TFA Heritage - Návrat Constructiconů

Druhý den se nad Detroitem děli nepředstavitelné věci. Právě tam probíhala obrovská bitva mezi dobrými robotními superhrdiny s jejich zlými rivaly. Budovy padaly pod nápor střel kráčejících kovových obrů tmavě purpurové a šedozelené barvy, kteří ze svých mohutných paží chrlili salvy střel a paprsků do všech směrů, hlavně do mrakodrapu v centru města, největší budově Detroitu a sídla Sumdac Systems. Dále zde ve vzduchu poletoval velký šedý robot s krátkými křídly a velkým dělem na paži, se kterým všude střílel fialové koule energie, tmavě fialový robot s velkými křídly, raketovými botami a malými paprskomety na svých rukách. Také se tu vyskytovali další dva roboti, kteří s těmi všemi bojovali. Jeden z nich byl menší, černé a zlatavé barvy s menšími tryskami na zádech a který vypadal jako japonský bojovník. Druhý byl větší, s červeným trupem a pažemi, s modrými nohami, pasem a rukama. Na zádech měl velká rudá křídla s tryskovým batohem a menšími kanony a v rukách držel mocné kladivo, se kterým vyvolával větrné bouře a blesky.
Celou tu scénu sledovali Mix a jeho partner Scrapper, kteří byli taktéž roboty, stejnými jako ti ve městě, akorát oba dva měli převážně jedovatě fialovou, zelenou a tmavošedou barvu, oběma oči rudě zářili a na svých hrudích měli znak fialové tváře ve tvaru šípu.
Mix, celým jménem Mixmaster, byl široký s kulatou hlavou, která měla jakoby dělnickou přilbu a vousy, jeho hruď vypadala, jakoby měl kšandy a na prsou měl otvor, který mu sloužil k vypouštění rychletvrdnoucího betonu. Po obou stranách tohoto otvoru měl dva rudé světlomety, na ramenou části radlice a pneumatiky a jeho válcovité ruce mohli podobně jako otvor v hrudi vystřelovat beton. U pasu měl pár kapsiček na nářadí a jeho nohy byly spíše pásy.
Scrapper byl na rozdíl od Mixmastera štíhlejší a měl velká a široká ramena. Jeho hlava také vypadala, jakoby měl helmu, ale místo uší měl malé výfuky a obrněnou a vystouplou velkou bradu. Na hrudi měl část lžíce rypadla, velké ruce s prsty jako drápy a jeho dlouhé a štíhlé nohy byly dělány z pásů.
Oba sledovali dění ve městě z okraje lesa na jednom vyvýšeném kopci. Před několika minutami byly nad městem tři fialové kolosy, ale červený robot se roztočil a pomocí svého kladiva vytvořil tornádo, které kovové obry odmrštila doprostřed jezera na ostrov, kde Scrapper ještě dávno žil v samotě a kde se seznámil s dalším robotem měnícího se v mechanického triceratopse, kterého pojmenoval Snarl. Z ostrova se následně vrátili pouze dva a následoval je již zmíněný šedý robot s dělem. Oba je všechny znali, protože se s nimi již setkali. Rudomodrý robot byl Optimus Prime a patřil k jakýmsi Autobotům. Černý samurai se jmenoval Prowl a také patřil k Autobotům. Jejich soupeři byly, stejně jako Mixmaster a Scrapper, Decepticoni a všem rudě zářili oči, na rozdíl od modrookých Autobotů.
Šedý Decepticon s dělem na ruce byl Megatron a byl to jejich vůdce. Právě díky němu se oni dva stali právoplatnými Decepticony vypálením jejich symbolu na jejich hrudě a získali tak nejen novou barvu a rudé oči, ale i nějaký smysl existovat. Fialového robota, který měl na zádech křídla, neznali osobně, jen se s ním jednou setkali a tehdy ho Megatron oslovoval „Starscream“ a i když to byl Decepticon, pokoušel se zničit Megatron a usednout na jeho místo vůdce, ale nepovedlo se mu to. Právě teď na střeše věže Sumdac Systems začalo modře zářit a z celého města a jeho okolí začaly vyletovat malé světélka přímo k té střeše. Pár chvil na to Mixmastera i Scrappera chytila obrovská bolest, která je srazila na kolena. Scrapperovi začalo slabě zářit pravé rameno a Mixovi jeho „mixér“ na zádech a za chvíli jim odsud vylétli dva kousky jakéhosi modrého kamenu, které oba zářili a letěli vstříc věži. Oba Decepticoni se zhroutily a jejich barvy se změnily v šedé. Ztratily svoji Jiskru, zdroj energie, která jim dala život. Byly oba mrtví, pokud se to tak dalo nezvat. V zápětí je však zasáhlo cosi jako paprsek modré energie, která jim opět vrátila energii a v jejich hrudích se Jiskry znovu zažehli. Oba se pomalu posadily a držely se za hlavu a podívali se na sebe.
„Co to k sakru mělo bejt?“ Vydal ze sebe rozhořčeně a zmateně Mixmaster a chytil se za svůj míchací buben. Scrapper se držel za rameno a kontroloval si ho.
„Nemám tušení Mixi.“ Pomalu se oba zvedli a dívali se na to, co se dál dělo. Místo jednoho z těch obrů, kteří svými barvami a obličeji připomínali dalšího Decpeticona jménem Lugnut, stál stejný obr, jen ve zlatých a rudých barvách a s jiným obličejem. Zbývající fialový robot byl pryč a i Megatron, Optimus Prime a Starscream byly pryč. Oba dělničtí roboti se na sebe nechápavě podívali.
„Jak dlouho jsme byli mimo?“ Zeptal se Mixmaster a Scrapper jen pokrčil rameny. Když se dál nic nedělo, otočily se, změnily v míchačku na beton a rypadlo a odjeli pryč.

