SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Zapomněl si (16.část-poslední)

NARUTO
Ještě malou chvíli se na mě usmíval, než se rozhodl pokračovat tam, kde přestal. Jeho polibky mě doháněli k čistému šílenství. Jak slíbil, nevynechal se svými rty ani kousek mojí kůže. Když se dostal k pupíku, měl sem možnost si trochu prohlédnout vršek těla...teda jen tam, kam sem viděl.
Asi ho zabiju!
Ty fleky sem měl skoro všude! A navíc sem spoustu z nich neviděl! Ten parch*nt se na moment zastavil a podíval se na můj překvapený obličej. Pousmál se a sledoval, jak rudnu. Vzal sem polštář a jednu mu střelil...samo sebou, že sem mu to za pár chvilek odpustil.
....
Můj rozkrok strategicky vynechal a užíval si s mými stehny. Takovou dobu sem ho ještě zdržovat nezažil...i když sem se dostával do nebe pokaždé, když se přiblížil víc k mým citlivým místečkům.
„Ahh...“ zašeptal sem asi po miliontý, aby věděl, že se mi zamlouvá, co právě dělá. I když bych byl radši, kdyby přešel tam, kde je ho už nejmíň deset minut potřeba. Když se dostal až k mým kotníkům, přestal s veškerou činností a zvedl se. Prohlížel si mě a mého kamaráda v pozoru a mlsně se olízl.
„Chceš do nebe nebo do pekla, Naruto?“
„Ty dokážeš obojí.“ odpovím mu a pokrčím jednu nohu. Jestli se mnou něco neudělá, tak asi umřu! Z mého hlasu bylo jasně poznat, že už to nevydržím a tak se nade mnou Sasuke slitoval.
Uvelebil se a chytil mě za jedno stehno. Já ho nedokázal nepozorovat. Sehnul se a přitom se stále díval do mých očí zastřených touhou.
Tak už to udělej! Říkal můj pohled. Sasuke se jen lehce dotkl rty té naběhlé důležité věci a já viděl obojí. Peklo a nebe! Zaklonil sem se a vydal ze sebe táhlý vzdech. To, co se dělo dál, sem neviděl, ale...můžu vám říct, že si to představit dokážu. Obklopilo mě něco vlhkého a teplého. Bylo mi jasný, že je to Sasukeho ústní dutina ale ověřovat sem si to nechtěl...ještě bych se udělal předešle. Chvíli se nic nedělo, než to začalo. Jemné zato velmi intenzivní! Ach, pane bože, dal si mi křídla! Bohužel jen na pár minut, no co. Poslední pohyb, poslední slast a já se udělal. Vydýchával sem se asi hodně dlouho, protože jsem si ani nevšiml, že se Sasuke vrátil k mým ústům těmi svými.
„Ochutnej.“ pošeptal mi a políbil mě. Nebylo to odporné, taky to bylo moje, že...byla to zvláštní chuť, strašně se podobala té Sasukeho, když se udělá, ale to je vedlejší.

„Co teď?“ optal sem se, když nějakou dobu ležel vedle mě a jen se na mě díval. Hladil mě na tváři a občas mě výskal ve vlasech. Usmál se, ale nic neřekl. Obývák za tu dobu dost potemněl a jen to mi připomínalo čas strávený se Sasukem na zemi. „Sasuke?“
„Co chceš slyšet?“ řekne a přivře svoje teď už neprostupné oči.
„Nic důležitého. Nemusíš říkat nějaké sladké řeči a tak podobně jen...“ řeknu a přivřu ty své.
„Jen co?“ řekne a přestane mě hladit. Dívá se na mě. Chce znát odpověď.
„Jen nikdy nezapomeň na to, proč mě líbáš.“ řeknu a pousměju se do jeho ledové tváře. Jeho oči se zavřou a on si mě přitáhne blíž k sobě, nevím jak je možný, že je mezi námi ještě malá mezera. Pak se nahne a políbí mě na čelo, nos... a pak konečně na ústa, kde se teda pořádně vyřádí. Když mě nechá opět dýchat, usměje se na mě a líbne mě na rudnoucí tvář.
„Zkoušel sem to. Nejde to.“

