SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




↓Upside Down↑ - Kapitola 16.

Navzdory tomu, že se jejich nelegální, ovšem o to žhavější sex podle dohody nikdy nekonal, nemohli se ubránit všelijakým narážkám, takže když se Tsubaki poprvé vynořil z ložnice s brýlemi na nose, Kamiya na to reagoval prostým: „Když jsem mluvil o gay pornu, nemyslel jsem, že to vezmeš takhle vážně.“
Tsubaki si brýle s širokou obroučkou popostrčil výš. Šlo o ten model, kteří nosili buď důchodci a nebo hipsteři. „Nemůžu za to, že kvůli tomu psovi v útulku jsem přišel o poslední čočky a i když bez nich vidím, tak mě rozčiluje, jak je všechno rozmazané. Takže mám brejle. Alespoň dokud se nezjistím, kde si tady seženu nový čočky.“
„Fajn, fajn, chápu.“
„Na jaký porno to vůbec koukáš?“
Kamiya by nikdy nahlas nepřiznal, že Tsubaki v těch brýlích vypadá zatraceně dobře. Naštěstí mu to řekl hned první člověk, kterého potkali, když dorazili do divadla, což byla shodou náhod Erika.
Chovali se, jako kdyby se mezi nimi nic nestalo. A vlastně, oficiálně, se ani nic nestalo. Většinu zkoušky strávili skládáním origami. Tsubaki uznal za vhodné, že Kamiya už postoupil na takovou úroveň, že může zkusit složit motýla. Velmi brzo zjistil, že ho nadcenil, motýla ale nakonec společnými silami dokončili. Ke konci zkoušky byli zavoláni dopředu a společně s Shimejim, Erikou, Renem a Shiemi, což byli další dva pomocníci, měli rozhodnout, který kostým by měl mít Remyuu v novém vystoupení. Samozřejmě se Kamiya s Tsubakim neshodli a odmítali spolu do konce zkoušky mluvit.
Když vycházeli z divadla, Kamiya se zarazil a prošacoval si kapsy bundy a kalhot.
„Běžte napřed, asi jsem vevnitř zapomněl telefon,“ otočil se omluvně ke Uedovi.
„Nemáme na tebe počkat?“ zeptal se Ueda pochybovačně, Tsubaki ho ale chytil za loket.
„Tak to ani náhodou. Každou chvíli bude pršet a já tu odmítám zmoknout kvůli tomu, že si neumí ohlídat svoje věci,“ zavrtěl hlavou a rázným krokem vyrazil od divadla.
„Pak se sejdeme!“ zavolal za Kamiyou ještě Ueda, než zmizeli za rohem. Kamiya si povzdechl a zamířil zpátky do divadla. Rychle prošel přes vstupní halu a pak podél řady sedadel k okraji jeviště, na němž skutečně ležel jeho mobil. Zastrčil ho do kapsy a chtěl zamířit pryč, když ze zákulisí vyšla zrzavá dívka. Byla to Soohyun. Když si Kamiyi všimla, trhla sebou a o krok ucouvla.
„Bože můj,“ vyjekla leknutím. „Myslela jsem, že už jsou všichni pryč.“
Kamiya zvedl ruce v obranném gestu. „Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit.“
„Ne, ne, to je v pohodě,“ usmála se Soohyun a zamířila ke klavíru, na němž ležela její taška.
„No, takže… já už půjdu…“ zamumlal Kamiya a mávl rukou směrem k východu, který v potemnělém hledišti zářil jako světlo na konci tunelu.
„Haizari, počkej,“ řekla náhle Soohyun a rychle přešla k okraji jeviště. Kamiya se neochotně zastavil a otočil se k ní čelem. Soohyun opatrně slezla dolů a urovnala si něžně zelené šaty.
