SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Pouta mezi nepřáteli 08

8. kapitola

Cesta do konohy uplynula rychleji, než začala. Ve vesnici na ně netrpělivě čekala Tsunade se Sakurou. Kakashi předal celou zprávu a rozhodovalo se co dál. Sasuke se okamžitě zeptal:
„Hokage-sama kdy vyrazíme na záchrannou misi?“ Tsunade se pohodlně usadila ve své židli a odpověděla „nejprve zjistíme co je s narutem, poté sestavím tým na záchranu itachiho.“

Sakura přišla za Šizune do nemocnice zeptat se, jak je na tom naruto. „Nic vážného to není, jen je vyčerpaný, ještě jsme ale nezjistily z čeho“ odpovídala sakuře. Ta vešla s košíkem ovoce do Narutova pokoje položila ho na stolek vedle postele, a sedla si na židli. Ani ne o deset minut později se Naruto probudil. Sakura se na něj usmála a řekla veselým tónem „tys nás ale vystrašil, takhle si omdlít.“ Naruto se rozhlédl po místnosti a zjistil, že je v konoze. U okna stála Kasumi s malou holčičkou a hleděla na oblohu.
„Reia“ vypadlo z naruto po chvíli zírání na malou holčičku. Sakura se ohlédla, na místo kam náš pacient hleděl, ale nic neviděla. S tázavým pohledem se otočila na Naruta. Jenže ten už stával z postele, popadl oblečení a odcházel ke dveřím. „Kam si myslíš, že jdeš, byl si víc jak dvacet čtyři hodin mimo. Šizune potřebuje udělat ještě další testy.“ vykřikla za ním rozčíleně Sakura. Naruto se zastavil a s rukou na klice pohlédl na růžovo vlasou dívku, rozzuřeně stojící u rozestlané postele. „Nejsem pokusné morče, aby mě testovala, proč neběhám ve svém železném kolečku. Mám ještě moc práce a vím nejlíp, kdy potřebuji odpočívat a kdy ne“ otočil se a odcházel. Sakura zůstala stát s otevřenou pusou uprostřed místnosti. Nemohla přijít na to, kdy se Naruto takhle změnil. Po chvíli ji to docvaklo, od doby kdy už v něm není Kyuubi je mnohem vyrovnanější a nechová se jako potrhlé dítě.
Naruto došel do svého bytu, otočil se ke Kasumi a zeptal se jí: „Jak se ti líbí jméno reia??“ Kasumi se podívala na malou holčičku a odvětila: „Mně se líbí a co tobě?“ podívala se po dívence. Ta se usmála a vrhla se Narutovi do náruče. „nejspíš se jí to líbí“ zašklebil se Naruto. „Tak jsme doma“, usmál se, když vešel do místnosti. Sedl si na židli a pobaveně hleděl na svoji novou rodinku. Kasumi se přesunula do kuchyně a začala vařit večeři. Maličká Reia přišla k Narutovi, chytla ho za ruku a rozhlížela se po místnosti. „Je to tu malé, ale nějak se sem vlezem“ prohlásil naruto a pohladil maličkou po hlavě.
Po večeři si blonďáček lehl na postel, Reia zívla a lehla si vedle něj. Kasumi se na ty dva s jemným úsměvem dívala.
Druhého dne, časně ráno, Sasuke klepal na dveře Narutova bytu, ale nikdo mu neodpověděl. Přešel na Narutův balkon a přes okno vlezl dovnitř. Jeho pohled spočinul na spící rodince. Naruto s nějakou ženou a malou holčičkou. Nevěřícně na ně zíral a nebyl schopen pochopit kdo to je.
