Už je tu zase zima. Podíváš se ven a hned víš, na čem jsi. Hnusno, odporno, ani ptáčka neuslyšíš, protože ty jediný mají něco v hlavičkách a odletěli do teplých krajů. Já křídla nemám a tak jsem tu zůstala. Moje složitá finanční situace to také nedoluje, takže mi to zbyl jen internet, notebook a Konoha . Abych to upřesnila. Stal ze mne narutofil během pár týdnů a ve společnosti kolem mne pokládají za blázna. Typy vět jako : „Je ti 22 let a sleduješ pokémony?!“ nebo „Co je to ta manta?

A je to tady Někteří co sem zavítají čtou mé povídky si ted asi říkají"konečně další díl je tady" Ano je. A brzy bude již další ;-úú Tak se těšte.
Jinak tento díl je mírně odpočinkovější od Sirie a spíše je zaměřený na Konan.
Já vím neobvyklé, ale vše má svůj účel a ti i v mých dějích. Jenom ještě doufám že až dočtete poslední větu dnešního díl ebudete mít chut mi skočit po krku ja očekávám že ejspíš ano jj, uhodli ste... je to jeden z mých oblíbených konců }:)

5.díl Minulost

Uprostřed toho všeho, obalená temnou a neprůhlednou tmou, skákala z větve na větev, i když skoro ani neviděla metr před sebe. Najednou se však v jejím břiše ozvala velmi silná bolest, a přes snahu ustát to tak malé zavrávorání , díky té bolesti nakonec stejnak ztratila balanc, a levou nohou se zakopla o jednu větývku, co nebyla v té tmě ani vidět. Netrvalo to víc jak vteřinu, a padala směrem dolů z velké výšky.

TENTO DNEŠNÍ DÍL JE PŘEDPOSLEDNÍ Z TÉTO PRVNÍ SÉRIE. DOUFÁM ŽE SE VÁM BUDE LÍBIT

32. DÍL
Itachi na ni stačil jen zřídka pohlédnout, a pak už ucítil jen silné, bolestné seknutí.

Pohlédl na místo kde mu byla způsobena ona rána, z které začala vytékat taková zvláštní nazelenalá tekutina. Jeho ruka se dotkla zraněného místa a pohlédl na ni převelmi zlým, až smrtícím výrazem.