***

Oba dva dorazily do předměstí Detroitu do jedné opuštěné továrny. Vjeli polorozpadlými vraty dovnitř, kde se proměnily v roboty a stanuli tak před dalším robotem, který měl také zelenou a fialovou barvu, také rudé oči a na hrudi Decepticonský znak. Na rozdíl však od Scrappera a Mixmastera, kteří byli vcelku vysocí, byl tenhle třikrát tak menší než oni, ne o moc vyšší než člověk. Měl malé nožky, velké ruce, hlavu téměř uprostřed těla s čapkou a jakýmsi červeným bodem a jeho obličej vypadal, jakoby měl knír. Na zádech měl jakoby rohy, které ho dělali o něco málo vyššího, a na zadní části ramen měl kola. Díval se na ně takovým pohledem, který by zastrašil i tygra. Stál tam uprostřed haly a čekal na ně.
„Tak co? Kde je ten Megatron?“ Zeptal se jich prudce a oba vyšší roboti sebou cukli.
„Netušíme. V jednu chvíli jsme ho viděli, jak bojuje s vůdcem Autobotů, pak nás oba dva začalo strašně bolet tělo, pak si nic nepamatujem, a když jsme se probrali, všichni byli fuč.“ Vysvětlil Scrapper a menší robot se na něj podíval a z jeho pohledu nebylo poznat na co myslí.
„Stalo se mi také něco podobného. Měl jsem pocit, že mi něco ve mně rve části těla. Poté jsem se probral a byl jsem v pořádku. Ale to je teď jedno, musíme získat nějaký další materiál pro můj nový plán, jak ovládnout město.“ Začal pochodovat sem tam a oba Decepticoni ho pohledem sledovali.
„No a to budem muset zase se dostat na nějaké staveniště a prohledat ho, bossi?“ Jejich šéf se zastavil a prudce otočil a vztyčil svůj ukazováček a namířil jím přímo na Mixmastera.
„Dirt Boss!!!“ Mix a Scrappera odskočily a začali se klepat, ale Dirt Boss jen sklonil ruku a začal mluvit odměřeným hlasem.
„Ne, tentokrát tam pojedu s vámi a prostě tam vjedem a vezmem si, co budem chtít. Takže vyrážíme!“ Následně se proměnil v těžkou verzi ještěrky a rozjel se ven. Scrapper se spolu s Mixmasterem proměnily ve vozidla a vyjeli za ním.