„Um… jen bych chtěla říct, že…“ začala a nejistě na Kamiyu upřela šedé oči, typické pro purgatoriany. Kamiya netrpělivě povytáhl obočí. Pokud měla na srdci něco podobného jako co u řekl Muramasa, potom skutečně neměl chuť s ní ztrácet čas.
„Nechci, aby mezi námi byla nějaká zlá krev.“
Dobře, tohle Kamiya nečekal. Zřejmě se tvářil dost překvapeně, protože se Soohyun rozhodla pokračovat.
„Teda chci říct… já vím, že jsme protivníci a v rámci téhle mise máme naprosto odlišné cíle, ale stejně… ráda bych s vámi, jakože s tebou a Taiyourenem, vycházela. Všichni tři jsme v Oddělení noví a tohle je naše mise. Nemusíme si ji navzájem znepříjemňovat.“
Kamiya se pochybovačně zamračil. Tsubaki mu tuhle misi znepříjemňoval už dost a to byl jeho partner. „Tím chceš říct, že by ses ráda kamarádila?“ zeptal se a doufal, že je jí z jeho hlasu jasné, jak moc ironicky to myslí.
Soohyun ale navzdory všem předpokladům přikývla.
„Uvědomuješ si,“ začal pomalu Kamiya a založil si paže na hrudi, „jaký názor má na to vzájemné znepříjemňování mise tvůj partner? Ten by asi úplně nesouhlasil.“
Purgatorianka se zatvářila, jako kdyby ji bolely zuby. „Muramasa je trochu… svéhlavý, co se téhle mise týče,“ zamumlala a sklopila oči.
„To je hodně hezky řečeno.“
„On se na to všechno dívá úplně jinak. Ale tohle je moje první mise a já si ji chtěla užít. Už tak se mi nelíbí, co tady děláme, tak si to nechci ještě zhoršovat!“ Zarazila se, jak si uvědomila, co vlastně řekla. Kamiya překvapeně zamrkal.
„Tobě se tahle mise nelíbí?“
Soohyun chvíli zírala do země a v dlaních svírala lem svých šatů, než pokrčila rameny. „Řekla jsem to špatně, ne, že by se mi nelíbila…“
„Ale nelíbí,“ doplnil ji Kamiya a najednou k dívce pocítil o něco větší sympatie. Už ho napadlo, že Soohyun možná není zplozenec zla jako Muramasa, ale pořád si nebyl jistý, jestli to nehraje. I teď trochu váhal ve strachu, že jí skočí na špek.
Soohyun ale vypadala skutečně zahanbeně. „Nečekala jsem, že moje první mise bude mimo záznam… a ještě jako protimise k té vaší.“ Mluvila tak potichu, že ji málem neslyšel.
„Jo, to jsme dva,“ přikývl Kamiya a poprvé se na Soohyun usmál.
„Muramasa mi říkal, ať se s vámi ani nebavím, že pracujeme proti sobě, ale tak to nechci, takže… myslíš, že by to šlo? Vycházet spolu?“ zeptala se s nadějí v hlase.
Kamiya chvíli váhal, než poraženě přikývl. I kdyby to hrála, co jí to pomůže, když bude souhlasit. O detailech jejich mise jí vykládat nebude tak jako tak. A že jí odpoví na pozdrav a nebude jí zarytě ignorovat, to jejich misi nijak nepokazí. „Fajn. Nečekám, že Muramasa by se do toho zapojil taky, ale můžu to říct Taiyourenovi.“
Soohyun se usmála. „Děkuju moc.“
„Není za co,“ pokrčil rameny.
„Já… budu muset jít. Muramasa už na mě určitě čeká. Takže… hodně štěstí. Ať vyhraje ten lepší, řekla bych,“ řekla ještě a vyhoupla se zpátky na jeviště. Kamiya znovu přikývl, mávl na ní a zamířil k východu.

