Otoshiana atarashī jinsei

Otoshiana atarashī jinsei-01
Stalo se vám někdy, že jste měli pocit o tom, jak se vám do života vplete někdo, kdo vám způsobí takové trable, že by to člověk nečekal?
Ne? ...Čtěte dál o klukovi jménem Kioshi a jeho dvou kamarádkách jménem Michiko a Ren a dávejte si pozor, abyste se nenechali ovládnout jako on…

"Konečně vánoce" vykřikla Michiko hned po posledním dni školy před Vánocemi. Málem omdlela, když jsme jí s Ren řekly, že do Štědrého dne zbývá ještě 5 dní.
"Michiko, proč se tak veselíš? Máš něco v plánu na vánoce?" ...No musel jsem se zeptat.
"Ani ne ale po smrti Dagumi, jsem si moc přála zázrak, tak čekám, jestli se něco stane." Povzdechla si Michika a vyrazily jsme ze školy na náměstí, kde jsme se většinou scházeli.
Při jízdě autobusem domů vždycky přemýšlím kam vlastně jedu… Jestli jedu tam kde už Ren s Michikou neuvidím, nebo jestli jedu tam kde na mě čekají, i když vím, že vlastně jedu domů. Nelíbí se mi doma. Už od narození skoro nesmím chodit ven za kamarády. Jsem robustní dítě, které jako malé mělo možnost se buď dívat na televizi, nebo v létě jet na dovolenou ale taky čekat na kamaráda, který do naší vesničky jezdil na chatu. Po asi třech letech už jsem se s ním neviděl a tak mi nezbylo nic jiného než být doma.
Z nudy jsem se naučil hrát na kytaru a začal poslouchat metal a rock. Doma to nebrali zrovna nejlépe, ale mě to bylo fuk, protože jsem konečně našel něco, co mě opravdu baví. Za celé vánoce jsem Michiku s Ren neviděl, a tak jsem se těšil do školy, až je zase uvidím. Michika byla celá šťastná, protože dostala psa hodně podobného Dagumi. Škola utekla jako voda a byly tu letní prázdniny, asi nejlepší ze všech. S Ren a Michikou jsme hodně jezdily na kole a k vodě. Bylo to skvělé léto, ale vůbec jsem netušil, co mě potom čeká…