SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Za všechno může ona 7 - Kam čert nemůže, nastrčí ženskou

7. KAM ČERT NEMŮŽE, NASTRČÍ ŽENSKOU

Nezumi
Nevěděl jsem, jak mu vyjádřit co pro mě znamená, než jsem si toho všimnul, byl jsem zamilovaný. Věděl jsem, že to nemůže být nikdo jiný než on. Stále jsem ho svíral v náručí, zatímco on klidně oddechoval. Zase mi usnul v náručí, jak jen to dělá? Takhle rychle usnout.. Pozoroval jsem jeho spící tvář. Vlastně jsem měl jedinečnou šanci si ho prohlédnout celého. Využil jsem toho. Všude kam jsem dohlédl byly svaly a při doteku jsem je cítil i pod oblečením. Sálalo z něj takové teplo. Natáhl jsem se vedle něj a objímajíc ho jsem spokojeně usnul.

Ryuuji
Probudil mě pocit, že nejsem sám. Taky jsem nebyl, Nezumi spal vedle mě a křečovitě mě svíral. Nechtěl jsem se pohnout abych ho nezbudil, nevěděl bych co mu říct. Málem jsem se přiznal že ho mám plnou hlavu. Trochu, zbězně, jsem si ho prohlédl. Nikdy jsem si nevšiml jak je krásný. Sice ne tak svalnatý jako já, ale i tak se dalo poznat že slaboch rozhodně není. Pramen vlasů mu zakrýval tvář. Chtěl jsem jí vidět, ale Chidori byla jiného názoru, měla dost samoty. Skočila Nezumimu na to jeho úžasné ploché bříško a tím ho probudila, jen vykulil oči. Byl sem od něj vzdálený sotva na dlaň. Vzájemně sme se dívali do očí, ani jeden z nás se nepohnul. Najednou se usmál.
„Kafe?“ Zeptal se mě. A tak jsme dali druhý pokus kávy.

Nezumi
Z bytu jsem odcházel se smíšenými pocity. Ale ne nešťastný,

Ryuuji
Volal mi anonym že má nějaké moje kompromitující fotky a že je vyvěsí na dveře firmy ve které pracuji. Sice jsem nevěděl jaké kompromitující fotky, ale na místo srazu jsem jel. Pomalu jsem se vymotal z centra, když se to stalo.

Yuuki
Při odchodu od Ryuujiho jsem si všimla povědomého auta. Bylo Nezumiho! Tak ten bastard je opravdu u něj? Odkud se znají? Nezumi umí s jinými muži vycházet i jinak než přes postel? To není možné, vím stoprocentně že Ryuuji je na holky, je to normální chlap! Ale ty SPZ nelhaly, bylo to Nezumiho auto a bylo studené, stálo tu už déle. To bylo divné. Běžela jsem domu a pozorovala vše z okna. Asi po hodině opravdu z bytovky vyšel Nezumi, nasedl, nastartoval a odjel. Musela jsem jednat.

Nezumi
Měl jsem divný pocit a přejel mi mráz po zádech. Divné tušení mi probíhalo celým tělem. Věděl jsem to, něco se stalo. Popadl jsem telefon a volal Ryuujimu, nezvedal to. Volal jsem tedy do jeho bytu, zas nic. Sedl jsem do auta a jel k němu, ale jeho auto bylo pryč. Začal jsem mít zlé tušení. Zavolal jsem kamarádovi od záchranky a tam to zjistil. Ryuuji měl nehodu a leží v nemocnici! Hned jsem sedl do auta a jel za ním. Celou cestu jsem měl strach. Našel jsem někoho, ke komu něco cítím, někoho, koho nevyužívám jen pro vlastní uspokojení, nemůže to takhle skončit. V nemocnici jsem se dozvěděl, že nehoda byla sice vážná, ale Ryuuji vyvázl jen s otřesem mozku a vymknutym kotníkem. Dnes mě k němu nechtěli pustit, šel jsem tedy domů.

Yuuki
Na tom bílém nemocničním povlečení vypadal tak bezbranně. Až mi bylo líto, že jsem z kopce pustila to auto aby do něj na křižovatce nabouralo. Byl to risk, ale trefila jsem se. Nakukat policajtům, že mi povolila ruční brzda už takovej problém nebyl. Teď jsme v tomto pokoji jen on a já. Je tak rozkošnej, chci ho.