***

Mezitím v povrchovém dole nedaleko Detroitu v době, kdy bitva ve městě vrcholila, se objevil modrý paprsek energie a zasáhl hned čtyři vozidla. První byl světlezelená sklápěčka, druhý bylo světložluté rypadlo, třetí žlutý jeřáb a čtvrtý béžový buldozer. Paprsek zmizel a chvilku se nic nedělo, ale pak se všechny čtyři probrali k životu. Rypadlo a buldozer naráželi do sebe, jeřáb se zmateně otáčel a velká sklápěčka ujela zpátečkou pár metrů. Pak se proměnila v robota. Velký nákladový prostor se rozdělil na tři části. Prostředek se přetočil do míst, kde byl podvozek a odhalil tak hlavu. Obě zbývající strany se odpojily a udělali tak ruce. Velká zadní kola se stala částí ramen. Předek se přetočil dopředu, vyjeli z něho velká chodidla připomínající těžké boty a už tu stál obrovský robot, který také vypadal jako dělník. Měl velký hrudník, svalnatá ramena, silné nohy, cosi připomínající opasek a v obličeji trochu natvrdlý výraz. Další kdo se proměnil, byl jeřáb. Tomu se z pásů udělali nohy, část s ramenem a motorem se nadzvedla, z části motoru za kabinou se udělali ruce, přičemž se velké nosné rameno položilo na pravé rameno a motor se překlopil dozadu, takže vytvořil jakoby batoh a z kabiny vyjela hlava. Ta měla jakoby brýle a celkem vypadal i pohledně. Poté se proměnilo rypadlo a tomu se z předních světel stala ramena, ruce ze zadní části, lžíce se přesunula do trupu a pásy tvořily nohy. Jeho hlava se stejně jako jeho kolegům podobala dělníkovy s hustými vousy a celkem i dobráckým obličejem, akorát byl postarší. Poslední byl buldozer a ten si ze své radlice udělal chodidla spolu se spodkem, který tvořil nohy. Jeho pásy se odtáhli od těla a na jedné části se odpojily a udělali tak biče a pařáty. Malá kabina se protočila a stala se zády a z míst, kde byl motor, se objevila hlava a na trupu měl jakoby velké břicho, přes které měl natažené kšandy, a písty, které normálně ovládaly radlici. Jeho výraz byl stejný jaký měli násilníci a také se nerudně podíval na robota, který byl rypadlem.
„Na co tak čumíš dědku?!“ Štěknul po něm a připravil své velké ruce s pasovými biči. Ten udělal pár kroků dozadu a zvednul ruce v uklidňujícím gestu.
„Klídek, klídek. Uklidni se a polož ty ruce dolů. Nestojím o to mýt problémy.“ Řekl robot-rypadlo a stále ustupoval. Násilníka jeho slova nijak nezpomalila, ale před něho se postavil obrovský robot-sklápěčka a zamával pěstmi.
„Ani se nehneš.“ Robot-jeřáb se postavil vedle něho, založil si ruce na prsou (kabině jeřábu) a přikývl.
„Teď musíme zachovat klid. Musíme nejdříve zjistit, proč se můžem hýbat a jakto, že se dokážem měnit v roboty.“ Buldozer se zastavil a dal si ruce podél těla.
„Tohle přece není normální.“ Řekl starší robot-rypadlo a postavil se k ostatním do kolečka. Jeřáb se na něho skrz své brýle podíval a přikývl.
„Taky ani nevíme, jak se jmenujeme.“ Nastala chvilku ticha, když v tom promluvil robot-sklápěčka.
„Tak si je dáme ne? Třeba ty,“ ukázal na robota-jeřáb „bys mohl být Hightower.“ Ten se na něj podíval a pousmál se nad tím.
„To se mi líbí, a ty bys mohl být… třeba Long Haul. Jseš vysokej a převážels materiál.“ Long Haul přikývl a podíval se na staršího, který se podíval na své rameno, kde měl napsána písmena „SCVNGR“.
„A já bych mohl být třeba Scavenger. Už jsem toho hodně vytěžil, vyhrabal a zasypal.“ Robot-buldozer se jen otočil a prsknul.
„Je mi fuk jak se jmenuju, nejradši bych něco zničil.“ A prásknul svými biči a ropůlil tak jeden náklaďák, který následně explodoval. Hightower se podrbal na své bradě a pak se pousmál.
„A co kdybychom ti říkali… Bonecrusher?“ Buldozer se ohlédl a chvíli se na něj díval svým nabubřelým pohledem, ale pak se mu jeden koutek úst zvednul.
„Líbí se mi to.“ Znovu nastala chvilka, při které všichni mlčeli a přerušil ji Scavenger.
„Takže tohle jsme vyřešili. Ale co teď budem dělat?“ Všichni se zamysleli a jako první promluvil Long Haul.
„No, asi to, k čemu jsme byli postaveni ne? Stavení. Nic jiného v podstatě neumíme.“ Hightower přikývl, Scavenger na to zatím neodpověděl, ale Bonecrusher zakroutil nesouhlasně hlavou.
„Mě už unavuje něco stavět. Raději bych demoloval.“ Hightower nad ním zakroutil hlavu.
„Ty jsi taky buldozer. Ty spíš zarovnáváš terén a bouráš domy, takže to nemusíš měnit.“ Položil Bonecrusherovy ruku na rameno a zazubil se. Ten se na něj ještě chvilku mračil, ale pak přikývl.
