SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Krásné výročí

„Už ať je konec,“ pomyslel si Maki, když vyprovázel posledního zákazníka z baru.
Zamkl a otočil se. Ještě zbývalo pouklízet a mohl jít domů.
Jeho šéf už počítal tržbu a spokojeně se přitom usmíval. Dneska měli skvělý den, vydělali dost peněz. Z jedné hromádky odebral pár bankovek a napřáhl ruku k Makimu.
„Tady máš, dneska si to zasloužíš. Kdybys nemíchal tak skvělé drinky, asi bychom neměli tolik zákazníků. Chodí sem hlavně kvůli tvému barmanskému umění.“
Maki si přebral peníze, schoval je do kapsy. Zašel za bar a začal umývat sklenice. Už se nemohl dočkat, až půjde domů. Tam na něj čeká jeho milovaný Ryu.
Dneska měli výročí. Už je to rok, co jsou spolu.

Tenkrát přišel Ryu k nim do baru a objednal si Sex on the Beach. Seděl za barem a díval se na Makiho, jaké úžasné divadlo předváděl při míchání jeho drinku. Jenže jeden z barmanů byl docela nešikovný a právě když Maki stavěl své nádherné dílo na barmanský pult, drcnul do něj. Celý drink se vylil Ryuovi do klína. Velice se mu všichni omlouvali a Maki vzal Ryua dozadu do šatny aby mu pomohl osušit polité kalhoty.
Slovo dalo slovo, jeden se zalíbil druhému a pak přes opatrné oťukávání a namlouvání, začali spolu chodit a později i žít.
Maki zavěsil poslední sklenici nad bar. Otřel pult a přehodil utěrku přes židličku, aby proschla.
„Šéfe, už mám hotovo, potřebujete ještě něco?“ zavolal do zadní místnosti pootevřenými dveřmi.
„Ne, můžeš jít, stejně počítám, že se nemůžeš dočkat, až dáš Ryu ten dárek, co?“
Maki se usmál. Jasně že se už nemohl dočkat. Krásný zlatý řetízek s přívěskem z opálu. Vybíral jej dlouho a musel umíchat hodně dobrých drinků, aby si na něj vydělal.
„Jo!“ ozval se ještě ze zadní místnosti šéfův hlas. „Zítra máš volno, ber to jako příspěvek k vašemu výročí.“
Maki několikrát poděkoval. Rychle se převlékl, zkontroloval, jestli má dárek zabalený a schovaný v tašce a vyrazil domů.


Bydleli asi patnáct minut pěší chůze od baru, kde pracoval. Občas mu Ryu chodil naproti, ale dnes šel domů sám. Věděl, že se Ryu vrátil pozdě z práce a určitě byl unavený, tak chtěl, aby zůstal raději doma a odpočinul si. Věděl, že v tuto dobu už určitě bude spát.
Pohlédl k nebi. Obloha byla úplně černá. Ještě černější, než normálně v noci bývá. Bylo zataženo a po chvilce chůze na Makiho dopadly první kapky. Déšť přišel rychle a nečekaně. Prudký a studený liják ho během chvíle promočil až na kost. Nanic nečekal a rozběhl se, aby byl doma co nejdřív. Pod paží mačkal srolovanou tašku, aby se mu nenamočil ten úhledně zabalený dárek pro Ryua.
Doběhl domů a položil tašku na skříňku. Rychle ze sebe shodil promočenou bundu a boty.
Zatraceně. Tohle má být jaro?
Končí březen a venku je spíš mokrý podzim. Už se nemůže dočkat tepla. Dneska to počasí je ale totálně na facku. Déšť hustý a studený.
Jak to, že vůbec na jaře takhle prší? Neměl by se změnit kalendář?

