Práce ve vilce 20.díl

Riku
Nebylo potřeba slov. Oba dva jsme věděli, že teď už bude všechno v pořádku. Trvalo ještě dalších 5 minut než se ode mě Naoki oddálil a s rozloučením odešel. Jen co se tak stalo, zčervenal jsem, padl do polštářů a zabořil do nich svůj nos.
"Riku co se stalo?"zabrblala vedle mě Layla a zatahala mě za rukáv. Já ji však neodpovídal. Raději jsem se díval do onoho polštáře a čekal, až ze mě trochu opadne ta horkost ve tváři.
"Rikuuuuuuuuuuuu….."zabrblala znovu, sedla si na mou postel a donutila mě se na ni podívat.
"Nic. Co by se mělo dít?"řekl jsem rozvážně a díval se všude možně jen ne do jejích očí. Hned na to mírně pozvedla obočí a zmáčkla mi můj nos palcem.
"Lhát se nemá…"zabrblala znovu a tázavě se na mě podívala.
"Opravdu Laylo."usmál jsem se na ni a pokračoval. "Jak si se měla? Byli jste si koupit tu zmrzlinu?"usmál jsem se znovu a sledoval, jak se Layla rozzářila jak sluníčko a začala mi s úsměvem a hvězdičkami v očích vyprávět, co všechno stihla se svojí mamkou udělat za tu dobu, co jsme tu byli s Naokim sami.

Naoki
Konečně jsem ho našel. Konečně jsem ho držel ve svém náručí. Už jsem myslel, že mě z toho trefí šlak či že dostanu absťák. Nestalo se tomu tak.
Jen co jsem přišel a vyřešil to s Rikem, objal jsem ho a přitiskl k sobě. Už nikdy ho nechci ztratit a už nikdy mu nedovolím ode mě jen tak lehce odejít. Mírně jsem svůj stisk zesílil jako by mi měl utéct. Rikovi to však nevadilo. Zavřel pouze oči a nechal se ode mě objímat. Když už jsem skutečně musel jít, protože už bylo po návštěvních hodinách, zvedl jsem se a došel až ke dveřím. U nich jsem se ještě otočil a rozloučil se s Rikem. Jen co jsem odešel, uviděl jsem tu malou holčičku, co bydlí s Rikem v pokoji, usmál jsem se na ni a nechal ji projít do Rikiho pokoje.
Ještě před tím než jsem odešel z nemocnice, šel jsem za doktorem a optal se na Rikiho přesný zdravotní stav a taky na to kdy už bude moct odsud odejít. Tedy odejít do mé domácí péče. To co jsem se dozvěděl, mě docela potěšilo a tak jsem se vydal ven z nemocnice s úsměvem na tváři.
Když jsem došel ke svému autu, nastoupil jsem do něj, nastartoval a odjel směrem centrum.

Inari
"Oh Inari…pofoukej mi to, to strašně bolí…"zaúpěl znovu Sasaki a pověsil se mi kolem krku.
"Sasaki si těžkej."obořil jsem se na něj a uraženě ho odstrčil.
"Nebuď na mě tak ošklivý…" zamrkal na mě a prosebně mi pohlédl přitom do očí. Já však dělal, jako že ho nevidím. No co neměl si začínat perverzák jeden. Hned po tom co odjel Naoki za Rikem se na mě Sasaki přitiskl a začal mě líbat. To jsem mu dovolil a taky se přidal. Poté ale zašel dál než jen na polibky a začal mě svlékat. Říkal jsem mu, ať to nedělá, ale mé protesty byli marné. Když v tom do pokoje vtrhl Manabu a zkoumavě se na nás podíval. Rychle jsem na to zareagoval a vypískl "Ne"a bouchl Sasakiho oběma rukama do brady. Jen co jsem tak udělal, skácel se na zem a začal si mnout bradu. Manabu se mezitím vypařil a na mě tady zbylo udobřování se Sasakim. No udobřování…jak se to vezme.
"Měl si přestat, když jsem řekl ne!"zarázoval jsem a otočil hlavou k oknu.
"Inari, příště až řekneš ne tak já přestanu…."zabručel mi těsně u ucha a políbil mi ho ze zadu.
"Slibuješ?"pozvedl jsem obočí.
"Čestný skautský."usmál se na mě a přitiskl si mě na svou hruď.
"Tak dobře."usmál jsem se a zavřel přitom oči.
"Půjdeme?"otázal se mě po chvíli a políbil mě na krk. Já pouze pokýval hlavou a ruku v ruce vyšel ven z vilky.

