Kořist co dala zabrat Bonus

Kořist co dala zabrat – závěrečný bonusek

Kyosuke nemohl rozdýchat zprávu od Madarameho. Četl jí stále dokola a stále mu nedávala smysl. Jak jako, že je Seiji Madarameho? Jak vyhrál? Co se sakra stalo?! S nabručenou náladou hmátl po televizním ovladači a zapnul tu bednu, která zažila už i lepší časy. Zrovna byl čas zpráv.
"A tady máte záznam z dnešní tiskové konference." Hlásala moderátorka. Pak se po obraze rozeběhl záznam z Madarameho tiskovky. Kyosuke se natlačil nosem na obrazovku a zíral na tu scenérii. Hltal to, jak Madarame oznámil, že někoho má, pak po rudém koberci přešel k Seijimu, který se snažil tvářit, že tam není a ukázal přímo na něj. Madarame si kleknul? Nebo se mu to zdálo? A leskly se Seijimu oči? On se usmál? Přijal Madarameho ruku?! Přešel s ním k řečnickému pultíku?! Cože?!! Kyosukemu vcelku solidně nadskakovala poklička. Tohle ne.
Podíval se na čas záznamu, pak do svého mobilu na čas přijetí smsky. Neshodoval se.
On tu zprávu poslal ještě před tou konferencí! Až tak jistý si byl? Kyosukeho z toho přemýšlení bolela hlava. Usnul v obýváku v křesle.

* * *

"Ehm, Madarame, to jsou všechny moje věci?" Poukázal Seiji na značně skromnou hromádku.
"Jop. Mluvil jsem s tvou mámou, aby zabalila jen to nejnutnější, zbytek ti chci nakoupit osobně. A nábytek nepotřebuješ, protože budeš bydlet v mojí ložnici." Oznámil Madarame a otřel se nosem o Kyosukeho nos. Ten pouze zčervenal.
"I když teda, počítal jsem i s tou chlupy pouštějící bestií, co dělá -mňau. Ale nikde tu nevidím nic, co by mohlo mít s tím pusťchlupem spojitost." Podrbal se Madarame ve vlasech.
"Ty opravdu nemáš kočky rád, viď." Podíval se mu Seiji do očí.
"Abych pravdu řekl – nesnáším kočky." Přiznal Madarame.
"Nemusíš se bát. Cupid umřel, když jsem byl v nemocnici. Stýskalo se mu a jeho srdíčko to nevydrželo." Posmutněl Seiji. Madarame ho beze slova objal.
"To je mi líto, Seiji."
Po chvíli se Seiji vzpamatoval.
"Sakra, já měl u sebe ještě nějaké Kyosukeho věci!"
"O to se nestarej, tu krysu jsem z tvého pokoje také vystěhoval." Zavrčel Madarame. Kyosuke mu málem přebral Seijiho a tak ho nesnášel.
"Vystěhoval??" Seiji nechápal. Maradame neměl chuť to celé vysvětlovat. A Kyosuke? Ten měl netradiční budíček...