„Dobře, no tak se dáme do…“ Začal Scavenger, ale přestal, když se ozval zvuky blížícího se motoru. Všichni se podívali k příjezdové cestě, kde se objevila ještěrka, rypadlo a míchačka na beton, všechny byly zelené, fialové a tmavě šedé. Tři neznámá vozidla se k nim blížila a čtveřice stavitelských botů je sledovala, protože ještě neviděli stavební vozidla v takovýchhle barvách a s rudými světly. Vozidla se zastavila, když si jejich řidiči patrně všimli čtveřice a chvíli tam jen stáli se zapnutým motorem, ale pak se všechny proměnily ve stejné roboty. Rozdílem bylo to, že tihle měli rudé oči, na rozdíl od čtveřice, která je měla žluté, stejnými barvami a fialovým znakem na prsou. Ještěrka se proměnila v malého zavalitého robota s knírem, velkýma rukama a malými nožkami, rypadlo se proměnilo ve zcela stejného robota, jako byl Scavenger, akorát tenhle byl mladší a měl vystouplou bradu, a míchačka se proměnila v robota stejně velkého jako jeho kolega-rypadlo a měl vousy a velkým otvorem na hrudi. Míchačka a rypadlo vypadaly zaskočeně, ale ještěrka jakoby zachovával chladnou hlavu a udělal pár kroků ke čtveřici, která ho sledovala pohledem.
„Kdo jste?“ Zeptal se jich ten mrňous a Hightower udělal také krok vpřed.
„Já jsem Hightower, a tohle jsou Scavenger, Long Haul a Bonecrusher. A vy jste?“
„Jsem Dirt Boss, a jsem šéf Constructiconů.“ Hightower se podíval po těch dvou za Dirt Bossem.
„A oni jsou také ti Constructiconi?“
„Já jsem Mixmaster, ale říkejte mi Mixi.“ Řekl robot-míchačka.
„A já Scrapper.“ Řekl ten druhý. Dirt Boss zatím přešel blíž k Hightowerovy a ten si kleknul, aby nevypadal moc majestátně.
„Chtěli byste se k nám přidat?“ Zeptal se jich všech Dirt Boss a čtveřici to zaskočilo. Hightower se zvednul a přešel k ostatním svým druhům a dali se do kroužku, aby se poradili. Dirt Boss je obezřetně sledoval a za chvíli se rozpustili a Hightower přešel k malému robotovy, kleknul si a nastavil mu ruku.
„Proč ne. Zní to jako dobrej džob.“ Dirt Boss si s ním potřásl ruku a za chvíli k němu přišel Mixmaster a Scrapper a všichni kromě Dirt Bosse, který mezi jejich nohama přešel někam na staveniště, se začali zdravit, ale hned se tu vyskytl problém mezi Scrapperem a Scavengerem.
„Změň si svoji podobu, tohle rypadlo je už zadaný!“ Vyjel po starším Scrapper a Scavenger si založil ruce na prsou.
„Já jsem takovýhle byl ještě předtím, než jsi ty byl sestrojenej, mladej.“ Scrapperovi zazářilo v jeho karmínových očích a skoro by se vrhnul na něj, kdyby ho Mixmaster a Long Haul nechytili. Zpoza rohu jedné budovy se objevil Dirt Boss a rázoval si to přímo k nim.
„Scrappera, tobě tahle podoba moc nesedí. Zkus třeba tamhle ten bagr.“ Prošel přímo mezi nimi a ukázal na klasický žlutý bagr se lžící vepředu podobnou, jakou mají buldozery. Scrappera pustili, ten ještě zlostně hodil po Scavengerovi a Dirt Bossovi pohledem, ale pak se otočil k bagru a z jeho očí vylétli paprsky, které zformovali kvádr okolo bagru, a chvilku tam problikával ten kvádr. Pak se Scrapper rozzářil a začal se měnit. Všichni, kteří to sledovali, jen tiše přihlíželi, a když záře zmizela, mohly se podívat na nového Scraperra. Vcelku se příliš nezměnil. Stále měl široká ramena, akorát tam teď měl menší výstupky pro světla. Na hrudi už neměl lžíci rypadla, za to nad rameny měl teď části radlice, které se mohli natáhnout a skřípnout nepřítele jako klepeta. Nohy už nebyly pásy, jen u kolen a u paty měl tlusté pneumatiky. Na zádech měl stále kabinu. Mixmaster se usmál a přešel ke svému příteli a poplácal ho po rameně.
„Scrappere, teď vypadáš jako pravej tvrďák.“ Scrapper se podíval na svoji novou vizáž a musel se zazubit.
„Jo, tohle vypadá dobře, jen si na to budu muset zvyknout.“ I ostatní Constructiconi museli uznat, že vypadá dobře, ale přerušil je Dirt Boss, který stál na jedné kupě písku.
„Tak dost. Máme tu práci. Mám plán jak ovládnout město.“ Všichni se na něho otočili a shromáždili se, aby ho každý viděl.
„Nechcete šéfe zase ukrást všechen benzín a ropu, abychom si tak mohli diktovat podmínky?“ Zeptal se Mix a Dirt Boss ho sjel pohledem tak, že se Mixmaster rozklepal, a dál pokračoval.
„Ne. Tentokrát odřízneme město od zásob vody.“ Trochu to zašumělo mezi Constructicony, ale jediný, kdo promluvil nahlas, byl Scrapper.
„Ale šéfe, je tady ještě jezero. Jak chcete odříznout město od něho?“ Dirt Boss jen mávnul nad tím rukou.
„Znečistíme ho chemikáliemi, aby bylo pro ty ubožáky lidi nepitné.“ Constructiconi zajásali a někteří i zatleskali, Dirt Boss je sledoval a čekal, až přestanou, aby jim mohl dát instrukce.