„Takže Roe se chce kamarádit? To se mi nějak nezdá.“
„Já vím, já vím. Taky jsem si říkal, že ji do toho určitě uvrtal Muramasa, aby si získala naši důvěru a tak podobně, ale vypadalo to, že to myslí vážně.“
„Pokud je zaměstnankyně Oddělení, tak se musí umět přetvařovat. My dva hrajeme, že spolu chodíme a lidi nám to žerou. Myslíš, že hrát si na nevinnou holčičku, která si chce s celým světem uspořádat čajový dýchánek, je těžší?“
„Já jen říkám, že nás nezabije, když se k ní budeme chovat slušně.“
„Fajn, fajn. Nelíbí se mi to, ale asi to bude lepší, i kdyby to bylo jen hrané. Aloners by bylo brzo podezřelé, proč ji tak zarytě ignorujeme.“
„Bezva. Už ses konečně připojil?“ Kamiya se naklonil přes opěradlo gauče za Tsubakiho zády a zadíval se na obrazovku svého notebooku, se kterým si Tsubaki už dobrých patnáct minut hrál a pokoušel se ho připojit na patridskou síť, aby mohli podat hlášení.
„Pořád to nej- mohl bys mi laskavě přestat chroustat u ucha?“ Tsubaki se po něm ohlédl s otráveným výrazem na tváři. Kamiya, který se lokty opíral o opěradlo, se znovu zakousl do své svačinky a zatvářil se ublíženě.
„Co to vůbec je, zní to, jako kdybys přežvykoval štěrk.“
Kamiya polkl a zkoumavě se na svoji laskominu zadíval. „Kukuřičné plátky.“
Tsubaki se zatvářil ještě kyseleji. „Nepoužívá se to k zateplování domů?“ zeptal se sarkasticky, na což Kamiya reagoval dalším hlasitým křoupnutím.
„Přestaň zase komentovat moje jídlo a koukej to konečně připojit,“ řekl a šel si do kuchyně pro další plátek, aby měl Tsubakimu co provokativně chroupat pod nosem.
„Už to skoro mám. Dneska skoro není signál,“ odsekl Tsubaki a znovu sklonil hlavu k počítači. Trvalo téměř deset minut, než se mu konečně podařilo připojit k síti a načíst spojení s Centrálou. Když se na obrazovce konečně objevil Ezechiel, díval se zrovna na hodinky a tvářil se netrpělivě.
„No konečně,“ oddechl si.
„Pardon, nějak nám dnes blbnulo spojení,“ pokrčil rameny Tsubaki a posunul se na gauči tak, aby se Kamiya vešel do záběru.
„Zdravím. Kde je dneska Alastor?“ zajímal se Kamiya.
„Má nějaké jednání, takže dneska vám budu muset postačit já.“
Kamiya a Tsubaki si vyměnili váhavý pohled.
„No, ono by možná bylo lepší, kdyby jste u toho byli oba dva,“ řekl opatrně Kamiya.
Ezechiel se zamračil. „Proč?“
„Protože…“ Tsubaki se zhluboka nadechl a kloubem ukazováčku si postrčil brýle výš na nos. „Protože bychom rádi probrali možnost vyřadit Asano z téhle mise.“
Ezechiel se na ně chvíli díval prázdným výrazem v očích, než přikývl, odsunul židli, na které seděl, od stolu a postavil se. „Řekl bych, že to Alastorovi jednání může počkat.“
Trvalo téměř deset minut, než se vrátil s nasupeně se tvářícím pekelnickým šéfem Oddělení a dalších deset minut strávili vysvětlováním jejich teorie s Asano.
„A vy dva jste se na tomhle shodli?“ zavrtěl hlavou Ezechiel, jako kdyby se mu tomu nechtělo příliš věřit.
Tsubaki se zadíval kamsi nad obrazovku počítače, jako kdyby ho něco zaujalo na protější stěně, zatímco Kamiya si s kamennou tváří odkašlal. „Ano, shodli,“ řekl pevným hlasem. Nebylo potřeba jim sdělovat, za jakých okolností se na tom shodli.
Alastor si promnul kořen nosu. „To je sice moc hezké, ale uvědomujete si, že se můžete plést? Navíc to není jeho přání,“ povzdechl si unaveně. „On chce Asano a my nemáme právo rozhodovat, jestli je to správně nebo ne.“
„To bychom ale měli.“ Tsubaki si založil paže na hrudi.
„To možná ano, ale nemáme, takže budete pokračovat v tom, co Ueda chce.“ Ezechiel se tvářil nesmlouvavě a i když měl Kamiya na jazyku spoustu protestů, raději je všechny zase polkl.
„Já vím, že se vám to nelíbí, ale nedá se nic dělat. Pokud nespadne meteorit nebo něco podobného, co by nějak výrazněji narušilo misi, budete pokračovat v tom, co děláte teď.“

