Odhalení - 4. část

V síti vedle Yusukeho se zrovna probudil Kuwabara. Když se mu pořádně zaostřil zrak a zjistil v jaké je situaci, začal svým kvikavým hlasem nehorázně vyřvávat. ,,Pomóóóóc. Sundejte mě dolů. Slyšíte? Já nechci umřít tak mladý. Nemohl bych se Yukině podívat do očí!!" Jeho pronikavý hlas probudil Koenmu, který rozhodně nebyl v příjemném rozpoložení.
,,Ztichni a neřvi mi do ucha!" zavrčel Yusuke na Kuwabaru.
,,Musíme je nějak uklidnit. Nebo je ten přerostlý pavouk sežere," začala si Sajuri zoufat. Pavoučice se na krátký okamžik otočila na visící trojici, z úst ji kapaly sliny, a pak se v její zubaté tlamě objevilo něco co se dalo jen vzdáleně považovat za úsměv.
,,Svačinka…" pronesla hlubokým hlasem.
,,Pomóóóóóóóóóc!!!!" rozkřičel se Kuwabara a brzy se k němu přidal i Koenma.
,,Ježišmarjá! Uklidněte se nebo vás sežere dřív!" zařvala na ně Sajuri.
,,Sežere dřív?" vyhrkl vyděšeně Kuwabara a nepřestával sebou mlít.
,,Myslím, že ho to moc neuklidnilo," podotkl Kurama.
,,Dík, toho jsem si fakt nevšimla," zaprskala na něj.
,,Tak to promiň! Chci ti pomoct!" řekl ublíženým tónem.
,,Že to tak ani v jednu chvíli nevypadalo!" zvýšila hlas.
,,Snažím se vymyslet jak vyřešit tuhle situaci, a ty mi řekneš, že nic nedělám?" řekl rozzlobeně.
,,Jo! Přesně tak!"
Kuramovi se zablesklo v očích. Oba, jak Sajuri i on se probodávali nenávistnými pohledy. ,,Všechno je to tvoje vina! Kdybys neukradla ten Kámen, tak by se nikdy nic takového nestalo!!" zařval na ni.
,,Co já s tím mám společného? Nemůžu přece za to jak jste neschopní!!"
Jejich hádka začínala nabírat na síle.
,,Mohli byste se přestat hádat a zbavit nás konečně toho pavouka?" ozval se Hiei od stromu. Najednou se Sajuri i Kurama zarazili, oba zmateně zamrkali a nechápavě se na sebe podívali.
,,Co to bylo?" zeptala se ho.
,,Myslím, že za to může ona, jak už víme vyzařuje negativní duchovní sílu a vedlejší účinek v nás vyvolal hádavost. Promiň, že jsem na tebe tak řval. Nebylo to čistě z mé hlavy."
,,Chytrá taktika, s čím se asi vytasí příště?" zadívala se na pavoučici.
,,Abych byl upřímný tak vůbec netuším."
,,Koukejte mě vysvobodit!!!" zařval Hiei.
,,Myslím, že i jemu ta temná duchovní síla vlezla na mozek," vzdychla Sajuri, když se zahleděla na Hieie.
,,Jo, ale Yusuke, Koenma a Kuwabara na tom taky nejsou zrovna nejlépe. Musíme jim okamřitě pomoct." Oba dva tedy využili pavoukova zajmu o svačinu. Sajuri si vypůjčila Hieův meč; nutno říct, že z toho Hiei nebyl zrovna nadšený a doprovázel ji opravdu nádhernými nadávkami všeho druhu; a vyskočila pavoučici na hřbet. Ta ji sice cítila, ale její pohyb byl omezen, protože jí Kurama omotal tři nohy svým bičem. Sajuri se rozmáchla a zarazila katanu do jejího těla, fungovalo to! Duchovní sílu možná dokázal tenhle přízrak pohltit, ale fyzický útok byl něco jiného. Kurama to také pochopil a prudce za Růžový bič zatáhl, v mžiku pavoukovy usekl všechny tři nohy. Pavoučice zavrávorala a neobratně sebou žuchla na zem. Sajuri doběhla k její hlavě a chystala se jí dorazit, ale ona se jakýmsi zázrakem otočila a chlustla na ni. Tak tak uskočila, i když se jí do vlasů pár pavučin zachytilo a dopadla těsně vedle Kuramy.