***

Už se blížil večer a v přístavu v Detroitu se ozívaly dunivé zvuky kroků. Scrapper a Bonecrusher (již s rudýma očima, Decepticonským znakem a zeleno-fialovo-šedým zbarvením) procházely dokem a přitom si prohlíželi zakotvené lodě, zaparkované náklaďáky a hromady beden s nákladem. Celou cestu neřekli ani slovo, dokud nedorazili až k okraji a nepodívali se na své odrazi.
„To vypadám tak děsně!?“ Vyprsknul Bonecrusher a jeho kolega to nijak nekomentoval a skočil do vody. Buldozer si jen odfrkl a skočil za ním.
Ponořil se do chladné vody, která zatekla do každé jeho škvíry. I když ještě svítilo slunce, pod vodou byla už vcelku tma a tak raději zapnul světlomety. Kousek před ním Scrapper učinil to samé a oba tak zalily dno rudými světly. Bonecrusher se natočil k molu, aby se podíval po případné odtokové rouře zatímco Scrapper se podíval dál, hlouběji do jezera, když otevřel ústa, vypustil pár kyslíkových bublin a heknul. Bonecrusher se za ním otočil a zamračil se.
„Co tam tak čumíš s otevřenou hubou?“ Přešel k němu, namířil svými světlomety do míst, kam mířil Scrapper a také se zarazil, když tam viděl v písku částečně zabořené kovové cosi, co vypadalo jako tělo, ruka, noha a křídlo na zádech.
„Co to sakra…“ Začal Bonecrusher, ale Scrapper si ke spánku přiložil prst a stiskl tak interkom a začal mluvit.
„Šéfe, našel jsem něco, co vás určitě bude zajímat.“ Bonesrusher udělal pár kroků k tělu, aby si ho prohlédl. Už bylo z části zabořené pískem, ale stále bylo šedofialové tělo s černým kokpitem letadla na hrudi, dlouhé křídlo táhnoucí se ze zad otočené nahoru, paže s jakýmsi kanonem, nohu s tryskou na patě a Deceptikonský znak na křídle. Zvláštní však bylo, že nemělo žádnou hlavu a vše bylo místy proděravělé, popraskané a pomačkané a většinou i zrezlé. Bonecrusher do něj šťouchnul špičkou své boty, ale jen to tlumeně zarachotilo.
„Ať to byl nebo bylo cokoliv, je to tuhý.“ Konstatoval a podíval se na svého stavitelského kolegu, který přistoupil k tělu, proměnil se v bagr a začal shrnovat z něho hlínu. Bonecrusher se na něj zamračil, ale raději se rozhodl, že půjde na hladinu, aby tam něco zničil.

