Sauna

Seděl jsem a rozhlížel se kolem. Byl to blbej nápad sem jít. Krucinál. Anebo jsem si měl vybrat dobu, kdy tu nikdo není. Sedět tu nahej mezi tolika chlapama.

Myslel jsem, že si tu odpočinu po té, co jsem se hodinu dřel v posilovně, aby mi vyskočily aspoň nějaké hrbolky na pažích a na břiše já si konečně mohl říct, že mám svaly. Jo. Příroda ke mně moc milá nebyla. Nejen že jsem moc nevyrostl, ale ještě se svoji postavou vypadám spíš jako holka. Jen ty prsa mi chybí.

Jenže místo, abych se uvolnil, jsem napjatý jak struna.
Proč jsem tu vůbec šel? Už vím, chtěl jsem si dopřát relax.

Místo toho jsem však nenápadně pozoroval ty okolo. Ne všichni sice stáli za pohled, ale tak dva určitě. A ten jeden extra. Rozvalil se na sedátku, jako by tu byl sám. Ležel na boku, opíral se o loket a druhou ruku měl položenou na boku. Jeho penis pěkně visel dolů přes stehno, a co se týká velikosti… No nebyl to žádný červíček. To, že byl pěkně vymakaný, byl už jen detail.

Nezírej tak na něho, pitomče. Vypadáš jak nějaký úchyl.

Posadil jsem se, opřel se o stěnu. Pnutí ve slabinách mě donutilo přehodit si přes rozkrok ručník, složit ruce v klíně a zavřít oči.

Nedívej se na něho. Nedívej se a dýchej. Ale kruci jak to mám udělat? Potřeboval bych teď studenou sprchu, ale cesta k bazénku vede kolem všech těch upocených chlapů. Krucinál. Jak dlouho člověk vydrží v sauně, aniž by odpadl z nedostatku vzduchu? Ještě že mám zdravé a silné srdce. To dám.

S pevně zavřenýma očima jsem se to snažil přetrpět a jen počítal, kolikrát se otevřou dveře. Když jsem po nějaké době napočítal poslední, sedmé vrznutí dveří, zhluboka jsem vydechl.

Konečně se můžu jít zchladit.

Rukou jsem zajel pod ručník a promnul svůj penis, který celou dobu odmítal lehnout.
„Potřebuješ pomoct?“ ozval se najednou hluboký hlas.
V tu chvíli jsem měl pocit, že mé srdce, o kterém jsem si myslel, že je ready, mě zradilo. Leknutím jsem sevřel svoji chloubu, až jsem zaskučel.

Špatně jsem počítal? Bylo nás tu víc než osm? Proč já d***l nejdříve neotevřel oči.

Ovanutí chladnějšího vzduchu mě probralo z šoku. Konečně jsem oči otevřel a zamířil pohledem přímo za hlasem. Ten super kousek stál u otevřených dveří a sledoval mé počínání.
Polkl jsem. Bez jediného slova jsem si ho fascinovaně prohlížel a ani si neuvědomil, že již pár vteřin zírám jen do jednoho místa. Zdálo se mi, že tamto mezi nohama je o něco větší, než předtím.

„Je ti dobře?“ ozval se znovu.

„Jo, jen trochu chladno,“ konečně jsem ze sebe znovu vysoukal pár slov. Jednou rukou jsem ukázal na otevřené dveře a druhou znovu nenápadně stiskl svůj penis, aby neblbnul a opravdu lehnul.

Takhle odsud nikdy neodejdu.

Dveře klaply, ale on zůstal vevnitř.
„Všiml jsem si, jak si mě prohlížíš,“ pomalu se ke mně blížil jako kočka na lovu.

Jsem mrtvý.

Začal jsem rychle oddechovat a jen hleděl do jeho očí, které mě probodávaly.

Opravdu jsem mrtvý.

Zavřel jsem oči a napřáhl ruce před sebe v domnění, že to snad aspoň trochu zabrání jeho ráně, kterou jsem očekával.

To mám proto, že si nedám pokoj a očumuji chlapy v sauně.

Vyhekl jsem bolestí, když jsem najednou ucítil pevné sevření mých zápěstí. Stačila mu na to jedna ruka. Nakláněl se nade mnou, jednou rukou mě držel a druhou stáhl ručníkovou ochranu mého rozkroku.
S očima stále zavřenýma jsem se snažil nabrat nosem co nejvíce vzduchu. Ale jeho mužná vůně mě uváděla do stavu, kdy jsem nebyl schopen dalšího odporu.
Což si ale nemyslel můj malý přítel, který se hned stavěl na obranu.