Sasaki
Když jsme vyšli, zamířili jsme k mému skútru a mohli vyrazit. Když jsme projížděli městem, narazili jsme na nějaký ty zácpy, ale nám to bylo jedno. Po půl hodince kdy jsme se dostali z nejrušnější části, jsem zaparkoval na parkovišti a šel se s Inarim projít po parku vedle kterého bylo udělaný toto parkoviště. Inariho jsem vzal za ruku a i přes pohoršující pohledy jsem vešel dovnitř parku.
"Viděl si ji."usmál se Inari, když zahlídl, jak jedna babička vykulila oči a pro jistotu se pokřižovala.
"Jo."usmál jsem se na něj a zamířil k jedné lavičce. Jen co jsme k ní došli, sedli jsme si těsně k sobě a v objetí se zadívali do parčíku.
"Doufám, že si to Riku a pan Naoki mezi sebou vyjasní…"zabručel Inari a pohladil mě po ruce.
"Neboj. Riku ač to tak nevypadá je chytrej kluk a nikdy by se nezamiloval do někoho, kdo by mu potom ublížil."
"Opravdu?"pohlédl na mě ironicky Inari.
"Hideki je jinej případ….toho se to netýká."
"Snad se to vyřeší…."zabrblal znovu a zavřel oči.
"To bych taky chtěl."usmál jsem se, políbil ho a zavřel též oči a vychutnával si Inariho blízkost.

Riku
Jen co se setmělo, přišel do pokoje doktor a vyšetřil nás. Taky jsem se dozvěděl, že se mi mé zranění lepší a za pár dnů budu moct jít domů. Layla na tom byla o dost líp. Její zranění už byly téměř zahojeny a tak každým dnem měla jít domů.
"Né…., já bez Rika nikam nepůjdu."rozbrečela se jen, co se to dozvěděla a skočila ke mně na postel.
"Laylo, mě taky za necelý týden pustí domů. Vždyť se nemusíš bát. Uvidíme se."usmál jsem se na ni a objal ji.
"Laylo co ty slzy."usmál se na ni též doktor. "Vždyť já neříkám, že jdeš teď domů. Jdeš až pozítří. Ještě máš spoustu času být s Rikem."usmál se znovu.
"Ale…"
"Laylo…, neboj já tě zajdu navštívit."usmál jsem se na ni.
"Slibuješ?"natáhla ke mně malíček a zadávala se na mě se slzami v očích.
"Slibuju."usmál jsem se a spojil naše malíčky.
"Dobře."usmála se a seskočila z postele.
"A honem do hajan, nebo se bude sestřička zlobit."zahrál pan doktor a Layla rychlostí blesku vběhla do své postele.
"Copak to tu vidím? Proč ještě nespíte?"vešla dovnitř sestřička a káravě se podívala na doktora.
"Už jdu, už jdu…"chytl si doktor hlavu v gestu jako by mu chtěla sestra vlepit pohlavek a vyběhl z pokoje. Layla se v tom momentě rozesmála a schytala tak další výchovnou radu od sestřičky.
Když se zavřely dveře, usmál jsem se do tmy pokoje, popřál Layle dobrou noc a odebral se do říše snění.

Naoki
Do centra jsem nijak nespěchal. V onom obchodním centru kam jsem měl namířeno, měli otevřeno 24 hodin v kuse.
"Dobrý den."usmála se na mě žena v obchodě a zeptala se, co si budu přát.
"Dobrej. Sháním zelený povlečení."usmál jsem se na ni a zahleděl se po celém obchodě. Když se dozvěděla, jakou barvu sháním, rozešla se mezi regály a mě nechala jít za ní.
"Tak tady máme všechno té barvy, kterou byste si přál."usmála se znovu a skenovala mou postavu pohledem jak hladová šelma. Nijak jsem to neřešil a nechal ji. Když jsem procházel látkami, ihned mi do oka padla zelenkavá peřina s krajkou kolem dokola.
"Vezmu si tuhle."ukázal jsem ji oné ženě a vzal se stejným vzorem i povlečení na polštáře. U kasy se mě jemně dotkla rukou, zamrkala mi do očí a promluvila.
"Budete potřebovat pomoct?"
"Ne děkuju."ušklíbl jsem se. "Myslím, že mi s tím pomůže můj přítel."řekl jsem, dal peníze na stůl, odešel z krámu a nechal za sebou šokovanou prodavačku.
Takhle jsem prošel ještě další dva krámy a to s oblečením a elektrotechnikou. No jo, až si vezmu Rika do domácí péče tak se bude mít jak v bavlnce. Usmál jsem se sám pro sebe a nasedl do svého auta.
Jen co jsem dorazil domu, vyložil jsem věci a vešel do svého pokoje. Všechny věci jsem si položil k posteli, shodil ze sebe košili a sešel dolů do kuchyně. Hned jak jsem si sedl, přišla služebná s večeří a začala mi ji servírovat.
"Pane Naoki, budete si přát horkou koupel?"otázal se mě Manabu.
"Se solí od mrtvého moře."řekl jsem mu a postil se do zbývající porce své večeře.
Když jsem dojedl, vydal jsem se rovnou do koupelny. V koupelně jsem ze sebe shodil i zbytek oblečení a zalezl do vany. Opřel jsem se o její dno a nechal se unášet hřejivým pocitem.

