SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Jak Choi potkal Lucifera 08

  • Soubor nelze vytvořit.
  • Soubor nelze vytvořit.

~ Minho ~

Probuzení v sobotu ráno bylo totální peklo. Vůbec jsem se díky hluku zezdola nemohl vyspat a do toho ta přetrvávající bolest dole ... K tomu lékaři jsem včera nešel. Nechtělo se mi vysvětlovat jak jsem k "tamtomu" přišel a aby ve mě trajdala urologova ruka, to bych asi nevydržel. Prostě jsem pak odešel. Zavolal jsem Haemu, aby si pro mě přijel, protože po svých bych domů asi těžko došel. Naštěstí byl natolik loajální, že se při zpáteční cestě na nic neptal, i když jsem viděl, jak ustaraný výraz ve tváři měl. Určitě měl spoustu otázek na jazyku. Bylo mi trapné mu říkat, proč jsem byl v nemocnici a proč kulhám.
Starostlivě se na mě díval jak mi otevíral dveře a já doufal, ať moji ignoranci nevezme špatně. Takové věci jsem si prostě chtěl nechat pro sebe.

Zlostí jsem si na hlavu přitiskl polštář. Tohle mi snad matka dělá schválně. Vrtačky jako budíček? Paráda. Zase se vyznamenala. Jedna nula pro tebe, mami. Podařilo se ti mě vzbudit a naštvat.
Kouknul jsem na budík. Osm ráno? Dělá si srandu? Zavrčel jsem a neochotně vstal. Deku jsem odkopl a odkulhal do sprchy. Zadek už tak moc nebolel, naštěstí, ale pořád mi dělalo potíže si sednout. Jestli to dnes večer na Taemina zase přijde, budu ho muset odmítnout. Hrozilo totiž, že bych mu v půlce sexu omdlel. A ke všemu přijde tolik lidí spolu s Dinem v čele. Matka bude chtít, abych se mu věnoval a být s Dinem a Taeminem v jednom pokoji, z toho nemůže vzejít nic dobrého. Vsadil bych se, že i přes ty jejich příbuzenské spory by Taemin zapomněl na to, že ho nesnáší a zkusil by trojku. A kdo by to nakonec všechno odnesl? Choi Minho, samozřejmě. Jako vždycky. Vzal by si mě zezadu a určitě by se ani nenamáhal s přípravou. Troufám si říct, že Dino je stejný sadista. Nedivil bych se, kdyby měl místo sklepu mučírnu. Představa jak všelijakými nástroji mučí své oběti a tím spíš, že by to byly holky ze školy, zatímco on by v odvážném latexovém oblečku na všechno přihlížel s perverzním úsměvem mi nahnala husí kůži.
Pustil jsem horkou vodu a opřel se o stěnu. Ovšem Dino obalený latexem zněl docela vtipně. Zasmál jsem se a vyhnal divoké myšlenky z hlavy. Takhle po ránu to nebylo dobré.
Po osvěžující sprše jsem ještě dodělal ranní hygienu a vplul zpátky do pokoje. Trochu jsem pouklidil a vyvětral si. Z otevřeného balkonu jsem chvíli pozoroval klidný ruch na ulici.
"Dnes bude hezky," usmál jsem se a zalezl dovnitř. Přemýšlel jsem, co bych do večera mohl dělat a nakonec jsem mezi pár možnostmi vybral školku. Chodím tam občas vychovatelkám pomáhat s dětmi. A ty dvě postarší dámy někdy mají potíže uhlídat ty malé raubíře, tak moji pomoc s úsměvem uvítaly. Do té školky jsem kdysi chodil a vždycky se mi na ni vrací hodně vzpomínek. Někdy mám pocit, že jsem byl nejšťastnější právě tam. Díky těm dvěma dámám jsem měl opravdu šťastné dětství.
Na nic jsem tedy nečekal a začal se oblíkat. Štěstí, že mi matka nekecala do oblečení. Cit pro módu byla možná jediná vlastnost, kterou jsem po ní zdědil. Ale nemohl jsem si stěžovat. Dokud to totiž nedělala ona, tak jsem byl v klidu.

