Dětská nevinnost - 5. díl

„Dáš si další?“ Ptal se Itachi Sasukeho, když spolu seděli na lavičce před cukrárnou.
„Blázníš? Pátou už prostě nesním!“ Zamítl to rázem Sasuke.
„Kdo se tu vytahoval, že si dá od každé jednu?!“ Smál se Itachi a snažil se jazykem slíznout roztávající se zmrzlinu.
„Radši se věnuj své zmrzlině, teče ti to všude.“ Zasmál se škodolibě Sasuke a ukázal na flek, který měl Itachi na tričku. Itachi jeho pohled zopakoval a ušklíbl se.
„Skoro to vypadá, že to tam má být.“ Pousmál se.
„To je hodně vzdálené skoro.“ Smál se Sasuke.
„Hele ty rozumbrado! Hoď sebou, ať se můžeme vrátit.“ Zavrčel Itachi a odhodil tyčku od nanuku do koše, který stál vedle lavičky.
„Spěcháš snad někam?“ Podivil se Sasuke a strčil do pusy poslední kousek kornoutu.
„Řekněme, že mám na dnešek už nějaký plán.“ Itachi se postavil a tajemně se na Sasukeho usmál.
„Plán?...“ Optal se zvědavě mladší z Uchihů a přešel ke kole.
„Nech se překvapit.“ Utnul rozhovor Itachi a nasedl na kolo.
...........
„Já ten kopec nevyjedu ani za nic. Jsem přecpanej těma nanukama.“ Sípal Sasuke a těsně pod kopcem slezl z kola. Itachi ho napodobil a zasmál se.
„Tak to tu asi zůstaneš...“
„No a? Tak prostě počkám až v sobě nebudu mít čtyři obří nanuky nebo to vemu jinudy.“ Namítl Sasuke a škodolibě se usmál.
„Jasně... Pak se někde ztratíš a já tě budu mít na svědomí.“ Prsknul Itachi a probodl ho pohledem.
„To už není moje starost.“ Ušklíbl se Sasuke a vzápětí schytal pohlavek od staršího bratra.
„Za co to bylo?“ Sykl dotčeně a promnul si temeno hlavy.
„Jen tak pro pořádek.“ Odvětil klidně Itachi a sedl zase na kolo.
„Vezmu to lesem, ať se vyhnu kopci. Ty si jeď kudy chceš...“ Dodal ještě a sjel na cestu, která vedla k lesu, podél jezera až k jejich chatě. Věděl že, ho Sasuke bude následovat. A nemýlil se.
„Tak na mě počkej ne...“ Syknul Sasuke, když ho konečně dojel.
„Ale, ale... Tak nakonec jedeš semnou...“Smál se Itachi.
„Nejedu s tebou. Jedu sám, jen máme náhodou společnou cestu...“ odvětil s naprosto vážným tónem Sasuke. Itachi se bláznivě rozesmál. Po tom co skoro třikrát vjel do jezera, zastavil.
„Stalo se něco?“ Optal se Sasuke, který taky zastavil a slezl z kola.
„Stalo? Ne vůbec nic...“ Zalhal Itachi a otřel si slzy smíchu, které mu tekly po tvářích. Sasuke se mezitím posadil do trávy. Byly kousek od jezera. Všude panovalo ticho, jen občasné žblunknutí vody nebo zpěv ptáků.
„Je tu krásně viď?“ Špitl Itachi a posadil se vedle mladšího brášky. Upíral oči na jeho dětské tělíčko a usmíval se.
„Uhm... Pojedeme dál, říkal si, že máš něco v plánu...“ Namítl Sasuke a chtěl se postavit, ale Itachi ho mrštně chytil za ruku a stáhl ho zpět k sobě.
„To něco můžeme dělat i tady..“ Šeptl Itachi černovláskovi do ucha a jemně mu skousnul ušní lalůček. Sasuke sebou překvapeně trhnul, ale zůstal sedět na místě.
„Itachi... Já ale...“ Chtěl něco namítnout, ale Itachi mu položil ukazováček na rty, čímž ho umlčil.
„Sasuke, slibuju, že ti nijak neublížím. Neudělám nic, co by tě bolelo nebo by se ti nelíbilo. Uvidíš, že to bude příjemný....“ Šeptal mu Itachi do ucha a dlaní ho hladil přes kalhoty v rozkroku.
„Já nemůžu... Itachi... To je trapné...“ Syknul mladší Uchiha. Skoro to vypadalo, že se rozpláče. Itachi se od něj odtáhl a zadíval se do dálky.
„Promiň, měl jsem vědět, že něco takového po tobě nemůžu chtít, omlouvám se.“ Špitl.
