SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Zapomněl si (7.část)

NARUTO
„Sakuro?“ řekl jsem překvapeně. Už sem jí totiž pár měsíců neviděl. Ona ke mně s úsměvem na tváři přiběhla a objala mě. Tak to sem byl překvapenej dvakrát tolik. Zmáčkla mě pořádně, tak jak to umí jen ona a pak mě pustila. Pořád ale k mému zmatení stála těsně u mě. Zahleděl jsem se jí do očí a viděl v nich zkoumavý pohled.
„Ahoj, chyběl si mi.“
„Děje se něco, kromě toho, že ses vrátila?“
„To neznělo, jako že mě rád vidíš?“
„Promiň. Tak, co je nového?“ mám Sakuru moc rád, ale někdy mluví fakt nesmysly. Znovu se na mě usmála a chytla mě za ruku.
„Nic moc. Jen sem tě chtěla strašně vidět. Vadí ti to?“
„Ne, vůbec ne.“ usmál sem se. Vážně mi to nevadilo, jen...neměl jsem tu správnou náladu.
„Jsi zase o kus větší.“ řekla a přimáčkla se na můj hrudník. Zvedla ruku a prohrábla mi vlasy. Trochu sem se začervenal.
„Jo, trochu. A ty máš o kus delší vlasy.“ řekl jsem a zatahal jí za jeden pramen. Trochu se začervenala a dala mi pusu. Na tvář samozřejmě.
„Poslyš, potřebovala bych pomoct. Máš čas?“ řekla a pustila mi ruku. Jakoby si myslela, že jí záporně odpovím. Takovej hnusák nejsem.
„Jasně. A co je to za pomoc?“¨
„Jen něco přestěhovat. Dělala bych to roky...sama.“
„Dobrá a kdy mám přijít?“
„Zítra odpoledne.“
„Žádnej problém." Usmála se a dala mi druhou pusu.
„Díky, si zlato.“
„Co se zrovna netřpytí.“ dodal jsem a sledoval, jak odbíhá pozdravit ostatní. Zapomněl jsem jí sdělit, že jsou v kině. No co, už se stejnak připozdívá. Za hodinu nebo dvě bude tma.

Sotva sem otevřel dveře, ovanul mě teplý vzduch. Pohledem do jednoho kouta sem zjistil, že se Sasuke vrátil. Nedokázal jsem se neusmát. Sundal jsem si plášť a boty a vydal se do kuchyně. Tam nikde nikdo. Pokrčil jsem rameny a domníval se, že se ten náfuka zavřel u sebe v pokoji. Otevřel jsem ledničku a vyndal svojí připravenou večeři. Guláš s rohlíkem mi moc chutná a jako na truc ho Sasuke nesnáší. Jeho mínus! Když jsem se dostatečně najedl, šel jsem si umýt ruce...
Protože sem chtěl co nejdřív do postele, rozhodl jsem se, že se osprchuju jako první. Vyběhl jsem schody a vletěl do svého pokoje. Vypadl stejně, jako když sem ho opouštěl a tak jsem vyhrabal ručník pýžo a seběhl sem dolů. Když sem ovšem otevřel dveře od koupelny, naskytl se mi ten nejnádhernější pohled. Sasuke stál před sprchovým koutem jen v ručníku. Zrudl sem tak strašně rychle. Ani nevím jak se tam tak rychle dostal a kdy sakra mě předběhl, vždyť to nebylo ani pět minut, co sem šel nahoru.
„Děláš to schválně, nebo co?“ obořil jsem se na něj. Bylo to dost netaktní, takhle mě podvést.
„A co jako?“ řekl a přejel mě tím ledovým pohledem od hlavy až k patě. Sakra! Neuvědomil jsem si to, ale stál jsem před ním jen v delším černém tričku, které by v určitých případech mohlo docela připomínat kratší šaty. A k tomu oranžové slipy, které jsou no řekněme těsnější než by bylo v této situaci přijatelné. Když sem si tohle všechno uvědomil, Sasuke se pohnul.
„Taky si mohl něco říct!“ řekl jsem a chtěl vystřelit s té koupelny dřív než...
„Zastav se!“ rozkázal mi a já to fakt udělal. Musel to na mě poznat, sakra.
Aby jste rozuměli, dneska ráno sem si svou jemnou prdýlku namazal nějakým spešl krémem a bolest byla pryč. Byl to nějaký přípravek od Tsunade a rychle hojí všechny různorodé rány a já to zkusil na tu nejhorší. Jsem génius a zároveň hroznej vůl! Teď mě Sasuke přejede a já se zase pár dnů nepostavím.

Čekal jsem, kdy si mě přitáhne, přehne a nasolí to do mě, ale nic takového se nestalo. A tak jsem se k němu otočil čelem. Sasuke stál klidně ale jen krok ode mě. Moje tváře určitě vzplály, protože byly najednou tak horké. Sasuke se na mě jen díval takovým zvláštním obličejem. Něco se stalo.
„Rozhodni se!“ řekl a sundal si poslední věc, co ho zakrývala. Pak se otočil a vešel do sprchy.

