Archangel Symphony II.

Aby viděl do jeho okna musel celé panství obejít, překvapilo ho, že nemají pořád psy. Došel ke zdi s oknem do vzpomínek, nevěděl co tam uvidí ale musel se podívat. Zatetsu seděl u šachového stolu a pil gin, dvě prázdné láhve se mu váleli u kotníků a další tam směřovala. Zrzavý kluk se přiblížil ještě víc ke kamenné zdi a smutně sledoval dění.
Takový pohled.. ničí mě, chci aby byl šťastný. Debilní psi, neuměj snad nic jinýho než štěkat?? … Psi???
Rai se mrtvolně otočil a hleděl do očí třem dogám, které se řítili jako blesk po anglickém trávníku.
„He, he, he... myslím, že budeme kamarádi.“
Slina prostřední dogy ale naznačovala, jaký vztah si mezi nimi přeje. Možná by se radši nechal sežrat, než to co ho čekalo. Svalnaté paže ho chytili za bok a vhodili do místnosti takovou silou až se bouchl do hlavy o protější stěnu..
„ Si jenom další iluze???? Ty nikdy nepřestaneš, že ne!“ vyjel Zatetsu a mrštil láhev se zbytkem alkoholu, trefil by se, nebýt opilý.
„ Já... Rai… já nemůžu žít jenom... s tebou jako představou... přijď za mnou!“
Mezi jednotlivými slovy vzlykal. Shrbený chlapec snad ani nedýchal, všechno co mu říkal ho tak bolelo. Nastalo ticho.
Miluje mě? Když říká tyhle věci měl by... ale co mám dělat...? Zatetsu… já tě miluju, ale si urozený a... ne o to nejde… Miluju tě... vždyť tě Miluju…!
„Miluju tě!“ naštvaně vykřikl.
Opilá postava uprostřed místnosti zvedla hlavu a bylo vidět, že přemýšlí...
„Ty nikdy nemlu..“
Polibek zastavil, smazal a změnil všechno. Způsobil, že Zatetsu vystřízlivěl a pochopil. Něžně ho poodtáhl:
„Chyběl si mi, proč si odešel?... ale ne, teď nic neříkej, chci si tě užít, nikdy tě už nepustím… a ještě maličkost, uke by neměl líbat semeho, seme musí líbat ukeho“
Tajemně se usmál a hodil Raie do nadýchaných peřin. Klekl si mu mezi nohy a jazykem jel od krku po lem trika. Nedělal si starosti se svlékáním, prostě ho roztrhl, stejně jako kalhoty a spodní prádlo.
„Chtěl jsem tě ještě napínat, ale když vidím jak si vzrušený, radši už to nebudu protahovat.“
„Zatetsu…? Ahh... Miluju tě...“
„Já vím.“
Na důkaz přitiskl své horké rty ke špičce údu a jazykem kroužil po vrcholu. Po malé chvíli ucítil cukání a tak se přisál ještě víc. Část sperma spolknul a část vystříkla na hubené břicho. Nenechal si ho ujít a slízal ho i tam. Zatím co Rai ještě nevěděl o světě, se Zatetsu rychle svlékl a přitiskl svou hruď na jeho záda, do zrzavých vlasů, kde tušil uši a zašeptal
„Já tebe taky, Rai.“ Při posledním slově do něj pronikl.
Je tak krásně úzký, určitě ho to bolí... ale vidím, že i vzrušuje.
Zlatavé slunce se vetřelo do pokoje a osvítilo dvě postavy spojené vášní. Rai věděl, že teď už neodejde. Chtěl strávit zbytek života s tímto mužem, díky kterému se jím také stal.
