SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Ai no Kusabi, Chapter 3, part 04

Riki na něho šokovaně pohlédl, doširoka otevřené oči, a jeho obličej zbělal jako list papíru.

“Když jsem se dověděl, že jsem byl vybrán, abych se stal Nábytkem v Eosu, cítil jsem se pyšně a triumfálně. A byl jsem si velmi jistý svým hezkým obličejem a tělem, a chlubil jsem se tím, že mám nadprůměrnou inteligenci. Nic dobrého nevzešlo z těch, kteří zůstali strážci. Přece jen, Mongrel zůstane vždy Mongrelem. Příležitosti jako tahleta, která se mi naskytla, byla ojedinělá. Byl jsem tak šťastný, že jsem chtěl do světa vykřičet: „Mám to!“...Nakonec, myslím, že jsem nebyl ničím víc, než dítětem, které nevědělo nic o světě.“

“Naši první noc v Tanaguře jsme byli odvedeni do Zdravotního centra. Tam nás poprvé informovali, co zahrnuje stát se Nábytkem. Byl to hrozný šok...Moje mysl byla kompletně prázdná. Domníval jsem se, že možná i tohle bude lepší, než žít mizerný život v chudinské čtvrti. Každopádně, od té doby, co jsme byli vybráni z tolika lidí, a byli jsme už tam, nemohli jsem říci „ne“. Museli jsme se přizpůsobit nové situaci nebo jsme nebyli schopni jít kupředu. Z mého pohledu, Riki, nevěřil jsem, že bych odešel z chudinské čtvrti, aniž bych zaplatil něco na oplátku. Takže, pokud to bylo nutné, nevadilo mi lízat jim podrážky nebo Mazlíčkům. A pokud jsem toho byl schopen, nevadilo by mi nahradit mé vlastní společníky, abych povýšil. Není překvapivé, pokud si myslíš, že já, jako „muž“, nemám žádné využití. Jediným povoleným snem pro mě bylo povznést se nad tu třídu. Nikdy mě nenapadlo, abych se přidal k těm druhým, kteří tráví veškerý svůj čas zlomyslnými pomluvami nebo se litují. Zbláznil bych se.“

“Díky tomu jsem strávil celých pět let sledováním Midasu z výšky jako osobní Nábytek Blondieho. Upřímně. Cítil jsem skvěle a vypadalo to, že jsem zapomněl význam slova „strach“. Možná proto, že jsem byl posednutý tím zákeřným impulzem. Přestože tři zlatá pravidla Nábytku jsou: „Nic nevidět, nic neslyšet, nic neříkat.“ Jakmile tě jednou posedne zvědavost, neexistuje žádná pomoc.“

"Zvědavost ohledně...?" pípnul Riki tichým hlasem.

Katze otevřel jen malinko ústa a odpověď mu vyklouzla. „Ohledně vztahu mezi Tanagurou a Ochráncem. Zaslechl jsem to jen čistou náhodou, ale zaujalo mě to okamžitě z toho důvodu, že to mělo co dělat s mými vlastními lidmi. Od té doby jsem strávil půl roku sbíráním informací přes terminál v mém pokoji. Nevypadalo to podezřele, protože pro Nábytek jsou termínály nezbytností. Co více, Mazlíčci, ztělesnění čisté pýchy s mozkem komára, se nezajímají ničím jiným než sexem, takže jsem se nemusel bát, že by to někdo zpozoroval.“

“Neznání hesla nebyla překážka k prolomení vstupu do systému kdykoli se mi zachtělo. Ačkoli jsem se dostal do databáze pouze v limitovaném čase, takže jsem nemohl posbírat všechny informace najednou…Donutil jsem se přestat pouze v bodě, kdy hrozilo, že mě senzory odhalí a pošlou do mě elektrický výboj. Byla to jako iluze vzrušení.“

“Samozřejmě, věděl jsem naprosto jistě, že získání této informace nezmění nic v chudinské čtvrti…ale nemohl jsem odolat tomu pocitu svrbění. Rozumíš, viď, Riki? Já, pouhý Nábytek, někdo, kdo nikdy více nemůže být nazýván mužem, kradl tajemství Tanagury bez toho, aniž by to kdokoli tušil. Když na to přišli, vmetl jsem jim do tváře jejich neschopnost a co vše jsem objevil…Ale v ten moment se na Iasonově obličeji objevil sarkastický úsměv. Hledíc na něho, domnívám se…“

“Nemyslel sis, že jsi byl schopen obejít lokalizátory na tak dlouho,“ pravil…a mě zamrazilo. Věděl všechno. Věděl o tom od začátku. Bavil se na můj účet, jen vyčkával, kdy udělám chybu. Rozumíš, Riki? Takhle se ten chlap chová. Možná jsem měl štěstí, že jsem skončil jenom s jizvou na obličeji, ale výměnou za to jsem byl odsouzen strávit zbytek svého života na Černém trhu. Já…nechci, aby Kirie udělal stejnou chybu jako já.“

Katze mluvil apaticky, bez sebemenšího náznaku přerušení proudu slov. Jak dlouho si nechával ten příběh pro sebe, že mohl mluvit o své minulosti takovým tónem, jakoby se to stalo někomu jinému? Jak se sám sebe na to ptal, Riki pocítil, jak mu se mu hruď sevřela šokem a sklonil svůj pohled.
“No pak tedy, řekni to Kuriemi sám. Já…nechci s tím chlapem mít nic společného.“

“Proč by měl lézt někomu do zadku, když tam nejsem vítaný? Jenom bych upevnil oprátku okolo Kirieho krku.“

“Proč? Ty, kdo má tolik společného s Iasonem, bys ho mohl přesvědčit lépe než někdo jako já. A stejně, říkal jsem ti, že je mi ukradené co se tomu chlapovi stane.”

“ … “

“Tři roky, Katze…Tys byl Nábytek, takže bys měl chápat lépe než kdokoli jiný. Pro začátečníka, Iason je nějak zapletený v Kirieho akcích. Opravdu navrhuješ, abys do toho vkročil? Teď, když jsem volný, nechci mít nic společného s tím chlapem, takže prosím přestaň na tom trvat. Mám toho dost.“
Katze si zhluboka povzdechnul a zapálil si další cigaretu. Fialový kouř pomalu růžověl, ale jakoby se ztratil v tom tichu, které najednou mezi těmi dvěma nastalo, poletoval nejistě ve vzduchu, rozpouštěl se a zmizel.

Dodatek autora:: 

Tak doufám, že se Vám tato část knihy zalíbila...Katzeho zpověď mě zaujala a je tam hodně emocí. Riki se příště bude zamýšlet, proč mu to Katze vůbec řekl a co má Kirie za lubem???

4.25
Průměr: 4.3 (4 hlasy)