* * *

I když bylo krásné ráno, Kyosuke měl naprostou půlnoc. Soustavně si slintal na polštář a snil o Seijim, když se rozdrnčel zvonek u dveří. S brumláním se přetočil. Nechtěl opustit sen. Zvonek byl ale nekompromisní a sen utnul. Kyosuke se tedy s vrabčím hnízdem a tvrdým rozkrokem vydal otevřít. Toho, co s ním udělal sen, si nevšiml.
"Kdo je?!" Houknul na dveře. Měl sice kukátko, ale stejně měl tak slepené oči, že by neviděl ani žárovku ve tmě.
"Neseme Vám Vaše věci, které jste měl u pana Yamamota." Ozvalo se za dveřma. Na Seijiho jmého Kyosuke reagoval a okamžitě rozrazil dveře takovým způsobem, až trefil sám sebe. Mnul si bouli na čele a vpustil do bytu muže v černém obleku s bednou jeho věcí, které měl u Seijiho, aby si je tam pořád nemusel vozit.
"A kdo jako vlastně jste?" Začal se teprve po ráně dveřma Kyosuke přemýšlet.
"Jsem z ochranky pana Hayo-sama." Oznámil muž a sundal si sluneční brýle. Alespoň už nepůsobil tak přísným a nepřístupným dojmem. I když měl černý oblek, bez brýlý působil víc lidsky. Kyosuke tohle všechno vnímal, ale co opravdu doteď nezaregistroval, byl jeho klín. Ovšem muž z ochranky tento fakt nepřehlédnul.
"Asi jste měl šťavnaté sny, že." Podoktl a kývl hlavou ke Kyosukeho klínu. Ten nejdřív chvíli nechápal a pak stočil oči stejným směrem, kam mířili oči muže z ochranky. Zjistil situaci a zrudnul jako rajčátko pod letním sluncem. Ruce mu okamžitě vystřelily krýt choulostivé místo, ale bodyguard mu ruce zastavil.
"Za něco takového se stydět nemusíte. A rozhodně ne přede mnou." Zadíval se mu hluboce do očí. Kyosuke byl zmatený. Nejdřív nádherný sen o tom, jak ho Seiji mučí v oblečku s horkou svíčkou (ve skutečnosti měl Seiji ve snu pouze černá kožen tanga, černý kožený ocásek, obojek a neko ouška a bič) a teď mu tu nějaký chlap, co vypadá jako by oživili sochu, říká, že se nemusí před ním stydět.
"Já myslím, že to, že se stydím je v pořádku." Odfrkl Kyosuke. Ten muž se pouze usmál. Udělal ke Kyosukemu krok a položil svou velkou teplou dlaň na Kyosukeho ruce, kterými kryl svou erekci.
"Řekl jsem, Kyosuke, že nemusíš. Mě se to líbí a pokud chceš, zajistím, aby se to líbilo i tobě." Kyosukeho ovanul horký dech a způsobil mu husí kůži.
"Ne, ani neznám tvoje jméno!" Zoufale vykřikl.
"Luke, moje jméno je Luke. Jsem rád, že jsi se zeptal. Alespoň teď víš, jaké jméno budeš vzdychat."
Ještě než stačil Kyosuke zareagovat, dobýval se mu Luke do dutiny ústní s takovým úsilím, až podlehl. Nakonec jeho ranní problém byl vyřešen. Dokonce dlouhodobě vyřešen, protože Luke se po akci rozhodně neměl k odchodu.
"Ty nejdeš? Nikam?" Divil se Kyosuke, když posbíral trochu sil na to, aby mohl mluvit.
"Ne, chci cítit tvoje teplo." Zavrtal se Luke víc do peřin.
Opravdu, Kyosuke se ho nezbavil už.

