[i]Když vás někdo bodne, bolí to ne? Musí to bolet.
A když ten někdo, je váš rodič, tak na tom přeci nezáleží, ne? Bolest je bolest.
Ta nejde přebýt, nejde ignorovat. Nejde obejít.

Kapky bubnovaly do zrezivělého parapetu a jejich dosah při rozptýlení z nárazu, byl až na tabulky okna, které jsem včera tak dlouho drhnul. Přesto mě to ani trochu nevadilo.

Sanzetsu se po chvíli přemýšlení hluboce nadechl, postavil se a zahleděl se na všechny členy. Jeho pohled byl hluboký a vypadalo to, jako kdyby skenoval každého z nich.

Rozeběhnout se za ním chtěl jen ten divný pumpový orgán v mé hrudi.

Tato bytost by se dala nazvat jako inkarnace samotné smrti, bytost jehož rudé planoucí oči, které pronikali do hloubky samotné duše a sledovali vše okolo jako dravec, který skenuje svou kořist nikdy n

Byla jsem stále jako v Jiříkově vidění. Bylo holt těžké uvěřit prohlášení, kdy mě velký boss Marsu zval zpět do týmu silných kluků.

Uprostřed gigantické místnosti se tyčil ohromný kulatý stůl, který byl vytesaný z černého lesklého kamene a uprostřed byl posetý několika velkými bledě zářícími runy.