SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Team Charllee: Kapitola 4. - Charllee a Kakashi vs A.A.A.

,,Co tady děláte? Špehujete mě?!!” zakřičela Argo, když je zaregistrovala.
,,Měly jsme o tebe strach! A jestli si na nás buděš bezdůvodně otevírat hubu tak ti vrazím!” vykřikla podrážděně Arwen.
,,Často odcházím na procházku,” odsekla a chtěla kolem nich projít.
,,Ale ne v době, kdy ti bylo špatně a skoro jsi omdlévala,” vyvrátila jí to Ayame a chytila ji za paži.
,,To je jedno!” vytrhla ruku z jejího sevření a zle se na obě zamračila.
,,Argo, pojď domů...” pravila Arwen už klidným hlasem.
,,Vždyť jo...” zabrblala, ale ani se nehnula.
,,Tak pojď, ráda bych už šla spát,” poplácala ji Ayame s úsměvem po zádech, při slově spát sebou Argo trhla. ,,Spánek... dobrý nápad, jsem utahaná,” zívla.
,,Teď bych ti nejraději jednu vrazila, ale bohužel na to už nemám sílu,” vzdychla Arwen.
,,Proč?” zeptala se tupě. Ayame se mírně zarazila, když ucítila jak v Arwen lehce narůstá chakra. ,,Uklidni se....” pohlédla ji do očí. ,,Tak a jdeme! Zítra rozhodně nebudeme mít žádnou misi a ani trénink!” vyhrkla hlasitěji.
,Jo, ale vsadím se, že zítra trénink bude! Dám na to 10 000 yenů!” řekla rozhořčeně a vydaly se zpět do Konohy.
,,Čteš mi myšlenky,” přikýval Argo.
,,Tak jdete?” volala na ně Ayame, která už byla pár kroků napřed, protože se obě dnes nějak loudaly.
,,No jo!” zaznělo otráveně a obě přidaly do kroku. Nakonec se rozběhly aniž by čekaly na Kakashiho či Charlleeho. Ale oba dva byli naneštěstí připravení a tak je bez potíží následovali.
Zvláštní, tvrdí že jsou unavené, ale přitom vůbec nemění tempo. Ani překážky pro ně nejsou žádný problém, úžasné... přemýšlel Kakashi, když je pozoroval. První běžela Ayame, pak Argo a jejich skupinku uzavírala Arwen. Jen tak mimochodem se podíval na větev na kterou dopadl a ke svému údivu spatřil jen dvoje stopy, byl si totiž jist, že na ni dopadly všechny tři, ale jak by tam potom mohly být jen dvě stopy? Jedna patřila bez pochyb Charlleemu, ale kde zanechaly stopy ty zbylé dvě? Znovu na ně pohlédl, a teprve teď zaregistroval to co mu před tím unikal. Doslova si šly v patách. Tak takhle zanechávají jen jedny stopy, tím asi matou nepřítele... zamyslel se.
,,Nad čím přemýšlíš?” tázal se ho Charllee poté co zpomalil, když si všiml jeho zmateného výrazu.
,,Ehm... nad tím, že jsou moc dobré.”
,,To dělají léta tréninku a honiček. Měl bys to taky zkusit, uvidíš jak budeš fit!” vysvětlil mu s úsměvem.
,,Hm... možná, že se někdy přidám,” souhlasil.
,,Můžeš přijít kdykoliv budeš chtít. Náš trénink začíná v době kdy se holky vzbudí a končí, když jdou spát.”
,,To mají docela tvrdé.”
,,Ani ne, zvykly si. Jen mám menší problémy s plaváním, Argo totiž neumí plavat a nechce se naučit,” zamračil se lehce.
,,Opravdu? A nemáš náhodou problémy i stím, že ti pořád utíkají?”
,,Součást tréninku,” odsekl uraženě.
,,Skutečně?” ryl do něj dál.
,,Nechceš si raději začít číst?” zavrčel a zrychlil, takže Kakashimu také nezbývalo než přidat do kroku (skoku), aby ho nestratil z dohledu. ,,Takže, můžu tedy kdykoliv přijít na trénink, jo?”
,,Klidně, až mi zase zdrhnou informuji tě a pomůžeš mi je najít,” odpověděl mu s mírnou ironii v hlase.