,,Fůůůj! To je nechutný!!" řekla s odporem a vytřepala si lepkavý výměšek pavoučích slinných žláz z vlasů.
,,Je nebezpečná i když leží na zemi."
,,To už jsem si všimla."
Pavoučice se najednou otřásla a všechny chybějící končetiny ji začaly rychle dorůstat. Proces však neskončil, její objem se zvětšil na trojnásobek. Místo dvou klepet měla čtyři a na zádech ji vyrostly ostré trnovité výběžky.
,,Je schopnější než jsem si myslela!" vyjekla Sajuri, když ji před očima proběhla tato zajímavá proměna.
,,Má vrozenou schopnost regenerace, to je špatné."
,,Neznáš nějakou rostlinku, která by ji zabila?" nadhodila zvědavě.
Kurama se zamyslel. ,,Jedna by tu byla a je hodně nebezpečná. Dokážu ji však vyvolat jen jako Youko."
,,A to je problém?"
,,Ne, není. Proměna mi problém nedělá, ale hodně se tak vyčerpám. Nemusely by mi zůstat síly na boj se zbývajícími dvěmi přízraky."
,,Vidíš to mě nenapadlo. Opět máš vše promyšlené na tři kroky dopředu." Náhle se ozval Kuwabarův vyděšený jekot částečně přehlušený Yusukeho nadávkami a Koenmovým úpěním. Pavoučice se totiž konečně postavila na nohy a mohutně zasyčela. Sajuri si ji několikrát změřila pohledem.
,,Něco mě napadlo!" vyhrkla a přiskočila k ní. Vyhoupla se na její hřbet a opět ji zarazila katanu do těla. Pavoučice zaskučela a začala sebou zmítat. Sajuri pevně uchopila jílec meče a soustředila svou energii. Vykřikla ,,Paprsek síly!" a její démonní síla vjela přes meč do pavoukova těla a roztrhala ho na kusy.
,,Dnešní hlavní menu: Opečené pavoučí kostičky," zavtipkovala.
,,Chytrý nápad!" pochválil ji Kurama.
,,Vzpomněla jsem si, jak se moje síla vstřebala do jejího těla a nic ji nezpůsobila, ale Hieův meč ji naopak vadil. Pak už jen stačilo obě věci zkombinovat a tady máš výsledek…" usmála se a máchla rukou směrem k ohořelým zbytkům.
,,Pusťte mě dolů!" zakvičel Kuwabara.
,,Jak si přeješ!" pokrčila rameny a hodila katanou, která přeřízla tři tenké podpůrné pavučiny. Kuwabara, Yusuke a Koenma sletěli na zem.
,,Díky! Příště bys to nemusela brát tak doslova…" vydechl Yusuke a skopl ze sebe omráčeného Kuwabaru. Kurama osvobodil Hieie, který se velice úporně snažil setřást ze sebe zbytky lepkavé pavučiny.
,,Koenma - sama!!!" vykřikla radostně Botan, přiskočila k němu a objala ho.
,,Uklidni se, jsem přece v pořádku…" konejšil ji.
Sajuri předala katanu zpět Hieiovi, ten se na ni zamračil, něžně uchopil svou zbraň za jílec a jediným pohybem ji zasunul do pochvy.
,,No, tak tenhle přízrak to má odbytý. Asi bychom měli najít i ty zbývající," podotkl Yusuke, nikdo neprotestoval a ani neměl námitky, a tak opět využili Hieovu pátrací techniku. Dokonce měli štěstí, protože zbývající dva přízraci byli pospolu. Znovu se schovávali za keři před další malou mýtinkou, a Koenma s Botan se raději drželi pozadu.
,,Vyřídíme je hned, ne?" navrhl Yusuke.
,,Blbost! Jestli jsou silní jako ten příšernej pavouk... Musíme si to promyslet!" zavrhla to ihned Sajuri.
,,Kdybych použil Dračí plamen…" nakousl Hiei.
,,Říkám že ne! Ta pavoučice byla proti duchovním útokům imunní, a co když tihle budou taky? Ten tvůj miloučkej dráček by tu natropil pěkný nepořádek."
