SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Spoluatorské

Double gravitation II - Jsi zpátky... - část 4



[i]Oblíkám se do čistého trička a kalhot. Už jsem toho měl opravdu dost. Skoro jsem jim líbal ruce, když jsem je přesvědčil, aby mě to ráno pustili.

Dodatek autora:: 

No, co k tomu dodat. Ani nevím :)tohle je volné pokračování minulého dílku, tak doufám že jste ten minulý poctivě přečetli a teď se můžete vrhnout na další Laughing out loud

Double gravitation II - Zůstaň se mnou... - část 3


Dodatek autora:: 

Dandy P:
Pamatuji si, že když jsem napsala první odstavec, hned jsem litovala toho, že mě to napadlo a že jsem to topince poslala. Když mi přišla odpověď, polilo mě horko. Richard u okna, zavírající okno před hlukem sirén. Ta věta: „A všechno to míří jedním směrem. K univerzitě.“ mi naježila všechny chlupy na těle. Chodila jsem po místnosti nervózní a děsně to prožívala. Napřed jsem myslela, že se budu dobře bavit trápením své postavy, ale Topinka mi vracela tak beznadějné Richardovy stavy, až mi z toho bylo opravdu špatně a vůbec mi to vtipné nepřipadalo. Tehdy jsem si uvědomila, jak moc silné pouto mezi těma dvěma je a topinka by byla nejspíš schopna poslat Richarda do pekla a Daniela odtud vytáhnout. Proto postavu Richarda miluji. Protože by nikdy nedopustil, aby se Danovi něco stalo.


topinka:
Tenhle díl… co k tomu dodat. Bylo to vůbec poprvé, když jsem něco psala a bylo mi z toho těžko. Bylo to, jako bych se já sama bála o někoho, kdo je mi velmi blízký.
Poprvé si Richard uvědomil, jak moc vlastně Daniela miluje a že by bez něj byl úplně ztracený. Ukázal svoji slabost? Ne. Ukázal svoji lásku. Byl úplně bezmocný a nevěděl, co dělat. Mohl jen doufat, že to všechno dobře dopadne. Že o Daniela nepřijde. V tu chvíli pro něj neexistovalo nic jiného, než Daniel a touha udržet ho u sebe.

Double Gravitation II - Inspekce šéfovy kanceláře - část 2


[i]Chtěl jsem, aby dnes přišel. Doufal jsem, že když budeme tak blízko sebe, budeme také víc spolu. Podívám se na hodiny. Je pět minut po sedmé. Přerovnal jsem příbory na stole.

Dodatek autora:: 

Samochvála smrdí. Je cítit na míle daleko. Od Idaho až po Boise. Je jedno, že jsou tam vysoké hory. Ale nemůžu si pomoct. Tenhle díl je můj oblíbený. Kolik dílů může být oblíbených? Jak já jsem se...teda Daniel... vyžíval v tom, jak může mučit pouhými slovy svého Richarda. A pak to zpečetit sexem. Dvakrát. Ufff... nádhera..teda ta topinka mi dává zabrat. A co teprve večeře ve Stonehand zítra.... doufám, že dorazí Daniel včas.

Užívejte si ještě pohodičku... trochu sexu Smile a klidu... je to snad poslední díl, kdy se neděje nic tragického... co všechno se může stát, když Daniel pozve Richarda na večeři? Hmmm to si musíte počkat na další díl... tak čítejte, zatím pěkně v klidu a bez nervů a šetřete se na další pokračování Wink

Double Gravitation II - Být ti nablízku - část 1

Bylo mi smutno, když odcházel. Snažil jsem se zaměstnat, jak jen to šlo. Když jsem seděl v kanceláři, často jsem se díval ke dveřím a čekal, kdy vstoupí.

Dodatek autora:: 

rozjíždíme druhou sérii Smile jak už psala Dandy, ti dva se dlouho neviděli, a když se konečně potkali tak na nějakou romantiku nebyl čas. Ale to pravé vzrůšo teprve bude, užijete si akce víc než dost...

