SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Interview - Konoha, část první (5)

Nagadir: ,,Tak jo... sice mě to stálo trochu úsilí, ale nakonec se mi nějak podařilo se z chodeb Orochimarova brlohu vymotat... divím se, že mě nenašli, ale to je jen k dobru. Sice mě mrzí, že jsem si nemohla vychutnat to jak Sasuke zuřil, když zjistil, že nemá meč, ale možná to taky bylo k dobru... Vzít si jeho meč byl dobrý nápad, neboť většina podezřelých individuí si raději rozmyslí útočit na někoho, kdo se honosí s takovým cool mečem a předpokládá, že ho taky mistrně ovládá... takže cesta do Konohy proběhla bez problémů, tedy až na to, že jsem párkrát zabloudila, protože mapa, kterou mám se honosí pouze vyznačenými hranicemi zemí a nákresem lesů, řek a pohoří, ale žádných cest, cestiček a já nevím čeho ještě, pomalu se přede mnou začínají objevovat vrata Konohy. Jsou vážně velká, ale na Orochimarova megalomanská bohužel nemají, doufám, že si tím nic nekompenzuje...”

*dojdu až k vratům, ale zastaví mě stráž a ptá se mě na jméno, důvod náštěvy a dalších plno keců má, blbeček jeden, přičemž neopomíná pokukovat po mé zbrani, když jsem mu před obličejem zamávala notesem a oznámila jsem mu, že jsem reportér na cestách, vpustil mě a já byla ušetřena dalších jeho zbytečných rozmluv... nechci mu do toho kecat, ale co kdybych byla zločinec v přestrojení? A vůbec, divím se, že mě neznají, když mě jisté nejmenované nápravné středisko jistě ještě hledá.. Ale nu co, to je taky k dobru ^_^*

Nagadir: *vmísím se do davu a rozhlížím se po nějaké vhodné oběti, když to do mě někdo vpálí, bylo to tak nečekané, že jsem upadla na zadek* ,,Neumíš koukat na cestu?!“ vyjedu úmyslně nepřátelsky, ale zarazím se, když spatřím malého ušmudlaného kluka s rošťáckým pohledem. Byl to Konohamaru, kdo jiný taky, že?

Konohamaru: ,,Au! To ty by ses měla dívat na cestu!“ zvedal se ze země, neboť ten náraz taky neustál.

Nagadir: ,,Grrr!! Chceš abych z tebe nadělala deset malých?“ sáhnu po kataně, ale je to jen plané hrození, protože mám obavy, že bych s tím spíše zabila samu sebe než někoho jinýho.

Konohamaru: ,,Uklidni se!“ vyhrkl, a já si náhle připomněla jak jsem uklidňovala Sasukeho a tak jsem se raději uklidnila, nechtěla jsem skončit tak jako on, to rozhodně ne...

Nagadir: ,,No jo... ale příště si dávej pozor, ne všichni jsou tak šetrní jako já...“ odfrknu si. ,,Chci tu dělat nějaký rozhovory, nemáš čas?“ navrhnu mu.

Konohamaru: ,,Rozhovor? Se mnou?“ úžasl.

Nagadir: ,,Je tu snad ještě nějaký jiný skrček, který mě sejmul?“

Konohamaru: ,,Tak jo, a co chceš vědět?“

Nagadir: ,,Prvně bychom se měli někam zdekovat, dělat rozhovor na ulici je mi nepříjemný...“

Konohamaru: ,,Znám bezva místo kousek odtud!“ zazubí se a začne mi mizet z dohledu.

Nagadir:
,,Ksakru! Nesnáším běhání, tihle pitomí shinobi, pořád by jen někam zdrhali!“ zamrmlám si a jdu ho následovat, potupně zjišťuju jak bídně je na tom má kondice.

Konohamaru: ,,Trvá ti to...“ zastaví se a čeká na mě.

Nagadir: ,,Začíná mě svrbět ruka, jestli nepřestaneš mít kecy, tak tu katanu doopravdy použiju!“ zavrčím, ale mám štěstí, že na mě čeká a nevzal to třeba po střechách, protože to bych ho asi sotva mohla následovat.

*po několika dlouhých minutách běhu! se dostaneme k malebnému lesíku s mýtinkou, vyplivnutě sebou třísknu na kládu a snažím se restartovat plíce...*

Konohamaru: ,,Tak co by jsi chtěla vědět?“

Nagadir: ,,Hm... tak třeba, co zajímavého víš o Narutovi a jeho vztahu k Sasukemu?“ nadhodím nevinně, ale vy určitě víte kam tím mířím...