,,Kdo vůbec říká, že tě musím poslouchat?" zavrčel.
,,Uvědom si, že mám bystré smysly a nebezpečí cítím dřív než Kuwabara. Nebyl by to dobrej nápad, to mi věř," zdůraznila, Hiei si nabručeně odfrkl, ale dál už nic nenamítal.
,,Co si o tom myslíš ty, Kuramo?" zeptal se ho Yusuke.
,,Já??" podivil se, většinou se na něj s takovými problémy neobraceli. Přejel očima z jednoho kamaráda na druhého a pak spočinul na Sajuri. ,,Jsem stejného názoru, musíme si to promyslet."
,,Kuwabaro?" podíval se na něj Yusuke.
,,Jsem pro tam vlítnout a ukázat jim kdo je to Kazuma!"
,,Je to 3:2, navrhuju přímej útok!!!" zajásal Yusuke. Sajuri a Kurama hlasitě vzdychli.
,,Asi nám nic nezbývá," podívala se na Kuramu.
,,To je nevýhoda Urameshi týmu, málokdy si něco pořádně rozmyslí, než zaútočí. A hlavně jsou vždy pro přímý útok."
,,Jak bezohledné!" odfrkla si.
,,Sajuri, Kuramo, vy nás budete jistit zezadu," uslyšeli Yusukeho hlas a oba přikývli, i když značně neradi.
,,Tak, jdem na to!" zavelel a všichni naráz vyskočili ze křoví. Hned vedle obrovského psího přízraku s mohutnými tesáky, stál vysoký mladý muž s černými, dlouhými vlasy. Byl oblečen do slušivého tmavě modrého kimona s jednoduchými zelenými ornamenty. Celou objevivší skupinu si změřil pátravým pohledem.
,,Nečekal jsem vás tak brzo," řekl nakonec překvapeně.
,,Radši se vzdej! Tvá pavoučí společnice to má už dávno za sebou," přistoupil Yusuke ihned k věci.
,,Samozřejmě, byl to přece přízrak nižší úrovně," řekl neznámý jako by mu to bylo úplně jedno.
,,Nemám na tebe moc času, slíbil jsem své kamarádce, že se naučím na zítřejší písemku. Takže se koukej rychle rozhodnout!" zahrozil. Pes, který doposud poslušně ležel u nohou mladíka, se postavil a začal na skupinku ošklivě vrčet a cenit zuby.
,,Uklidni se Namaru," zavelel přízrak a pes si opět poslušně lehl, přesto nepřestal varovně vrčet.
,,To psisko se mi vůbec nelíbí!" zamumlal Kuwabara.
,,Máš strach, že by ti to dokázal nandat?" neodpustil si Hiei.
,,Nemám strach!" zakvičel nasupeně.
,,Sajuri…" vzdychl mladík, smutně se na ni podíval a ona sebou mírně trhla. ,,Proč ses s nimi spolčila?"
,,O čem to sakra mluví?" nechápal Kuwabara.
,,Nevím…" zašeptala Sajuri tak, aby to ten přízrak neslyšel.
,,Miloval jsem tě, tys mě zradila a opustila kvůli Youkovi. Zlomila jsi mi srdce," promluvil smutně.
,,Sajuri, kdo to je?" vyptával se Yusuke.
,,Jsem Yuri, přízrak z temné části Zásvětí," odpověděl místo ní.
,,Je mi to líto, ale nepamatuji se na tebe," řekla mu, což Yuriho naprosto překvapilo.
,,Za jakým účelem jsi sem vlastně přišel?" zeptal se ho Yusuke.
,,Kvůli Sajuri."
,,Jenom? Žádné zničení Lidského světa, nebo alespoň vpuštení přízraků?" podivil se.
,,Proč by mi mělo záležet na vašem světě? Sajuri, vrať se ke mně…" naléhal.
,,No, to je skvělý, přízrak s citovými problémy," odfrkl si Hiei.
,,Já…" rozkoktala se Sajuri, nějak nevěděla jak se z této situace dostat.
,,Kuramo, to myslí tebe? Tys mu Sajuri ukrad?" šeptl k němu Kuwabara.
