Horečnatá láska - večer druhého dne a kruté ráno třetího dne

Ve městě Ikebukuro se Slunce již ukládalo ke svému spánku a předávalo žezlo moci nad oblouhou měsíci, když konečně Heiwajima Shizuo dokoupal Orihara Izayu. Byl to opravdu boj, vykoupat hadrovou panenku kříženou s klíštětem. O co víc se Shizuo snažil o rychlý průběh vykoupání, o to složitější mu to Izaya dělal, když se držel jeho trika a chtěl se koupat s ním. Na jednu stranu to bylo celkem logické, sám se sotva držel na nohách, ale na stranu druhou – lézt do sprchy s nepřítelem? Ale no tak, vždyť Shizuo se přeci nikdy nekoupal ani se svým milovaným bratrem, natož s informační krysou. Izaya si ve sprše opravdu liboval, když vlažné kapky omývaly jeho rozpálenou kůži a Shizuo ho co nejpevněji přidržoval, aby se Iaya nesložil. Nestačil se přitom ani svléknout, jak se Izaya hnal svlečený do sprchy. Shizua polévaly vlny studu a rozhodl se nedělat situaci ještě trapnější, než pro něj byla. Pokusil se vykoupat Izayu aniž by se sám namočil. Takové předsevzetí mu ale nevydrželo déle než pár vteřin.
Izaya, šťastný že je ve sprše, poblouzněný horečkou, smál se jako malé děcko, co má svou oblíbenou hračku udělal Shizuovi kompletní čáru přes rozpočet, když na něj natočil hlavici sprchy a pustil plný proud. Na Shizuovi nezůstalo jediné suché místečko, ale ani tak se svého oblečení nevzdal a jakýms takýms způsobem Izayu vykoupal, i když měl nepřekonatelnou chuť ho svázat hadicí sprchy, aby se mu tak nekroutil a aby tuto činnost co nejrychleji ukončil. Ovšem Izayův bublající téměř dětský smích mu stále zněl v hlavě. Krom ironického šklebu či úšklebku u něj nikdy neviděl náznak úsměvu a zrovna dnes, když má Shizuo plnou hlavu všeho možného, mu ještě Izaya ukázal tuhle svojí stránku.
Tak roztomilou stránku, blesklo mu hlavou. Štestí, že byli ve sprše, alespoň si rovnou mohl hlavu zchladit. I toto jeho gesto přšlo Izayovi vtipné a smál se, až ho při horečce nohy neudrželi a sesul se k zemi na chladné kachlíky. Jelikož se držel Shizua, který byl tou dobou zaměstnaný ochlazováním svých myšlenek, zafungovala gravitace i na něj. On ovšem neměl tak tvrdý dopad jako Izaya, jelikož dopadl přímo na něj.
Nevnímal ani tak tíhu Shizuova těla jako jeho blízkost. Stoupla mu teplota a Izaya s hlasitým Ackt omdlel.
Shizuo byl rád, že je Izaya mimo, protože alespoň nemusel trpět tolik studem, když ho nesl nahého ze sprchy a oblékal do čistého pyžama. Avšak to, že se nemusel stydět před Izayou neznamenalo, že se nestyděl z principu. Stejnak byl rudý až po špičky uší. Nejdříve, než Izayu oblékl, musel si svléknout alespoň to mokrou košili, aby nenamočil čisté pyžamo. Odhalil tím své vypracované svalstvo. Trhání dopravního značení a vrh automatem se na jeho postavě kladně podepsalo. Shizuo byl všude samý pevný sval, ani gram zbytečného tuku. Ale díky své povaze byl také samá jizva. Proto stále ten vše zakrývající oblek. S Izayou to bylo poprvé, co se před někým svlékl. A to jen proto, že Izaya se zdál být mimo realitu.
Ovšem zdání klame a Izaya nebyl až tak úplně mimo smyslů. Zpod přivřených víček, zachumlaný do teplé postele pozoroval Shizua, jak si vysvléká mokré oblečení a hledá alespoň něco suchého v Izayově šatníku. Ač měl Izaya velice vysokou teplotu, nemohl si nevšimnout toho, jak byl Shizuo rudý. Musel se tomu tiše pousmát, ale jeho uchichtnutí nebylo tak tiché, jak mělo asi původně být.
Shizuo se vylekaně otočil a polilo ho nejdříve horko a pak studený pot, když si uvědomil, že stojí před Izayou jen v trenkách a ještě jako bonus k tomu – mokrých.
Izaya natáhl směrem k Shizuovi ruku.
"Pojď sem."
Shizuo nevěděl, co si o tom má myslet, ale natažené ruky se chopil. Opět ho Izaya překvapil svou silou, když mu škubnul za ruku a vyvedl nepřipraveného Shizua z rovnováhy tak, až přistál horní polovinou těla na Izayově posteli. Izaya přesně na to čekal. Trochu nadzvedl peřinu a v okamžiku Shizuova dopadu ho cípem přikryl. Zatvářil se u toho velice spokojeně.
"Izaya-kun! Co to sakra děláš?!" Prskal Shizuo a snažil se vymanit z toho železného Izayova sevření. Izaya mezitím spokojeně broukal jako spokojená kočkovitá šelma, i když ho Shizuo řadil spíše mezi méně oblíbené hlodavce.
"Spinkáme." Kníkl spokojeně Izaya a více se zachumlal k tomu zdroji tepla, které si tak pěkně zajistil pod peřinu.
Shizuo se chtěl cukat, opravdu moc chtěl, ale Izaya tak krásně hřál a jemu byla tak hrozná zima.
"Jen chviličku." Špitl do ticha a uvolnil se. Izaya toho využil a více si ho přitáhl, aby dostal větší topnou plochu pod peřinu.
Počkám, až usne a pak se vytratím... Sliboval si v duchu Shizuo.
Sliby chyby.
Nechal se ukolébat tím teplem a aniž by věděl jak, usnul.