Sasaki
Po parku jsme šli ke mně domu a po zjištění, že máma ještě není doma, jsem si Inariho přivedl k sobě do pokoje. Ani nemusím říkat, o co jsem se pokoušel. Inari mě však vždycky zpražil pohledem a nechtěl se ke mně znát.
"Inariii…"zabručel jsem vedle něj a dožadoval se jeho pozornosti.
"Ty si strašnej…"povzdechl si Inari, objal mě a společně se mnou se položil ze sedu na postel.
"Já vím."usmál jsem se na něj a překulil jsem se nad něj.
"A proto tě mám rád."usmál se on a přitáhl si mě k polibku. Polibek jsem nenasytně prohloubil a zajel mu rukou pod triko.
"Sasaki…"zavzdychal mé jméno mezi polibky a jeho nenechavý prsty mi začali putovat po hrudi.
"Jedeš."plácl jsem mu přes ně, když mi sevřel mu bradavku.
"Ou…."zabručel a udělal na mě psí oči.
"Zlobidlo potřebuje pořádně poplácat na zadku."usmál jsem se na něj, obrátil si ho pod sebou a vyšpulil na sebe jeho zadek. Ani nemusím říkat, jak se přitom zatvářil.
"Sasaki…."chtěl se rychle otočit. To už jsem ho ovšem hladil po jeho stehnech a polibky zasypával jeho zakryté pozadí.
"Sa…"zavzdychal a tiskl své pozadí k mým dlaním.
"Ale, ale…"usmál jsem se a znovu si ho obrátil. Tentokrát tak abych mu viděl do obličeje. On však měl jiné plány. Rychle mě zavalil jeho tělem a přitiskl mi mé ruce k posteli.
"Kdo tady zlobí."usmál se na mě a sklonil se k polibku. Jen co tak udělal, vysmekl jsem mu jednu ruku zpod jeho a přitiskl si jeho hlavu víc k ústům. Jakmile jsem tak udělal, pustil mi i tu druhou a tak aby se udržel nade mnou, se podepřel rukama vedle mé hlavy. Takhle jsem měl lepší možnost prozkoumat jeho tělo. Své ruce jsem mu přitiskl na jeho boky a namáčkl si ho na sebe. Vzrušeni jsme se navzájem o sebe třeli a vzdychali do rytmů našich polibků.
"Sasaki."ozvalo se náhle z chodby a mi jako by v nás ustrnulo, jsme se polekaně zvedli.
"Přijedu tak za dvě hodiny. V lednici si vezmi večeři."
"Hihihihi…."začali jsme se navzájem smát, jakmile jsme zjistili, že to je pouhý záznamník a znovu jsme se položili do postele.
"To si se lekl."usmál se na mě Inari a přitáhl si mě k dalšímu polibku.
"Říká ten pravej."usmál se taky a polibek mi oplatil dvojtou dávkou. Jemně jsem mu naznačil, ať se odtáhne a pomalinku, ale svůdně jsem si sundal své triko. Měl z toho třetí vánoce a nedočkavě se na mě vrhl a povalil mě pod sebe. Jemně mi začal zasypávat krk drobnými polibky a posouvat se směrem k mým bradavkám. Když vzal jednu do rtů a zakousnul, zasténal jsem rozkoší a prohnul se směrem k němu. S druhou naložil stejně tak jako s první ovšem s větší něhou. Nedočkavostí jsem svou ruku přesunul na jeho pozadí a zajel mu do míst, kde by měl mít svůj malí otvůrek.
"Sasa…."zavzdychal a klesl na mou hruď neschopen jakéhokoliv pohybu. Mírně jsem se usmál, přetočil se nad něj a začal si ho vysvlékat. První letělo do kouta jeho triko. Nic nenamítal a tak jsem mu oplácel se stejným zájmem to, co mi dělal právě před chvílí.
"Sasaki….chci…."pohlédl na mě zastřeným pohledem a přitiskl mi svou ruku na moje přirození.
"Všechno postupně."usmál jsem se na něj a přejel mu dlaní po jeho odhalené hrudi. Jako odpověď, mi stačilo zasténání z jeho strany a přitisknutí k mé ruce.
"Inari…"zašeptal jsem vzrušeně jeho jméno, políbil ho na rty a odreagoval ho tak od mé činnosti rukou.
"Sasaki…ach.."zasténal náhle, když jsem mu sevřel v ruce jeho úd a chytl mě kolem krku svýma rukama.
