SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




I hate you, I love you, Part 8

Eleanor

,,Ryuzaki, ty to dokážeš!“ začala křičet partička roztleskávaček, která sem přišla. Protočila jsem jen oči v sloup…
A opravdu…Po pár setech opravdu vedl L…Musela jsem uznat, že hraje fakt dobře…
,,Sundej si triko!“ začaly křičet holky. Musela jsem se smát, Ryuzakiho to trochu zarazilo. Zřejmě nebyl zvyklý na tolik pozornosti. Ale neudělal to, na to měl alespoň trochu úcty…
Light ho naštvaně pozoroval. Poté se to ale obrátilo..Yagami začal vyhrávat. Fanynky to ale nezastavilo a pořád fandily Ryuzakimu. Až do posledního dechu…Nakonec L prohrál ,ale nevadilo mu to. Poděkoval Lightovi za hru a přišel ke mně…
,,Jak jsem hrál, lásko?“ mrkl na mě a sedl si vedle mě.
,,Jo, úžasně…“ usmála jsem se, a aby se k L tak snadno nedostaly fanynky, položila jsem si hlavu do jeho klína. Samozřejmě, rozleskávačky se nahrnuly kolem nás.
,,Ahoj Ryuzaki…“ ta hlavní odvážně vystoupila dopředu..L na ní tázavě pohlédl.
,,Hele, nešel bys dneska do kina? Dávaj ten novej film…“ začala. Chtěla ho určo zbalit. On ale zakročil.
,,Ehm, promiň..Ale mám holku..Zkus jiného kluka, jsi fakt hezká, ale já mám rád taky Es…“ usmál se a aby mu věřili, mě políbil. Zase…Kolikrát ještě? Roztleskávačka byla pěkně překvapená, ale nakonec něco zakoktala a i s bandou holek odešla…Zalila mě vlna uspokojení..Kdoví proč…Dělala jsem si na něj nároky? Nejspíš ano…
,,Jdeš večer k Lightovi, že?“ zeptal se L, když jsme kráčeli k mojí motorce.
,,Ano…kvůli Sayu..Zjistil jsi něco?“ zeptala jsem se, když jsem nasedala na stroj.
,,Ano…Už na 7 % si myslím, že Light je Kira..Je to docela hodně…Musíš ho sledovat…Což znamená chodit s ním domů…“ řekl…
,,Ale…což když zas bude chtít…no…ehm..“ nevěděla jsem, jak to říct.
,,Přežij to…“ poradil mi a usmál se. ,,Se mnou ti to nevadí, ne? Tak to vydrž i s ním…“ řekl, když jsme zastavili před ústředím…
,,Budu se snažit…“ povzdechla jsem si a zamířila přímo do svého pokoje..jak jinak, než si udělat úkoly.
Unaveně jsem se svalila na postel, přehlcena informacemi a pocity…Light Yagami mě miluje…Líbala jsem se s L…Sayu mě zbožňuje… a starouš mě asi nenávidí..Slušné skóre…
Zabořila jsem obličej do peřiny a přitáhla si k sobě svého starého plyšového méďu…Ten jediný mi doopravdy rozuměl.
,,Ty jsi největší fešák ze všech..“ usmála jsem se na plyšové zvíře, kterému chybělo oko, a mělo na sobě několik záplat…Přitulila jsem se k němu, do uší si dala mp3 a začala poslouchat některé písničky…Bylo mi tak nějak…dobře…Vůbec jsem nevnímala, že řešíme nějaký problém Kira…
Vzala jsem si do postele notebook a šla si trochu zachatovat. Nic nového…Podívala jsem se na stránky naší třídy a ejhle…ona roztleskávačka už zde stihla zveřejnit to, jak moc miluje L…
S otráveným výrazem jsem komp vypla a zamířila do společenské místnosti..Měla jsem zvláštní chuť si zahrát kulečník..:A podařilo se mi to…s Matsudou. Do večera zbývala hodina, a tak jsem si řekla ,proč ne..Matsuda souhlasil, a tak jsme se za chvíli snažili trefit koule do děr..
Co mě večer asi čeká? Docela jsem se bála, Light Yagami, pokud byl sám, je schopen určitě čehokoliv…Sama jsem to viděla minule…Jak dlouho to dokážu snášet?