Ryuuji
Probudil mě zvláštní pocit v tříslech a nepředstavitelná bolest hlavy, celý pokoj se točil, všude bílo. Bílo? Kde to sakra sem?! Rozhlédl jsem se. Nemocnice. Co tu dělám? Stále ten pocit v podbřišku. Podíval jsem se dolů a viděl tu důru z třetího oddělení jak mi ho kouří.
„Nech toho.“ Zkusil jsem to na ní. Jen zvedla oči od práce a podívala se na mě. Očima na mě ulpěla a dál pokračovala. Nebylo to to, co bych chtěl, ale nejsem z kamene, Začínal jsem tvrdnout, její práce pusou byla obdivuhodná. Zaznamenala tu změnu a ještě přidala. Začal jsem se ošívat, ale držela pevně a já připojený na hadičky s obvázanou hlavou byl bezmocný. Chtělo se mi skoro brečet, snad mě neznásilní taková bréca v nemocnici. Pomozte, pomozte mi někdo! Nezumi!

Nezumi
Na druhý den ráno už jsem byl před Ryuujiho pokojem a chystal se vejít, když jsem ho uslyšel, měl zastřený hlas a něco říkal. Neznělo to spokojeně, tak jsem vešel bez zaklepání. To, co jsem viděl, mě bezpečně zarazilo. Yuuki klečela na posteli, jednu ruku na jeho břiše a druhou držela jeho ztopořený penis a velice důkladně mu ho kouřila. Ryuujimu jen tekly slzy a prosil, ať přestane. Jedním skokem jsem byl u ní a už jsem jí sundaval.
„Co nás rušíš, neučili tě klepat? On je můj, dej od něj ty svoje přiteplený pazoury pryč, rozumíš?“ Vyjela na mě a v očích se jí zračil úmysl vyškrábat moje oči. Ryuuji se mezitím trochu vzpamatoval a zavolal sestru a doktora. Při pohledu na situaci rovnou volali policii, která si milou nadrženou Yuuki odvedla. Později vyšlo najevo, že je to propuštěna stalkerka a teď si hodně dlouho posedí, protože policie mezitím vyšetřila co se stalo s tím autem. Co všechno jsem o ní nevěděl! Co bylo důležitější byl Ryuuji, ležel šokovaně naposteli, stále ještě odkrytý. Přikryl jsem ho peřinou, o jeho chloubu jsem zavadil jen nenápadným pohledem a zhodnotil ho. Krásný.

Ryuuji
S příchodem Nezumiho bylo dost nočních můr, sundal ze mě tu praštěnou ženskou a staral se o mě jak nikdo. Požádal jsem ho, aby se mi postaral o Chidori, jeho jedinýho do bytu pustí. Souhlasil a já byl šťastný. Byl se mnou celou dobu návštěvních hodin, pak jel do mého bytu. Asi je načase přiznat že k němu něco cítím.

Chidori
Páníček nikde, místo něj přišel doktor. Ač nerada, pustila jsem ho do bytu, páníček by se zlobil, kdybych mu ublížila. Překvapilo mě, že mi přinesl tak dobré granulky, kočičí mlíčko a hrál si se mnou. Asi po hodině se zvednul s tim, že už opravdu musí jít za páníčkem. Byla jsem zklamaná a začala vrčet, on ale odešel, nedbajíc moje výhružky. Vrátil se asi za 5 minut s velkou krabicí. Krabice, ty miluju! Rozbralil ji a v ní bylo zabalené něco v igelitových pytlíkách. Pytlíky, ty miluju! Samou radostí jsem nevěděla co dřív. Když ale vybalil všechno a složil to dohromady, byla jsem překvapená nejvíc. To škrabadlo! Tak, milý doktore, teď si běž kam chceš, já budu hodná.

Dodatek autora:: 

Tak lidičky, a je tu předposlední dílek, na poslední sem přemýšlela, že bych vás nechala chvilku čekat. Přeci jen jste doteď měli servis a díly šly krásně za sebou..i když..stojí to za to čekání?? No uvidíme, každopádně tohle je poslední díl shounen-ai, jistě si domyslíte co bude v závěrečné kapitolce. Jinak tedy opravdu přemýšlím o druhé řadě (ale jen kvůli mírné závislosti Dasty Harst na Nezumim Laughing out loud )

4.95238
Průměr: 5 (21 hlas)