SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Za všechno může ona 2.série 09 - je to zlé

9. Je to zlé

Rin
Probudil jsem se v baru na záchodech, hlava mi třeštila a hvězdičky jsem mohl počítat ještě dlouho poté. Co se sakra stalo? Poslední, co si pamatuji, je Nezumi. Sakra, byl s tim blicím chlapíkem, kterého jsem chtěl dostat. Pomalu jsem se zvedl a odhoupal se domů, na přemýšlení jsem se musel pořádně vyspat.

Ryuuji
Pozoroval jsem Nezumiho jak bije toho mladíka hlava nehlava. Rychle jsem se snažil zapnout kalhoty, ale jako na potvoru se mi zakousl zip. Zoufale jsem s ním lomcoval, až se mi podařilo gatě zapnout. Skočil jsem Nezumimu na záda a snažil se ho uklidnit. Vůbec nereagoval. Nenapadlo mě nic lepšího, než ho v tu chvíli kousnout do ucha. To už efekt mělo, přestal. Ublíženě se na mě podíval. Já jsem pouze beze slova k němu natáhl ruku, on ji přijal. Beze slova jsme z baru odešli, nechajíc mladíka tam, kde dopadl při Nezumiho zuřivém útoku.

Nezumi
Vařila se ve mě krev! To co udělal Ryuujimu mu neodpustím! Byl jsem vzteklý jako býk co viděl rudý hadr, probrala mě až urputná bolest v uchu. Ten malej potvor mě kousnul. Nic mi ale nevyčítal a tak jsme se vydali domů.

Chidori
Páníčkové se dneska vrátili podezřele brzy domů a ani nesmrděli, divné. Navíc veterinář si pořád hladil ucho, měl ho celé rudé. Co to? Já přeci nic, tak kdo? Snad nemaj někde schovanou druhou kočku?! Jestli jo, udělám z nich nudličky do polívky! Hm, polívka... Jdu mrknout do misky co sem dostala dobrýho.

. . .

Ryuuji
V práci to byl děs. Strašně jsem se nudil a ta hora papírů mě nehorázně deptala. A nejvíc mě vydeptalo, když se mi pod tu hromadu hrabala Sayuri s tim, že se mnou chce mluvit. Fakt sem na ní neměl náladu, tak jsem jí odpálkoval. Pak dala pokoj.

Sayuri
Myslela jsem, že je to informace, kterou by měl vědět, ale nechtěl mě poslouchat. No když nechtěl, můj problém to není.

Nezumi
Ten den byla v ordinaci strašná nuda, pořád jsem myslel na Ryuujiho. Dohodli jsme se, že si k němu dám pár věcí, abysme mohli být spolu častěji. Jsem z toho totálně na větvi jako puberťačka z první lásky. Vím, že jsem opravdu zamilovaný. Přemýšlel jsem, co koupím Ryuujimu za drobný dáreček z lásky, když mi oknem do ordinace vletěla petarda.

Ryuuji
Sesula se na mě horda papírů a píchlo mě u srdce. Pak mě začala šíleně bolet hlava a měl jsem neodbytnou potřebu zavolat Nezumimu. Omluvil jsem se s tím, že jdu na toaletu a utíkal jsem mu zavolat. Nezvedal to. Cítil jsem strach.

Nezumi
Lekl jsem se neskutečně, byla to nějaká podomácku vyrobená petarda, co mi prskala po celé ordinaci a ničila mi vybavení. Rychle jsem přes ní přehodil sako a snažil se jí udusit. Když se mi to po velice dlouhé době podařilo, měl jsem na telefonu asi 15 zmeškaných hovorů. Všechno Ryuuji. Okamžitě jsem mu volal zpátky. Zněl vyděšeně a ptal se, proč jsem to nezvedal, tak jsem mu vysvětlil situaci. Asi jsem to neměl dělat, protože byl ještě vyděšenější. Už jen chvíli do konce pracovní doby, za chvíli budu s Ryuujim.

Ryuuji
Celý jsem se klepal a musel jsem pořád na Nezumiho myslet. Bože, co se mnou ten chlap dělal, to bylo neskutečné. Byl jsem tak mimo, že jsem se nesoustředil na práci. Můj šéf si toho všimnul a radši mě pustil dřív než bych tam v těch papírech něco zvrtákoval. Bystrý úsudek mého šéfa.

Chidori
Za dveřmi jsem cítila dost dráždivý pach, dováděl mě k šílenství, ale dveřma se prostě prodrápat nešlo a na kliku jsem mohla skákat do Aleluja, ale dveře bych neotevřela, protože páníček zamknul. Byla jsem z toho celá vzteklá a tak jsem si šla vztek vybít na jeho ponožky, však on je určitě potřebovat nebude. Kdyby mi radši koupil to nový škrabadlo, co mi slíbil za to starý, o který zakopl a složil ho takovým stylem, že bylo neopravitelné. Dva dny a udělám si škrabadlo z něj nebo z toho novýho křesla! Mňau! (A se zvednutým naježeným ocasem přešla do ložnice)

Nezumi
Ryuuji mi psal, že ho pustili dřív. Napsal jsem ceduli na dveře a také zamknul ordinaci. Chtěl jsem být co nejdřív s ním. Tu spoušť už jsem uklidit, odpočinek si zasloužím.

Ryuuji
Akorát jsem stál u vchodu do baráku, když jsem slyšel zvuk motoru, to auto opravdu poznám podle zvuku. Nezumi parkoval. Počkal jsem na něj, abysme mohli jít společně. Před vchodovýma dveřma do bytu jsme se ale oba zarazili. Na klice viselo cosi neidentifikovatelného, co kdysi možná bývalo kotětem a u dveří kaluž krve. Byl to hrozný pohled, zatočila se mi z toho hlava a pak si nic nepamatuji. Probudil jsem se až doma v posteli a slyšel z kuchyně Nezumiho hlas. S někým mluvil. Zvedl jsem se a šel za hlasem. V kuchyni seděla policie vyslýchala Nezumiho. Když si všimli mě, sepsali prohlášení i se mnou a odjeli. Objal jsem Nezumiho, celý se klepal.
"Ryuuji, nechápu, kdo to mohl tomu ubohému kotěti udělat." Bylo vidět, že je mu do breku, mě bylo také. Zajímalo by mě, kdo to sakra byl.

Nezumi
Nikdy jsem neviděl tak brutálně utýrané kotě. Byl jsem z toho celý zničený, určitě hrozně trpělo. Ryuuji se mě snažil utěšit, stulil jsem se do jeho náruče a nechal si vískat vlasy a hladit celé tělo. Byl tak něžný, celý jsem se tomu poddal. On je osoba, kterou miluju. Usnuli jsme ve společném obětí po tom, co jsme se celý večer pouze hladili a líbali. Ani jeden z nás dvou nechtěl zajít dál.

Rin
Zazvonil zvonek u dveří, ale mě se nechtělo vstávat, byl jsem zbitý, že jsem sotva chodil, ale zvonek byl neodbytný. Po dvaceti minutách, co zvuk zvonku byl jako kladivo do hlavy jsem se přišoural ke dveřím a otevřel. A ve dveřích stála ona.
"Ahojky, Rin, jak se máš? To ani nepozveš svojí sestru dál?"
"Eh, Yuki?!"

Dodatek autora:: 

Tak sem dávám další dílek, blížíme se pomaličku ke konci Smile Omlouvám se za dlouhé čekání, ale přípravy na advík vzaly víc, než jsem čekala a pak con samotnej Tongue no kazdopadne..at se vam libi Smile

4.894735
Průměr: 4.9 (19 hlasů)