Za všechno může ona 2.série 10 - Zazvonil zvonec...

10. Zazvonil zvonec...

Yuuki
Nechápala jsem, co mu tak dlouho trvalo na otevření dveří. Měl by přeci být rád, že se jeho sestřička vrátila. Když otevřel dveře, místo usměvavého sluníčka vykouklo cosi, co mělo víc barev, než duhová kulička.
"Dostals do držky od nějakýho šamstra?"
"Nepruď, ségra, radši pojď dovnitř, co tu vlastně děláš?" Byl zvědavý.
"Celkem nic důležitého, mám tu nějakou práci, tak sem si myslela, že než jí dokončím, ještě bych se stavila za bráškou, pak asi nebudu mít tolik příležitostí."
"Cože?" Nechápal.
"Nereš, máš něco k pití? Může to být klidně ostřejší." Potřebovala jsem posilnit.
"Jen zbyteček whisky, nic víc."
"Tak tu mi nalej, celej ten zbyteček."

Rin
Vůbec jsem nepobral kde se tam Yuuki vzala, vždyť přeci ještě nebyl konec jejího trestu. Vytěsnil jsem z hlavy bláznivé myšlenky a dál proklínal Nezumiho, protože mě bolelo celé tělo. Yuuki se mi mezitím zlila zbytkem whisky, tak přeci jí bylo dost.

Sayuri
Psala Yuuki, že za dvě hodiny přijde, to nechápu, vždyť je pořád zavřená. Navíc takovej dopis by přeci z vězení neprošel. Byla jsem z toho mírně rozladěná, na dopise nebylo ani razítko pošty. Když o dvě hodiny později opravdu zazvonil zvonek a Yuuki tam stála, nebyla jsem schopná slova. Táhla z ní whisky a mírně vrávorala. Pozvala jsem jí dál.
"Tebe pustili?"
"Dá se to tak říct."
"Cože?"
"Neřeš to, Sayuri, ano? Prostě jsem venku. Nezajdeme večer někam?"

Nezumi
Nespal jsem celou noc, klepal jsem se jako ratlík a i když mě k sobě Ryuuji tisknul, byl jsem jako vyděšené děcko. Odkdy byl on ten silnější ve vztahu? Aniž bych si to uvědomil, z toho ranního hlazení se mi postavil. Ryuuji se ihned chopil příležitosti a olízl mě po celé délce. Mírně jsem se zachvěl.
"Ne, Ryuuji, sprchu."
"Pššt, uvolni se."
Táhlými pohyby mě začal uspokojovat, ale já v tu chvíli chtěl víc, jediným pohybem jsem dostal Ryuujiho pod sebe a začal ho divoce líbat. Přesně v tu samou chvíli se Ryuuji začal bránit.

Ryuuji
Dole?! Ani náhodou! Protestoval jsem co to šlo, po chvíli Nezumi povolil stisk. Využil jsem toho a dostal se nahoru. Než stihl zamrkat, přivázal jsem ho k posteli. Vypadal trochu překvapeně a prosil abych ho pustil, ale to jsem nechtěl. Vrátil jsem se zpět k jeho tyčící se chloubě a dál jí věnoval svou pozornost. Nezumi pode mnou slastně vzdychal. Stříknul jsem si na ruku trochu gelu a začal jsem zároveň mnout i svůj penis, taky jsem z toho chtěl něco mít. Ale Nezumi vzdychal tak krásně, že jsem dostal chuť si s ním hrát.

Nezumi
Ryuuji se beze slova zvednul a odešel. Nechápal jsem to, nechal mě tam vzrušeného, přivázaného.. Vrátil se během chviličky a v ruce držel ten anální kolíček, co jsme si s ním minule hráli. Podíval se na mě ďábelským pohledem a potřel ho vrstvou gelu.
"Ne, Ryuuji, ne, nechci." Marné protesty. Ucítil jsem tlak na svůj vstup a snažil se uvolnit, věděl jsem že nemá cenu se bránit. Alespoň oproti našemu prvnímu sexu zvolil nejdřív pořádně promazanej kolík než aby se tam rovnou vecpal sám. Než jsem dokončil své úvahy, kolík byl ve mě celý a Ryuuji s ním pravidelně pohyboval. Do toho mi třel penis a já se vznášel do nebe.