,,Drž hubu, ty pitomče!" zasyčel Yusuke. Yuri však Kuwabaru slyšel až moc dobře a škaredě se na Kuramu podíval.
,,Ty? Přišel ses mi vysmívat do tváře?" teď už jeho hlas nezněl vůbec lítostivě a smutně, ale naopak rozhořčeně.
,,To co se stalo už neovlivníš," snažil se z toho Kurama vykroutit, rozhodně se nemínil hašteřit o Sajuri, když jejich vztah už dobrých dvacet let nefunguje.
,,Z toho se nevymluvíš! Když už jsi tady navrhuju abychom o ní bojovali. Vítěz bere vše, bude mít právo se s ní oženit."
,,Cože?!!" vyhrkli Yusuke, Kuwabara a Sajuri najednou.
,,O tom, koho si vezme, přece rozhoduje ona, ne?" cítil se Kurama docela trapně.
,,Takže ty si myslíš, že se z toho tak lehce vykroutíš? Zbabělý pse!!!" zařval na něj Yuri rozzlobeně.
,,No tak nehádejte se," snažila se Sajuri oba zklidnit.
,,Nezaslouží si tě, je to ten nejhorší zbabělec, kterého jsem viděl! S ním se chceš vdávat?"
,,Ale já si přeci nikoho brát nechci…"
,,Nejsem zbabělec, jen nemůžu bojovat o někoho, kdo má právo se rozhodnout sám!" začínal být i Kurama dopálený.
,,Miluješ ji?" přišel Yuri s nečekanou otázkou. Kurama se na něj upřeně podíval a pak na Sajuri, nevěděl co má říct. Kdyby řekl ,,ne,, možná by tím Sajuri ranil, ale taky by jí to mohlo rozzlobit, a už vůbec nevěděl jak by se cítila kdyby řekl ,,ano,,. Samozřejmě taky nestál o hloupé narážky Yusukeho a Kuwabary.
,,No…" protáhl a znovu se zamyslel. Napadlo ho, že by mohl přijít skompromisem, ale ihned to zavrhl. Kdyby vypadal jako, že neví co k Sajuri cítí bylo by to ještě horší.
Sajuri znervózněla, nedokázala pochopit jak může Kurama nad takovou pitomou otázkou tak dlouho přemýšlet, jako by své city nechtěl dát najevo. Ale jaké vlastně?
,,Takže ty sám nevíš co k ní cítíš?" řekl posměšně Yuri. Kurama se zamračil a pak se naposledy podíval na Sajuri, rozhodl se.
,,Nemáš pravdu… Vím, co k ní cítím, i když jsem před mnoha lety udělal chybu stále ji miluji." Všechny to naprosto zarazilo a strnule na něj hleděli.
,,Pokud sám a dobrovolně neodejdeš budu s tebou bojovat," nabídl mu Kurama.
,,Dobrá…" ušklíbl se Yuri a přistoupil k němu blíž. Oba měli velmi odhodlané výrazy. A pak to najednou začalo, aniž by se oba předem nějak dohodli, rozběhli se proti sobě. Když se Kurama dostal do bezprostřední blízkosti Yuriho, udeřil ho do břicha. Yuri se mu chystal ránu oplatit, ale Kurama ji velmi šikovně vykryl a znovu ho udeřil. Když se pokoušel Yuriho dorazit třetí ranou nepodařilo se a tak se oba chvíli vyhýbali ranám toho druhého.
Yusuke, Kuwabara a Hiei na jejich souboj nevěřícně hleděli. U Kuramy nedocházelo na pěstní souboj, jedině ve velmi zoufalých situacích. I Sajuri byla velmi zmatená.
Oba dva soupeři krátce na to od sebe odskočili, předešlý boj byl jen měřením sil toho druhého. Kurama si z vlasů vytáhl růži a přeměnil ji v bič, pak se opět rozběhl na Yuriho. Jeho soupeř však zůstal stát na místě, napřáhl ruku a vypálil po něm ohnivou kouli. Kurama tak tak stačil zareagovat a uskočit stranou. Yuri byl ale neúprosný a tak pálil jednu kouli za druhou, nedal mu čas na útok.