Ouran high school host club - recenze

Originální název: Ōran Kōkō Hosuto Kurabu

Počet dílů: 26

Režisér: Takuya Igarashi

Vydalo studio Bones

obsahuje spoiler!!!

Představte si, že otevíráte mohutné dřevěné dveře, ze kterých na vás vyletí hromada rudých okvětních lístků. Slyšíte vzdálené tóny klavírní hudby. Vejdete dál a spatříte jednoho, dva, ne, šest naprosto kouzelných bishíků, kteří vás vítají s podmanivými úsměvy ve tvářích a oznámí vám, že smyslem jejich života je postarat se o vaše pohodlí a spokojenost během pohybu mezi nimi. Ano, v proslulé střední škole Ouran tento sen náctiletých dívek přestává být vzdáleným přáním a mění se ve skutečnost. Protože Ouranský hostitelský klub je tu pouze pro ně…

Snad každá zdejší studentka, netušící, co za stěnami jedné z hudebních učeben nalezne za poklad, by se po vstupu dovnitř (nejméně) sklátila k zemi. Ne tak Haruhi Fujioka… Už podle jejího vzhledu inteligentně usoudíme, že mezi zde studující smetánku poněkud nezapadá - díky nedostačujícím financím si nemůže dovolit školní uniformu. Brýle, vytahaný svetr a staré kalhoty navíc dokonale zakrývají její ženské rysy, proto ji Hostitelský klub, sídlící ve třídě, do níž Haru za účelem klidného studia právě zavítala, považuje za chlapce.

Chudák Haruhi v té chvíli o existenci Hostitelů nemá ani ponětí, proto neohroženě vstoupí dovnitř… Což o pár sekund později nejspíš pokládá za svou největší životní chybu. Podaří se jí totiž shodit zdobenou vázu, která i přes svůj vcelku nenápadný vzhled stojí 8 milionů jenů. Klub rozbití jednoho z jeho předmětů přijímá relativně klidně, ovšem taktně Haruhi naznačí, že budou chtít vázu zaplatit. A jak už jsem říkala, Haruhi zbytečnými penězi zrovna neoplývá, takže se jako nejdostupnější možnost nabízí vyrovnání dluhu prací. A protože opravdu vypadá jako kluk, nikoho nenapadne ideálnější zapojení do klubových aktivit než přijmout ji jako jednoho z Hostitelů.

Zpočátku Haruhi zastává funkci jakéhosi klubového psa (dojdi pro tohle!, přines tamto!), což jí Kyouya, jenž se stará o finanční stránku, nezapomíná připomínat. Ovšem jak on, tak i „princ“ Tamaki musí později uznat, že Haruhi má na okouzlování dívek talent. Žádnou z nadšených fanynek Hostitelského klubu vůbec nenapadne, že Haruhi není ten, nýbrž ta, a rády se nechají omámit její, pardon, jeho nevinností a plachostí. Proto Haruhi svou podřadnou roli brzy opouští a stává se plnoprávnou členkou klubu.

Na to, jak to vlastně s jejím pohlavím je, ostatní členové samozřejmě přijdou (někteří dříve, jiní později… A někteří ji holt musí vidět v šatně, že ano, Tamaki…), ale dál ji mezi sebou nechávají a její tajemství skrývají. Kyouya proto, že je to pro klub výhodné (víc Hostitelů = vyšší zájem = vyšší příjmy), dvojčata Hikaru a Kaoru v ní najdou přítelkyni a prvního člověka, který je pozná natolik dobře, že je od sebe dokáže rozeznat. Hunny ji okamžitě překřtí na Haru-chan, jeho opatrovník Mori k ní přistupuje stejně jako ke všem krom svého malého svěřence - s přátelským odstupem. A Tamaki… Nechci toho prozrazovat příliš, řeknu pouze, že jeho reakce vůči ní (případně vůči ní ve společnosti jiných kluků) jsou někdy opravdu zajímavé…

Musím přiznat, že na to, abych si Ouran zamilovala, mi bohatě stačil první díl… Ale když se to tak vezme, v čem se vlastně dokonalost tohoto anime skrývá? Nenajdeme tu přece žádnou propracovanou zápletku či děj plný složitých zvratů, hudba také nic extra nepřináší, v postavách se orientujeme téměř okamžitě. Takže jak je možné, že ani přes jeho 26 dílů se u něj nebudete nudit? Důvody jsou, stejně jako myšlenka celého anime, jednoduché. Zaprvé se budete dusit smíchy hned od začátku, protože znám jen málo podobných sérií, které by mě pobavily tak jako Ouran. Dál k tomu přispívá i samotný klub, protože znáte lepší tahák pro holky jako já než nastrčit jim jako hlavní postavy skupinu překrásných kluků? Ať už se jedná o „zakázanou bratrskou lásku“ mezi dvojčaty nebo o scény dokazující Moriho bezmeznou věrnost Hunnymu, chvil, u kterých se nežnějšímu pohlaví zastaví dech, je tu opravdu požehnaně. Pro mě však tím hlavním důvodem zůstává právě ta jednoduchost celého nápadu vytvořit anime, které paroduje snad všechny prvky dívkami zbožňovaných romantických komedií a zároveň si udržuje svůj námět - hledání cesty do života a později i do srdce jiných lidí… Tak proč si nezazpívat spolu s openingem „Maybe you´re my love“?