SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Solution (5.část)

Sasuke Uchiha
V pár prvních sekundách jsem tomu hnědovlasýmu paku chtěl jednu vrazit. Když jsem se ale podíval do jeho obličeje, zjistil jsem, že právě na to čeká. A tak jsem nedělal žádné žárlivé scény a jen se tak spokojeně pousmál.
"Ty si ten zázračný Sasuke?" řekl a pokýval hlavou směrem k Narutovi. Ten se jen začervenal a raději se podíval na zákusky, které stály v jednom rohu místnosti.
"Už to tak bude." řekl jsem a musel uznat, že tenhle Narutův poslední bývalý není vůbec žádný blbec, jak se na první moment zdálo.
"Kiba. Těší mě." řekl a já si s ním potřásl rukou.
"Nápodobně."
"Ještě si s ním nespal, že ne?" řekl po chvilce, kdy mi pustil ruku a prohlížel si jak mě tak Naruta. Asi se museli znát hodně dlouho, když to na něm tak poznal.

"KIBO!" okřikl ho Naruto celý rudý a snažil se mu zacpat nějakým polštářkem pusu.
"No, co je? Raději nám dojdi pro nějaké ty zákusky, na které furt vejráš." řekl Kiba, když se dostal z jeho hraného sevření. Pak s pohledem na mě Naruto položil polštářek zpět na sedačku. Pokýval jsem a dal mu tím signál, že tohohle zvládnu i sám.
"Fajn, ale buď hodný." řekl Naruto zpět na Kibu a vzdálil se od naší dvojice. Já ho chvíli pozoroval, než jsem začal vnímat toho pejska.
"Jasně." řekl jen Kiba a napodoboval můj nevraživý postoj k věci.

"Ty nemáš v plánu být hodný." řekl jsem po dvou minutách palčivého ticha, které už jsem nedokázal jen tak ignorovat. Zdálo se, že to mému společníkovi vůbec nevadilo.
"Ne to tedy nemám." řekl a podíval se na mě dost ledově.
"Tak jen do toho."
"Typické varování bývalího tomu stávajícímu." řekl jako začátek a napil se nějakého alkoholu.
"Aha." pokýval jsem hlavou a poslouchal.
"Znám takový typy jako seš ty! Takže si dávej pozor! Jestli Narutovi něco uděláš, nebo se chystáš udělat něco, co ho donutí brečet, tak si raději kup letenku a odleť z Japonska! Jasný?!" řekl mi Kiba a dával mi dost jasně najevo, že to myslí smrtelně vážně. Očividně mu na něm ještě záleží, bohužel svou šanci zřejmě promrhal.

Proč jsem si najednou přišel jako totální haj*l?
No jasně, to, co udělám, ho možná rozbrečí. A možná

"Fajn, jen klídek. Vždyť spolu ani nechodíme. Tak se hned nečerti." řekl jsem, protože nebylo nutný prát se s ním. Ne, že bych to neuměl, jen je to trochu dlouho, co jsem se naposledy pral.
"Nechodíte? Tak proč tak vypadáte?" řekl Kiba víc překvapeně, než jsem čekal. Copak mu to Naruto neřekl? Asi to fakt dost přeháněl,… ty jeho úvahy… otočil jsem se do davu.
"To jen proto, že to od nás všichni tihle idioti vyžadují." řekl jsem a pokýval směrem k ostatním.
"Podle mě se nemusíte ani moc přemáhat, co?" řekl Kiba a už to znělo jako klasický šťouchanec. Musel to na nás koneckonců vidět, tedy… alespoň na Narutovi,… já tu blbou nevysvětlitelnou touhu dokázal docela dost dobře skrývat.
"To si trefil." řekl jsem jen a sledoval Naruta, jak si k nám nese velký tác se všemi druhy zákusků, které na tom velkém stole našel.
"Poslyš, Sasuke. Já,… já mám Naruta pořád strašně rád. Ale on už dávno není zamilovaný do mě takže… jsem se rozhodl, že se nebudu míchat dokavaď bude šťastný." řekl z ničeho nic Kiba, když pozoroval to, co já. Toho pitomce,… roztomilého pitomce s tácem.
"A je šťastný?" zeptal jsem se, abych se ujistil, že s ním zatím nebudou problémy.
"I když to moc nechápu, tak je… Je šťastný s tebou. Takže si toho važ." řekl a udělal krok, aby se dostal k Narutovi a jeho tácu blíž. Pak si vzal jeden zákusek, snědl ho a zařval něco ve smyslu to je lahůdka. Naruto se jen pousmál a podíval se na mě. Začervenal se a přešel s tím jídlem až ke mně.
"Dobrý?" zeptal se a mě bylo jasný, že nemá na mysli to jídlo… jen jsem nedokázal odolat.
"Ještě jsem neochutnal." řekl jsem a ušklíbl se.
"Sasuke?" řekl a trochu do mě s úsměvem praštil.
"Dobrý." řekl jsem klidně a tím ho uklidnil. Pousmál se a přistrčil mi tác až k nosu. To fakt nemusel.

