SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Výkřik do noci

"Drž u tý zdi a ani nekníkni, ty čubko prodejná, jinak ti tu prdel natrhnu ještě víc!" Hulákal ten hromotluk do ucha malému blonďáčkovi, který se strachy krčil u zdi a po stehnech mu tekla krev z natrženého otvoru. Celý se klepal strachy i bolestí, ale větší strach měl z toho se pohnout, protože ten člověk s postavou medvěda by ho zřídil daleko víc, než byl teď.

Bylo mu čerstvých osmnáct a máma ho vyhodila z domu, protože otčímovi se nelíbilo, že byl gay. Bolelo ho to, ale musel se s tím smířit. Potřeboval práci, ale neměl sebemenší šanci dokončit školu. Toho večera, co ho máma vyhodila, se poprvé prodal, dal své tělo za peníze. I když to bylo jeho poprvé. Do té doby se totiž s chlapci jen líbal či mazlil. Pamatoval si tu bolest z prvního večera, jakou měl ten chlap radost, že je chlapec ještě nedotčený. Pamatoval si, jak hrubě s ním zacházel a jak se rozhodl vzít si ho bez přípravy. Zaplatil za to velice dobře.
Podobným tempem to pokračovalo dál a dál, šel z ruky do ruky, z postele do postele, ze záchodků na záchodky.
Svým vzhledem budil prostě takové touhy. Drobný, blonďatý, zelenooký, plné růžové rty, pevné štíhlé chlapecké tělo, růžové hroty bradavek a teplý vlhký zadeček. Občas svým vzhledem připomínal nechtěné koťátko, určené k utopení. Krásné, ale s daným osudem. Neveselým osudem s jasným koncem.

Právě možná z toho důvodu šel ten večer do toho baru. Právě možná proto si ho vybral ten hromotluk. A možná právě proto si ho odtáhl do postranní uličky, zalití tmou.