***

O hodinu později se okolo bezhlavého robota, který byl už vyhrabán ze dna, shromáždili všichni Constructiconi a někteří se na něho dívaly, jiní na svého šéfa, který stál přímo u robota a prohlížel si ho z blízka.
„Co je na tom tak důležité, Scrappere?“ Zeptal se Dirt Boss a tázaný trochu znejistěl.
„No, jestli se nemýlím, tak je tohle jen z pravých Decepticonů, nebo alespoň jeho tělo. Tuším, že ho Megatron oslovoval jako ‚Starscream‘. Řekl bych, že je tohle jeho původní tělo, ale kde je jeho hlava, to netuším.“ Dirt Boss se chytil za bradu a zamyslel se.
„A jak toho máme využít? K čemu nám bude nějaký Decepticon, kdyby byl ještě funkční?“
„No, díky němu bychom se mohli zkontaktovat s Megatronem, který je v podstatě náš vůdce, když jsme i mi Decepticoni. Starscream nám může pomoct.“
„Nemá hlavu, jak nám má pomoct?“ Promluvil Scavenger. Scrapper jen pokrčil rameny a chvilku nastalo ticho, které přerušil překvapivě Long Haul.
„Když jsme jeli podél řeky, viděl jsem tam odpadovou loď, kde se nacházel přesně stejnej robot, akorát měl hlavu a byl celej šedej.“ Všichni se na něj podívali a Dirt Boss, aniž by se ho dál na něco ptal, mu rozkázal.
„Přivez ho sem!“ Long Haul jen trochu nadutě přikývl, otočil se a rozeběhl se k molu, po kterém začal šplhat, až zmizel nad hladinou. Dirt Boss se otočil k ostatním a ti se dali do pozoru, jaký by se čekal od bandy dělníků.
„Jděte a sežeňte co nejvíce oceli najdete. Je mi jedno kde nebo jak ho seženete, ale do hodiny tu chci všechno mýt. Jděte!“ Všichni svorně přikývli a rozeběhli se k molu.