Reia se probudila, ospale koukla na Sasukeho a varovně zasyčela. Otočila se na naruta a vzbudila ho. „Copak je rei?“ rozespale sípl a objal ji. Reia ukázala na Sasukeho, který stál nehybně u zdi a přál si zmizet. Blonďáček vykulil oči na svého přítele, když se zrovna probudila Kasumi. Naruto odsunul Reiu do Kasuminyho náručí a přešel k Sasukemu. Ten stál nehybně jako kostka ledu a nevěřícně koukal na Kasumi s Reiou. Otočil se na Naruta a s vyděšeným hlasem se ho zeptal: „Ty máš ženu a dítě?“ malá dívenka šibalsky pohlédla na Naruta, který zbělal a rychle vymýšlel jak to má svému příteli vysvětlit. Reia se rozběhla, skočila Narutovi do náruče a s neviným úsměvem se zeptala: “Tati, kdo je ten pán?„ Kasumi vykouzlila rozkošný úsměv a přišla k Narutovi, dala mu pusu na tvář, podívala se na Sasukeho a řekla: „Miláčku, už nemáš na vybranou, musíš říct pravdu o své ženě a dceři.“ S mladým uchihou to málem seklo, když je slyšel, musel, si rychle sednou a zhluboka se nadechnout. Naruto káravě pohlédl na dvě šibalky, které se válely na posteli smíchy.
„Počkej, musím ti to vysvětli“ a posadil se k němu.
Po dlouhém rozhovoru Sasuke pohlédl na Kasumi umívající nádobí. „Takže, ty si ve skutečnosti Kyuubi no youko a ta malá holčička Rokubi no raijuu?“ „Přesně“ odvětil naruto. „A to mi říkáš až teď“ vyhrkl ze sebe naštvaně Sasuke. „O to aby mlčel, jsem ho poprosila já a tak to také musí zůstat“ požádala ho Kasumi. „Uděláme dohodu“ vyhrkl Naruto. „Já už ti nebudu nic tajit a pomůžu ti najít Itachiho udělám vše, co budeš potřebovat a ty to zatím udrž v tajnosti, ano?“ Sasuke seděl ztuhlý na židli, jako by mu právě oznámili, že zítra je konec světa. Po chvíli ticha k němu přiběhne malá Reia. Pohlédne Sasukemu do jeho tmavých očí, šibalsky se usměje a zašeptá „Dai ski onichan“ Sasuke málem spadne ze židle, ale po těchhle slovech souhlasí, že bude mlčet. Naruto se zasměje a prohlásí „No jo, když žena něco chce, vždy si to prosadí v jakémkoliv věku.“ „Zmlkni!!“ štěkne Sasuke. Kasumi se usměje a pokračuje v klidu ve vaření, Reichan visí na Sasukem jak opička na liáně. Naruto hledí na Sasukeho a v duchu si říká “po dlouhé době vidím, jak se opět směje nejspíš mu Itachi chybí víc, než si sám sobě dokáže připustit.“
„Zůstaneš u nás na oběd Sasuke?“ ptá se Kasumi. „Jistěže zůstane“ rozhoduje za Sasukeho, Naruto. Ten se jen zašklebí, ale kývne souhlasně na Kasumi.
Po obědě jde Naruto doprovodit černovláska k jeho bytu. Jdou vedle sebe bez mluvení. Oba dva někdy po sobě hodí očkem, a když se jejich pohledy setkají, do široka se na sebe usmějí. Nakonec se Sasuke zeptá: „Proč si to vlastně tajil, mohl si to říct aspoň mě a Sakuře.?“ „Ne, nemohl.“ Černovlásek se nechápavě podívá na Naruta, který se náhle zastavil a hleděl na odpolední oblohu. „Ty si měl dost starostí s tím zpátky zapadnout do chodu vesnice a navíc, tvůj bratr. A Sakura, kdybych jí představil Kasumi otočila by to proti mně, že jsem perverzák a kdo ví, co s ní po nocích provádím. Prohlásila by to, jako důvod proč jsem to tajil. Nakonec mě určitě dá přes držku, tím zase naštve Reiu ,ta se neovládne a kousne ji. Jednoduše řečeno totální katastrofa.“ Při té myšlence se oba začnou hlasitě smát. „Dobrá, to máš pravdu, ale mě si to říct mohl. Vesnice mě přijala docela dobře a Itachi“ zamyšleně se zadíval na svoji dlaň a po chvíli ticha ze sebe vyhrkne: „Věřím, že ho najdu.“ Naruto na něj s úžasem hleděl, pousmál se, položil svoji ruku na jeho rameno a zadíval se mu do očí. „Najdeme ho spolu.“
Oba vyrazili vpřed do zapadajícího slunce ...

Dodatek autora:: 

Po dlouhé době zase jeden díl Smile.

5
Průměr: 5 (4 hlasy)