Můžu vám říct, že naprosto vůbec netuším, jak sem se dostal do své, oprava...do Sasukeho postele! Prostě sem se ráno vzbudil vedle toho vandala mého těla a divil se snad všemu. To, že pořád leží vedle mě a fakt, že je stále nahý stejně jako já...něco je špatně, co to se mnou sakra včera dělal, že sem tak rychle usnul? Chtěl sem se vymanit z jeho objetí a zjistit stav svého pozadí, ale chybička se vloudila! Sasuke totiž vůbec nespal.
„Dobré ráno.“
„Nechceš mi něco vysvětlit?!“ řekl sem naštvaně. Sasuke se na mě rozespale podíval a pousmál se. Je neuvěřitelný, jak byl přitom k sežrání. Polkl sem asi moc nahlas, protože se na mě tak svůdně podíval. Pak ani nevím, jak mě povalil zpět do peřin a zmocnil se mých úst. Dorážel víc než včera, asi sem ho pořádně vzrušil, to je nebezpečný obzvlášť u Sasukeho. Po chvilce přešel na můj krk a já se konečně probral s té rozkoše.

SASUKE
„Sasuke!“ řekl Naruto po chvilkové vzdychání a já se od něj odtáhl. Sice nerad, ale znáte to.
„A co?“ řekl sem. Samo sebou, že si vzpomínám, co se včera stalo. Jen mě bavilo, jak Naruto celý zmatený neví, jestli bylo něco víc.
„Co? Jak co? Okamžitě mi řekni, jak jsem se sem dostal?!“ řekl a začal se rozhlížet a pak se střídavě koukal na mě a pod peřinu. Přitom stále víc a víc rudnul. Byl k sežrání.
„Jak jinak, než v mém náručí.“ řekl sem a ušklíbl se. Naruta to moc neuspokojilo a tak se vztekal dál.
„A co pak?!“
„Jak pak?“
„No pak, ty a já...ty?!“ řekl a ukázal přitom na můj rozkrok, pak zrudl a otevřel pusu. Chtěl asi něco dodat, ale už na to neměl. Prst stáhnul a sklopil zraky na mojí hruď. Díval sem se do té kštice blonďatých vlasů a snažil se nesmát... On si fakt myslí, že sem po něm vyjel.
„Nelekni se.“ řekl sem a přimáčkl ho na sebe. Pak sem se přetočil na záda i sním, aby byl nade mnou. Chytil sem ho za zadek a trochu ho namáčkl mezi svoje nohy. Zrudl a opřel se dlaněmi o mojí hruď.
„Co to sakra děláš?!“
„Cítíš to?“ optal sem se a usmál se.
„Haha, moc vtipný!“ řekl mi Naruto a podepřel si hlavu rukou.
„Ne tohle...tvůj zadek.“ řekl sem na srozuměnou.
„Co je s ním?“ optal se tázavě Naruto. Nechápal mě, to mi říkal jeho překvapený výraz.
„Nebolí co?“ řekl sem a nadzvedl jedno obočí.
„Ne. No a?“ chvíli jsem čekal, než mu to dojde. Pak otevřel co nejvíc oči a otevřel pusu dokořán. Párkrát zamrkal a pak sáhnul rukama na ty moje, kterýma sem se dotýkal jeho pozadí. Zamačkal a různě je směroval po svém zadku, než si oddechl a podíval se na mě s výčitkou, že sem ho tahal za nos. Za malou chvíli si uvědomil, kde máme oba ruce, a zrudl od ucha k uchu. Já se jen pousmál a stáhl ruce. Dal sem si je pod hlavu a zavřel oči.
„Ještě nějaká otázka?“ Naruto se na mě posadil a složil ruce na prsou. Udělal vážnou zamyšlenou grimasu a pak se ďábelsky usmál.
„Půjdeš se mnou do kina?“ řekl a já se nestačil divit. Tak takovou otázku jsem nečekal.