Kate

Jakmile jsem se vrátila, Near už byl vzhůru a pozoroval mě z gauče.
,,Jak jsi se vyspal?“ zeptala jsem se ho a usmála. Vypadal už o trochu lépe než před pár hodinami.
,,Ušlo to…Kde jsi byla?“ zeptal se zvědavým hlasem. Musela jsem se usmát.
,,Byla jsem si s Mellem trochu zatancovat…Potřebovala jsem vypadnout…“ prohlásila jsem. Bála jsem se, že mi Near vynadá, ale on nic. Jen přikývl a protáhl se. Nevěděla jsem, co říct, přeci jen…byl to Near…
Pomalu jsem se vydala k němu, s deníkem v ruce. Pohlédl na mě a usmál se. Podala jsem mu deník a nechala ho, aby si pasáže dočetl. Zřejmě ho něco vzrušilo, jelikož knihu pozoroval s lačným výrazem.
,,Ehm, co se děje?“ zeptala jsem se, jakmile jsem si vlezla vedle něj na gauč. Střelil po mě pohledem, což se mu moc nepodobalo. Nejspíš má tu svoji náladu…jen dobře…Znala jsem Neara dost dlouho na to, abych věděla, jak se chová..
Zahleděla jsem se mu do očí a hledala v nich stopy po nějaké touze, či něčem podobném..a s překvapením tam byla, ukryta někde uvnitř něj…
Cítila jsem ve vzduchu napětí…Zřejmě se stále ostýchal přejít k něčemu víc…Že by se konečně odhodlal? Asi ano…Nesměle si ke mně přitáhl, jako obvykle. Deník při tom upustil na zem… Naklonil se nade mě a políbil mě. Spokojeně jsem mu zajela prsty pod košili, poté jsem mu začala rozepínat knoflíky. Nejprve se prudce narovnal, v jasné nervozitě. Nakonec se ale uvolnil a dovolil mi to.
Sám neváhal a prsty mi zajel pod triko. Spokojeně jsem si povzdechla a podobně pokračovala s dalšími oděvy. Near se nakonec ukázal jako pěknej ďáblík, byla jsem překvapená…Ale bylo zřejmé, k čemu to směřovalo…a také že ano…
Po hodině jsem se vrátila ze sprchy s podivným pocitem..Bylo to tak nádherné…Alespoň něco v téhle ošklivé době…
Near už se také vrátil a pozoroval mě ze země. Hrál si s kostkami a tvářil se…spokojeně…
,,Měli bychom probrat případ Kira…Děje se hodně zajímavých věcí…Zrovna teď jsem se dozvěděl, že se objevil další Kira…“ odmlčel se. Zvedla jsem hlavu…
,,Opravdu?“ řekla jsem překvapeně.,,To je ale…kdo? „ zeptal jsem se. Byla jsem zvědavá…
,,Myslíme si, že je to jeden soudce, či co…Na tobě K bude, abys ho sledovala…Myslíme si, že má shinigamiho oči…Jelikož zabil osazenstvo Sakuri…“ řekl Near…
,,Dobře, přijímám..“ řekla jsem automaticky. Mise, to se mi hodilo. Už jsem chtěla vypadnout.
Near přikývl. Věděl, že já skočím po čemkoliv. Znal mě…
,,Ta osoba je nejspíš ve spojení s Kirou, pokud máme dobré informace…Jedná se o muže…Nemělo by být těžké pro tebe se k němu dostat blíž…Jsi velice schopná…“ pochválil mě Near a já se nadmula pýchou..Ano…byla jsem…myslím, že tak dobrá, jako Es..Až na to, že Es žila v jiné době…než teď…Je nejspíš mrtvá….
,,Takže….povíš mi o tom něco blíž?“ zeptala jsem se. On přikývl.
,,Ano…vypátrali jsme jeho byt…Dostaň se k němu…Vše je na tobě…Mello se ti do toho plíst nebude…Tedy doufám…Ani já ne…Jsi sólo…“ dopověděl…
,,Dobrá… a jak se jmenuje ta osoba? Celá tahle akce?“ zeptala jsem se s odhodláním v očích. Near se nadechl a zvažoval slova, než by to řekl..Napínal mě…
,,Jeho jméno…jméno, které vše může změnit je…

MIKAMI

Dodatek autora:: 

Další díl Smile No, trochu opožděně Smile

5
Průměr: 5 (2 hlasy)