Konohamaru: ,,Sasuke byl s Narutem v týmu, odešel k Orochimarovi a Naruto chce aby se vrátil...“

Nagadir: ,,A něco bližšího? Třeba jak moc velcí ,,kamarádi,, to byli?“

Konohamaru: ,,Asi velcí, když ho chce Naruto-niichan neustále dotáhnout zpět!“

Nagadir: ,,Hm... hm... ale ze ,,speciálních,, zdrojů vím, že první pusa, kterou kdy oba měli byla mezi nimi navzájem...“

Konohamaru: ,,Cooože? To se Naruto-niichan nezmínil!“

Nagadir: ,,Aha... tak na podrobnosti se asi budu muset zeptat jeho... a co třeba Kakashi – sensei? Co jeho vztahy s ostatními joniny?“

Konohamaru: ,,To moc nevím, jen za ním pořád dolejzá Gai – sensei a myslím, že s Yamatem je taky velkej kámoš, protože jsou často spolu...“

Nagadir: ,,Jak často?“ vybafnu zvědavě.

Konohamaru: ,,To nevím, kdo je má pořád sledovat?“ odfrkne si a založí ruce.

Nagadir: ,,Ó, ty malej zvrhlíku, tak ty je všechny sleduješ...“ ušklíbnu se.

Konohamaru: ,,Tak to není!“ rudne. ,,Jsem byl zvědavej, co pořád dělají, když jsou tak strašně důležití!“

Nagadir: ,,A na co jsi přišel??“

Konohamaru: ,,Na nic, zatím mě vždycky odhalili...“ vzdychne smutně.

Nagadir: ,,Ach jo... tak co třeba Sasuke a nějaký jiný kluk? Teda krom jeho bráchy samozřejmě, nevíš o nějakém něco?“

Konohamaru: ,,Jinej kluk?“ zamyslel se. ,,Chceš něco ukázat?“

Nagadir: ,,Co proboha?“ zděsím se trochu.

Konohamaru: ,,Bude se ti to líbit!“ usměje se rošťácky a vytvoří jeden svůj klon.

Nagadir: ,,To jsem zvědavá... Orochimaru určitě všem tvrdí to samý a pochybuju, že jsou z toho nadšeni...“

Konohamaru: ,,Koukej!“ vyhrkne a společně se svým klonem mi na chvíli zmizí v oblaku kouře. Chvíli po té se z něj vyrýsují dvě nahé mužské postavy v zajímavé pozici... Sasuke a Sai!

Nagadir: *noseblooding... švihnu sebou o zem...*

Konohamaru: ,,Chacha, já říkal, že se ti to bude líbit!“ řehnil se, když se navrátil do normálu.

Nagadir: ,,Ty malej zmetku! Za to tě rozsekám, ugriluju a předhodím Orochimarovi!!“ zvedám se rozzuřeně, a vy se divíte? Zůstal by tak ještě chvíli a nejspíš bych tam vykrvácela.

Naruto: ,,Co se to tu děje?“ přileze odněkud... zatrne ve mně, jak se ze spárů Akatsuki ksakru dostal??

Konohamru: ,,Dostal jsem ji! Dostal na svou novou techniku! Cha!“ ukazoval na mě prstem a smál se, měla jsem v tu chvíli chuť splynout s okolím jako Zetsu.

Naruto:
,,Neznáme se odněkud?“ přejel mě pohledem.

Nagadir: ,,Cože? My? V životě jsem tě neviděla, určitě sis mě s někým spletl!“ zakroutím hlavou a v duchu se modlím k Jashinovi aby mě ten blonďatej zmetek nepoznal.

Naruto: ,,Hmmm... a není to náhodou Sasukeho meč?“ pohlédl na něj.

Nagadir: ,,No dovol! Ten jsem si poctivě ukra... koupila!!!“ odseknu mu a snažím se tvářit přesvědčivě.

Naruto: ,,Asi si tě vážně s někým pletu...“ vzdychl.

* v duchu poděkuju Jashinovi za blonďákovu tupost a podprůměrnou inteligenci*

Nagadir: ,,No dobře, když už tady jsi... dělám tu rozhovor s Konohamarem, ale mám i pár otázek na tebe...” sednu si opět na kládu. ,,Takže...”

Naruto: ,,Uzumaki Naruto! A stanu se příštím hokagem!” vybafl a oči se mu rozzářily.

Nagadir: ,,Ano, to je skvělé, ale...”

Konohamaru: ,,Já budu taky hokage!!” přerušil mě.

Nagadir: ,,EHM!! Můžu konečně klást otázky?” pohlédnu na ně trochu naštvaně, protože mě kecy o kagování absolutně neberou.

Naruto: ,,No jo, no jo...” vzdychl a sedl si i s Konohamarem vedle mě.

Nagadir: ,,Takže... Ty prý chceš aby se jistý Sasuke vrátil zpět z Orochimarových spárů... ale jaký je pravý důvod toho proč chceš aby se vrátil?”

Naruto: ,,Pravý důvod? Jak to myslíš pravý důvod? Prostě chci aby se vrátil, nebyli jsme sice nejlepší přátelé, pořád jsme se hádali, ale... přece jen to byl kamarád a strašně jsme toho společně se Sakurou a Kakashim – sensei zažili! A nemůžu přece nechat Orochimara aby si vzal jeho tělo!!”