„Když.... Já se bojím a.... stydím se.“ Hlesl černovlásek a schoval si obličej do dlaní. Itachi se na něj se soucitem v očích podíval.
„Nemusíš nic dělat... Vážně se ti to bude líbit, a když ne, hned toho nechám.“ Itachi k němu natáhl ruku a polaskal ho po vlasech. Potom mu opatrně stáhl ruce, které si držel na obličeji a políbil ho na čelo. Sasuke mlčel, nezmohl se na slovo. Itachi toho využil a za neustávajících polibků, se mu dlaní opět usadil mezi nohama. Třel mu jeho penis a rty se přitom věnoval, těm jeho. Laskal je, hrál si s nimi, jemně se o ně třel, lízal je, jako by byly ze zmrzliny. Volnou dlaní mu vjel pod tričko. Palcem obkroužil bradavku a zlehka jí stiskl. Sasuke ho div nekousnul. Celý se rozechvěl a z úst se mu vydral tichounký sten. Itachi to bral jako povolení pro další činy. Polibky se přesunul na krk. Přisál se k jemňounké kůžičce, pod kterou tepala jedna z nejdůležitějších tepen. Zuby mu stiskl klíční kost, zatím co dlaní mu vyhrnul tričko, aby se vzápětí rty mohl starat o jeho bradavky. Sasuke ze sebe loudil tiché, tlumené steny, jako by se bál, dát najevo co cítí. Itachi jazykem obkroužil kružnici kolem bradavky a jemně jí skousnul, aby jí vzápětí ošetřil polibkem. Totéž udělal i s tou druhou než se přesunul o něco níž. Od hrudi až k pupíku po sobě zanechal vlhkou cestičku. Jazykem vjel do pupíku a Sasukeho bříško zasypal spoustou letmých, motýlích polibků. Dlaní uchopil jeho penis, který se mu podařilo vyprostit z kalhot, a olíznul jeho špičku.
„Itachi!“ Vyhrnulo dítko svíjející se pod ním.
„Neboj se Sasuke, vážně se ti to bude líbit.“ Utišil ho Itachi a nechal jeho penis zmizet ve svých ústech. Sasuke prudce zasténal, když jeho přirození obklopila horká vlhkost. Itachi začal přirážet proti němu, zatímco ho ukazováčkem dráždil kolem vstupu do jeho těla. Znovu mu olízl štěrbinu na jeho špičce, jazykem přejel po celé délce a nechal ho zas a znovu vplout do úst. Tam a zpět, stále dokola opakoval pohyb, zatímco jeho ukazováček zmizel v Sasukeho zadečku. Ten to ani nezaregistroval, dokud se Itachi neotřel o jeho prostatu. Hlasitě zasténal a celý se roztřásl v přívalu vzrušení. Netrvalo dlouho a kombinací těchto pohybů Itachi dosáhl bráškova vyvrcholení. Ústa mu zalila vlažná tekutina. Sasuke se pod ním svíjel jak užovka a kousal se do dlaně, aby se nerozkřičel na celý svět. Itachi slízal poslední stopy spermatu a nahnul se nad Sasukeho tvář. Mlčky se na něj zadíval. Sasuke měl zavřené oči a rty tiskl pevně k sobě. Nejspíš se styděl.
„Sasuke...“ Špitl tiše černovlásek a dlaní ho pohladil po tváři.
„Hm?“ Ozvalo se zabručení, ale ani přesto se na něj Sasuke nepodíval.
„Ublížil jsem ti?“ Optal se Itachi, ačkoliv věděl, že v tomhle problém není.
„Ne...“ Zavrtěl Sasuke hlavou a posadil se. Urputně se vyhýbal pohledu na svého bratra. Stál si tričko a zapnul si zip u kalhot.
„Sasuke... Za tohle se nemusíš stydět... V podstatě je to naprosto běžná věc.“ Začal Itachi, ale Sasukeho pohled ho okamžitě zastavil.
„Itachi, tohle kázání a vysvětlování si nech pro někoho jiného. Pro mě je to příliš nové na to, abych to bral jako běžnou věc. Dej mi prosím trochu času... A hlavně se mi tu nesnaž vysvětlovat co a jak....“ Zamítl rázem Sasuke, čímž Itachiho dokonale uzemnil.
„Víš někdy se chováš vážně jako dítě, ale jindy mi připadá, že máš víc rozumě, než mám já sám..“ Špitl Itachi a polaskal ho ve vlasech.
„Jen někdy?“ Podivil se škodolibě Sasuke a dloubnul vesele do brášky. Očividně už zase bylo všechno v pořádku.
„Nevyskakuj si, pořád si ještě malý děcko...“ Smál se Itachi a líbnul Sasukeho na tvář.