Nitro poemy

V třpytivém mraku svatého lesku,
ukrývá se má stydlivá naděje.
V kapse tlačí mě tužka a papír,
vždy připraveni zaznamenat křik mé duše.

A já stojím v mokru a vlhku.
A já běží se zavázanýma očima.
A já plodím hořké slzy svého potu.
A já v únavě a těžkosti usínám.

Ve světle jarního paprsku nad vodou,
voda zpívá štěstí a radost mého srdce.
V loďáčku cestuji se mnou tužka a papír,
vždy připravený zaznamenat, co klid jest.

Co svět světem chtěl?
Co život růžová s černou snoubí?
Co bolest s rozkoší životem pluje?
Co pominula jsem v dlouhém zapomnění?