„Tohle je nejspíš moje vina,“ jeho horký dech se otřel o mé ucho.
Přirazil jsem nohy k sobě, když jeho velká ruka zabrala skoro celou moji délku. Zapíral jsem se o dřevěnou stěnu a myslel jsem, že jí snad projdu na druhou stranu.
„Ne… já… to není tak…“ koktal jsem a snažil se popadnout dech, když se skrz mé tělo převalila vlna vzrušení, vyvolaného jeho stiskem.
„A jak to tedy je?“ podíval se mi mezi nohy. Ten malý zmetek se mnou vůbec nespolupracoval. Jakmile se ho dotkl, choval se jak jeho největší kámoš. Absolutně odmítal poslušnost a stavěl se mi na odpor.
„To je tím horkem…“ zkusil jsem další výmluvu a doufal, že mi na to skočí.
„Jasně, před chvílí jsi říkal, že je ti chladno,“ zasunul mi ruku mezi stehna a donutil mě je roztáhnout od sebe. Jednu nohu podebral, zvedl ji na stupínek a druhou nechal viset dolů. Pod jeho tlakem jsem se po stěně sesunul a dolehl na záda
„Co…“ snažil jsem se dýchat zhluboka, ale plíce mi jen plnilo to děsné horko a jeho vůně, která byla zatraceně blízko.
„Nic,“ zazněla jednoduchá odpověď. Víc neřekl ani slovo. Jen já se marně v hlavě snažil vymyslet tisíc důvodů, proč nepokračovat, ale ani jeden nefungoval.
Pustil mé ruce a obě dlaně položil na mou zpocenou kůži na hrudi.
Nadzvedl jsem se na lokty s úmyslem vysoukat se z pod něj ven, ale jeho nekompromisní: „Lehni!“ mě zarazilo zpátky na stupínek, až mi hlava klepla o dřevo.

Tak nevím, jestli to byl povel pro můj penis nebo jeho penis?

Zalapal jsem po vzduchu, když jsem ucítil jeho tvrdost na svém stehně.

Fakt tvrdý! A pořádný macek!

„Sakra!“ vykřikl jsem, když jeho prsty sevřely mé bradavky.
Snaha se zpod něj dostat byla rázem pryč. Ten pocit, když mnul mé hrbolky, byl šílený. A když střídavě olízl jeden a pak druhý úplně jsem splynul s dřevěnou deskou pode mnou.
Nehty jsem vyškrabával své jméno do dřeva, když jeho jazyk putoval níž a v duchu s každým jeho dotykem počítal, jestli mám všechny žebra, včetně toho Adamova.

„Sakra“ vyplivl jsem další nadávku, když se můj neposlušný přítel skamarádil s jeho ústy.
Prohnul jsem se a zajel do nich víc.

Ještě že jsem moc nevyrost. Takhle aspoň nebudu sedět za vraždu udušením.

Bylo mi čím dál větší horko a deska pode mnou začala vlhnout mým potem. Zapřel jsem nohu o stěnu a druhou o podlahu, když se mi roztřásly.

Aby ne. Jeho prsty jsou děsně dlouhé.

Zatmělo se mi před očima, když si vynutil vstup a otřel se jimi o mou prostatu.
Okamžitě jsem věděl, že tohle nepřežiju ve zdraví. Roztahoval prsty od sebe, protáčel je, dráždil můj hrbolek. Zatím co z mého penisu jazykem sbíral každou kapku, kterou jsem byl ochoten propustit, já se držel zuby nehty, abych se do něj nevystříkal.

Marná snaha.

Pnutí v tříslech, známý pocit ve varlatech a škubání v penisu mě však přesvědčilo o opaku.
Rukama zatnutýma v pěst jsem bouchal do dřeva morseovku. Myslím, že to bylo SOS…

„Je řada na mně,“ ozvalo se nade mnou.
Otevřel jsem oči a jen zíral, jak si prsty stírá zbytek mého sperma ze rtů. A když si je olízl, můj penis vypustil ještě pár těch bílých potvor.

Do pr**le, ten je tak… Sexy? Slabé slovo…

Chytl mě těma svýma tlapama pod zadkem a přitáhl si mě k sobě blíž. Narazil jsem na jeho rozkrok a málem se mi zastavil dech, když jsem ucítil ten známý tlak, jak se sunul dovnitř.

Dýchej… dýchej… jsi v sauně… pokud nebudeš dýchat, odpadneš!

Snažil jsem se opravdu zhluboka dýchat, když se probíjel dovnitř. Jako tohle šlo na můj vkus až snadno. Asi použil nějaké kouzlo, či co. Přesto…
Ta velikost mě zamrazila v pohybu. Teda já se nehýbal, to on mě posunoval svými přírazy po lavici. Kdyby nebyla dobře opracovaná a mokrá a já zpocenej, nejspíš bych měl záda plná třísek.

Má snad někde hnací motor?

Zapřel jsem se rukama o stěnu za sebou a zvedl hlavu. Tělo lesknoucí se potem, nádherné svaly… Asi začnu chodit na soutěže v kulturistice.

