SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Kytička

I květina může být nejlepším přítelem člověka.

Zasadila si semínko do květináčku. Ve škole dostali semínka květinek, aby si s nimi vyzdobili domov. Káťa ale měla s budoucí kytičkou jiné plány.Už se nemohla dočkat, až jí kytička vyroste a plánovala si z ní udělat mazlíčka a kamarádku v jednom. Vždyť doma mít zvířátka nemohli, neměla žádné pořádné kamarády a rodiče téměř pořád křičeli. Na ni, na sebe, to bylo jedno, vlídného slova jste se od nich téměř nedočkali, alespoň ne toho upřímně myšleného.

Každý den semínko zalévala a po několika dnech Káťa s radostí shledala, že semínko už vyklíčilo a začíná růst. Osmiletá dívenka neváhala a hned se vydala do knihovny pro nějaké knížky o kytkách. V jedné zjistila, že je dobré ke květinám mluvit nebo jim zpívat. Každý den tedy, hned jak přišla domů, vždycky nadšeně běžela rovnou do pokoje a vyprávěla kytičce. O tom, jaká byla cesta do školy, co se ve škole dělo a co všechno se během každého dne naučila. Ukazovala jí svoje obrázky a popisovala je, předčítala z knížek a občas i zpívala. A kytička rostla a rostla, až se z ní stala krásná květinka.

Holčička se o ní vzorně starala i nadále. Zalévala, ale nepřelévala, četla jí a zpívala a každý den jí vyprávěla, co všechno dělala. Měla z kytičky radost a navíc byla kytička její kamarádka, alespoň tak to Kátě, která neměla pořádné kamarády, připadalo.
…A pak při jedné z jejich mnoha hádek vrazili Kátini rodiče k ní do pokoje, prý ať ona rozhodne, kdo má pravdu v jejich rozepři. Při tom všem ovšem oba nezapomněli divoce gestikulovat rukama, aby dali větší důraz svým slovům. A tak se stalo, že při příliš velkém rozmachu rukou shodil její táta nějaký předmět z okenního parapetu v dívčině pokoji. Jak zjistila Káťa další den, byl to květináč s její milovanou květinou. Kytička už nešla zachránit….

Dívenka s očima plnýma slz dala do pytle jak zbytky květináče a hlínu, tak i svoji nyní již bývalou jedinou kamarádku, pytel zavázala a šla jej vyhodit do popelnice přes ulici. S očima plnýma slz a hlavou plnou bolesti ze ztráty se bohužel nerozhlédla při přecházení silnice. Jedoucí auto, ač se jeho řidič snažil, již nestihlo zabrzdit.

Dodatek autora:: 

Ačkoli moje fantazie přetéká nápady a příběhy, většinou jsem líná jejakkoli zpracovat. Doufám, že mě za tuhle "povídku" případní čtenáři neukamenují.

5
Průměr: 5 (2 hlasy)