SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 18

„-Sama vy jste přeci –Sama ne?“ nechápal Sai.
„Nejsem ani poloviční –Sama. –Sama o které mluvím je zakladatelka v naší vesnici tohoto titulu, moje předchůdkyně a mistr, mistr všech ve vesnici. Naučila mě vše, co umím a znám. Já tu mluvím o vědmě. O ženě, která tu byla a která před několika lety odešla společně s Itachim.“
„S Itachim? Nechceš mi říct, že ta o které mluvíš, je vědma? Vědma, co zře, co chápe tento svět a zná odpověď na vše. Vědma, co se objeví jednou za tisícovky let a zároveň je to ta ženská, co mě téměř zabila?“ začal chrlit ze sebe Kakashi, ale víc říct nedokázal, protože se děsivě rozkašlal. Když se uklidnil, odtáhl ruku od úst a zkroutil obličej zhnusením. „Krev.“
„Ano, přesně ta vědma a pokud poznáváte i ženu, co vám téměř vyléčila modrý chlad, tak už víte o kom mluvím. Ona vytvořila barieru s pomocí chakry ostatních. Bohužel víc nevím,“ šeptla Kimin.

Nastalo zase ticho, které porušovalo jen Kakashiho těžké oddychování.

„Dokázala by uzdravit i vás.“
„To sotva, ona mu to způsobila!“ vyštěkl jsem naštvaně.
„Není všechno zlato, co se třpytí. –Sama jedná většinou ke konečnému dobru, bohužel ji nezáleží na tom, jakou cestu vybere, koho tím zraní a jak moc. Bere to klidně přes mrtvoly,“ zašeptala chladně Kimin.
„Že je ve skrze dobrá, to říkejte, někomu jinému,“ zachrčel ironicky Kakashi. Kimin si povzdechla.
„Říkat si můžete co chcete, ale náš nepřítel je dost silný, jakoby nestačil samotný fakt, že se dostal přes barieru. Vlastně není nic moc o čem mluvit. Před několika dny se tu objevil muž, člen Akatsuki. Dost se podobal Itachimu. Neměli jsme důvod, proč jít proti němu.
To co se děje venku takzvaná konečná válka, válka ve, které bojují všechny národy proti jediné organizaci Akatsuki, se nás nikterak nedotýká. My jsme vždy jen podávali ruku všem těm zatraceným, co sem přišli, bez ohledu na jakékoli strany.
Tentokrát to však bylo jiné, napadl naši vesnici. Snažili jsme se bránit, ale on nejen že se podobá Itachimu, ale měl i téměř stejnou hrozivou sílu. Možná větší. Mnoho z nás přitom zařvalo, než jsme pochopili, že odpor je zbytečný. Téměř jsme se smířili s koncem, když jeho řádění ustalo. Nabídl nám, že se můžeme zachránit a to tak, že mu objasníme konečnou pravdu,“ poslední slova Kimin řekla s takovou lítostí v hlase, jakoby naopak nebyla žádná možnost záchrany.

„Pravdu, jakou pravdu?“ nechápal jsem.
„Pravdu tohoto světa, pravdu pochopení, zření. Pravdu kterou zná pouze –Sama.“

„Takže stačí ji chytit, dotáhnout ji sem a přinutit kápnout božskou,“ luskl jsem prsty a klepl se pěstí do dlaně, jako by to bylo to nejjednodušší, co může být.
„Naruto, ty bl**e. Copak víš, kde –Sama teď je?“ obořila se na mě Sakura.
„No, to jsme u Nekropole nevěděli také, krom toho nevypadalo to z Kakashiho vyprávění, že má do Nekropole namířeno?“ pokrčil jsem rameny.
„To nedopustím, nedopustím abyste si tohle k –Sama dovolili!“ vyjela na nás Kimin a v očích se jí nebezpečně zablesklo. „Jestli je ale pravda co říkáte, možná uzřela jaké nebezpečí se na nás sesypalo a přijde nám pomoci,“ dodala poté s nadějí v hlase, kterou ji vzápětí sebral Kakashi.
„Nerad bych vám bral takové optimistické iluze, ale o tom, že nám pomůže, silně pochybuji. Ona je teď u Akatsuki. Akatsuik jsou teď její rodina. Proč by šla proti svým lidem?“ zabručel.
„Nepomůže nám.“

„Ale proč se ten, co vás napadl, ji nezeptá sám?“ zeptal se Sai.
Kimin zavrtěla hlavou. „Vysvětlit konečnou pravdu, pochopit jen tak snadno nelze, kdyby ano my Nekropolští bychom už dávno rozuměli, krom toho její kroky nelze tušit. Ona jedná naprosto logicky, nicméně ne pro člověka, který nezná všechny ostatní souvislosti.“
„Ať se na to dívám z jakéhokoli úhlu, s vědmou se –Sama každopádně nemůžeme počítat,“ uzavřela to Sakura.

„Ultimátum máme do středy, než přijde a všechno tady lehne popelem. Na vaše zotavení a přípravy k boji máme tedy ještě pět dní.“
„Na zotavení, zotavení čeho? Neříkala jste, že Kakashiho nemůže skoro nikdo uzdravit,“ zasyčela Sakura.

Kimin si nás znovu přeměřila. „Jistá možnost tu je. Pravděpodobně nejste ti praví, ale zkusit se to muže. Neřekla jsem, že byste se to nemohli naučit. V naší knihovně lze najít ledacos, avšak člověk aby se z knih něco dozvěděl, musí umět číst, a ten, kdo si chce přečíst něco z knihovny, se v ni musí umět také orientovat,“ řekla s přízračným a tajemným tónem Kimin. Moc jsem to nepochopil, ale alespoň na tom ostatní nebyli o moc lépe.

Jak budou probíhat přípravy? Podaří se najít konečně lék pro Kakashiho a co -Sama? Skutečně je tak necitelná jak tvrdí? Dozvíte se v posledním díle druhé části.

5
Průměr: 5 (5 hlasů)