Solution (4.část)

Sasuke Uchiha
Datum: 15. 4. 2232
Od našeho prvního rande jsem s Narutem trávil čím dál tím víc času. A že jsem ho tedy balil déle, než bylo v plánu. Dva týdny jsem promrhal a jak jsem si v laboratoři všimnul tak to byly hrozné dva týdny. Z globálního hlediska, ano. Čtyři Remedio ještě žijí a na pitevně leží dalších pět mrtvol. Byl čas jednat.

Seděl jsem na Narutově gauči a sledoval, jak můj budoucí milenec běhá vesele po kuchyni a chystá mi něco k snědku. Musel jsem se pousmát a chvilku ho s nadšením pozorovat. Pak jsem ale znovu pohlédl na otevřený deník a do očí se mi vlil led. Zavřel jsem svoje poznámky a naštvaně je hodil na stůl. To, že ho chci je jedna věc ale… co budu dělat, až zjistí, že jsem ho vlastně využil… až zjistí, že v něm roste nový… jediný… život. Bouchl jsem se do hlavy!

Nesmím polevit!
Nesmím na to teď brát ohled!
Zaplatím za to… jednou…

Vzdychl jsem a raději uklidil deník do své tašky. Už tak to bude drsný, i bez toho aby si to přečetl slovo od slova v mých zápiskách. Nebudeme riskovat… už tak jdu do extrémů.
"Zase ten sexy zamyšlenej pohled." řekl mi Naruto a postavil přede mne nějaký hranolky s kusem uzenýho masa. Kde sebral tuhle kombinaci, to opravdu netuším.
"Moc pracovní náplně." řekl jsem jen a vzal si příbor.
"Aha, takže se mnou asi dneska nikam nejdeš, co?" řekl Naruto skoro šeptem. Mělo to znít jako naoko zamyšleně, ale to se mu moc nepovedlo.
"Proč mám pocit, že nechceš, abych šel?" řekl jsem a zase příbor položil na stůl.
"To není jen pocit." řekl Naruto a díval se přitom na stropní výzdobu.
"Naruto?"
"Tak jo,… Neji mě pozval k sobě domů na párty." řekl vážně a podíval se mi do očí, jako bych měl tušit, jak závažný je to problém.
"Hádám, že tam bude celá parta." řekl jsem to, co mě napadlo jako první. To ale nebyl ten hlavní problém Narutova světa myšlení.
"A nejenom to. Všichni mí bývalí." řekl a trochu pohoršeně se ušklíbl. Tohle asi neplánoval.
"A kde je problém?" řekl jsem klidně a znovu si vzal příbor.
"Ale no ták, Sasuke! Neji je jedním z mých nejhorších bývalých známostí! Určitě má něco za lubem, když pozval i tebe." řekl a chytil se přitom za hlavu. Já se jen pousmál a pomalu si vzal první sousto do úst. Rozžvýkal jsem ho a polkl. Nebylo to vůbec špatné. Pak jsem teprve řekl klidně…
"A kde je problém?"
"Bože, ty ho neznáš! Když jsme se rozcházeli, házel po mě vším, co měl po ruce!" řekl Naruto a asi už mu můj přístup lezl dost na nervy. Je tak sladkej.

"A kde je…" nedořekl jsem a byl přerušen naštvaným hlasem.
"Jestli to řekneš ještě jednou…?!"
"Chápu jasný, ale nedochází mi, proč by to měla být taková katastrofa. Vždyť spolu nechodíme." podotkl jsem na svou obranu a čekal, co mi odpoví na tohle. Naruto se začervenal a začal nervózně těkat očima všude po místnosti.
"No, víš… možná jsem o tobě dost mluvil na večerních hodinách a… no, jak bych to… prostě…"
"Chtěj vidět tvýho novýho." řekl jsem a ušklíbl se. Naruto sklopil poraženecky hlavu.
"Tak nějak… ale já jsem nikdy neřekl, že… no… že spolu něco… víš jako máme… já jsem jen,… řekněme zmínil…, no že se…, že se mi líbíš a… no, jak bych to… asi jsem to přehnal a…" řekl a přehraboval se v těch nádherných blond vlasech s růží v obličeji a já měl takovou chuť.
"Mluv takhle ještě pár sekund a já ti zaručuju, že do deseti minut už budeš mít důvod se mnou chodit." řekl jsem a dal si dost záležet na tom, aby to neznělo tak nadrženě, jak jsem se cítil.
"Jasně, takže… se najez a… a asi vyrazíme." řekl Naruto a raději udělal čelem vzad.
"Dobře." řekl jsem s úsměvem a sledoval, jak se pomalými robotickými kroky vrací do kuchyně, kde začal raději mít celodenní nastřádané nádobí. Tak párty s Narutovými bývalými. Tohle bude něco.

Naruto Uzumaki
Už když jsem zazvonil na Nejiho zvonek ve známé ulici, se mi udělalo špatně. Jasně, že Sasukeho přítomnost to trochu zlehčovala ale ani jeho hřejivá ruka, kterou mě chytil před pěti minutami, nemohla odbourat všechen ten strach z nadcházejících chvil.
Moje nervozita dosáhla svého maxima ve chvíli, kdy nám otevřel sám velký Neji. Podíval se nejdřív na mě a pak si až moc detailně prohlížel Sasukeho. Po asi pěti minutách se pro sebe ušklíbl a pak se přátelsky usmál na nás oba.