Co k tomu dodat? Prostě čtěte... Chtěli jste pokračování, tak tady je Laughing out loud a že začátek bude jen tak nic neříkající? Počkejte si na další díly, to teprve bude jízda. Richard a Daniel prostě patří k sobě. Za tak krátkou chvíli vznikl mezi nimi velmi silný vztah. Člověk by si řekl, že těm dvěma se snad už nemůže stát nic horšího, než to co proběhlo v první sérii, ale to jste na velkém omylu. Takže kdo vydrží - nebude litovat.

Když mi ráno přišel odstavec od topinky, byla jsem šťastná jak tornádo na Menhetnu. Nevím, kdo v tu chvíli měl větší závrať, já nebo Daniel. Nová naděje. Víra, že to neskončilo. Že Richard něco vymyslel. Že se ti dva k sobě někdy vrátí. Protože kdyby tomu tak nebylo, přišla bych tím o část sebe. Tolik je ta postava (bohužel či bohudík?) součástí mě, že oddělit mě od ní by mě nejspíš uvrhlo na úplné dno totálního zoufalství.

Double gravitation - Rozloučení - část 20

[i]Dnes jsem si zamluvil auto, že mi odveze poslední věci. Nechci, aby mě vezl šéf. Nemám rád loučení.

Dodatek autora:: 

Jeden sen skončil. V tichosti i s hlasitými projevy vzrušení se rozloučil s někým, koho miluje, komu dal své srdce. Aby ho mohl opustit pro svůj jiný sen. Dokázat sám sobě, že za něco stojí. Že se může svému šéfovi podívat hrdě do očí, že není jen podřadný úředník. Ale dokáže to? Bude schopen ten sen snít bez něj? Nebo spadne do propasti nekonečného smutku a beznaděje? Najde šéf řešení, jak být Danielovi na blízku? Nebo je tohle konec naději, že by i Richard...snad... chtěl něco víc... navždy?


Když se člověk loučí, je to vždy těžké. Ať je na povrch silný jak chce, uvnitř to vždycky tíží a je mu smutno, i když se navenek usmívá...
I takový tvrdý seme, jako je Richard, má své city... roloučit se s někým, koho miluje? Je to pro něj hodně těžké...
Je smutný, hodně smutný... stejně jako topinka
Crying

Double gravitation - Rozhodný Daniel - část 19



[i]Přelil jsem trochu vody z kotlíku nad ohništěm.
„Chovejte se tam nahoře slušně," chytí mě táta za ruku, když jim všem přeji dobrou noc.

Dodatek autora:: 

Srdce bilo strachem. Tlouklo vzteky. Dychtilo po pomstě. Toužilo po Richardovi. Tolik rozdílných emocí v jeden okamžik. Rozhodnout se rychle. Pro lásku? Pro pomstu? Milovat? Zabít? Někdy Danielovi nerozumím. Je to tak jednoduchá osobnost. Až je složité ji pochopit.

Kdo vlastně způsobil ten šelest v nočním lese? Kdo ty dva pozoroval při jejich chvilce?
Jednou bylo řečeno, u jednoho z dílů, že děláme z Daniela idiota. Ale byl to chybný odhad. Jen stačilo chvilku počkat... Smile
Daniel je svůj a on, stejně jako Richard má svoje kostlivce ve skříni... jen je důležité se s nimi umět poprat a mít někoho, kdo mu s tím pomůže... a stačilo jen počkat, aby člověk - čtenář - vlastně pochopil, proč je Daniel jaký je.
Bude to tímhle dílem končit? Kdo ví... přeci jen chce Daniel studovat a Richard mu v tom nechce bránit.
Ale upřímně - máte ještě zájem sledovat, jak to s touhle dvojkou bude dál? Vždyť to už může být nudné... kdo by chtěl stále dokola číst, jak se ti dva k sobě mají?
Tak si užijte aspoň tenhle díl... uvidíme co bude dál... jestli bude...
Wink

Double gravitation - Střet s minulostí - část 18


Dodatek autora:: 