Prosvětleným pokojem se linuli steny mileneckého páru. Pronikavá vůně sexu byla skoro až hmatatelná. Oba si vychutnávali pocit blízkosti toho druhého. Rai s blížící extází začal blábolit nesmysly, Zatetsu ho (radši) utišil chtivým polibkem. Hladil to křehké tělo pod ním, chtěl si zapamatovat každičký záhyb, každičkou dokonalost i nedokonalost. Zatetsu už to sevření okolo svého penisu nemohl vydržet, už by to nesnesl, udělal se s hlasitým zasténáním, Rai pocítil jak se v něm rozlynulo známé horko a v zápětí na to se udělal dnes již podruhé v malém časovém úseku. Oba leželi přitisknuti k sobě.
Zatetsu měl pořád penis v Raiovým těle dokud neochabnul a sám nevyklouzl. Jemně hladil zpocená záda partnera, přejel po břiše, po kterém mu smyslně rozmazával sperma a potom sledoval jak ho Rai slízává z jeho prstů. Krásný pohled na to jak ochutnává sám sebe. Rai měl přivřené oči, jazykem si hrál s prsty co mu Zatetsu vložil do úst. Sál je, sem tam je i něžně skousl. Otočil se na něj a spojil rty do jemného, zamilovaného polibku. Po chvíli se zvedl z postele a nahý se otočil na Zatetsua.
„Mohu použít prosím tvou sprchu, Zatetsu-san?“ pronesl s úsměvem…
Tázaný ho hypnotizoval pohledem a vypadalo to, že ho chce snad znovu. Rai přešlápl, z hýždí a po vnitřní straně stehen mu stékaly bílé pramínky Aristokratova spermatu. Zatetsu na sucho polkl.
„Můžeš…, ale proč my to děláš!“
„Co dělám? Ničeho si nejsem vědom… Tedy momentálně.“ pohodil hlavou Rai a nechápavě se na Zatetsua podíval…
„Co? Jenom to, že jsem dostal opět na tebe chuť!“ zasténal a svalil se zpátky do peřin.
Rai se tomu zasmál a odešel s obtížemi do koupelny. Zatetsu ho z peřin pořád sledoval, ten jeho zadek by si asi měl vyfotit a dát zarámovat. Nechápal, jak někdo může být tak andělsky krásný a přitom tak hříšný. Sledoval ho, dokud za sebou nezavřel honosné dveře od koupelny a s úsměvem na rtech položil svou havraní hlavu do polštářů.
Rai se ocitl v nádherné koupelně. Všechno sladěné do bílo, červeno, zlata… Velká vana uprostřed, okolo ní spoustu svíček a krásná sprcha v koutu pokoje. Naproti Raie se rýsovalo přímo obří zrcadlo a pod ním bylo umyvadlo s motivy horoskopu. Pomalu přistoupil pod onu sprchu, pustil si na sebe teplou vodu a nechával se ukolíbávat proudem vody. Po chvíli se začal mydlit jedním z luxusních mýdel. Vonělo to po jahodách a mátě. Když se celý namydlil tak nechal nečinně vodu, aby z něj všechnu pěnu smyla. Stál tam jako omámený, voda byla příjemná a k tomu byl krásně unaven po úchvatném sexu. Jen co se nabažil tohoto pocitu… Vypnul vodu, opatrně vykročil ze sprchy, aby se nesklouzl po dlaždičkách na zemi a zabalil se do ručníku. Přešel k obřímu zrcadlu a prohlížel všechny drahé kolínské co tam Zatetsu měl…

Zatetsu mezitím ležel v posteli a poslouchal, jak se z koupelny line zvuk padající vody. Skoro při tom usnul. Jenže někdo náhle zaťukal na dveře a vzápětí bez vyzvání se otevřeli dveře a dovnitř vešla pohledná blondýnka, s vlasy skoro až po pás. Měla modré oči, na sobě až necudné šaty s výstřihem skoro ke kolenům. Na rukou mnoho náramků a na prostředníku, pravé ruky, prsten se závratně velkým diamantem. Pro zvýraznění výstřihu měla krásný náhrdelník.
