Dračí legenda I - 04 - Rozhodnutí zůstat

Mezitím, co se oblékal, vyšli ostatní před nemocnici, kde si k sobě Tsunade přivolala jednoho ANBU a poslala ho pro Kakashiho, Tenten a Leeho. Pak se obrátila k Narutovi a Sakuře.
"Jsem ráda, že jsem vás nechala ve vesnici, takže jste si mohli dostatečně odpočinout, protože dneska mám pro vás důležitý úkol," řekla jim. Vůbec si nevšímala jejich dotazů, o co se bude jednat, protože si všimla, že Ashitaka už vyšel z nemocnice a zamířil k nim. Na sobě měl bílou košili bez rukávů zdobenou zlatými ornamenty, bílé kalhoty. Boty nebylo přes široké nohavice vidět, ale byli černé. Na předloktích měl bílé nátepníky zdobené ornamenty černé barvy. Vlasy si stáhl do ohonu černou stuhou. Bílý plášť rovněž bez rukávů měl přehozený přes rameno.
"Tak, co bude teď?" optal se Tsunade.
"Nejprve musíme zařídit pár administrativních záležitostí," odpověděla mu a společně zamířili k budově HoKageho. Během cesty trvalo napjaté ticho. Když došli k cíli, vedle Tsunade se objevil ANBU a něco jí pošeptal. Ta jen přikývla a poslala ho pryč. Ashitaka to vše pozoroval svým pátravým pohledem, ale jinak se moc neprojevoval. Když vešli do kanceláře, první, co zaujalo jeho pozornost, byla Shizune stojící vedle stolu. Ještě než někdo vůbec mohl něco udělat nebo říct, se Ashitaka zastavil.
"Jsem rád, že jsi v pořádku tady, sestřičko. Jen mě mrzí, že si mě za celou tu dobu nebyla navštívit." Pronesl a otočil se směrem ke kožené sedačce, která tam byla. Na ní seděla mladá žena, podle vzhledu v Ashitakově věku. Ta se na něj usmála, vstala a objala ho.
"Taky tě ráda vidím, bratříčku. Víš, že bych tě přišla navštívit, ale Tsunade-sama tě chtěla překvapit," řekla.
"A evidentně se mi to nepovedlo," podivila se Tsunade a pohlédla na Ashitaku. "Ty jsi věděl, že je ve vesnici?"
"Ano," souhlasil Ashitaka. "Vycítil jsem její chakru ve chvíli, kdy se sem dostala. Myslel jsem, že to na mě bylo poznat. I když je pravda, že jsem se to pokoušel skrýt."
Sakura si najednou uvědomila, že má pravdu. Celou dobu byl velice napjatý, ale před třemi dny se jeho nálada výrazně změnila. Byl více usměvavý a pořád si z něčeho dělal legraci. Teď znala příčinu té změny. Pečlivě si Ashitakovu sestru prohlédla. Byla stejně vysoká jako ona. Tmavě hnědé vlasy jí sahaly do půli zad, pohled jejich temně zelených očí byl upřený, zkoumavý a přesto přátelský. Na sobě měla delší modré triko s krátkými rukávy a černé šortky. Na nohou měla černé sandály. Na loktech a kolenou měla chrániče. Na rukou měla bezprstové rukavice. Sice nikde neviděla žádné pouzdro na zbraně nebo svitky, ale i tak vypadala jako velice schopná kunoichi na úrovni chuunina nebo možná i výše. Jak jí později Naruto řekl, byla jediná, která ji neznala. Z přemýšlení ji vytrhl příchod Kakashiho, Leeho a Tenten.
"Takže," začala Tsunade. "Když už jsme tu všichni, měla bych pro tebe návrh, Ashitako." A s tím se k němu otočila. Ashitaka na ní upřel své tyrkysové oči a lehce se usmál.
"Vím, že to je možná neslušné, ale nemusíš už nic říkat," pronesl, čímž všechny včetně Tsunade překvapil. "Vím, co mi chceš říci."
Tsunadin pohled byl absolutně nechápavý.
"Jak můžeš vědět, co ti chci nabídnout?" divila se.