Přiznávám se, že tenhle díl obsahuje pasáž, která mi dala pořádně zabrat. Nikdy bych nevěřila, že pojmu sundání kalhot a očistu takovým erotickým způsobem, že mě to po každém čtení dostane do kolen. Daniel si v té části dokázal pohrát s šéfovým tělem takovým způsobem, až se mi ježily chloupky na zátylku. Ale je to jen můj pocit a pro ostatní to může být pořádně fádní. Kdybych tohle dělala Richardovi já, nejspíš by se mi spustila krev hned při namočení houby v kotlíku.Smile


Tak máte tady ten slíbený střet se záporákem. Zdá se vám, že to skončilo moc jednoduše? Tak si počkejte na další díl. Co se týče očisty po jízdě na koni, tak musím říct, že i Richard si to užíval, jak jen mohl. Danielova péče, jeho jemnost a ruce všude možně... uááá prostě paráda... *topinka se rozvášnila* raději víc písmenek k dodatku autora dávat nebudu, kdo ví jak by to skončilo.
Laughing out loud

Double gravitation - Zpět na farmě - část 17


[i]Jsem netrpělivý, když přešlapuji před domem, s cestovní taškou přes rameno, kde mám sbaleno jen pár věcí. Vůbec si nepamatuji, jak jsem se dostal z letiště domů a kdo mi sundal hadry.

Dodatek autora:: 

I když je Daniel na své půdě, s přehledem zvládá koně a všechno kolem farmy, svůj postoj k šéfovi stále není schopen ovlivnit a změnit. Richard by byl pro něj přitažlivý, i kdyby jel obráceně na oslovi a šoupal nohama o zem. Protože šéfa miluje kdykoliv a kdekoliv. A tady na farmě ho potřebuje mnohem víc, než to zatím vypadá.


Richard se seznamuje s farmou a Danielovými rodiči. Poprvé přiznává, že něco neumí. Ale to nebrání tomu, aby si s Danielem našli chvilku pro sebe. Přesto se najde něco, co je oba mírně nebo více znervózní. I když by Richard nejraději jel domů, nechce tam Daniela nechat samotného. Natolik ho miluje a záleží mu na něm. A máte tu i slíbené koníky. Smile

Double gravitation - Cesta zpátky - část 16

Sedím a dívám se na Daniela, jak si balí věci a hraje všemi barvami.
„Co se děje? Není ti dobře?"
„Ne, jen to letadlo..."

Dodatek autora:: 

Konečně Daniel poslouchal, četl mezi řádky. To vědomí, že v tom není sám. Že ho šéf má rád, že ho miluje. Tak to hřálo u srdíčka, vyslovení jeho jména je pro Daniela tak intimní, tak velké přiznání, že ani slova miluji tě nejsou tak silná, jako ho oslovit jinak než šéfe. Možná mu to jméno na jazyce zachutná. Možná se ho nebude bát dále používat. Kdo ví.

Daniel opravdu nesnáší letadla. Ale jinak se zpátky dostat nemohou. Ale musím říct, že když přistanou na zemi, to se teprv dějí věci Laughing out loud Užijte si ještě relativní pohodovku, než dojedou na farmu...

Double gravitation - Vliv oceánu - část 15

Je brzy ráno a já už nemůžu spát. Ležím natáhnutý na posteli, přikrytý jen lehkou dekou. Teplo je tu dost a já stejně vždycky spím nahej. Otočím se na bok.

Dodatek autora:: 

Jeden z dalších dílů, kdy si Richard s Danielem "užívají" v hotelu na pláži. Je to taková pohodovka. Spíš bych řekla ticho před bouří. Určitě se můžete těšit na pokračování, kde se to zas postupně začne komplikovat.

Nejhezčí probuzení. Přijít mi hned na začátku dne takhle vyzývavý odstavec - to se neodmítá Laughing out loud No jo, Topinka mě nikdy nepřestává v tomhle příběhu překvapovat. Jen teda ten Daniel, sakra chová se jak rozmazlené malé dítě! Neví, co by...

Syndikovat obsah