Ani nevím, proč sem souhlasil. Prostě sem kývl a sledoval,jak se Narutova tvář rozjasňuje. Pak na mě skočil a objal mě. O dvě hodinky později jsem zamyšleně stál na prahu Sakuřinin dveří a ptal se sám sebe, co tu dělám? Jasně, Naruto včera slíbil, že se tu staví a dodělají to, ale já neměl v plánu ho tu nechávat samotného s tou růžovkou. Sice mi řekl, že jim můžu pomoct, ale já ho jenom sjel pohledem typu - ty-si-upadl a sedl sem si do jednoho s křesel.
Za tenhle můj výstup se mi rozhodl pomstít a za celou dobu se nejmíň devětkrát objal se Sakurou, která to nechápala, ale očividně jí to nevadilo. Skřípal sem zubama, ale nic neudělal. Nechci, aby věděl, že vyhrává. A navíc sem ho do jisté míry omlouval za tu krásnou noc, kterou sem zařídil.
„Jak sem usnul, Sasuke?“ zeptal se mě Naruto, když mu Sakura dělala oběd a on jen tak seděl vedle mě. Pousmál sem se.
„Neusnul.“
„Jak to myslíš?“ zadíval se na mě a pak mu něco došlo. Sharingan!
„Tos neudělal?!“ řekl a přivřel ty své nádherně modré oči.
„Ale jo, udělal.“
„A to jako proč?!“
„Kdybys byl ještě pár minut vzhůru, vyjel bych po tobě.“ řekl se popravdě. Byl tak neskutečně roztomilej a tak moc se mi nabízel...
„Sasuke!“
„Co? Zachránil sem ti...zadek.“ řekl sem a sledoval, jak rudne vzteky a rozpaky zároveň.
„Ty jeden...!“
„Oběd!“ zavelel dívčí hlas a Naruto si vzpomněl, kde vlastně jsme. Zvedl se, sjel mě naštvaným pohledem a odešel do kuchyně. Pak přinesl dva talíře a jeden mi podal. Já ho s překvapením přijal a dali jsme se do jídla, které bylo...docela dobré, na Sakuru. Naruto vyčetl otázku v mém pohledu a odpověděl mi na ni jedním prostým slovem.
„Koupený.“
„Aha.“ řekl sem a jedl vesele dál. I Naruto vaří líp. A to o dost, začíná být z něj dobrá hospodyně. Až na ten úklid.
„Tak co, slyšela jsem, že jdete s námi do kina?“ řekla Sakura, když se posadila naproti nám.
„Jo jdeme.“ řekl Naruto a rázem měl zase dobrou náladu.
„To je vtipný.“ řekla Sakura a pousmála se. Její narážku jsem chápal, Naruto však ne.
„Proč myslíš?“ zeptal se.
„Docela pozdě na první rande, ne?“ řekla a zasmála se tomu. Ani mě, překvapivě ani Narutovi to nepřišlo vtipný a tak jsme oba měli kamenný výrazy. Když si toho všimla, přestala a vstala. Dala si rozpačitě vlasy za ucho a odnesla dva prázdné talíře. Podíval sem se na Naruta.
„Co je, Sasuke?“
„Vážně tam chceš jít a poslouchat tyhle narážky?“ optal sem se a od se pousmál.
„Jo.“
„Fajn.“ řekl sem a víc to neřešil.

Ten film se jmenoval: Zkus mě rozesmát. Byla to nějaká americká komedie a už jen ten název nesvědčil nic dobrého, teda jako s mého hlediska. Naruto se ale těšil a tak sem si schoval komentáře až do tmy tmoucí.
Úvodní titulky a už to jelo. Jeden romantickej kec za druhým. V půlce mě to přestalo bavit a koukal sem se na Naruta, kterej to baštil. Nahnul jsem se k němu.
„Už vidím někoho normálního, kdo by jednu ženskou balil takovou dobu.“ pošeptal sem mu.
Normální neznamená ty, Sasuke!“ pošeptal mi a ušklíbl se.
„A co znamená normální, někdo jako ty?“ šeptal sem dál.
„Rozhodně se tomu slovu přibližuju víc.“
„Nechtěj mě rozesmát.“
„Mlč, Sasuke! Nic neslyším.“ řekl mi, když už nestihl poslouchat mě a film zároveň.

NARUTO
Film byl dobrý, i když sem ho viděl do půlky. Bylo mi jasný, že to Sasukeho přestane bavit a bude mi okupovat ucho a krk, ale tak intenzivně jsem to nečekal. Když jsme šli domu, stmívalo se. Pomalu se od nás všichni odpojovali, až jsme zůstali jen my dva.
„Sasuke?“
„Co je? Nemůžu za to, že to bylo nudný a navíc...“
„To sem vytahovat nechtěl.“ podíval se mi do očí s otázkou. Jeho pronikavý pohled mi opět vehnal růžové fleky do tváře.
„A prozradíš mi to ještě dneska?“ řekl mi a já měl chuť ho praštit. Přesto jsem to naštvaně řekl.
„Dáš mi ruku?!“ sledoval sem ho a čekal. Nic neřekl, ale po chvilce udělal krok ke mně a vzal mě za ruku. Pevně jí stiskl a vedl si mě vedle sebe. Usmál jsem se a užíval si jeho dotek.