Zatetsu se hned zvednul z postele, omotal si okolo pasu kus prostěradla a vražedným pohledem koukal na nezvaného hosta.
„Co tu chceš, Kiyoko-chan?“ otázal se dívky, která tam tak bez dovolení přišla.
„Nemohu se přijít podívat na svého, možná, budoucího manžela?“ usmála se vlídně.
Ale ten úsměv vypadal spíš podle a škodolibě než přátelsky. Zatetsu se na ní ještě víc zamračil.
„Už sem tobě a tvému milovanému otci říkal, že si tě nevezmu za ženu! I když jsme sice přátelé… nehodlám na toto přistoupit. Už si to konečně zapamatujte!“
Blondýnka se pomalím krokem přibližovala k Zatetsuovi. Co má tato dívka za lubem ?? On ji automaticky obešel a zamířil ke dveřím, které pak následně otevřel.
„Prosím, opusť mou ložnici.“ Vyzval jí k odchodu…
Kiyoki k němu přistoupila a rukou mu přejela po vypracovaném těle. Aristokrat ji tu ruku chytnul, oddálil od těla a silně stisknul, až sykla bolestí.
„To bolelo!“ zašeptala a chtěla si od něj vyžádat polibek, ale on uhnul hlavou.
Kiyoki pohodila svou blonďatou hřívou a odstoupila od Zatetsua.
„Proč protestuješ? Stejně si mne nakonec vezmeš… o to se postarám!“ zasyčela zlostně a odešla. Zatetsu za ní zavřel dveře a polohlasně zanadával. V tom okamžiku přišel čistý a upravený Rai jen v ručníku.

Usínali vedle sebe, Rai měl zavřené oči a užíval si blízkosti milence, Zatetsu přes něj přehodil ruku a koukal na jeho chlapecké rysy. Přemýšlel nad tím, jestli ho dokáže ochránit, byl tak zranitelný! Nemohl celou noc spát, jak se mu celou noc honila jedna myšlenka v hlavě za druhou, a tak šel brzo ráno udělat snídani. Vrátil se s tácem plným dobrých jídel, nevěděl co Raiovi chutná a tak vzal od všeho trochu. Zrzovlasý kluk byl ještě v říši snů a tak se ho rozhodl probudit. Dotkl se svými rty těch jeho, hebkých, Rai je pootevřel a oplácel mu polibek náruživěji. Zatetsova ruka přejela přes vystouplé bradavky a mířila k rozkroku. Stiskl jeho penis, k jeho překvapení už byl naběhlý.
„ Těšil ses na mě?“ řekl Zatetsu tím jeho provokativním hlasem.
Opustil rty a jazykem následoval stejnou cestu jako předtím rukou. Na konci svojí cesty jemně sál špičku penisu a prstem ho dráždil. Rai už byl na pokraji vyvrcholení, když se probudil a tiskl si Zatetsovu hlavu níž do klína. Aristokrat zase ucítil tu opojnou chuť Raiova sperma. Zvedl hlavu s jeho typickým uvolněným úsměvem, bílá tekutina mu vytékala z jednoho koutku „Dobré ráno“.
Rai ještě neovládal své svaly, ale se vší soustředěností se vzpřímil. Olízl své sperma a odpověděl: „Dobré, dobré, Zatetsu-san.“

„Dnes se mnou pojedeš na služební cestu, Rai-kun.“
Ve skutečnosti mu zákazníci nabídli, že přijedou oni k němu, ale nechtěl tu zůstávat, moc dobře věděl, že dnes ho má navštívit Kiyoki se svým otcem a projednat už zase svatbu. Cesta autem bude trvat jenom hodinu.
„Nevím, jestli v tomhle mohu.“
Ukázal na své potrhané oblečení a boty.
„V pořádku, cestou ti něco koupíme.“
„Nemám ale peníze.“
Vzpomněl si na první myšlenku, která ho sem přivedla a trochu se začervenal.