,,Dobře,” usmál se pro sebe, ale to už přeskakovali bránu do vesnice. ,,Tak to aby ses na zítřek pořádně připravil! Ahoj!” změnil Charllee směr a zmizel mu z oka.
,,Ahoj...” rozloučil se Kakashi opožděně a také se vydal domů.

Doma:
,,Argo! Musíme si promluvit!” začal Charllee hned jak se objevil doma.
,,Zase?!” zaúpěla.
,,Ne zase, tentokrát vážně! Kdo to byl? A co po tobě ku*va chtěl?!” zuřil a uhodil pěstí do stolu tak silně až se na něm stojící váza hrozivě zakymácela.
,,Ku*va se neříká,” špitla.
,,Odpověz!” zařval.
,,Můj bratr!!” vykřikla a oči se jí zaleskly.
,,Charllee řekl ku*va, to se musí zapít,” jásala potichu Ayame.
,,Buď zticha,” zpražil ji nepříjemným pohledem, ,,a ty mi řekni vše co víš, nebo zavolám Ibikiho!” vyhrožoval Argo.
,,Nevyhrožujte, jste unavený a my taky. Ráno je moudřejší večera. Dobrou noc!” utnula Arwen rozhovor, protože vycítila nebezpečí.
,,O čem...” zeptala se Argo nevinně, Charllee vypěnil.
,,O celé tvé minulosti, rodině a tak dál! Hned!!”
,,Já se taky nikomu nešťárám v minulosti. Je to moje věc. Dobrou!” postavila se rozzlobeně a vzápětí podrážděně odešla, Ayame a Arwen ji následovaly.
,,To je pako!!” soptila, když dosedla na postel v pokoji. Pak objala králička, lehla si a snažila se usnout.
,,Nespi, musíme si promluvit,” drbla do ní Arwen a rozsvítila lampičku.
,,Nebudu mu nic vysvětlovat ani vykládat,” otočila se k nim zády.
,,Jemu ne, nám!” zamračila se a donutila ji posadit se. Ayame si k ní sedla na postel: ,,Argo, jsme tým. Já a Arwen se o Charlleeho - sensei postaráme, ale potřebujeme vědět úplně vše, prosím, vysvětlíš nám to?”
,,Ach jo...” povzdechla si beznadějně, ,,mám šest bratrů. Někdy se scházíme, ale jen na pár minut a jen s jedním z nich.”
,,Co je se zbytkem?” usadila se Arwen na zem pod ní.
,,To nevím, já... nesmím o ostatních mluvit. Mohly byste kvůli tomu být s Charlleem v nebezpečí.”
,,No dobrá,” přikývla na srozuměnou.
,,Poslouchej. Tví bratři... ehm... náhodou, nemají v těle démona, že?” zeptala se Ayame opatrně.
,,To nevím... myslím, že ne.”
,,Pokud nejsou jinchuuriki tak je to dobré,” oddychla si Arwen.
,,A co vaše rodiny?” zajímala se Argo na oplátku.
,,Moc si toho nepamatuju, skoro nic. Moje nejstarší vzpomínky se týkají jen bolesti a utrpení, a ani nevím jestli jsem kdy měla nějakou rodinu. Stejné je to i u Ayame, alespoň myslím,” zadívala se na ni a Ayame jen souhlasně přikývla.
,,To se máte, mě opustili... Brou,” zalehla.
,,Už tě nebudeme dál trápit, dobrou,” zalezla i Ayame do postele.
,,Dobrou,” připojila se Arwen a všechny začaly po chvíli poklidně oddechovat. Ani ne za tři hodiny je však probudil příšerný řev: ,,Vstávat a cvičit!!!!”
,,Zdá se, že ho ta špatná nálada ze včerejška neopustila,” zabrblala Argo a vstala. Ayame a Arwen byly nuceny ji neradostně následovat. V rychlosti posnídaly pár kousků zeleniny a pak začal teror. Tréninkový teror...
Neměly chvilku oddechu. Nesměly mít jedinou přestávku. Nic. Nemilosrdně musely čelit Charlleeho naštvaným klonům, které bez ustání útočili. Taijutsu, ninjutsu a genjutsu, to vše najednou. Holky zažily už spoustu jeho tréninků, ale žádný nebyl natolik brutální jako tenhle. Charllee si na nich totiž vybíjel svou zuřivost, která ho ani po noci neopustila. A o tom, že měl jejich sensei výdrž pomalu stejně velkou jako ony tři dohromady, rozhodně nebyl pochyb. Zdálo se, že to nikdy neskončí, nebýt Gaie, který se tam zničehonic objevil.