Ryuuji
Bylo vidět jak se to Nezumimu líbilo. Vzdychal tak krásně. Cítil jsem už dost znatelný tlak ve svém rozkroku, tak jsem si znovu navlhčil penis, z Nezumiho vytáhl kolík a začal do něj vstupovat sám. Začal trochu kňourat, že ho to bolí, ale já už se v něm viděl a nebral ohledy na jeho protesty. I on si to po chvíli začal užívat a sám přirážel. Chytil jsem mu penis do ruky a mnul. Nevydržel dlouho a s hlasitým výkřikem se udělal. Oba nás postříkal.
"Tak teď je řada na mě, lásko." Mrknul jsem na něj a začal zběsile přirážet. Nezumi byl tak odpravený, že jsem měl vlastně k dispozici hadrovou panenku. Dostal jsem chuť na experimenty. Odvázal jsem Nezumimu ruce, posadil jsem se a Nezumiho jsem posadil na sebe, vlastní vahou na mě dosedl a tato poloha naše spojení ještě prohloubila. Nezumiho penis se opět začal probouzet a já mu věnoval svou plnou pozornost, Nezumi mezitím vysedával a znovu se nabodával. Asi jsem měl moc šikovné prstíčky, protože po chvíli Nezumi stříkal znovu.

Nezumi
V té sedavé poloze se mi Ryuuji dokonale otíral o prostatu a tím, že mi honil penis to korunoval, nevydržel jsem dlouho a znovu dosáhl vrcholu.
"Ryuuji.." Marný protest. Moje sperma už bylo po celé posteli a Ryuuji se ještě ani jednou neudělal! Když jsem se po prožitém orgasmu trochu vydýchal, pomohl mi Ryuuji na nohy, ale jen do takové míry, aby mě dostal na všechny čtyři, pak si mě vzal zezadu. Nenasyta.

Ryuuji
Když jsem mu pomáhal ze mě, dostal jsem chuť si ho vzít zezadu. Nezumi nevypadal že by protestoval, tak jsem ho ohnul přes postel a po tak úžasném sexu dosáhl osvobozujícího orgasmu. Společně jsme se svalili na podlahu a těžce oddychovali.
"Ryuuji?"
"Ano?"
"Pojď dneska na druhý pokus na skleničku."
"S tebou půjdu klidně na druhý konec světa."

Haruki
Ta Sayuri mi psala smsku, že mám být v osm v tom baru na rohu. Že by chtěla na rande? Vždyť jsem jí řekl že hraju za jinou ligu. Asi jí to budu muset vysvětlit znovu.

Sayuri
"Yuuki! Ty ses pomátla!"
"Mlč a pojď, uvidíš, všechno bude v pořádku."
Třásla jsem se jako ratlíček, tohle snad nemohla myslet vážně!
"Yuuki? Bež napřed, já si jen ještě něco vezmu v bytě."
"Tak ale mákni!"

Yuuki
Dlouho jsem v tomhle baru nebyla, vrací se mi vzpomínky. Trochu se posilníme a pak půjdeme.
Seděli jsme tam opravdu jen chviličku, když vešel k mému velkému překvapení Nezumi s Ryuujim. Nemohla jsem dostat lepší příležitost. Vyškočila jsem od stolu jako bych byla na pérku a během zběsilého letu tasila kapesní nůž. Nezumi si mě v první chvíli nevšiml, ale Ryuuji ano, postavil se mi do cesty a odklonil čepel nože.

Nezumi
Dokud přede mě Ryuuji neskočil, nevšiml jsem si Yuuki, která se na nás řítila s nožem v ruce. Chtěl jsem Ryuujimu pomoct zpacifikovat Yuuki, ale byla jako šílená. Měla šílený výraz tváře a šíleně se smála. Jako pominutá. Neměl jsem ani čas zavolat policii, která k mému údivu napochodovala do baru, chytila Yuuki za flígr. Nasadili jí pouta a odváděli do auta. Nám řekli, že máme jít také, sklopili jsme hlavy a šli.

Ryuuji
Když sem viděl tu psychopatku s nožem, jediná moje myšlenka patřila záchraně Nezumiho, klidně za cenu vlastního života. Nechtěl jsem přijít o štěstí, které jsem tak dlouho hledal.

Sayuri
Měla jsem strašný strach, když Yuuki vystřelila s tím nožem směrem ke svému bývalému a k Ryuujimu. Opravdu byla šílená, když mi doma vyprávěla jak utekla z věznice, jak zabila to kotě a jeho zmrzačené tělíčko pověsila na kliku u Ryuujiho bytu, jak je dneska plánovala dostat. Naskočila mi z toho husí kůže. Musela jsem se rychle vrátit do bytu a zavolat na stanici. Ona byla nebezpečná.