„Já ti něco koupím, neměj starosti, u mě se budeš mít krásně. Doufám, že ti nic nebude chybět.“
Zamyslel se Zatetsu a v jeho očích bylo přímo vidět jak plánuje.
„Cítil bych se jako příživník!!“
„Hm... v tom případě u mě budeš pracovat.“
„Jako co?“
„Jako služka... ano!! Jako služka… je skvělý nápad! Pojď. Vyzkoušíme to!!“
Chytil Raie za ruku a běžel s ním k velké skříni na hlavní chodbě. Chvíli se v ní přehraboval až nakonec za Raiových protestů vytáhl černobílý úbor pro uklizečky.
„Ale to přece... hned toho nech…!“ Zatetsu ho násilím oblékal. Nakonec se na svoje dílo podíval.
Rai měl opravdu krásné nohy a zadek, v krátké černé sukni vynikli. Jeho nevinný pohled ho teď dráždil ještě víc (a to tenkrát nevěřil, že to víc jde).
„Si tak krásný.“
Rai doslovně viděl na čem je. Zatetsova pýcha se v kalhotech začala zvedat. Chtěl toho využít, opatrně se shýbl k zemi jako by se chtěl schovat, ale tak odhalil vše, co se skrývalo pod mini-sukní. Zatetsův pohled už zase nabíral ten bezmyšlenkovitý stav.
Rai potichu ale se smutným hlasem pronesl: „Chceš mě?“
„Musím tě mít!“
Na to čekal, s hněvem prudce vyskočil ze země a zařval: „Tak to ze mě sundej!“
Čekal, že tím zničí všechnu erotiku v této místnosti. Pletl se.
„Ty myslíš, že tě teď nechám být? Takovou krásnou služku? Hmmmh…“

Zatetsu se šibalsky až uličnicky usmál. Přitiskl Raie ke zdi a přisál se mu ke rtům. Ten se zmítal v jeho sevření a po chvíli ho i kousnul.
„Sss… au! To bolelo! Ještě jsem tě neupozornil, že služebnictvo s láskou trestám, když se mi jejich služby nelíbí…“
Chytl Raie za vlasy a silou mu zaklonil hlavu. Tím to pohybem způsobil dvě věci.
První byla, že Rai zasykl bolestí (ale nebyla v tom slyšet i trošku slast?) a druhá věc, jeho krásný krk se mu nabídl, čehož hned také využil. Přejel jazykem přes tu alabastrovou pleť a dovolil si na ní zanechat pár červených otisků svých rtů. Pevný stisk ruky v Raiových vlasech povolil a nechal, ať narovná hlavu. Sledoval se zájmem ty zastřené oči. Cítil, jak z nich sálá zlost. Vyžíval se v tom. Najednou ucítil, jak se milencovi rty přitiskli k jeho a dravě ho líbali. Ze Zatetsuových rtů začal téct malý pramínek krve od prvního kousnutí. Oba cítili chuť krve, bylo to zvláštní ale velice vzrušující.
„Tak trestáš jo? A jak ztrestáš tohle?“ pronesl smyslným hlasem Rai po ukončení vášnivého polibku.
Chytil Aristokratovu košili a jedním pohybem ji roztrhl. Utržené knoflíčky košile se rozletěli na všechny strany a Rai se škodolibě zakřenil.
Sklonil hlavu k vypracované hrudi a jemně si jazykem pohrával se ztvrdlou bradavkou zaměstnavatele a druhou rukou bloudil po břiše směrem k podbřišku. Zatetsuova erekce už pěknou chvíli volala o pozornost.