***

Uběhlo pár hodin, během kterých Long Haul v módu sklápěčky přivezl šedého robota úplně stejného jako ten barevný, akorát měl hlavu Starscream s výrazem děsu a smutku. Dále sem i ostatní přinesli velké množství kvalitních kovů a začala dlouhá práce, kdy na barevné tělo namontovaly Starscreamovu hlavu bez života, opravovali všechny škvíry, narovnávali plech a vyměňovali zrezavělé části, ať už použili nakradený titan nebo části z šedého těla. Už muselo být po půlnoci a Constructiconi stáli okolo zrekonstruovaného Starscream, který i přesto, že jeho tělo bylo znovu v pořádku, byl bez života, jeho Jiskra byla pryč. Svítily na něho svými rudými světlomety, ale i přesto bylo vidět jeho barva, která byla ocelová, šedá, fialová a tmavě šedá, jak byl složen z tolika různých dílů.
„K čemu nám je, že jsme ho dali dohromady a možná ho udělali ještě odolnější a lépe vyzbrojenějšího, když je na dobro vyplej?“ Zeptal se Hightower a ostatní souhlasně zamručeli a vypustily tak spoustu bublin k hladině, ale Dirt Boss na to nijak nezareagoval a vytáhl odněkud kousek modře zářícího krystalu, kterým silněji klepnul do Starscreamovi hrudi a odskočil o kousek dál. V kokpitu na hrudi začalo modře zářit světlo a všechny kusy ocele a kovu, které k originálnímu tělu nepatřily, se začaly ztavovat, spojovat a dokonce se měnila barva. Z originální fialové a šedé se proměnil v bílou s kousky rudé a modré. Někteří Constructiconi se odvracely od té záře, jiní si zakrývaly oči a Long Haul stále tupě zíral na to, co se tu před ním dělo. Světlo zmizelo a Constructiconi se otočili, aby se přesvědčili, jestli jim to vyšlo. Vzedmul se písek a vytvořil tak menší neprůhlednou clonu, ve které bylo vidět, že se něco hýbe a víří ho ještě víc. Stavitelé stáli bez hnutí a snažily se písečným oblakem prohlédnout, ale příliš se jim to nedařilo. Bahno se pomalu začalo usazovat a v jeho střetu seděl sněhový robot s rudými a modrými pruhy na svých křídlech a držel se za svoji černou hlavu.
„Co se se mnou dělo? Proč mě tak strašně bolí hlava.“ Říkal si pro sebe a viditelně si ještě nevšiml přítomnosti těch, kteří mu vrátili život. „Kde to vlastně jsem? Proč jsem ponořený v téhle tekutině, ať už to je cokoliv?“ Začal se pomalu zvedat, když si konečně všimnul Dirt Bosse, který stál přímo před ním. Rozhlédl se a viděl okolo sebe zbylých šest Constructiconů a zarazilo ho to ještě víc, než teď byl. „A kdo vy jste?“ Dirt Boss udělal dva krátké kroky a podíval se přímo do Starscremových rudých očí, přičemž se zaklonil tak, že div nespadl na záda.
„Jsem Dirt Boss a všichni jsme Constructiconi. Jsme stejně jako ty Decepticoni.“ Starscream si bedlivě každého prohlédl hodnotícím pohledem.
„Nikoho z vás jsem předtím neviděl. Ale to je jedno. Kde to jsme?“ Scrapper s Mixem se na sebe podívaly, když je napadla stejná myšlenka. Starscream ztratil část své paměti. Otázku stíhacího robota odpověděl vůdce dělníků.
„Na planetě Zemi, poblíž pobřeží u města zvaného Detroit.“ Starscream chvilku jen stál a přemýšlel.
„A kde je Megatron?“ Nejstarší Constructiconi se zarazili ještě víc. Když ho naposledy takhle zblízka viděli, snažil se spolu s několika svými klony Megatrona poslat na šrotiště a ujmout se vlády nad Decepticony. Starscream, který tu stál před nimi, měl zřejmě své paměťové jádro poškozené a pamatoval si jen to z dob, kdy ještě nebyl tolik ambiciózní a sloužil Megatronovy. Dirt Boss bez mrknutí oka odpověděl.
„Já se s ním nikdy nesetkal. Právě proto potřebujeme tvoji pomoc.“ Starscream na něj párkrát rychle zamrkal a křížil paže na prsou.
„Proč já? Nevím, jak bych vám měl pomoct.“ Dirt Boss se už chystal něco říct, když ho přerušil Scrapper.
„Tady ve městě na střeše budovy Sumdac Systems je Vesmírný Most, technologie Autobotů, kterou jsem já a Mix stavěly pro Megatrona, ale byla zničena krátce poté, co byla zapnuta. Tuto postavili sami Autoboti, a s tvou pomocí bychom se mohli spojit s ostatními Decepticony.“ Dirt Boss se na něho podíval pohledem, který by roztavil titan, ale Starscream se nad tím zamyslel. Poškrábal se na bradě a pak přikývl a šibalsky se usmál.
„Fajn, můžeme to zkusit.“ Dirt Boss už přestal spalovat pohledem Scrappera, který se pod tím pohledem vystrašeně krčil, a otočil se ke stíhacímu Decepticoni. Všichni pak společně odpochodovali k molu na hladinu, kde se pak proměnily a odjely do noci.

***

Při odjezdu Long Haul projel těsně okolo zásilky audioelektroniky. Jedna z beden byla otevřená a v ní byl na stojato položený velký černý reproduktor s šedým malováním. Poté, co Constructiconi odjely, se však reproduktor zaklepal a proměnil v robotického jaguára. Ten se podíval směrem k odjíždějícím stavitelským vozidlům, zavrčel a rudě mu zazářily oči. O několik kilometrů dál v podzemní laboratoři obrovských rozměrů stál jiný robot krabicovitého tvaru. Jeho hlava byla jakoby kuželovitá v půlce odseknutá s rudě zářícími optickými čidly, které vypadaly jako rockerské brýle. Jeho zbarvení bylo modrá smíchaná s tyrkysovou a s bledě žlutými pruhy. Jeho předloktí, která vypadala jako pláty pancíře, měly žlutá malování něčeho, co připomínalo staré magneťáky. Právě dostal od svého jaguářího služebníka video-záznam a oči mu zazářily.