Po skončení hovoru Tsubaki začal dštít síru. Prudce se zvedl z gauče a přešel k oknu. Sotva k němu dorazil, otočil se a zamířil do kuchyně. „To fakt není možné. Prý Splňte, co chce Ueda. Ale oni ho neviděli! Neví, jak je to zoufalý!“
Kamiya zavřel počítač a vzhlédl, aby viděl jak Tsubaki prudce otvírá dveře spíže. „Pořád může přiletět ten meteor,“ pokrčil rameny.
Tsubaki se vynořil ze špajzu se sklenicí Kamiyovo kakaové pomazánky.
„Neříkal jsi něco v tom smyslu, že se ti z mých stravovacích návyků dělá špatně, zrovna když jsem jedl tohle?“ zeptal se Kamiya a pozoroval, jak Tsubaki chrastí v šuplíku a hledá lžíci.
„Vlez mi na záda, potřebuju si obalit nervy.“
„…řekla čtrnáctiletá láskou zhrzená školačka a sáhla po čokoládě,“ zašklebil se Kamiya. Tsubaki ho ignoroval a šel se i se sklenicí a polévkovou lžící posadit do fatboye.
„Vážně jsem myslel, že nám to odsouhlasí,“ zamumlal nebešťan, když odšrouboval víčko a zabořil lžíci do sklenice.
„Sám jsi to řekl. Jen slyší hlášení a nevidí, jak to ve skutečnosti je. Navíc já jsem taky zezačátku odmítal připustit, že bys mohl mít pravdu a to mě samotného něco podobného už napadlo,“ řekl Kamiya, rozvalil se na gauči, založil si ruce pod hlavu a unaveně zavřel oči.
„Je rozhodně jako tebe přesvědčovat nebudu,“ zahuhlal Tsubaki s plnou pusou.
Kamiya se ušklíbl a natočil hlavu tak, aby na něj viděl. „Nevím, o čem to mluvíš.“
„To je jedině dobře.“
Chvíli mlčeli, než si Kamiya znovu povzdechl. „Co budeme dělat teď? Pokračovat, jak nám řekli?“ zeptal se a pohodlněji se uvelebil mezi polštáři.
„Co nám zbývá? Takové koule, abych neposlechl rozkaz na svojí první misi, zase nemám.“ Tsubaki se zadíval do hlubin sklenice, jako kdyby v ní mohl najít odpověď na otázku smyslu života.
„Třeba se vážně objeví meteor.“
„Kéž by. A když už v tom bude, mohl by trefit Muramasu a udělat z něj nabubřelou purgatorianskou placku,“ zasnil se nebešťan a palcem si otřel šmouhu čokolády z koutku.
„Bohužel, svět není dokonalý.“
Kamiya chvíli ležel na zádech a díval se do stropu. Ticho v místnosti přerušovalo jen občasné zacinkání lžíce a tikání hodin. Oba byli přesvědčení, že se se svými nadřízenými nějakým způsobem domluví, ale Ezechiel a Alastor byli rozhodnuti držet se pravidel i když šlo o misi mimo záznam. Na jednu stranu to obdivoval a na druhou by je za to nejraději zavraždil.
Cinkání najednou ustalo. Kamiya se znovu otočil na Tsubakiho. Ten zamyšleně hleděl do sklenice. „Nějak to nepůsobí,“ řekl.
„Co jsi čekal? Je to nugeta, ne antidepresiva.“
„Fajn, takže plán B,“ povzdechl si Tsubaki, odložil sklenici a zvedl se z fatboye.
„Co je plán B?“ zajímal se Kamiya a posadil se.
Tsubaki si místo odpovědi sundal z očí brýle, odložil je na konferenční stolek a přetáhl si přes hlavu svoji košili. Než Kamiya stihl cokoliv namítnout, přešel ke gauči, přiklekl si nad Kamiyu a políbil ho.
Takže plán B bylo tohle?
Kamiyu trochu urazilo, že je na seznamu až za sladkostí z večerky, ale nakonec nad tím v duchu mávnul rukou. Chytil Tsubakiho za boky a přitáhl si ho k sobě.
Co by pro toho nebešťana neudělal.

