Slunce běží po obloze
a my tomu platíme draze,
s každým novým dnem
vrazí se nám do těla osten.

Všichni víme, že je zle
i ti z nás s růžovým sklem.
Den však rychle ubíhá
a život v nás usychá.

Již se smráklo,
něco dolu spadlo
a vše náhle zhaslo.

*********************************************************

Já jest povznesen byl.
Tak se stalo, když jsem snil.
Týdny předtím jsem probrečel,
ale o pravdě jsem mlčel.

Truchlil jsem nad svým osudem,
musím s tím jednat s rozumem.
Svět je velmi složitý,
odhalit to, byl bych krutý.

Nemohu vám tedy nic moc říci,
ale pomohlo mi to překonat krizi.
Znám své místo a toho se nechci zříci.