Ještě než jsem odešel, zkontroloval jsem se před zrcadlem. Nechápu, co na mě Taemin vidí. Nejsem nijak přitažlivý. To dítě má opravdu zvláštní vkus.
Zakroutil jsem hlavou a vyšel ven z pokoje. Po cestě jsem zapínal přehrávač, abych nemusel mít konverzaci s matkou a snažil se kolem sebe nevzbudit rozruch. Naštěstí měli všichni spoustu práce s přípravami, ale i přes to, že všude bylo tak hlučno, přes sluchátka jsem slyšel jak na mě matka volá.
"Zlato, kam jdeš?" Zastihla mě právě, když už jsem rukou tápal ke klice.
"Do školky," odpověděl jsem, aniž bych se k ní otočil.
"Dobře, ale nezapomeň se vrátit nanejvýš před sedmou!" vykřikla ještě, než se vrátila zpět k peskování služebnictva. Jen jsem se nad tím zašklebil a odešel z domu. Hae, který mě zastihl u brány mi ochotně nabídl odvoz, ale musel jsem ho odmítnout. V opačném případě bych riskoval, že by mohl stočit řeč na včerejšek a to já nechtěl.
Spěšně jsem se s ním rozloučil a šel od něj co nejrychleji pryč. Školka naštěstí nebyla tak daleko a menší procházka mi neuškodí. Do večera se mi snad podaří rozchodit tu bolest. Taemin určitě bude chtít aspoň jedno kolo a raději se dobrovolně nechám, než abych pak trpěl jeho trucování a ignoranci. Jednu jízdu snad vydržím. Bude lepší se nevzpírat, to si mě nevezme hrubě a několikrát za sebou. Ten malý syčák by se však potřeboval naučit, jak správně zacházet se svým partnerem. A jestli nevezme ten lubrikant ... nic mu nedám, přísahal jsem si a otevřel branku.

"Děti, Minho sunbae-nim přišel!" slyšel jsem křik jedné z vychovatelek, když jsem vypínal přehrávač. S úsměvem jsem vešel do místnosti plnou těch malých raubířů a vztáhl ruce k Yuri, která ke mě se smíchem běžela.
"Keroro sunbae-nim!" vyjekla do objetí. Zasmál jsem se a párkrát se s ní zatočil. Keroro byla moje přezdívka z dětství, díky podobnosti na jednu postavičku žabáka. Yuri mi tak začala říkat už při našem prvním setkání.
Udělal jsem na ni obličej žáby, který mi šel opravdu dokonale a posadil ji na židli, ze které tak před chvílí dychtivě vyskočila. Našpulila pusu a vrhla se na lego, aby si z něj postavila domeček.
"Proč jsi nedal vědět, že přijdeš?" zeptala se Hyori noona, když mě posadila ke stolu a přinesla čaj. Zelený s citronem, můj oblíbený. Noona dělá skvělé čaje.
"Mianhe, noona. Ale doma je chaos s přípravami na dnešní večírek a já nechtěl překážet. Snad nevadí, že jsem přišel," vysvětlil jsem a usrkl z hrníčku. Zamručel jsem. Tenhle čaj od noony byla prostě čistá blaženost. "Rád bych zůstal až do zavíračky, jestli můžu." Hyori noona se jen usmála.
"Samozřejmě, že to nevadí, víš, že občasná pomoc se nám hodí vždycky a kdyby ses tu neobjevil byla bych dnes na všechno sama," poplácala mě po rameni. Všiml jsem si až teď, že druhá noona chybí. "Mám štěstí, že mi na pomoc Nebe poslalo tak pěkného pomocníka," sepjala ruce a já jen nad tím rozpačitě mávl rukou. Z Nebe, to asi těžko. Kdyby věděla jaký hříšník se stal z toho tichého chlapečka, který se vždycky stranil ostatních. Měl bych se stydět.
Dopil jsem svůj čaj a pak šel dovádět s tou malou bandou.

______________________________________________________________

~ ♥ SHINee, DBSK, Super Junior, 2PM ♥ ~
________________________________________

Minho appa Hwaiting ! ♥♥

"I like 2Min when Minho bottoms. If Taemin bottoms, it's out of my interest." - JongHyun

Dodatek autora:: 

Omlouvám se, že to tak trvalo, ale měla jsem spoustu práce ^^
Tahle kapitola je zatím jen z Minhova pohledu, proto je tak ošklivě kraťoučká ^^"
Jjongieho mám ještě rozpracovaného Laughing out loud

4.789475
Průměr: 4.8 (19 hlasů)