,,Ne!! Gaii!” vyhrkl Charllee a rozhlédl se, holky byly v tahu. ,,Teď abych je zase hledal!”
,,Ahoj, Charllee,” pozdravil ho Gai, jakoby si nebyl ničeho vědom a s úsměvem přistoupil blíže. Charllee zrudl vzteky a sevřel ruce v pěst. Před tím než na něj promluvil začal v duchu počítat do deseti, a i potom se musel hodně držet aby ho neroztrhal ma milión malinkatých kousíčků.
,,Gaii! Musíš mě informovat předem kdykoliv se k nám chystáš! Já je pak musím hledat po celé Konoze!! Teď když si mi je tak hezky vyplašil mi je taky hezky pomůžeš najít!”
,,Bylo dobře, že jsem je vyplašil! Ty jsi se snad zbláznil! Žádný sensei by se takhle neměl chovat ke svým studentům!” vykřikl a zabodl do něj ukazovák.
,,Chceš mě poučovat?” zavrčel mu Charllee do obličeje.
,,Ne, jen říkám, že tohle bylo příliš.”
,,Tobě do toho nic není! Je to můj tým a moji studenti, můžu si s nimi dělat co chci!”
,,To právě, že nemůžeš! Kdyby to viděl hokage - sama velice rychle by tě o ně připravil!!”
,,Drž hubu! Já nespadám pod hokageho!” osopil se na něj a oběma z očí doslova sršely blesky.
,,Ale no tak, pánové, nemusíte se tak hádat, dáváte špatný příklad studentům,” snažil se je umírnit Kakashi, který zrovna procházel kolem (jen tak čístě náhodně XD).
,,Nepleť se do toho!!” vykřikli jak Charllee tak i Gai najednou. Kakashi raději o krok ustoupil a nervózně se pousmál.
,,Je to naše věc, ale viděl jsi vůbec jak se k těm chudinkám holkám ten tyran choval?” povykoval Gai a máchal rukou.
,,Jen pro tvou informaci, tohle je téměř náš obvyklý trénink,” řekl Charllee rozzlobeně, ale už nekřičel.
,,Něco takového, že je obvyklý trénink?” vyjekl podiveně a začal přemýšlet o jeho duševním zdraví. ,,Divím se, že jsou schopny ještě chodit.”
,,Jak to můžeš posuzovat, vždyť je vůbec neznáš!” vykřikl a opět se přemáhal aby mu nevrazil.
,,V tom má pravdu,” přikývl Kakashi, který se postavil na stranu svého nejlepšího přítele.
,,Jdu je najít, jdeš se mnou?” otočil se na něj.
,,Jasně,” usmál se.
,,Gaii, ještě jednou mě budeš poučovat a skončíš pod drnem, a je mi fuk jestli tě bude někdo oplakávat nebo ne!” varoval ho a poté oba zmizeli. Gai jen nevěřícně zakroutil hlavou a radši se vrátil ke svým studentům.
Kakashi a Charllee se zastavili na jednom stromě v parku, aby mohli popřemýšlet o dalších svých krocích. ,,Kde je chceš hledat?” zeptal se Kakashi, jelikož nevěděl co dál.
,,To nevím,” přiznal Charllee, ,,mají tisíce skrýší, několik jsem si jich pro jistotu zakreslil do mapy...” rozložil velký a velmi podrobný plánek Konohy, která v něm byla celá červeně zašrafovaná.
,,Co to znamená?” vyvalil Kakashi oko.
,,Vše červené jsou jejich skrýše...” vysvětlil, o Kakashiho se pokoušely mdloby, ale nakonec přišel s nejjednoduší možnou strategií. ,,Na to bychom asi měli jít takhle... Kage Bunshin no Justu!” řekl, udělal příslušné znamení ruky a okolo se objevilo zhruba dvacet jeho klonů.
,,Vidíš! To by mě nenapadlo...” zamyslel se Charllee a s Kakashim to seklo o zem.
,,Kage Bunshin no Jutsu!” k jednadvaceti Kakashi – senseiů přibylo jednadvacet Charllee – senseiů.