Potichu vešel do bytu. Zamířil rovnou do koupelny. Cestou ze sebe sundával jeden kus oblečení za druhým. Jako Jeniček a Mařenka, když si drobečkami značili cestu z lesa.
Stál u vany a natahoval se pro sprchu. Už chtěl otočit kohoutkem, když ho někdo chytil kolem pasu a přitiskl se mu na záda. Na krku ucítil teplý dech, ale místo aby ho zahřál, proběhl mu mráz po zádech.
„Ryu,“ ozval se a sprcha mu vypadla z ruky. „Je mi zima, potřebuji se zahřát.“
„S tím ti můžu pomoct,“ ozvalo se mu za zády.
Ryu si otočil Makiho k sobě. Dívali se navzájem do očí, jakoby se jeden v druhém chtěl utopit. Modré a hluboké. Naprosto stejné, jako by se dívali do zrcadla. Ryu políbil Makiho na krk.
„Jseš studený, s tím musíme něco udělat,“ chytil ho za ruku a táhl do ložnice.
Maki se stále třásl zimou, ale pomalu se v něm probouzela touha po teple druhého. Byl potáhnut za ruku a dopadl na měkkou postel. Otočil se na záda a pozoroval, jak se Ryu svléká.
„Čekal jsi na mě?“ zeptal se, když viděl vybouleninu na těch správných místech.
„Čekal a nemohl se dočkat,“ usmál se Ryu a další kus oblečení putoval na zem.
I když se nemohl dočkat, svlékal se pomalu. Věděl, že to Makiho dráždí a vzrušuje. Věděl, že než se k němu dostane do těsného kontaktu, bude jeho přítel rozehřátý tím, jak mu krev rychleji a rychleji kolovala žilami a naplňovala jeho úd. Ten se pomalu zvedal současně s tím, jak pomalu se Ryu svlékal. Taková souhra mezi dvěma milenci. Jeden pozoroval druhého a nemohli se nabažit svých těl. Nikdo jiný jim nepřišel krásnější.
Ryu stál a díval se na Makiho.
Maki ležel a pozoroval Ryua.
Beze slova. Jen se dívali. Bylo to v jejich hlavách. Tohle pozorování jeden druhého je vzrušovalo čím dál víc. Neřekli ani slovo, jen očima sjížděli svá těla a nejhezčí pohled byl na jejich penisy, které se naplňovaly a tvrdly a pomalu se tyčily proti sobě, jako dvě kopí.
Maki to vzdal jako první. Jeho dech se notně zkrátil a on už chtěl cítit teplo svého přítele. Pootevřel ústa a vydal hlasitý povzdech. Smyslně si olízl rty.
Ryu věděl, že je to povel pro něj. Ještě chvilku a už by to také vzdal. Tak moc chtěl okusit Makiho, tak moc se chtěl přitisknout na jeho kůži, prochladlou nepříjemným březnovým deštěm. Pomalu si přiklekl na postel. Chytil Makiho nohy, roztáhl je a zapasoval se mezi ně. Hladil jeho stehna, jako by je tím třením chtěl rozehřát. Vždy když je sunul nahoru, zastavil se na jeho tříslech a pomalu se vracel dolů.
„Zahřej mě,“ poprosil Maki tichým hlasem.
Ryuovi ruky se posouvaly opět nahoru, ale zpět se už nevrátily. Obešel Makiho vzrušení a s jemným třením se sunul po břiše výš, až se zastavily na jeho růžových hrbolcích. Ty už dávno stály v pozoru jako dva vojáci na stráži a čekali na ten dotyk. Ryu je jemně mnul a občas mírně stiskl mezi prsty. Sklonil se ke svému příteli, kterého tak bezmezně miloval. Jen malou chvilku pozoroval jeho nádhernou tvář a pak ho políbil.
Jejich jazyky se o sebe otíraly a připomínalo to malou válku o nadvládu. Vášnivě si opláceli polibek a nemohli se toho dostatečně nabažit. Přitisknutí jeden k druhému, prozkoumávali navzájem svá ústa, jako by chtěli, zjistit, zda se za ten den něco změnilo.
Ryu předával své teplo Makimu a ten ho přijímal a postupně se rozehříval víc a víc. Jejich vzrušení stoupalo každou vteřinou.