Nagadir: Kdyby jen tělo... pomyslím si a oklepu se. ,,No, to je pěkné, ale necítíš k Sasukemu něco bližšího? Pokud vím, ty a on jste si dali i pusu!”

Naruto: ,,Co? Jak to víš?” zrudl.

Konohamaru: ,,Takže je to pravda!” uchechtl se.

Naruto: ,,Buď zticha! Byla to nehoda!”

Nagadir: ,,To určitě... každý tvrdí, že je to nehoda...”

Naruto: ,,Nic jsem se Sasukem neměl!” začínal být dopálený.

Nagadir: ,,Což ještě neznamená, že bys ani nechtěl mít...” uculím se provokativně.

Naruto: ,,Nemám s ním nic společného! Byl to jen člen v týmu!” změnil ihned notu a snažil se z toho vymluvit.

Nagadir: ,,To známe... Kdoví co jste o samotě dělali... a že jste těch příležitostí měli!”

Naruto: ,,Tohle jsou ty nejstupidnější otázky jaké jsem kdy slyšel!” zvedl se naštvaně.

Nagadir: ,,Tak to asi sám sebe moc neposloucháš co?”

Konohamaru: ,,Naruto – niichan, opravdu jsi se Sasukem nic neměl?”

Naruto: ,,Ještě ty začínej! Nic jsme spolu neměli a konec! Jdu do Ichiraku!!”

Nagadir:
,,Tak sry... končím... už se tě na to vyptávat nebudu...” ustupuju.

Naruto: ,,Jen aby!” zamručí.

Nagadir: ,,Můžu se tě zeptat na Gaaru?” pohlédnu na něj opatrně.

Naruto:
,,Zálěží na tom jak...”

Nagadir: ,,No... ehm....” přemýšlím jak svá slova formulovat a proto se raději postavím a jelikož při přemýšlením musím něco dělat s rukama, vytáhnu Sasukeho katanu, kterou mám připevněnou na zádech na nehorázně a zbytečně drahém řemínku, a začnu s ní máchat a kosit okolní rostlinstvo. ,,No.... jak dlouho ho už znáš?” vypotila jsem ze sebe na konec.

Naruto: ,,Poprvé jsem ho potkal tak před dvěmi-třemi roky před chuninskou zkouškou...” zamyslel se. ,,Ale od té doby se už změnil...”

Nagadir: ,,Ano já vím... a tak trochu i tvým přičiněním...” máchnu znovu katanou a podaří se mi useknout stvol nějaké vyšší rostlinky.

Naruto: ,,Kam tím míříš?” podívá se na mě podezřele.

Nagadir: ,,Nikam... jen... jakých přesvědčovacích metod jsi využil... drsné metody... jemné metody... nebo drsnou a pak jemnou... dá se to kombinovat...” máchnu opět ledabyle katanou.

Naruto: ,,Nemohla by jsi se mnou mluvit normálně? Kdo má tomu tvému zašifrovanému řečnění rozumět?” začínal být zase otrávený.

Nagadir: ,,Mám dojem, že ty jediný nerozumíš, ale to je fuk... což by asi vysvětlovalo proč Sasuke odešel, taky bych nechtěla aby můj první polibek byl s něčím takovým tupým...” zahuhlám.

Naruto: ,,Co? Říkáš něco?” pohlédl na mě.

Nagadir: ,,Ne..” pokrčím rameny.

Konohamaru: ,,Hej a nechceš vidět ještě nějakou jinou moji techniku?” zeptal se mě, protože jsme ho zřejmě nudili.

Nagadir: ,,Opovaž se! Zkus to a pak věř, že setkání s Orochimarem by pro tebe oproti mě byla procházka růžovým sadem!” zavrčím a znovy máchnu katanou, ale nějak jsem ten švih přehnala, katana mi vylétla z ruky a díkyJahinovi strefila Naruta pouze svou tupou stranou (ne že by mě těšilo to, že to přežil, ale vesnice by určitě zaznamenala, že zmizel a nechtělo by se mi zbavovat svědků..). ,,ProJashina! Naruto jsi v pořádku?” přihrnu se vyděšeně k němu, mezitím co se Konohamaru dusí smíchem.

Naruto: ,,Ne... Nepřibližuj se ke mě...” zavrčí a zvedá se.

Nagadir: ,,Byla to nehoda!” bráním se.

Naruto: ,,To určitě...”

Nagadir: ,,Nemáš ke mě stát v tak blbým úhlu!” oplatím mu tón a hrábnu pro katanu, přičemž doufám aby nebyla nijak poškozena, protože to by mě Sasuke nejen přizabil, ale asi i zabil, kdyby to zjistil.

Naruto: ,,Jdu do Ichiraku...” zvedl se a začal mi mizet v houští, ale to bych nebyla já abych se za ním nevydala a nepokusila se z něj vytřískat ještě nějaké další zajímavé informace...

A ponaučení? Ehm... pokud držíte v ruce katanu ujistěte se, že není nikdo v okruhu deseti metrů kolem vás a teprve pak s ní zběsile máchejte...

4.875
Průměr: 4.9 (8 hlasů)