Byla průzračná noc, ale muž jménem Dean Winchester neměl čas hledět ke hvězdám. Místo toho byl zakopaný ve stohách knížek o náboženství a přemýšlel, jak vysvobodit svět z apokalypsy. Nechtěl, aby ho někdo rušil, ale to měl smůlu. Ozvalo se mohutné máchnutí křídel a těsně za Deanem se zjevil anděl.
„Sakra, Cas, víš, že můj čas se teď váží zlatem?!“ křikl rozzuřeně na anděla bez slova na přivítanou. „Takže doufám, že máš…“
„Je mi líto Deane, ale nevěděl jsem to. Nemám u sebe nic, čím bych mohl zaplatit,“ omluvil se Castiel.
„To se jen tak říká,“ upozornil anděla Dean.
„Aha.“

„Ach, pan Poděs,“ přivítala stará žena slavného právníka Harveyho Spectera. „Kde je Mike?“ sháněla se po svém vnoučeti.
„Nemohl jsem ho sehnat,“ řekl muž provinile a posadil se vedle umírající.
„Pracuje,“ konstatovala.
„Omlouvám se,“ zavrtěl slavný právník hlavou.
„To je v pořádku,“ uklidnila ho žena. Natáhla se pro jeho ruku. Pevně jí stiskla ve své. „Ale postarejte se o něho. Buďte mu otcem, kterého již dávno ztratil. On vás potřebuje, nezklamte ho,“ požádala ho a ještě víc mu ji sevřela, aby svá slova víc zdůraznila.
„Nezklamu,“ slíbil. Žena se na něj jemně usmála a zavřela oči. „Nezklamu,“ zopakoval šeptem.

Celý tým SG-1 se posadil na svá místa v zasedačce a s napětím očekávali, co jim jejich generál oznámí.
„Právě jsme to oznámili světu,“ prohlásil na úvod jednoduše.
Carterová v otázce nadzvedla obočí, Daniel si narovnal brýle, O'Neill klepl prstem do stolku a naznačil, ať generál pokračuje, Teal'c svůj zájem nijak neprojevil. „Rusové, Francouzi, Němci, Číňané a Japonci jsou naštvaní. Ne, vlastně říct to takhle, je to eufemismus,“ pokračoval Hammond.
„A Britové?“ zeptal se O'Neill. Z toho měl strach. Copak Rusové s nimi nikdy neměli dobré vztahy, spojená Evropská unie i ty šikmoocí byli mocní hráči, ale s Brity měli smlouvu. Jaká pak byla jejich reakce?
Generál zkřivil svoji baculatou tvář do kyselého úšklebku, to nebylo obvyklé. „Nebyli překvapeni,“ řekl.
„Jak to myslíte, pane?“ zamračila se Carterová.
„Oni to věděli, věděli o existenci mimozemšťanů, hvězdné brány, i tohoto zařízení,“ oznámil Hammond a všichni na něj vytřeštili zděšeně oči. „Vypadá to, že mají svůj vesmírný program. Pochopitelně ne s tak převratnou technologií jako je brána, ale po několik staletí měli na starost vyšetřovat příchod mimozemšťanů, jejich pobyt a zločiny na Zemi. Mají svoje odborníky, objevy i ukradené, či zabavené technologie. Budou dobří, když o nás věděli. Nabízejí spolupráci.“

Castiel to cítil, cítil celým svým tělem, celou svou bytostí. Čas se chvěl, prostor se chvěl, někdo přicházel. Někdo velmi mocný.
„Jsi v pořádku, chlape?“ zeptal se ho Dean.
„Ano,“ odpověděl nepřítomně.
„Fajn, protože tak vůbec nevypadáš,“ prohlásil jeho přítel se starostí. „Víš co, dojdu ti pro zmrzlinu,“ ukázal na žlutou dodávku přes ulici. „Zůstaň tady, za chvíli jsem zpátky.“ Anděl přikývl.
Dean odběhl a Castiel osaměl, ne však na dlouho. Když se Dean vrátil, anděl byl sám, ale v ruce držel jakousi stříbrnou věc.
„Co to je, Casi?
„Já…“ Castiel se odmlčel. „Myslím, že jsem potkal otce.“
„Myslíš Boha!“

Měl to být obyčejný večer s Nealem a Elizabethinou sestřenicí Ellie, která žila v Burbanku, z jednoho však nudného večera se najednou stala pohroma. Vše bylo v pořádku, než se objevil, jak jinak než Neal. Když se tak stalo, všichni na povel ztuhli, jako by se proměnili v kámen. Druhá reakce byla od bratra Ellie, který se napřáhl a jednou ranou srazil slavného podvodníka na zem. Začal na šokovaného Neala řvát.
„Ty jeden zatracenej kreténe, víš, jak mi bylo?!“
„Chuck?“ vydralo se podvodníkovi z hrdla a já překvapeně zamrkal. Oni se znají! „Já…“ Neal ležel stále na zemi a na tváři měl tentýž výraz, jako když unesli El, kvůli jeho ukradenému pokladu z ponorky, plný provinění a bolesti. „Já musel.“
„Nechal jsi mě myslet, že jsi mrtvý, zase!“ z Chucka čišel vztek. Nechal, aby si myslel, že je mrtvý? Co to za zvěrstvo zase Caffrey provedl?! Zase mrtvý, jak zase?
„To poprvé jsem nepředstíral. Casey mě skutečně zabil,“ bránil se podvodník. Skutečně zabil? Co to ksakru bylo za nesmysl?! „Víš jaké to je u CIA.“
„Jo, vím,“ kývl smutně Chuck a objal Neala.
„Tak fajn, teď jste se usmířili a je na čase mi to všechno hezky vysvětlit,“ rozkázal jsem.