Rin
Psala mi Yuuki že si chce dát se mnou sraz v baru, ale když jsem tam dorazil, nikde nikdo. Zákazníci působili mírně zaraženě, asi se tu zase někdo popral. Sedl jsem si ke stolku a objednal si pivko, pak druhé a třetí. Nakonec jsem se zlil jak to prase.

Haruki
Když jsem přišel do baru, Sayuri tu nebyla, všude bylo narváno. Měl jsem strašnou žízeň a tak jsem se na cestu domů musel osvěžit. Objednal jsem si na přecpaném baru jednu minerálku a rozhlížel se, kam bych si mohl sednout. U jednoho stolku pro dva bylo místo vedle jednoho mladíka, byl zbitý, hrál všemi barvami a byl totálně zlitý pod obraz a ještě níž.
"Můžu si přisednout? Jen si vypiju minerálku a půjdu" Optal jsem se zdvořile.
"Dělej si co chceš, hlavně mě nebij." Zvláštní odpověď.
"Proč bych tě měl bít?"
"Kdybych ti vyjel po šamstrovi, zbil bys mě?" Nechápu jeho otázky.
"Ehm, chápu dobře, že kopeme za stejnou menšinu?" Zkusil jsem to, nebyl vůbec ošklivý.
"Chápeš velice dobře." Škytnul. Trocha červeně v jeho tváři byla velice roztomilá.
"Vypadáš, že máš dost, nechceš jít ke mě?" Zkusmo jsem navrhnul.
"Když si mě tam odtáhneš.." Nepřímej souhlas.

Ryuuji
Vyslýchali nás na stanici kvůli tý důře. Nakonec jsme se dozvěděli, že utekla z věznice, umučila koťátko a dneska nás plánovala oba zabít. Svědčila proti ní její nejlepší kamarádka a moje kolegyně – Sayuri. Byl jsem z toho celý vyklepaný, ale šťastný, že Nezumi i já jsme naživu. Po docela dlouhém výslechu nás pustili domů. Hned ve dveřích se na mě Nezumi vrhnul a začal mě líbat.
"Měl jsem o tebe strach, Ryuuji."
"I já o tebe, Nezumi. Jsem rád, že žiješ, bez tebe bych byl troska."
"Ryuuji, to znělo jako vyznání." Ušklíbl se.
" To bylo vyznání!"
Pak se mi akorát přetočila celá místnost a já ležel na zádech, Nezumi na mě a divoce mě líbal. Taková vášeň

Nezumi
Musel jsem ho mít. Hned. Celého. A taky jsem si ho na té podlaze v obýváku vzal. Chidori nám dělala němého diváka. Bylo to pro Ryuujiho poprvé, byl jsem co nejjemnější, ne jako on při mém poprvé nebo dopoledne. I když jsem musel uznat, že se mi to tak s Ryuujim líbí. Jenže mě zadek bolel a byla řada na něm. Dali jsme tolik čísel, že se to snad ani spočítat nedalo. Když bylo po všem, padli jsme vedle sebe a ztěžka oddychovali. Chtěl jsem jeho. Navždy.
"Ryuuji?"
"Hm?" Zabrblal odkudsi z mého náručí.
"Budeš můj životní partner se vším všudy?" Trochu ztuhnul.
"Nezumi, ty myslíš..?"
"Přesně to."
"Budu."

Pak Chidori jako na povel skočila mezi nás, ona je přeci také rodina. A hlavně za všechno přeci může ona.

A Yuuki? Ta dostala doživotí v nejpřísněji střežené věznici za Stalkerství, týraní zvířat, útěk z vězení a pokus o dvojnásobnou vraždu. Doživotí se však nedožila, protože se spoluvězenkyně dozvěděli o způsobu utýrání kotěte a podobným způsobem utýrali i Yuuki. Na výši jejich doživotního trestu to stejně nic nezměnilo.

Rin a Haruki se dali po pár vášnivých číslech dohromady.

Sayuri se odstěhovala a nejsou o ní žádné další informace

Nezumi se pořádně nevzpamatoval z té vraždy kotěte a proto k Chidori pořídil jednoho malého bílého uličníka s rezavým ocáskem, který mu už dva dny pobíhal před ordinací. Pár dní jim sice Chidori bublala a prska pod nohama, ale pak si na kocourka zvykla. A ten dostal jméno Marimo.