Nezapomenutelné narozky část 4. YAOI!!!

„Prosím, věř mi.“ Podíval jsem se na něj upřímným pohledem a šibalsky se usmál.
„Můžu tě políbit?“ přikývnul, a já neváhal ani na okamžik. Vzal jsem ho za bradu, ještě jednou se na něj podíval a vtiskl mu krátký polibek.
„Nic víc?“ zeptal se svým svůdným hlasem. Nečekal jsem ani sekundu, povalil jej do peřin (ne zrovna měkkých a voňavých) a znovu ho políbil, ale vášnivěji. Při tom jsem se mu začal dobývat pod tričko a hladit jej po bříšku. Ze rtů jsem se přesunul na krk, jako hladový upír. Udělal jsem i pár cucfleků. Nakonec jsem mu to úzké tričko vysvlékl úplně. Laskal jsem ho všude, kam jsem dosáhnul a tím udělal vlhkou cestičku směrem k Rukiho kalhotám. Překvapivě, neměl žádný trenky, jenom kalhoty. Extrémně pomalu jsem je stahoval, s čím ovšem nemohl souhlasit.
„No ták, R-Rei-chan…“ slitoval jsem se nad ním, a kalhoty letěli vzduchem někam do rohu místnosti. Pak jsem nečekaně pohltil jeho mužství do úst a začal si s ním hrát. Při tom se mi Ruki hrál s vlasy a zároveň pohyboval pánví proti mé hlavě.
„R-Reito… myslím, že už… b-budu…“ zasténal, a okamžiku vyvrcholil do mých úst. Poslušně jsem vše spolknul a dravě ho políbil.
„Něco za něco.“ Perverzně jsem se zašklebil a pohladil ho po zadečku. Rukama jsem mu naznačil, ať se otočí na všechny čtyři, a on mi jako poslušný pejsek vyhověl. Pomalu jsem si jej začal připravovat.
Po chvíli jsem se přestal ovládat, a prsty jsem nahradil svoji chloubou.
„A-au! Buď opatrnej! Nejsem tu zrovna nejdéle!“
„Promiň, když při tobě se to nedá, koťátko.“ Řekl jsem mu tiše do ouška.
„K-koťátko?!“
„Já, nemohl jsem si to odpustit. Nevím, jestli jsem ti to říkal, ale jsi to nejkrásnější stvoření, jaké jsem kdy viděl.“ Když jsem mu to řek, otočil se na mne těma svýma krásnýma očkama. Obrátil jsem si ho zpátky na záda, a on mně sám od sebe políbil. To mě přimělo zrychlit. Přirážel jsem v rytmu těkajících hodin nad postelí (xD) a po místnosti se ozývali naše tlumené steny.
„Prosím, z-zůstaň uvnitř.“ Slyšel jsem tichý hlásek z Rukiho strany. Poslechl jsem a ještě chvíli jsem se v něm pohyboval všemi světovými stranami. Už jsem to v sobě namohl udržet a udělal jsem se do Rukiho útrob. Lehl jsem si vedle něj a přitáhl si ho k sobě zády.
„Oyasumi, a všechno nejlepší Rei-chan.“
„Oyasumi, Ruki-chan. A děkuju ti za všechno.“ Poděkoval jsem se, a lehce ho líbl do vlasů.
‘Na tyhle narozeniny určitě nikdy nezapomenu‘ pomyslel jsem si. Ještě naposled jsem zívnul, ale pak…