"Jednoduše," řekl a posadil se do pohovky. "Tak zaprvé, tu čelenku listové jsi měla lépe schovat," ukázal na stoh papírů, pod kterými bylo možné při bližším pohledu vidět černou čelenku. "Za druhé, to samé platí i pro tebe, Ashoko," a vytáhl jí tu samou čelenku ze zadní kapsy. "Za třetí," s tím se otočil k Shizune, "vím, že to bylo narychlo, ale určitě by se našel lepší úkryt, pro Ashočinu taktickou vestu někde jinde." A ukázal na zmíněnou vestu ležící na skříni za nějakými dokumenty. "A za čtvrté, celé tohle shromáždění."
Po tomhle proslovu na něj všichni, kromě Ashoky, dívali naprosto překvapeně. Takovýto pozorovací talent teda rozhodně nečekali.
"Abych to tedy shrnul, chceš mi nabídnout přijetí mezi shinobi z Listové s tím, že když splním určité podmínky, získám hodnost chuunina. A protože v této místnosti jsou kromě tebe, Shizune a Kakashiho všichni chuuniny, předpokládám, že s nimi budu muset bojovat, abych prokázal své schopnosti." A s tím se Tsunade zadíval pevně do očí a čekal, co ona na to.
"Shrnul si to naprosto přesně až na jednu maličkost." Ashitaka se na ni trochu zmateně podíval.
"K tvým soupeřům patří taky Kakashi." odpověděla mu na otázku vyčtenou v jeho tváři. Ashitaka přikývl a pohledem přejel po svých budoucích dočasných nepřátelích. Ashoka si mezitím došla pro svou vestu, čímž upoutala Ashitakovu pozornost.
"Předpokládám, že ty se připojíš k medikům," řekl jakoby nic. Ashoka přikývla. Sakura si jí překvapeně prohlédla.
"Takže to budeme kolegyně?" vypadlo z ní.
"Nejspíš ano, pokud tedy Tsunade-sama nerozhodne jinak," usmála se na ni Ashoka a podala jí ruku. Sakura nabídnutou ruku přijala a lehce stiskla.
"Ještě jsme nebyly představeny. Já jsem Haruno Sakura." představila se.
"Já jsem Uchiha Namikaze Ashoka, Ashitakova sestra."
Na obou bylo vidět, že by si spolu strašně rády promluvili, ale Tsunade je přerušila.
"Je dobré, že spolu hned takhle dobře vycházíte, ale jsme tu kvůli něčemu jinému," a obrátila svou pozornost opět k Ashitakovi. "Ještě ses nevyjádřil."
Ashitaka chvíli dělal, že přemýšlí. Ve skutečnosti už byl dávno rozhodnutý, a kdyby mu to Tsunade nechtěla nabídnout, sám by se jí na to zeptal.
"Protože už nemám kam jít, pak ano. Přijímám tvoji nabídku," řekl a uvolnil tak napětí, které se tu během chvilky vytvořilo. Tsunade se usmála, vytáhla schovanou čelenku a podala jí Ashitakovi, který si jí okamžitě nasadil.
"Tak, kdy budu skládat tu zkoušku, sensei," řekl a pohlédl na Kakashiho.
"Pokud s tím budou všichni souhlasit, tak ve tři hodiny na cvičišti 8." prohlásil a pohledem přejel po přítomných, jestli někdo nechce něco říci. Všem to ale vyhovovalo.
"Dobrá, v tom případě si musím jít někam sehnat vybavení," pronesl a pohledem zabloudil k Tsunade, čekajíc nějakou radu nebo podobně. Překvapivě však promluvil opět Kakashi.
"To nebude nutné," řekl a Ashitaka se na něj překvapeně podíval. Kakashi si toho všiml a tak mu podal svitek, do kterého se zapečeťují různé věci.
"V tomhle svitku jsou všechny zbraně, které jsme kolem tebe tenkrát našli," řekl, když spatřil Ashitakův nechápavý pohled. Ten se okamžitě rozjasnil.
"A já si myslel, že mi to ten parchant všechno sebral," řekl vesele a zval si svitek. Pak si všiml pohledů ostatních.