V momentě, kdy se zavřely dveře, se mě chtěl pustit, ale já mu to nedovolil. On se na mě pousmál.
„Tohle už tu jednou bylo.“
„Takže doufám, že ses poučil.“ řekl sem a pousmál se taky. Pak sem udělal krok až k němu a dovolil si ho políbit. Nebránil mi a chvilku mě i nechal vést. Pak se ale přidal, aby bylo jasný, kdo je nahoře. Přitlačil mě na stěnu a plenil moje ústa, co to šlo! Pak mě nechal popadnout dech.
„Umíš být i jemný, Sasuke?“ sice to byla otázka, ale jasně jsem mu prozrazoval, že se neptám…..žádám ho o to. Pohladí mě po tváři a pousměje se.
„Co když řeknu, že ne?“
„Tak řeknu, že kecáš.“ odpovím mu a pousměju se taky. Obtočím mu nohy kolem jeho boků a nechám se, vyzvednou do náruče. Sasuke mě přenáší do míst, kde se nachází postel a pokládá mě do ní.
„Takže jemně.“
„Jo.“
„Dobře.“ řekne jen a znovu mě políbí.
....
Pomalu mě svlíkal ze všeho, co sem měl na sobě. A já samozřejmě nebyl pozadu. Pak už to bylo jako tanec, ve kterém Sasuke vedl. Pod jeho doteky sem křičel a kroutil se jak žížala a když se opět dostal k zásadní erotické věci, díval sem se. Ne ovšem moc dlouho. Ve chvíli, kdy mi ho vzal do úst, jsem zaklonil hlavu a nevšiml si tak, co se chystá udělat. Vzdechy přidaly na hlasitosti, když mi do mé dírky vecpal jeden prst. Bylo to ze začátku dost nepříjemné, ale po chvilce mi to přestalo vadit a soustředil sem se jak na Sasukeho ústa, která obklopovala mého kamaráda, tak na ten prst, který jezdil dovnitř a ven.
„Už...budu...“ zašeptal jsem a sevřel jednu ruku v pěst.
„Ještě ne, to by bylo moc brzo.“ řekl Sasuke přestal obšťasňovat můj penis. Nesouhlasně jsem zabručel a přerývavě dýchal. Sasuke přidal k tomu prvnímu prstu druhý a pokračoval fázi dovnitř-ven. Když sem se asi dostatečně roztáhl, přidal třetí a užíval si moje vzdechy. Pak je jako naschvál znovu vyndal, a zase před mým uspokojením...on si ze mě střílí. Nebo ne?
Změnil jsem honem rychle názor, když se mu usadil mezi nohy a co nejvíc mi je roztáhl. Pak s pohledem upřeným do mých očí do mě začal pomalu pronikat. Když byl ve mně celý, táhle sem vzdychl společně s ním. I když mě připravil, nehýbal se, abych si na něj zvykl. Já to ale nemohl vydržet a sám jsem se na něj po pár sekundách přirazil. Ušklíbl se a přebral iniciativu se vším všudy. Nejdřív byl jemný a pomalý, přesně jak slíbil. Pak trochu zrychlil tempo, ale stále si hlídal můj obličej. Nebolelo to, ani nic podobného...chvilka sem chvilka tam, zastřený pohled touhou. Po poslední přírazu, kdy je tak mimochodem změnil třikrát polohu, jsme se oba udělali.
Svalil se vedle mě, ale nespouštěl ze mě oči.
„Teď by to chtělo...“
„Další kolo.“ přerušil mě Sasuke a pohladil mě po tváři.
„Sprchu! Chtěl sem říct sprchu, ty nadrženče!“ řekl sem ale to už si mě Sasuke přitahoval k polibku a šmějdil všude po mém nahé a zpoceném těle.
Já ho fakt nenávidím!
Já ho fakt miluju.

Konec

______________________________________________________________

Optimismus je způsobený nedostatkem informací Laughing out loud

Dodatek autora:: 

Tak a máme tu závěr Laughing out loud doufám, že vás potěší Smile
Za případné hrůzostrašné gramatické chyby se omlouvám a kdyby něco bylo 100% neúnosný, tak mě o tom informujte a já to opravým....Při tom všem, co píšu a čtu hold někdy chybu přehlédnu (to není výmluva ani omluva...Jen chci říct, že jsem taky jen člověk s trojkou z Českého jazyka Laughing out loud a chyby hold dělám, i když se je snažím minimalizovat)Laughing out loud

POZOR! POZOR! +18 !!

4.69231
Průměr: 4.7 (13 hlasů)