* * *

"To máš taklhe velkou ložnici?! Sám pro sebe?!" Zíral Seiji, div mu čelist nevypadla z pantů.
"K čemu sakra ty sám potřebuješ tolik místa?!" Nevycházel stále z údivu.
"Pro nás dva." Objal ho Madarame zezadu. Seiji trochu zčervenal.
Pomalu mu rty přejel po uchu a pak sjel na krk. Seiji nemohl dělat nic jiného, než vzdychnout. Bylo to tak něžné a jeho to tak vzrušovalo. Bylo to o hodně jiné, než s Kyosukem, kterého si bral téměř násilím.
Madarame ještě chvíli svými rty mapoval odhalené kousíčky Seijiho sametové kůže, pod kterou ještě trochu vyčnívaly kosti. Brzy mu to ale začalo být málo a tak Seijimu stáhl tričko. Bříškama prstů ho hladil po hrudním koši, prstem objel každou výraznou kost. Seiji byl ještě stále hodně hubený. Seiji jen slastně přivíral oči.
"Promiň, nevím, co se v takové chvíli s mužem dělá. Prosím, přehlédni mojí nemotornost." Zvedl Madarame k Seijimu svoje černé oči.
"Já vím, je to tvoje poprvé s mužem, ale neboj, všechno tě naučím." Líbnul Seiji Madarameho na nos a položil ho do peřin obrovské postele. Vysvlékl mu triko a rozepnul pásek u kalhot. Madarame ho jen sledoval upřeným pohledem.
"P-počkej." Zvedl proti němu ruku.
"Copak se děje?" Nasadil Seiji medový hlásek a olízl ucho Madaramemu.
"Já nechci být dole.. Přeci jen jsem fotomodel, o mém zadku se všude píše, nesmí se mu nic stát."
Seiji trochu zbledl.
"To mám být dole já?" Ujistil se.
"No, byl bych moc rád.." Kývl madarame.
"Nechce se mi. Nemůžeme kompromis? Alespoň dneska? Ať mám čas na promyšlení nebo psychickou přípravu??" Obrátil Seiji.
"Kompromis?" Teď nechápal Madarame.
"Nooo, to nejde vysvětlit, ale ukážu ti to."
Seiji stáhl z Madarameho kalhoty jediným škubnutím i s trenkama a tak před ním byl Madarame celý nahý a trochu rudý. Pak se svlékl sám, byli oba nazí.
"No, a co teď ty kompromise?" Zeptal se vzrušený Madarame.
Seiji beze slova uchopil jeho přirození do jedné ruky zároveň se svým a začal se současně třít. Madarame vzdychal ještě víc. Pro oba to byla novinka a velice, velice příjemná a vzrušivá.
Seiji se zapřel o kolena a na jeden loket, aby měl přístup k Madaramemu krku a začal ho okusovat.
"Seiji, hlavně ne cucfleky, jinak mě maskérky uškrtí." Polekal se Madarame, oči zastřené rozkoší.
"Neboj, pořád by se jim lépe maskovaly cucfleky než stopy po škrcení" Snažil se Seiji Madarameho uklidnit.
Trochu přidal na rychlosti tření a kousl Madarameho do bradavky. Ten jen tiše vyjekl.
Než stihl Seiji trochu víc, Madarame už stříkal. To cukání v Madarameho penisu bylo pro Seijiho tak stimulující, že se udělal chviličku po něm. Klesl celým tělem na Madarameho.
"Seiji, budeme celí upatlaní." Snažil se vykroutit Madarame, ale tím sperma ještě více roztíral po jejich tělech.
"Neboj, je to dobré na pleť a navíc je to důvod, proč jít spolu do vany." Mrkl na něj Seiji.
Madarame byl spokojený. Sice tímto vztahem asi trochu utrpí jeho popularita mezi dívkami, ale rozhodně by neměnil. Celé to za to stálo. Trochu se zamyslel a tak šel Seiji do koupelny první s tím, že na Madarameho počká. Ale Madarame přemýšlel déle, než původně zamýšlel a tak šel do koupelny se zpožděním. Už už chytal za kliku, když se dveře otevřeli a on dostal od Seijiho takové čelíčko, až si z toho oba sedli. Jediná jejich reakce byla, že dostali oba záchvat smíchu.
Příští noc už se rozhodlo jejich dilema. Madarame měl tolik argumentů, že nakonec byl dole přeci jen Seiji. Alespoň si byli rovni. Pro Madarameho to bylo úplně poprvé s mužem a pro Seijiho to bylo úplně poprvé být na straně uke.

O dva týdny později
"Seijiiii..."
Nic.
"Seiijiiiiii...."
Stále nic.
"Seijiiii!!" Madaramemu už docházela trpělivost a ve chvíli, kdy chtěl řvát jako na lesy se Seiji objevil ve dveřích kuchyně s pusou od šlehačky.
"MHO?" Hlásil se rovnou na volání.
"Bože, Seiji, zase chodíš kuchařce na šlehačku?" Pokáral Madarame Seijiho. Ten jen klopil oči a červenaly mu konečky uší. Sladký byla jeho slabost.
"No, tak nic. Ted se budeš muset o tu šlehačku dělit."
"Hé?"
Madarame položil na zem malou chlupatou kuličku - koťátko. Seiji na něj nechápavě zíral.
Madarame popošel k Seijimu a chytil ho za bradu. Trochu prsty zatlačil, aby k němu Seiji vzhlédnul.
Políbil ho na rty.
"Jmenuje se Cupid II., dobře se o něj starej, lásko."