SASUKE
Potom, co sem ho uviděl jen v tom delším tričku, sem měl chuť na něj skočit!! Ani nevím, co mě zadrželo, ale nakonec sem se ovládl. Otočil jsem se a vešel do sprchy. Pustil sem vodu a pro začátek se opláchl. Za sebou jsem zaslechl bouchnutí dveří. Naruto se za ně určitě schoval a přemýšlel.
Podle stylu chůze a to jak se chová, sem usoudil, že už je v pořádku. Proto, když přišel, jsem uklidil jeho pokoj a rychle ho předběhl v koupelně. Byl naštvaný, tak se mi moc líbil. Jo a taky moc pěkně zrudl, když mě zahlédl skoro nahého. Pousmál sem se a dál radši vnímal jen vodu.

Ty dopisy. To, co sem si v nich přečetl, mě pořád nějakým způsobem ovlivňovalo. Nedokázal jsem polovinu těch keců dostat z hlavy. A taky jsem se stále divil tomu, proč není ani v jednom z nich napsáno: Miluju tě.
Možná sem mu to nechtěl říct. Nebo jsem neměl odvahu, anebo...ho nemiluju...
Nad čím to zase sakra uvažuju! Vzal jsem kousek mýdla a snažil se co nejdůkladněji umýt, přeci jen sem byl dneska venku dost dlouho.
Když tak ale nad tím přemýšlím. Napsal bych mu jen jeden dlouhý dopis. A přesně bych věděl, co do něj napsat...ale nikdy bych mu ho nedal přečíst. Stejně jako nemám v plánu dát mu volnou ruku, aby mohl jen tak číst v mém ledovém srdci. Ten dopis...usmál sem se a konečně si to v té své povýšené hlavě uznal za pravdu.
Ten dopis by zněl asi takhle:

…………………………………………………………………………………………………………………………………………
Milý Naruto,
Já tě miluju. A miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a miluju a moc miluju.
Tvůj Sasuke.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………

Tak moc by to chtěl slyšet. Já to vím a taky by chtěl, abych ho celou noc jen líbal. Stačilo by mu to a popravdě mě taky. To, že se nesmím dotknout jeho úst, jinak propadnu jeho kouzlu, mě deprimovalo. Po tom jediném doteku jsem totiž už pár dní strašně toužil. Po těch jeho rudých lesklých a dech beroucích ústech jsem chtěl přejet těmi svými a mít je celé jen pro sebe...
Začínám s té teplé vody blbnout, ani sem si to neuvědomil, ale teplou sem vypnul!
Trochu sem sykl, když mě osvěžil příval ledové vody, i moje tělo se trochu zklidnilo teda pro tuto chvíli. Podíval jsem se na červené promrzlé nohy a vzdychl jsem.
„Sakra.“ šeptl sem a pustil znovu trochu teplé. Přece jenom se musím ohřát a zejména své nohy.
Chvíli mi trvalo, než sem našel šampon. Voda najednou začala pěnit a já si ji dal na hlavu. Takový binec se v tom vrabčím hnízdě snad ještě neměl. Špinavá voda odtékala rychleji, než sem čekal a tak po chvilce nebylo vidět, že sem měl, no řekněme...breberky.
....
Už sem tu byl dost dlouho a tak jsem sáhl po kohoutku s vodou, abych jí vypnul.
V tom se otevřely dveře od koupelny a v nich stál Naruto. Díval sem se na něj přes zamlžené sklo a čekal, co udělá. Zvedl hlavu a podíval se na mě. Pak se ohnul a něco si sundal. Hádal jsem, že to byly slipy. To znamená, že pod tím dlouhým tričkem nic nemá...sakra, to sem si radši neměl v duchu říkat. Vypnul sem instinktivně teplou vodu a snažil se opět trochu shladit pomáhalo to jen do té chvíli než se Naruto rozešel ke mně. Odhodil svůj ručník někam do kouta a otevřel skleněné zamlžené dveře. Trocha té páry se dostala ven a mě trochu ovanul studenější vzduch. Nebyla mi zima a něco mi říkalo, že ani nebude. Naruto za sebou zavřel a popošel pod sprchu s ledovou vodou. Přímo naproti mně se mokrý opřel o dlaždičky. Voda mu přilepila kus jediné látky těsně na tělo, takže vcelku sem z něj nedokázal spustil oči. Dokonce i vlasy měl slepené a ty delší se mu přilepily na obličej hned vedle těch nádherných modrých očí. Polkl sem. Jediné, co bylo slyšet, byl dech a tekoucí studená voda.

______________________________________________________________

Optimismus je způsobený nedostatkem informací Laughing out loud

Dodatek autora:: 

Plnou parou vpřed Laughing out loud Za ten konec mě budete nenávidět Smile

4.90909
Průměr: 4.9 (11 hlasů)