Shizuo kolikrát slyšel, že rána bývají krutá, ale že až tak moc krutá, to netušil.
Probudil se, když ho ostré denní světlo řezalo do očních víček. Pomalu rozlepil oči a uviděl pro něj cizí prostředí. Byt nebyl jeho, postel nebyla jeho... a ta ruka, co měl kolem pasu, ta rozhodně nebyla jeho! S přidušeným výkřikem se pokusil vyskočit, ale měl do nohou zamotanou peřinu a tak místo žabího veleskoku hodil královskou tlamičku. S panikou v očích se otočil na rozpálené spící tělo Izayi. Ten i při takovém hluku zůstával ve své říši snů a tiše oddychoval, nezaznamenajíc, že přišel o zdroj tepla.
"Ježišikriste, já spal s chlapem. S Izayou! S krysou! Jsem zvrhlík!" Držel se Shizuo šokovaně za hlavu a pomalu se zvedal ze země. Promnul si naražený loket a začal se shánět po svém oblečení. Trenky měl a kupodivu suché. Asi tím horkem pod peřinou, pomyslel si Shizuo, načež zrudl až po kořínky vlasů. Rychle se začal shánět po zbylém oblečení. Bylo ještě vlhké, ale voda z něj nekapala. Také bylo zmačkané, jako kdyby ho Shizuo krávě z huby vytáhnul, ale nedalo se nic dělat. Musel do obchodu pro snídani, aby nechal u postele Izayovi alespoň nějaké jídlo, než se půjde domů převléct a do práce. Vyběhl narychlo do malé samoobsluhy dole v ulici. Prodavačka na něj sice koukala jako na ufona, ale neřekla ani slovo. Shizuo se rychle vrátil do bytu a přichystal Izayovi snídani – teplou polévku, pomerančový džus a bobulku na snížení teploty.
"Izaya-kun, vzbuď se, máš tu snídani." Třásl Shizuo s Izayovým ramenem, ale Izaya nereagoval. Vypadal, že je ve stavu, kdy byste mu mohli u hlavy střílet z děla a on by spal dál. Shizo chvíli přemýšlel jak ho vzbudit. Nenapadlo ho nic lepšího, než chytit Izayovo vláčné tělo a zamávat s ním jako s praporkem. Ač nepěkně, Izayu to probralo. Zabrblal jako medvěd, když ho rušíte ze zimního spánku (rozhodně to nezkoušejte!) a otevřel oči.
"Shizu-chan." Vydechl a omotal své paže kolem Shizuova krku. Ten jen ztuhl leknutím.
"Vyspinkal ses, Shizu-chan?" Přiblížil Izaya svůj obliček k Shizuovu a teple mu dýchl do rtů.
"Odlep se ze mě a koukej se najíst!" Vybuchl konečně Shizuo a nepříliš jemně smýkl Izayou zpět do postele. Zamotal ho do peřiny tak, aby se nemohl ani pohnout. Izaya vypadal jako informační rolka. Nezbylo mu nic jiného než poslušně sedět a jako kapřík otvírat pusu, když ho Shizuo krmil kuřecím vývarem z pytlíku.
Shizuo se necítil nejlépe, že musel Izayu takhle krmit, ale byla to nejrychlejší možnost, jak do něj dostat polévku a jít do práce. A Izaya-rolka se nebránil. Poslušně snědl vše, co mu Shizuo dal, i tabletku proti teplotě.
„Jdu do práce, Izaya-kun. Ty tu spi, přijdu si tě zkontrolovat! A upřímně doufám, že ti klesne teplota!“ Obořil se Shizuo na Izayu a pyšným krokem v pomačkaném oblečení odkráčel z bytu, držíc v podpaží onu tajemnou Izayovu krabici, plnou jeho osobních poztrácených věcí a fotografií jeho rozzuřené maličkosti. Pospíchal do svého bytu, aby se konecně mohl převléci do čistých, voňavých a nažehlených věcí, takhle pomačkaný si připadal příšerně... zanedbaný a průhledný. Přišlo mu, že na něm každý musel poznat, že tu noc spal s informační krysou v jedné posteli. Zarděl se při té vzpomínce a zrychlil krok.
Vypadalo to na opravdu dlouhý den. A to Shizuo netušil, jak moc dlouhý...

Vlastně ani nepočítal, kolik automatů ten den letělo vzduchem. Taky nepočítal, kolik osob téměř zmrzačil. Jediné, co počítal, byly hodiny do konce směny, aby konečně mohl jít domů a prohrabat si tu krabici, kterou vzal u Izayi. Extrémně ho zajímalo, co ta informační krysa všechno nasyslila. A že toho bylo dost.
Zrovna když přišel domů a chystal se otevřít krabici, zazvonila mu na mobilu zpráva.

IZAYA SE CHOVA DIVNE, POJD POMOCT. SELTY

Chvíli se díval na displej telefonu, než mu to došlo. Jak může Selty vědět, že se Izaya chová divně?!
Pak se ale rozsvítila ta pověstná žárovička...
Izaya-kun vylezl z postele s tou horečkou, kdy blouzní!!!
Shizuo rychle zavřel krabici a pospíchal na udanou adresu. Opravdu velice dlouhý den...