Jo, tam bych si nejspíš užil…

Spíš určitě než asi, protože ten můj malý zmetek se chtěl podívat taky. Hned zvedl tu svoji hlavičku a postavil se pěkně do pozoru, aby mu nic neušlo. Pěkně se pohupoval ze strany na stranu, aby viděl každý detail toho nádherného těla.

Copak toho už nemáš dost?

Chytl jsem ho, abych mu domluvil. Ale on odporoval. Je to tvrdohlavý zmetek, a když jsem se s ním začal hádat, byly mé výkřiky slyšet i za dveře sauny.

Ne-nemůžu… Jsem v p****i! Líbí se mu to!

Vyhrál náš souboj, když na mě vypliv další várku svých bílých nadávek.
Lapal jsem po dechu, svíral v sobě tu velkou věc, co se mnou pořád snažila probít, ale majitel ji vždy zarazil a táhl zpět. Bylo to kdo z koho. Jeho kámoš taky evidentně nechtěl poslouchat, ale on si toho nevšímal. Byli nejspíš domluveni. Nenadával jako já. Jen pevně sevřel mé boky a zarazil ho dovnitř co nejhlouběji, až jsem vykřikl a chytl se jeho loktů, do kterých jsem mu zaryl všech deset drápů.

Jo máš to, klidně se tam udus. Cukáš sebou, ale nepomůže ti to. Sevřu tě a ty se snaž.

Snažil jsem se popadnout dech, ale ten mi vyrazil pan kulturista, když na mě dolehl. Z předchozího počítání už vím, kolik žeber mám, ale nevím, kolik mi jich teď zůstalo vcelku. Vytřeštil jsem oči a začal jsem ho plácat jednou rukou po zádech a druhou do dřeva, jako poražený při zápasu Aikido.

„Dý-chat, potře-buji na vz-“

Oči jsem začal protáčet někam dozadu, abych si prohlédl zadní stěnu lebky.
Prostě jsem si tam chtěl vypálit jako vzpomínku obrázek toho, kdo mě za tak krátkou chvíli přivedl k tomu nejskvělejšímu orgasmu za hodně dlouhou dobu. A hned dvakrát.
Musím si to uchovat v paměti, protože tohle asi už nezažiju.
Moje tělo bylo jako z gumy. Nevím, jestli tím, že mi docházel vzduch, nebo tím, že jsem se cítil opravdu jak v ráji. Pořád jsem jeho penis svíral v sobě, jako bych si ho chtěl odnést sebou domů.

Promiň,“ zapřel se o ruce a zvedl se.

Sýpání, které vycházelo najednou z mých úst, mělo předvést, jak hodně zhluboka se umím nadechnout. Jen by nesmělo být doplněné zakňučením.

Připravil mě o něj. Sakra, ještě chvilku ho tam měl nechat…

Náhle jsem měl pocit, že létám. Jo, naučil jsem se levitovat. Ten úžasný orgasmus mě opravdu zvedl do výšin.
Ale já si hned taky vzpomněl, že nesnáším výšky. Zatočila se mi hlava a rychle jsem se chytal toho zpoceného těla, které mě odnášelo z té pekelné výhně. Ruce jsem se mu snažil zaháknout za krk, ale klouzaly mi. Už jsem se dotýkal konečky prstů a chtěl se chytit. Už jen kousek…

Vyjekl jsem, když jsem dopadl do té ledové vody. Vynořil jsem se nad hladinu a snažil se popadnout dech. Můj penis a varlata se okamžitě scvrkly, jako by se styděly za to, co se před chvilkou stalo.

„Chodím tu každé pondělí a čtvrtek,“ zaslechl jsem ještě jeho hlas a vzdalující se kroky, když jsem vyklepával vodu z uší.

Ze šaten se ozval zvuk, který mi říkal, že se pan „velkýpenis“ právě sprchuje. Stáhly se mi půlky, když jsem si představil, jakou část těla si asi právě teď omývá a na hladinu vyplulo pár jeho malých bílých potápěčů.
Stál jsem v té studené vodě a neměl odvahu se hnout. Klepal jsem se zimou, zuby mi drkotaly, ale já odmítal vylézt, dokud jsem nezaregistroval klapnutí dveří.

Konečně…

Vystřelil jsem z bazénku tak rychle, že jsem se rozplácl na mokrých dlaždičkách. Posbíral jsem své ztuhlé a domlácené tělo a už o poznání pomaleji se sunul ke své skříňce.
Kašlal jsem na to, že bych se měl osušit a obléct. Na to, že se pořád klepu zimou, protože jsem se deset minut rochnil v bazénku s ledovou vodou. Natáhl jsem se k tašce a vytáhl svůj diář. Rychle jsem ho prolistoval.

Zvedl jsem hlavu a usmál jsem se na sebe do zrcadla svými promodralými rty.

Jo. Pondělí a čtvrtky. To by šlo. Budu tady, pane dokonalý.