Naruto Uzumaki
Sasuke byl fakt roztomilý, obzvlášť ve chvíli, kdy se přemáhal, že mu můj oblíbený zákusek chutná. Nešlo se nezasmát, ani Kiba si to neodpustil a tak to vypadalo, že jsme se proti němu spikli. Jako, že spikli, ale bylo to čistě přátelské spiknutí, takové spiknutí, kde se spiknete proti… Bože, kolik jsem řekl slov, co jsou od slovesa spiknout? Bože už toho raději nechám, já a dlouhý srozumitelný monology nejdou moc k sobě, a to i ty myšlenkový. Hm… ty myšlenkový zejména.
Pousmál jsem se a podrbal se na hlavě. Měl to být výsměch, patřící mě a mým myšlenkám, bohužel Sasuke si myslel, že se směju na jeho účet a tak mi dal menší pohlavek.
"Jau, za co to bylo?!" řekl jsem a třel si poraněné místo. Nic jsem tam neměl, ale víte co…
"Za to, že se směješ." řekl Sasuke jen a dělal, jako bych si to zasloužil.
"Já se nesmál tobě." bránil jsem se dál a cítil, jak se Kiba pomalými kroky přesouvá za mě. Zrádce jeden! Klidně by mě použil jako štít.
"To jen z principu." řekl Sasuke a ušklíbl se. Určitě si teď myslel, že vyhrává, ale to se teda šeredně mýlil. Neměl jsem v úmyslu s ním prohrávat, ještě jsme se nedostali ani do zahřívacího kola, i když popravdě zahřátej jsem byl dost, obzvlášť pak v určitých partiích těla. To se Sasukemu muselo dost líbit, protože si toho byl moc dobře vědom, co se mnou jeho doteky a hlas dělají a hlavně jak jsem na… no prostě bez sebe štěstím když se takhle pošťuchujeme a…
"Mlátíš lidi často jen z principu?" zeptal jsem se a ukončil nesmyslnou myšlenkovou debatu.
"Mlátím je jen z principu." řekl a pousmál se. Nedokázal jsem na to nic říct, jen jsem se tak hloupě začervenal a udělal krok zpět. Ten jeden pitomec a…

Zdá se mi to nebo na mě Sai kouká? Kouká.

"To budeš dostávat často, Naru-chan." řekl věcně Kiba a začal se dost nahlas smát. Měl jsem takovou chuť ho praštit, ale nějak mě to přešlo, když jsem zahlédl Nejiho, který se k nám blížil pomalými kroky.
"Vaše trojice nejde vůbec přeslechnout." řekl Neji v doprovodu Leeho. Asi jeho nového, nevím.
"Chtěl si říct přehlédnout." řekl Kiba, prohrábl si své krátké vlasy a udělal svůj nejsvůdnější obličej. Na znamení toho, jakej je krasavec.

Já se z neznámého důvodu podíval směrem k Saiově úsměvu.

"Jistě. Moje chyba." řekl a pohrdavě se podíval na Kibu. To už jsem ignoroval Saie a zasáhl.
"Potřeboval si od nás něco?" zeptal jsem se a sledoval, jak se na mě stočily jeho bílé oči.
"Nebuď pořád tak útočný, Naruto." řekl a neodpustil si sladkej tón. Já k němu udělal krok blíž a naschvál mu přejel rukou hruď, než jsem dost ledově řekl…
"Věř mi, že útočnej formát vypadá jinak." poznal, že nemá nic zkoušet, navíc… Sasuke nevypadal na to, že by ho něco vyzkoušet nechal. A tak se Neji stáhl a plácnul první blbost, co ho napadla, jen aby unikl s téhle napjaté situace.
"Chtěl jsem tě požádat o tanec, tedy jestli to nevadí?" řekl a podíval se směrem na Sasukeho, který se zase uvolnil a napil se ze své sklínky. Zůstal obezřetný.
"Vůbec ne. Jdeme." řekl jsem a nechal se odvést do středu improvizovaného parketu. Tam jsem se postavil do taneční pozice a Neji mě napodobil. Byl dost opatrný, když mi dával ruku kolem pasu.
Hodný chlapec pochopil.

Moje utrpení trvalo asi čtyři minuty. Přesto se to zdálo jako věčnost. Na konci jsme se pustili jeden druhého a já čekal, nějaký ten provokativní žertík nebo něco. Ovšem ničeho taktového jsem se nedočkal. Neji si mě jen chvíli prohlížel, pak se trochu… naklonil jako by mě chtěl po…, rozmyslel si to a lehce kývl na znamení vděku. S krátkým pohledem na Sasukeho zmizel v davu lidí. Trochu mě to zmátlo. Tenhle obličej jsem u něj nikdy neviděl. Byla v tom… bolest… že by,… že by litoval toho, co se… Blbost! Vždyť je to Neji Hyuuga. Ten nelituje.

Vrátil jsem se k Sasukemu a Kibovi a nedokázal tu myšlenku vyhnat z hlavy. Jeden z nich si toho všiml a přitáhl si mě do náruče, aby mi viděl líp do tváře. Vůbec jsem se neměl chuť bránit. Jemu tedy ne.
"Co se děje? Něco ti řekl?" zeptal se Sasuke a druhou rukou mi chytil bradu a otočil mě čelem k sobě.
"Právě, že nic, Sasuke. Neřekl mi vůbec nic." řekl jsem a opřel si hlavu o jeho hruď. Co to znamená?

Datum:
Ten den byl zvláštní. To, že Kiba vyhrožoval Sasukemu jsem tak trochu čekal. Takže mě to ani moc nepřekvapilo, ale… Nejiho chování… to bylo zvláštní. Proč s příchodem Sasukeho o mě najednou zase mí bývalí jeví zájem. Co jejich reakce znamenají? A proč to Sasukeho netrápí? Ááá, bože pomoz mi!

______________________________________________________________

Optimismus je způsobený nedostatkem informací Laughing out loud

5
Průměr: 5 (4 hlasy)