"To je vlastně také jeden z důvodů, proč jsi teď tady," začala Tsunade. "V nemocnici jsem tě tím nechtěla zatěžovat, ale musím se zeptat. Kdo tě napadl?"
Ashitaka s tím počítal. Bylo mu jasné, že to budou chtít vědět. Sice neznal důvody proč, ale o útěku jednoho z posledních členů klanu Uchiha slyšel.
"Nejspíš vám to na náladě moc nepřidá, ale tím útočníkem byl uprchlík Uchiha Sasuke," řekl, ale z jejich pohledů poznal, že je moc nepřekvapil.
"Jak jsem si myslela. Ale to teď řešit nebudeme. Pokud nic nepotřebujete, můžete jít," pronesla Tsunade a propustila je. Všichni až na Kakashiho a Ashoku opustili kancelář a zamířili ven na ulici. Venku se však Ashitaka zastavil a praštil se rukou do čela.
"Já jsem, ale blb. Zapomněl jsem se Tsunade-baachan zeptat, kde budu prozatím bydlet."
"Tak s bydlením by neměl být problém," ozval se Naruto. "Můžeš bydlet u nás. Sice ještě není úplně opravené, ale v sídle klanu Namikaze se bydlet už dá. Ashoka tam už má své věci. Ale jak jsi myslel to prozatím?" divil se.
"Milý bratranče, kdybych byl posledním z klanu Namikaze, nejspíš bych se přestěhoval do sídla natrvalo. Ale jsi tu ty, což znamená, že klan Namikaze jen tak nevymře," vysvětlil.
"Takže to znamená," zapojil se do rozhovoru Lee, "že hodláš obnovit klan Uchiha, Ashitako-kun?"
"Správně," souhlasil Ashitaka. "Vím, že to nebude lehké, jméno tohoto klanu je pošpiněno krví, ale pokusím se ho očistit." Pak se na chvíli zastavil a zahleděl na modré nebe.
"Bohužel, nejdřív budu muset zničit poslední spojení se starými Uchihy." pronesl tiše, ale přesto dost jasně. Všem bylo jasné, co myslí. Pomalu šli ulicemi Konohy až konečně došli k sídlu klanu Namikaze. Ashitakovi ten pohled vyrazil dech. Již na první pohled bylo zřejmé, že sídlo musí být ohromné. Naruto si všiml bratrancova výrazu a musel se usmát.
"Velkou část se nám povedlo již opravit. Hlavně s velkou pomocí mých přátel," s tím ukázal na Leeho a Tenten. "Hlavní dům a tři vedlejší jsou již plně opravené, do pořádku jsme dali i všechny zahrady. Už zbývají jen dva domy a cvičiště."
Ashitaka se na něj překvapeně podíval.
"Jak jste mohli stihnout toho tolik opravit?" divil se. Odpověď dostal od Hinaty, která se objevila v hlavním vchodu, aby přivítala hosty.
"Naruto je expert na stínové klony. Díky nim to bylo mnohem rychlejší." Ashitaka přikývl, že chápe.
"Co takhle zakousnout něco menšího na zahradě," nadhodil Naruto a Hinata se jen usmála.