"Děje se něco?"usmál jsem se na něj a vyndal svou ruku z jeho kalhot. Slabé povzdechnutí mě přesvědčilo o tom, že se mu to líbilo.
"Ale né…., co by se mělo dít."usmál se na mě a zkoumavě si mě prohlédl. Nechápavě jsem nad tím pozvedl obočí a neuvědomil si, že mě právě znovu tiskne k posteli on. Mé ruce mi dal nad hlavu a než jsem to stačil zjistit, měl jsem přivázaný ruce trikem k mé vlastní posteli.
"Co to…"usmál jsem se na něj.
"Bylo by nefér být tady oblečený, když jiný jsou skoro nahý."usmál se i on a začal si mě svlékat z kalhot. Jen co tak udělal, pohlédl na můj vztyčený úd, který byl ukrytý pod látkou boxerek. "Copak to tady máme."usmál se a pohladil mě po celé délce.
"Inari…."zavzdychal jsem tentokrát já jeho jméno a pohnul rukou tak abych se dostal z toho uzlíku.
"Myslím, že takhle to bude lepší."zasmál se znovu a osvobodil mi můj úd zpod boxerek. Jen co tak udělal, dostal jsem se ze sevření a povalil si ho znovu pod sebe.
"Právě si vypustil tygra z klece."usmál jsem se na něj, políbil ho a sundal mu ty jeho kalhoty, které měl již polosvlečený.
"Tygra….ty tu někoho takového vidíš."začal hledat naoko Inari někoho po místnosti.
"Ty jeden…"pousmál jsem se a svlékl mu i jeho poslední díl oblečení. Teď pode mnou ležel tak jak ho bůh stvořil.
"Nádhera usmál jsem se."
"Ty perverzáku!"praštil mě polštářem a ihned se ke mně naklonil pro polibek. S úsměvem mi stáhl ty mé boxerky a přitiskl se ke mně.
"Pak kdo je tu perverzák co."usmál jsem se na něj a začal ho hladit po celém těle.
"Sasaki…"zasténal, zrovna když jsem mu přejel prstem po jeho dírce a mírně do ní zajel.
"Ještě chvilku."zašeptal jsem mu zastřeným hlasem do ucha a začal ho roztahovat.
"Já už to nevydržím…."zasténal a přirazil k mým prstům. Jen co to řekl, vyndal jsem z něj své prsty a nahradil je něčím větším. Jemně tak abych ho nijak neporanil, jsem do něj zasunul a čekal, jak na to bude reagovat. Jeho náhlé zasténání mi dalo jasnou odpověď a tak jsem pomalinku ale jistě začal přirážet. S každým mým přírazem se Inari prohnul v zádech a zavzdychl mé jméno.
"Sasaki…"zavzdychal znovu, zrovna když jsem začal zrychlovat, chytl se mě kolem krku, tak aby mi byl ještě blíž. Rychle jsme se blížili k vrcholu a společně vzdychali jeden druhého jméno.
"Sasaki"
"Inari."zavzdychali jsme naposled, zrovna když jsme naráz vyvrcholili. Jen co se tak stalo, vyhledal jsem Inariho rty a políbil ho na ně dlouhým polibkem.
"Bylo to úžasný."řekl jsem a pomalinku z něj vystoupil.
"Taky si myslím."usmál se na mě a přitiskl se ke mně.
"Zlatíčko, jsem doma. Nakonec mě nepustili tak pozdě, jak sem myslela….."ozvalo se náhle domem a dveře do mého pokoje se rozrazili. V nich se objevila má máma s podivným výrazem a otevřenou pusou.
"Dobrý den."ozval se náhle Inari celý červený a schoval se za mě.

Naoki
Když jsem vylezl z vany, oblékl jsem se pouze do županu, který jsem tam už měl připravený a šel k sobě do pokoje. Uvnitř pokoje čekala má mamka.
"Jsem ráda, že už vypadáš líp."usmála se na mě a zvedla se z křesla.
"Hmmm…"zabručel jsem a přešel jsem k posteli. Na nic jsem nečekal a zaplul do ní.
"Oh promiň. Vím, že si měl náročný den."usmála se na mě a přešla k posteli. Mírně se ke mně sklonila a políbila mě na čelo.
"Tak dobrou noc."usmála se znovu a odešla z pokoje.
"Dobrou…"zamumlal jsem do prázdného pokoje, obrátil se na bok a usnul.