,,Tebe to vážně nikdy nenapadlo?” zavolal Kakashi do koruny stromu a oklepal se od listí, které na něm po pádu ulpělo. Charllee seskočil na zem vedle něj. ,,No, napadlo, ale většinou vím kam obvykle mizí,” pokrčil rameny.
,,A kam tedy?”
,,Pokud možno až na opačnou stranu vesnice...”
,,A proč už tam nejsme?”
,,Jsme přesně uprostřed, kde by asi mohly být?” zauvažoval. Vzápětí se oba dva na sebe podívali: Zakázaný les!” vyhrkli a vydali se tím směrem. Asi tak v polovině cesty se Charllee zastavil na větvi jednoho mohutného dubu a napřáhl ruku. Na dlaň mu dopadlo několik kapek.
,,Prší...” konstatoval.
,,No a?” nechápal Kakashi.
,,Argo určitě půjde domů.”
,,Proč by měla?”
,,No... Argo moc vodu nemusí. A jak je bouřka, někam zaleze a nikdo ji z tama nedostane, dokonce ani nejí, jen sedí. Ale to je normální, když...” náhle se v půlce věty zarazil.
,,Když co?”
,,No....” Charllee poměrně dlouho přemýšlel, ,,no, když byla malá... utrpěla trauma. Znáš to, trauma z dětství....” Kakashi chápavě příkývl, s traumaty z dětství měl i on bohaté zkušenosti a tak se dál nevyptával. Ani jeden však netušil, že ty, které hledají jsou blíž než očekávali. Ayame, Arwen i Argo stály tiše nad nimi a poslouchaly jejich rozhovor.
,,Hele, Kakashi! A tady taky, i tady, a tady... Všude je Kakashi!” šeptla Ayame, když se rozhlížela.
,,To je hustý!” přikývla Argo.
,,Zase nás pomlouváte?” řekla směrem k Charlleemu a Kakashimu Arwen.
,,Tak tady jste,” vzdychl. ,,Jenom Argo, pojďte domů...”
,,Počkáme až přestane pršet...” ošila se, když všude kolem ní dopadaly obzvlášť velké kapky.
,,To ,,pojďte domů,, je rozkaz, úkol, prosba nebo přání?” otázala se ho Arwen.
,,Určitě přání, promiň Charllee ale to se ti nesplní...” usmála se na něj Argo.
,,Jsem Charllee – sensei,” upozornil je.
,,Dobře... dobře... já vím... možná...”
,,Kakashi, co kdybys mi je pomohl překecat?” pohlédl na něj prosebně.
,,To půjde těžko, Kakashi - sensei, budeš se muset moc... moc... snažit a u Argo ještě víc...” varovala ho Ayame s lehkým úsměvem.
,,Nechtějte abychom vás odsud odvedli násilím...” oplatil ji varování stejnou měrou.
,,Ty bys použil násilí na ženu? To je od tebe dost hnusný!” zamračila se Argo.
,,Násilím se nic nevyřeší, Kakashi...” připojila se Arwen.
,,Pokud nejde o nějaké rodinné spory...” dodala.
,,Možná bychom měly zase utíkat...” špitla Ayame, která začínala být z tolika klonů Charlleeho a Kakashiho docela nervózní.
,,Jako by to za dnešní den nestačilo,” pokrčila Arwen rameny, bylo pravdou že toho měla pro dnešek až po krk.
,,Zbláznila ses? Vždyť prší!!!” vykřikla Argo.
,,No právě, že prší!” zdůraznila Ayame a doufala že ji pochopí.
,,Argo, chceš jít domů nebo ne?” pohlédla na ni Arwen.
,,Chci, ale prší.... to nemůžeš pochopit??” zoufaleji to snad ani nemohlo znít.
,,Ayame je specialista na co, ty blbe...” nestačila dokončit protože ji přerušil pořádný slejvák, který se spustil.
,,Prší!!” zařvala zděšeně Argo a vystřelila z tama jako raketa. ,,Mokrý... Mokrý!!!” slyšeli ji sténat.
Arwen se plácla do čela: ,,To je tupka... Jdeme za ní?” pohlédla na svou společnici.
,,Jasně, že jo, jsme přece tým!” přikývla Ayame.
,,Tak utíkej, jsem hned za tebou,” vyzvala ji a obě se vypařily.

5
Průměr: 5 (1 hlas)