„Tu k-košili si hezky odprac-cuješ…!“ vydal ze sebe těžce Zatetsu a dál se nechal opečovávat od tak krásného služebníka. Když Rai se vrátil zpět k Zatetsovým rtů, ten ho přitiskl svým tělem blíž ke stěně, jemně ho hladil po noze a ruka mu pomalu jela pod mini-sukýnku. Svým rozkrokem se otírali o sebe a oba cítili, i přes vrstvu oblečení, jak jsou jejich penisy tvrdé jako kámen.
„Zmetku… že jsi to plánoval už na začátku.“ Vydral ze sebe Rai.
„Co bych plánoval?“ optal se velice nechápavě Aristokrat.
Rai mu jezdil rukama po zadku a přitlačoval si jeho rozkrok blíž ke svému.
„Tohle! To, že mě navlíkneš do tohohle sexystickýho šatstva a pak mě budeš chtít přefiknout! Znovu podotýkám!“ při posledním slově se zhoupnul v bocích a způsobil tak, že Zatetsuovi unikl z pootevřených úst sten.
„Absolutně netuším, o čem to mluvíš!“ snažil se říct přesvědčivým hlasem ale nepovedlo se mu to.
„ Mám takové nemylné tušení, že jsi závislý na sexu, Zatetsu-san.“
„K tomuto se nebudu vyjadřovat. A navíc za to stejně můžeš ty a jenom ty! Kdybys nebyl tak moc erotický a krásný, tak bych se nestal závislým!“ odpověděl a začal se zabývat Raiovým krkem.
Ten měl zvednutou nohu ve výši Zatetsuova boku a Zatetsu mu jemně jezdil rukou po zadku.
Když tu najednou!!
Někdo otevřel dveře na konci chodby. Oba od sebe leknutím odskočili a sledovali, kdo je to vyrušil. Byl to starý sluha Izanagi, který Zatetsuově rodině slouží celý život. Sluha na ně překvapeně zíral… stál na místě a koukal z jednoho na druhého.
„P-p-pane?“ otázal se nevěřícně stařec. Zatetsu hned zareagoval.
„Izanagi!! Běžte si, prosím, po svém ano?!“ zvýšil hlas a netrpělivě ho sledoval, dokud sluha nezmizel v jiných dveřích.
„Myslím, že budeme pokračovat v mých komnatách. Co ty nato Rai-kun?“ zeptal se ho, vzal Raie za ruku a mířil s ním velice rychle do jeho ložnice. Protože penis ho už neuvěřitelně bolel, jak potřeboval Raiovu pozornost. Ještě chvíli a zblázní se touhou!

Jen co zaklapli dveře, už byl Rai na posteli a Zatetsu nad ním klečel. Už ho ani nemusel roztahovat, za ty hodiny sexu si na něj Rai zvykl. Opatrně do něj pronikl a slastí přivřel oči. Rai měl nohy opřené o jeho ramena a přitahoval si ho prudce za zadek.
„Víš... Zatetsu-san... chtěl bych něco zkusit..“
„Mhh, co by to bylo?“
„Mohl bys být... násilný?“ Při těchto slovech zčervenal, a tak odvrátil svojí hlavu do strany.
„To by se mojí služce líbilo?“
Vyklouzl z jeho štíhlého těla, prudce ho otočil na břicho a znova do něj vnikl, teď ale tvrdě a přitom mu ještě nehty mu zaryl pod kůži na bokách. Rai vykřikl, ale uvnitř cítil slast. Zatetsu na něj nikdy nepoužil ty své vypracované svaly, chtěl je cítit! Bylo to jako něco co mu tajil… a on to potřeboval zjistit. Zatetsu udělal ještě pár silnějších přírazů a už měnil pozici. Jedním pohybem ho ve vzduchu otočil zpátky na záda, chytil mu obě zápěstí a nalehl na něj. Svojí váhou ho drtil mezi sebou a postelí. Vzrušovalo ho cítit Zatetsovi svaly všude. Bylo to tak silné, a trvalo to aspoň půl hodiny, než skončila i jejich dohra.
Mohli se vydat na cestu.