budu pamatovat jako někoho koho neurážet... chápu...“ Nervozně se usměje, protože by nechtěla skončit jako kočka na talíři. Itachi ji teda pustil, ale jen protože má být služkou.
„Astrai hele...seznam se s nima ty... já už radči mlčím...“ všichni jsou divní...-Amane se schovala za Astrai, jen nakukovala. Tobi hned k nim přiběhl s domněním, že chce vědět, kdo jsou-prohlížel si je.
„Takže...Vám máme dělat služky? Pokud jo to první se musíme seznámit...já jsem...Astrai a tahle za mnou je Amane...“ Představí je a kouká na ty umračený obličeje.
„hmm... Na to že jste včera táhly po cestě opilé tak jste teď nějak v pořádku...Já jsem Deidara...“
„Tys bral opilé holky?! DE*ILE!“ Začal si stěžovat Hidan protože si myslel, že tyhle jim budou k ničemu. Dei jen protočil oči
„a co jiného jsem měl dělat?!“
„Budou nám na nic!“
„Tak ať první uvaří a jestli jim to nehodíme na hlavu tak to bude v poho...“ Ozval se Kakuzu aby nemusel poslouchat o tom, že ty holky jsou na nic. Amane, jen zakroutila hlavou
„Tak hele! Přestaňte se hádat! Nebo se vám tu bude procházet člověk s kočičím vědomím....“Řekne, ale nikdo nereagoval.
„ My tedy uvaříme...dřív se nám ale představte.“ Astrai to myslí vážně, a taky že to vážným hlasem řekla. Dei a Hidan se uklidnili a Deidara je narychlo představi.
„Tady je mistr Sasori, tenhle je Itachi Uchiha, ten s těma penězma je kakuzu a s kosou je Hidan. A...tenhle idi*t je Tobi...“
„ A teď vařit!“ zakřičí Hidan.