Ryu jako první vzdal jejich malý boj. Jeho ústa se přesunula přes Makiho krk níž na jeho hruď, zanechávajíc za sebou vlhkou cestičku. Jazykem obkroužil ty růžové hrbolky a krátce jeden a pak druhý jemně stiskl mezi zuby. Dál líbal to úžasné tělo, chvějící se pod ním v očekávání.
Maki se tomu s tichými vzdechy oddával. Jeho ruce zajely Ryuovi do vlasů. Výskal je mezi prsty a netrpělivě čekal, až dojde k tomu nejlepšímu.
Ryuova ústa hledala místo, kde ještě nezanechala vlhký otisk, až se zastavil na Makiho vztyčeném penisu. Obkroužil svým drsným jazykem jeho špičku, přejel po obnaženém žaludu a pak ho celý schoval ve svých ústech, aby zahřál i tento, jeho laskáním zatím nedotčený kousek těla.
Maki však už byl rozpálený celý. Jeho únava a prochlazení z deště už byly dávno pryč. Celý se propínal pod návalem toho vzrušení a užíval si tu rozkoš, kterou mu jeho přítel rád poskytl.
Ryu se občas otřel svým penisem o Makiho nohu a začal pociťovat chuť, vzít si z něj víc. Propustil přítelův úd ze svého teplého a vlhkého vězení i přes jeho nesouhlasné zamručení. Natáhl se ke skříňce pro tubu gelu, která tam ležela, připravena posloužit vždy, v jakoukoli denní nebo noční hodinu. Klekl si mezi Makiho nohy, chytl je pod koleny a natiskl mu je víc k jeho tělu.
Naskytl se mu nádherný výhled na Makiho nedočkavou dírku. Vytlačil si trochu gelu na prsty a začal mu třít to místo, kam se teď toužil dostat nejvíc. Masíroval ho a postupně do něj vnikal svými prsty. Jeden… druhý… třetí… Nepotřebovali nějaké dlouhé přípravy na jejich spojení. Nebyli takhle spolu poprvé.
Přesto, že si Maki plně užíval tohle tření ve svém těle, Ryu prsty vytáhl a ve vteřině se do něj nasunul svou tepající erekcí. Stačilo jen párkrát opatrně přitlačit a mohli se oba plně oddávat této - pro ně nejpřijemnější činnosti z celého dne.
Pokoj se naplnil jejich vzrušeným oddechováním a občasným zasténáním, dokazující, jak skvěle si to užívali. Saténová látka povlečení, pod nimi tiše šustila a doplňovala prázdná místa mezi jejich vzdechy, jako v dobře napsaném hudebním díle.
Ryuovy pohyby se postupně zrychlovaly a zkracovaly. Chytil Makiho nohy a zapřel si je o ramena, aby se víc mohl s přítelem podělit o tu rozkoš, kterou tak intenzivně pociťoval. Už jen pár přírazů a naplnil útroby chvějícího se těla svým projevem lásky. Ještě jeden poslední příraz. Zavřel oči a v duchu počítal vteřiny, než odezní ten úžasný pocit.
Maki stiskem Ryuovy ruky naznačil, že se také blíží ke svému vytouženému konci. Spustil nohy na postel a ruku svého milence navedl ke svému vzrušení, které tak toužebně volalo po uspokojení.
Ryu ho sevřel ho ve své dlani. Třením po celé délce a pár rychlými pohyby ho dovedl k orgasmu.
Maki se zavřenýma očima a s hlasitými vzdechy zkropil důkazem svého vyvrcholení svou rozpálenou kůži.
Leželi na sobě a vydýchávali tu neskutečnou jízdu. Ryuovo malé já pomalu vyklouzlo z Makiho uspokojené dírky, zanechajíc za sebou malý pramínek vytékajícího sperma. Jejich dech se zklidňoval. Srdce, která oběma hlasitě tloukla jako zvony volající ovečky k polední mši, zpomalila svůj rychlý běh do rytmu pomalé chůze. Leželi, navzájem propletení a ani jeden nechtěl toho druhého pustit.