„Tohle je trochu déjà vu, nemyslíš?“
Tsubaki zvedl tvář z polštáře a rozespale na Kamiyu zamžoural. Pekelník ležel na zádech a studoval stopy po nehtech, které ještě byly matně vidět na jeho levém předloktí.
„Proč déjà vu?“ zeptal se nakonec Tsubaki, promnul si dlaní tvář a posadil se.
„Ty a já. Jedna postel. Nepřipomíná ti to nic?“
„V jedné posteli spíme každý den, Haizari. Bohužel, ale je to tak.“
Kamiya přejel škrábance bříškem palce a doufal, že se brzy ztratí, protože by nerad někomu vysvětloval, jak k nim přišel. Jistě, všichni si mysleli, že s Tsubakim spí, ale pak tu byl třeba Ueda a purgatorianský tým. A těm to opravdu vysvětlovat nechtěl.
„To je sice pravda,“ řekl nakonec, „jak často se ale budíš bez kalhot, hm?“
Tsubaki se na něj kysele zašklebil. „Já kalhoty mám.“
„Jo, jen ne zrovna na sobě,“ souhlasil Kamiya a natáhl se pro kalhoty od Tsubakiho pyžama, které ležely na podlaze vedle jeho poloviny postele, aby je mohl nebešťanovi hodit na hlavu.
„Dobře, tak to vypadá, že naše jednorázová záležitost nebyla tak úplně jednorázová,“ povzdechl si Tsubaki a stáhl si kalhoty z ramene, kam přistály.
„To tedy rozhodně nebyla.“
„Pořád tě to nějak nestresuje?“
„Ani v nejmenším.“
„Nápodobně. Nestresuje tě fakt, že nás to nestresuje.“
„Upřímně? Myslím, že teď máme dost jiných problémů a tenhle není ani v top deseti.“
Tsubaki po zádech padl zpátky na postel a projel si dlaní už tak rozcuchané vlasy. Od toho incidentu po Vikingovi už to byly čtyři dny.
„Bezva. Jsem rád, že na to máme stejný názor.“
Kamiya se otočil na bok a zvedl se na jednom lokti. „Pomohl jsem aspoň víc než nugeta?“ zeptal se a snažil se tvářit vážně, což se mu příliš nedařilo.
Tsubaki se na něj zadíval a přimhouřil oči, jako kdyby přemýšlel. „Upřímně… nebylo to úplně beznadějně,“ řekl nakonec. Kamiya povytáhl obočí.
„Mně přišlo, že sis to docela užíval,“ podotkl a natočil k němu svoje podrápané předloktí.
„Na téhle misi jsme už dlouho, za tu dobu mi dost klesla laťka.“ Tsubaki se natáhl a chytil Kamiyu za zápěstí. Přitáhl si jeho předloktí blíž a zadíval se na škrábance, jak kdyby si nepamatoval, že se jich předešlého večera vůbec dotkl.
„Ty máš nějakou laťku?“ podivil se Kamiya. „Jsem upřímně překvapen.“
Nebešťan jeho ruku zase pustil a přetočil se na záda.
„Takže… gay nebo bi?“ zeptal se po chvíli Kamiya.
Tsubaki se na něj nevěřícně podíval. „Dvakrát jsi se mnou spal a myslíš si, že já bych mohl mít sex s holkou?“ zeptal se posměšně.
„No, na tom asi něco bude,“ připustil Kamiya. Tsubaki byl vážně král všech subů. Jinak byl průbojný a tvrdohlavý jako mezek, sotva ale přituhlo, Kamiya si s ním mohl dělat v podstatě co chtěl.
„Co ty?“
„Já? Mně je to upřímně jedno.“
„A pak kdo má nízko nasazenou laťku.“
Kamiya si pobaveně odfrkl. „Až budeš příště od někoho chtít Plán B, za mnou nechoď,“ řekl a posadil se. Sebral svůj župan, který od předešlého rána ležel v nohách postele, natáhl si ho a vstal.
„Takže pořád jednorázová záležitost?“ zeptal se Tsubaki, když se Kamiya rozhlížel po svém triku z předešlého večera.
„Teď už je to spíš dvojrázová záležitost.“
„Jsem si skoro jistý, že slovo dvojrázová neexistuje.“

Status mise: Aktivní
Poznámky k misi: Je tady vidět, jak se Oddělení staví ke kreativním nápadům. -T

______________________________________________________________

Můj úžasný tumblr ♥

Dodatek autora:: 

Holahej, zase jsem se na chvíli odmlčela, ale jsem zpátky. Byla jsem v Itálii a zase se o něco přiblížila k maturitě, kterou mám už doslova za dveřmi. Kdyžtak na mě 18. května ráno myslete. Taky se nám blíží Animefest, tak doufám, že se tam s někým z vás zase potkám =)
K téhle kapitole: Brýle! Tsubaki má hipsterské brýle a vypadá v nich dobře (bohužel pro Kamiyu). To je tak vše. V téhle kapitole jde hlavně o brýle =D Ne, samozřejmě tu máme další vývoj v jejich misi a nějaké to další otlapáváníčko. Vy si ho přece zasloužíte. Kamiya a Tsubaki se pomalu přestávají upejpat a začínají si uvědomovat, že celá jejich mise by mohla být podstatně příjemnější.
Dneska to vezmu velmi stručně, ať vás tady nezdržuju. Užijte si kapitolu a pěkně komentujte ♥

5
Průměr: 5 (22 hlasy)