SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Veselé historky z pekla 05 - Prázdné lahve ve skříni

Ahoj, mé jméno je Dominika Nováková, jsem ve znamení ryby a je mi 25 let. Mám přítele Vladimíra a se svojí jedinou spolužačkou Jaroslavou Kladkovou, které je 21 let, studuji konzervování a restaurování uměleckých děl v Praze, ale na řemesla dojíždíme do Světlé nad Sázavou. Tam jsme dva dny, a tak tam i přespáváme, pro studenty sklářské střední a vošky je tam totiž kolej. Právě ohledně ubytování mám přímo hromady historek.

Již když jsme byly u zápisu, tak se Jaruš Kopanové, hrozně protivné báby ze studijního, ptala, jak to tam chodí. Dostalo se jí velmi příjemné odpovědi, že jak ona to má vědět, a že ubytování ve Světlé si to může zařídit, jak chce, třeba tam může přespat na lavičce v parku jako bezdomovec. To musela být pro ustrašenou Jaruš pecka. V parku na lavičce jsme nakonec nespaly, ale za pajsku na noc jsme dostaly pokoj v oddělení pro nezletilé. Že se divíte, proč nejstarší studentky spaly v budově s třemi nejmladšími? Důvod byl údajně ten, že jinde nebylo místo. Jak prosté, milý Watsone. Jen kdyby z toho nevyplývalo spoustu nepříjemných skutečností, jako je například večerka, ale o tom zase někdy jindy.

Pokoj měl napůl rozpadlý socialistický nábytek skládající se ze stolu a jedné skříně, plus tři postele. Úklid měli na starosti studenti, což bych nijak škole nevyčítala, v praxi to ovšem znamenalo, že my jsme trpěly na špínu, prach a mrtvé mouchy válející se na zemi a na nepoužívané posteli, protože s ohledem na to, jak dlouho jsme tam byly a kolik volna jsme měly, jsme vskutku neměly čas si vyluxovat. Co by ale asi tak člověk chtěl za padesátikorunu za noc, že jo... Důležité bylo, že jsme měly kam složit večer hlavy a pro onu socialistickou špinavou skříň jsme si vymyslely nový účel. Stala se naším místem, kam jsme dávaly koš a hromadily vypité flašky od piva. To je dost dekadentní, co?

Nicméně pak přišel den D, konec semestru a naše vystěhování. Bylo za potřebí ten bordel uklidit, vynést odpad a lahve vrátit. Chopila jsem se igelitky s odpadem a Jaruš naskládala do jiné prázdné flašky. Zamkly jsme pokoj a pak jsme se vydaly dolů po schodech z nevyššího patra budovy. Prázdné lahve v tašce do sebe narážely s hlasitým cinkáním, které přilákalo ostatní nezletilé studenty. Bylo naprosto zřejmé, co v těch taškách asi tak taháme dolů. Jestliže na rozdíl od mé kolegyně jsem předtím neměla černé svědomí, protože co je komu do toho, jestli pijeme, když jsme dospělé, tak v okamžiku toho cinkání, jsem ten špatný pocit dostala.

Jedena z těch studentek se naklonila k Jaruš a se spikleneckým mrknutím ji požádala: „Hele nevzaly byste i naše lahve?"

No, tak to vidíte, nezletilci, nevinnost sama! Přeji dobrou noc, sladké sny a nezapomeňte před spaním zkontrolovat své děti, jestli někde neschovávají prázdné lahve od alkoholu a krabičku cigaret!

Dodatek autora:: 

...

0