„Miluji tě,“ ozval se po chvíli do ticha Ryu a dlouze Makiho políbil.
„Taky tě miluji,“ odpověděl Maki, když se jejich ústa rozpojila.
Pohladil Ryua po zádech a jemně ho pak ze sebe odstrčil na postel.
„Myslím, že se teď budeme muset osprchovat oba,“ řekl a pohladil ho po břiše, kde zůstal důkaz po jejich předchozím milování.
I přesto, že se jim z rozehřáté postele moc nechtělo, nakonec vstali a vydali se společně do sprchy. Po společném mytí, kdy jen u toho nezůstalo, naznali, že nejspíš budou hodně doplácet za vodu.
Cestou zpátky do jejich hnízdečka se Maki ještě na moment zastavil v předsíni a pak hupsnul spokojeně na postel.
„Všechno nejlepší k výročí, Ryu. Úžasného milence už máš, tak tady máš už jen takovou maličkost.“
S velkým úsměvem mu podal malý balíček.
Ryu byl překvapen. A chvíli nevěřícně koukal na tu hranatou věc, zabalenou v krásném zlatém papíru.
„Tak otevři to,“ pobídl ho Maki.
Obdarovaný se posadil a opatrně rozbalil dárek, jako by si i ten malý kousek zlatého balícího papíru chtěl schovat na památku.
„To je krása,“ vydechl, když se mu v dlani třpytil ten nádherný řetízek a opál ho uchvacoval svými odlesky všech možných barev. „Zapneš mi ho prosím?“
Maki vzal řetízek do ruky a zapnul mu ho na krk. Zlato s opálem se krásně vyjímalo na snědém těle jeho milovaného.
„Děkuji, je moc hezký. Už ho nikdy nesundám.“
Ryu povalil Makiho zpět na postel. Pevně ho objal a vtiskl mu vřelý polibek.
Maki se spokojeně usmíval. Měl radost z toho, že se jeho dárek líbil a plně ho to uspokojovalo. Miloval svého přítele a doufal, že taková výročí bude do konce života slavit už jen s ním. Tak moc ho miloval.
„Maki?“
„Hm?“
„Je mi to moc líto, ale já jsem na naše výročí zapomněl,“ omlouval se Ryu tichým hlasem. Litoval toho, že nemůže Makiho taky potěšit nějakým dárkem.
„To nevadí, stačil mi ten, který jsi mi dal, když jsem přišel domů.“ uklidňoval ho Maki.
„Co? Co jsem ti dal?“ zeptal se nechápavě Ryu, ale jen co to dořekl, došlo mu to. Pleskl se dlaní do čela. „Jo, ty myslíš tohle,“ rukou zajel Makimu mezi nohy a jemně ho stiskl.
„Jo, myslím,“ zazněla odpověď doplněná smíchem.
„To není žádný dárek, to ti můžu dát kdykoli,“ povzdechl si Ryu. Pak ho něco napadlo. „Víš co? Zítra je sobota, nejdu do práce, tak můj dárek pro tebe budu já. Udělám všechno, co budeš chtít.“
„Dobře, beru,“ souhlasil hned Maki. „Takže, na zítra jsem od šéfa dostal volno. Budu si teda celý den užívat svůj dárek. Můžeš začít třeba tím, že až se vzbudím, doneseš mi snídani do postele.“
„To bude spíš oběd,“ zasmál se Ryu, „protože nevstaneš dřív jak po poledni.“
„No to asi jo,“ Maki zívl a přitulil se ke své lásce. „Jsem unavený, takže budu spát hoodně dlouho.“
Ryu chytil peřinu a oba je přikryl. Také se k Makimu přitiskl a objal ho.
„Dobrou noc.“
Odpovědí mu již bylo jen nesrozumitelné zamumlání a pak už jen pravidelné oddechování.
Zatím, co Maki klidně spal v jeho náruči, Ryu se díval přes okno ven, jak nebe začíná pomalu blednout. Svítalo a venku se už sem tam ozvalo pípnutí probouzejícího se ptactva.
Sledoval to blednoucí nebe a myslel na to, jaké měl štěstí, že na něj Maki tenkrát vylil ten drink. Miloval ho a věděl, že i on jeho lásku opětuje.
„Miluji tě,“ zašeptal a opatrně políbil Makiho do vlasů.
„Miluji tě,“ zašeptal ještě jednou, než také usnul a jeho pravidelný dech byl v souznění s oddechováním jeho lásky na celý život.

______________________________________________________________

moje písmenka pěkně všechny pohromadě Smile Smile
topbee-yaoibox

Dodatek autora:: 

Moje vůbec první yaoi - jednorázovka. Také jsem poprvé použila jiná jména, než právě česká. Doufám tedy, že mi prominete případně špatné skloňování jmen našich hrdinů. Ani nevím, jestli to je správně. Jo - k těm jménům - vybrala jsem je náhodně. Nehledejte v tom žádnou souvislost s anime a mangou.
Doufám, že se vám to bude aspoň trochu líbit.
Smile

4.916665
Průměr: 4.9 (24 hlasy)