Blbeček jeden náladovej! Přetvařování mu vždycky šlo!

"Jsem rád, že jste přišli. Pojďte dál." řekl a uvedl nás do toho svýho přepychovýho baráku. Ne, že bych mu záviděl jen… no dobře byla to jedna z věcí, která mě na něm zaujala. Nejsem sice na prachy, to si o mě nesmíte myslet, jen to bylo fascinující. Zejména to, kolik jeho rodina vydělává na brýlích.
"Taky jsem rád. Děkuji za pozvání." řekl Sasuke slušně a potřásl si s ním rukou. Chtěl jsem ho v tu chvíli zavraždit a upálit jeho tělo za živa, ale pak mi došel jeho plán.

Jasně, jen hraj milýho, ty parchante!

"Já jsem míň rád." řekl jsem a nadzvedl nad jeho chování jedno obočí. Neji si toho všimnul a pousmál se. Jako by nikdy neudělal jedinou žárlivou scénu.
"Ale, Naru-chan. Přece nežiješ pořád v minulosti." řekl a přejel mě očima od hlavy až k patě. Tohle už bohudík se mnou nic nedělá.
"Neboj se, nežiju. Tak přestaň s těmi sladkostmi." řekl se a vítězně se na něj ušklíbl.
"Určitě máte na něco chuť. Lidí i jídla je tu dost." řekl a otevřel dvojité dubové dveře, které jsem si moc dobře pamatoval, protože za nimi se nacházelo místo, kde jsme si to poprvé rozdávali. Tu noc na gauči bych raději zapomněl… ale co.
Nijak se to tu nezměnilo, kromě nových sad ozdobného nádobí. A samo sebou lidí, kteří byli také přítomni na téhle super duper oblbovací a informativní párty.

"Hodilo by se, kdybys mi řekl nějaký krátký Info." šeptl Sasuke a naklonil se přitom dost k mému uchu. Takže to vypadalo, že mi říká nějakou tu sprosťárnu, kterou se mi večer chytá udělat. Jako by mu o tuhle myšlenku nešlo od začátku. Jen si užívej možnost, kdy tě nechávám osahávat moje tělo.
"Chceš jména jen bývalých nebo všech?"
"Nejdřív bývalí a pak zbytek." šeptl znovu Sasuke a já se jako že, přitulil až k němu a opřel se svým ramenem o jeho hruď. Vůbec tu nehodlám popisovat, na co všechno jsem měl pomyšlení.
"Fajn. Vezmeme to popořadě. I když na to nejsem pyšný, můj první kluk byl Neji Hyuuga." řekl jsem šeptem a pokýval hlavou směrem k tomu dlouhovlasýmu blbečkovi.
"Děláš si srandu, že jo." šeptal Sasuke a jednou rukou mě jako že majetnicky objal kolem pasu.
"Vypadám snad na to? Ten blbec! Strašně rád mi připomíná, že mě měl jako první. I když u něj byl hlavní problém právě sex." šeptal jsem a nespokojeně si odfrkl.
...
"Chápu. Kdo dál?" zeptal se Sasuke a naschvál se svými ústy dotkl mojí tváře, která už je stejně nějakou dobu rudá. To proto, že na nás zrovinka Neji koukal. Nevypadal nadšeně. Výborně, Sasuke.
"Můj druhej, jo… támhle na sedačce, ten černovlasej ulízanej kluk. To je Sai." šeptl jsem a kývnul.
"Hmm… ? Proč to nevyšlo s tímhle?" zajímal se Sasuke zjevně potěšen tím, že se mě může dotýkat.
"Věř mi, že to brzo poznáš." řekl jsem pořád šeptem a vzpomněl si na ty jeho postupy podle knih.
"V posteli to nebylo, že ne?" ušklíbl se ten můj parchant a krátce si přičichl k mým vlasům.
"Ne. Odrovnal mě jeho charakter vyčtený z knih: Jak na to." odpověděl jsem a snažil se nevnímat.
...
"Vůbec ti nevadí, že rozebíráme tvý bývalý?"
"Ani ne…" zamyslel jsem se a pak se podíval do kouta. "Hele, Gaara. To byl můj třetí." prozradil jsem.
"Nevypadá špatně." poukázal na fakt. Což nebylo nic špatného, jen… vzpomněl jsem si na tu noc.
"Jo, to nevypadá, když zrovna nepíchá s někým jiným." řekl jsem stále potichu trochu naštvaně.
"Aha."
...
"No a toho posledního tady nevydí…" najednou mě ale přerušil známí veselý hlas.
"Naru-chan?!" já o vlku a vlk za humny. A to doslova. Ani se mě nestačil Sasuke pustit a už mě objímaly teplé a příjemně ochranitelské ruce příchozí osoby.
"Ahoj Kibo? Ty si tu taky?" řekl jsem a pousmál se na něj. Sasuke nás jen překvapeně pozoroval.
"V celé své kráse." řekl a líbnul mě na tvář. Až po pár minutách si všiml Sasukeho a jeho obličeje.