Táhl ho za ruku, divže mu ji nevykloubil a drobný blonďák nestačil jeho dlouhému kroku, cupital za ním, zakopával si o vlastní nohy. Ten medvědovitý hromotluk ho zatáhl do slepé uličky, ukončené cihlovou zdí posprejovanou nápisy, obklopenou popelnicemi se zavánějícím odpadem. Kolem nohou jim proběhl přerostlý potkan. Mladík se zaklepal strachy, ale když si zákazník vybral takové místo, nemohl nic namítat. Hromotluk ho chytil za rameno, divže mu ho nevykloubil a přitlačil ho ke zdi, až v blonďáčkovi hrklo a vytryskly mu slzy.
"Nebul ty fňukno, nebo ti teprve ukážu, co je bolest." Zahřměla ta necitlivá zrůda a roztrhla mu tričko jedním škubnutím. Trochu se zatřásl, jak ho ofoukl studený noční vítr a postavily se mu hroty bradavek. Zákazník si toho všiml a hrubě se mu zakousl do levé bradavky. Mladík jen bolestně vzlykl, ale držel, protože zákazník měl nárok na téměř vše, pokud zaplatil. A tenhle mu zaplatil velice tučnou částku předem. Mezitím, co ho ten necita kousal do levé bradavky, až mu tekla krev, štípal ho prsty do pravé, která rudla a natékala. Takový způsob zacházení mladíka nevzrušoval, ale snažil se držet bez přílišného kroucení. V jednu chvíli mu bradavku skousl opravdu silně a hoch ucukl.
"Tak ty ještě budeš cukat ty děvko?!" Hřbetem pravé ruky udeřil chlapce přes obličej, až se mu hlavou prohnala dunivá rána a z koutku úst mu začal vytékat tenký pramínek krve. Trochu se mu podlomila kolena, ale hromotluk byl na něj tak natisknutý, že blonďáček neklesl ani o milimetr. Zákazník si nevšímal stavu, do jakého klučinu dostával a vytáhl kapesní nůž, kterým uřízl knoflík na kalhotách.
"Stejnak už je nebudeš potřebovat." Zasmál se hrdelním smíchem, který naháněl hrůzu.
Chlapec se zachvěl zimou i strachem, ale rozhodně ne vzrušením. Tyrana bavilo si hrát s chlapeckým tělem. Poté, co uřízl knoflík, natiskl se kolenem do mladíkova rozkroku, až mu téměř drtil nádobíčko, trochu poporozepl zip a pak zacal na boku kalhot nožem rozřezávat džínovinu. Nůž byl evidentně ostrý, protože džínovinu krájel jako máslo.
Netrvalo dlouho a cáry kalhot dopadly k nohám obou zúčastněných.
Hromotluk se znovu zasmách, chytil do pěsti spoustu blonďáčkových jemných vlasů a prudce s ním trhnul, aby ho otočil čelem ke zdi, ke které ho hrubě natiskl, až si mladík odřel obličej, hrudník a bradavky. Také se uhodil so boule v rozkroku, ale jelikož opravdu z takového zacházení nebyl vzrušený, nebyla to tak hrozná bolest. Zaryl nehty do červených cihel posprejovaných barvami a zaklonil hlavu. Avšak hrubý zákazník stále držel jeho vlasy, které evidentně nehodlal pustit. Líbil se mu ten pocit, chtěl ho mít napořád a tak mu nožíkem vlasy uřízl a přičichl si k nim.
"Krásně voní." Zapředl a schoval si je do kapsy u kalhot, které měl už napůl stáhnuté i s trenkama.
Mladík jen zaúpěl nad ztrátou své bohaté blonďaté kštice.
"Tak ukaž ten poklad, za kterej sem si zaplatil." Zahřměl hromovým hlasem a víc chlapce ohnul, aby měl přístup k jeho nejintimnějším partiím. Moc se mu líbil ten bílej zadek mladíkův. Rozhlédl se kolem sebe a kus od své nohy uviděl klacek, tlustý asi jako mladíkův prst.
"Ani se nehni." Rozkázal mu a ohnul se pro klacek. Sebral ho do své obrovské ruky a podíval se znovu na ten pevný zadeček. Bez velkého rozmýšlení zvedl ruku a poté byl jen slyšet dopad klacku na zadek a mladíkovo bolestné zasténání. Velkého to vzrušovalo a tak mladíka ještě chvíli takto bil. I to ho ale po chvíli omrzelo a tak si lépe blondýna postavil a na jeden jediný příraz bez přípravy do něj pronikl. Chlapec to nečekal a bolestně vyjekl. Za to si vysloužil hlavičku o cihlovou zeď.
"Drž sakra hubu, sem ti řek!" Vynadal mu zákazník a bez jakéhokoli čekání začal tvrdě přirážet. Jeho ohromný žalud si razil cestu do blonďáčkova nitra s neobvyklou surovostí a naběhlé žíly na obrovském útočníkově údu jen tepaly. Krev z mladíkova przněného zadečku tekla proudem a on už téměř nebyl schopný se udržen na nohách.
Hromotluk ho jednou rukou držel za bok, aby si ho jistil a mohl si určovat tempo a hloubku přírazu a druhou začal svírat mladíkův krk. S blížícím se vrcholem přidával na stisku, až ke konci opravdu mladíka rdousil. Ten ve své pozici neměl jak protestovat a pouze lapal po vzduchu, kterého se mu nedostávalo. S mohutným výstřikem zákazníka se dostalo celé jeho tělo do slastné křeče a neovládal svou sílu. Zabral za mladíkův krk takovou silou, že jen hlasité lupnutí ohlásilo tragédii. Bezvládné, ztrýzněné, zakrvácené a zmlácené mladíkovo tělo se sesunulo k zemi do louže z jeho vlastní krve a spermatu jeho vraha.
Ten se pouze podíval na bezvládné tělo a na vedle ležící hromádku jeho rozřezaného oblečení. Přiklekl k němu a chvíli se v něm prohrabával, než našel balíček bankovek, které mu předtím sám dal a uschoval si je zpět do své kapsy. Našel i mladíkův mobil a i ten si ponechal. Spokojený a uspokojený odcházel z místa činu vyhlídnout si další oběť.
Zrovna měl vyhlídnutého jednoho prodejného bruneta, když mu v kapse zavibroval blonďáčkův mobil. Podíval se na příchozí zprávu, ve které stálo:

VRAŤ SE DOMŮ, ODPOUŠTÍM TI, STÝSKÁ SE MI. MÁMA

Uchechtl se jako hyena to tmy noci a vydal se na další lov.

Dodatek autora:: 

Jednorázovečka pro mou fialovou ♥ Nemůžu jí přece pořád držet na náznacích a probuzených snech. Ne zrovna ráda vstupuji do starých vod svého Yaoi, ale tak...bavilo mě to psát, nebudu zapírat. Ano, asi jsem trošku úchylná.

4.875
Průměr: 4.9 (16 hlasů)