"Něco takového jsem mohla čekat," řekla, otočila se a zmizela v domě. Ostatní pod Narutovým vedením zamířili do jedné z mnoha zahrad. Hned jak se usadili, přinesla Hinata konvici s čajem, šálky a talíř sušenek. Všichni až na Ashitaku si začali povídat o událostech, které proběhli během posledních dnů. Asi po hodině se k nim připojil Neji, Kiba, Chouji, Ino a Shikamaru. Jak je tak Ashitaka poslouchal, zjistil, že toho za tu dobu, co byl v nemocnici, stihli udělat dost. Až ho překvapilo, kdy si našli čas na návštěvu. Ačkoliv mu nevadilo poslouchat je, blížila se hodina jeho zkoušky a on si pořád nezkontroloval vybavení. Vytáhl tedy svitek, který mu Kakashi dal a pomalu si s ním v ruce hrál. Nakonec ho otevřel a rozvinul. To samozřejmě upoutalo pozornost ostatních. Evidentně byli všichni zvědaví na jeho výzbroj. Rozhodl se je nenechat čekat, udělal jednoduchou pečeť a svitek v ten moment na okamžik zmizel v kouři. V dalším okamžiku na svitku ležela pěkná hromada různých zbraní, od shurikenů po katany. Ashitaka si okamžitě všiml svých dvou katan, které se od ostatních naprosto lišily. Jedna byla temně rudá, druhá pak sněhově bílá. Aniž by s nimi cokoliv udělal, položil si je vedle sebe. To byla ta jednoduší část. Teď si musel z toho ostatního vybrat zbytek. Začal se pomalu probírat kunai a shurikeny. Každý chvilku podržel v ruce a pak ho dal na jednu ze dvou hromádek. Všichni, kromě Tenten, která velice rychle pochopila, co to dělá, na něj nechápavě koukali, ale Ashitaka si toho nevšímal. Když měl přebrané tyhle dva typy zbraní, nezbývalo toho na svitku mnoho - několik katan, pár dýk, vrhací jehlice a tři zbraně, které nikdo nedokázal určit. Mezi dýkami si vybral dvě, které se mu líbili, jehlice si vzal všechny. Nakonec zbyly katany. Bylo jich pět, protože jak si Ashitaka všiml, dvě byly zlomené. Postavil se a jednu po druhé je vyzkoušel. Ani jedna mu nevyhovovala a proto je hodil zpět na zem. Naruto se na něj překvapeně podíval, ale Ashitaka se jen usmál. Pak naznačil Tenten, aby je také vyzkoušela. Ta se nenechala dlouho pobízet. Stejně jako Ashitaka, tak i ona je všechny vyzkoušela. Poté se znovu posadila na své místo.
"O kolik?" zeptal se jí Ashitaka.
"Ty první tři bych řekla tak o čtvrt gramu, ty poslední dvě pak dokonce o jeden a půl." Pohledy všech teď létaly mezi Narutovým bratrancem a Tenten.
"Může mi někdo z vás dvou říct, o čem se to tu ksakru bavíte?" nevydržel to Naruto.
"O tom," odpověděla mu Tenten, "jak moc jsou tyhle katany nevyvážené." Ashitaka souhlasně přikývl.
"Aby shinobi dosahoval dobrých výsledků, musí mít dobré vybavení." pronesl jednoduše a nalil si šálek čaje. Ostatní se ho chtěli na něco dalšího zeptat, když se u nich objevil ANBU s kočičí maskou.
"Uchiho Namikaze Ashitako," pronesl ženským hlasem. "Poslala mě HoKage-sama, jestli nepotřebuješ ještě nějaké vybavení." Ashitaka přikývl a pohledem sjel na menší hromádku, u které leželi jeho katany. Pak se otočil k Hinatě.
"Mohla bys mi prosím podat psací náčiní?" optal se jí. Ta přikývla a za chvíli mu podala to, o co požádal. Ashitaka znovu pohlédl na hromádku, pak se na chvíli zamyslel a začal psát. Netrvalo to ani pět minut a podal ANBU svůj seznam. ANBU už chtěla odejít, ale Ashitaka jí zadržel. Přešel ke svitku, na který dal tu větší hromadu zbraní a znovu je zapečetil. Svitek jí pak podal se slovy, že to může dát místnímu zbrojíři na výrobu nových zbraní. ANBU jen přikývla a v oblaku kouře zmizela. Sotva za dvacet minut se vrátila, podala Ashitakovi svitek spolu s nějakou zdobenou dřevěnou skříňkou a opět bez jakéhokoliv slova zmizela. Ashitaka se opatrně podíval do skříňky a sám pro sebe se usmál.
"Co tam je?" optala se ho jako první Tenten, ačkoliv bylo vidět, že by to strašně rádi věděli všichni.
"To se brzo dozvíte," odpověděl jí a pobaveně na ni mrknul. Pak se podíval na hodinky. Měli ještě dvě hodiny času, a proto se otočil na Naruta.
"Jestli by ti to nevadilo, Naruto, mohl bys mě, prosím, zavést ke klanovému sídlu Uchihů," požádal ho.