Mal aimé 10

10.


Na policejní stanici druhý den ráno
Procházela všechny papíry, které se ji za týden nakupily na jejím stole, a postupně je zarovnávala do složek. Ty uzavřené patřily do archivu, druhá hromádka, ve které ležely tři tlusté složky, byly případy, které nebyly doposud objasněny. Patřila k nim i složka s názvem: Zakázka. Měly za rozkaz tento případ odložit, protože se doposud nenašla mrtvola, ale bylo to směšné. Člověk bez srdce přeci nepřežije.
Zamračila se jen pro tu myšlenku, která byla zvláštním způsobem zvrácená.
Vzpomněla si na den, kdy odmítla Patrikovu žádost o ruku.
Neměla k tomu žádný důvod.
Milovala ho, ale hluboko v srdci věděla, že ty city, které on chová k ní, mají k lásce hodně daleko. Možná se snažil oblafnout všechny okolo, ale ona v něm dokázala číst jako v otevřené knize. Ty pohledy, které občas věnoval svému nejlepšímu příteli, zdaleka nebyly jen přátelské. Bylo v tom něco víc, snad vášeň.
Ale, on byl slepý.
Zval ho na všechny zábavy. Chodili spolu pít. Líbal před ním ženy a žil svým vlastním životem. Bral si všechno, co se mu nabízelo. Úplatky pro něj byly jeho každodenním chlebem a Patrik nad tím přivíral oči.
Jeho přítel nikdy neviděl tu bolest v jeho srdci, když do něj zabodával ty zrádné jehly plné zášti a nenávisti.
A pak se nechal hloupě zabít během jejich poslední akce. Patrika tohle zlomilo.
Už nikdy nebyl takový jako dřív.
Požádal ji o ruku a nedlouho na to odešel od policie, aby se přidal k Organizaci, která spadala přímo pod vládu. Neslyšela o něm dlouhé roky, až když se na prahu jejího bytu objevil Fries.
Řekl jí něco o tom, že zběhl a že ho hledají složky armády a pokud by něco věděla, tak… Byli přátelé, a přesto po něm šel, byla to jeho práce.
Stejně tak jako ona měla za práci dostat odpovědi své otázky, musela uzavřít doposud nevyřešené vraždy, sama pro sebe. Pro vlastní uspokojení nad dobře odvedenou prací. Nemohla být soudcem a zároveň katem, i když si to občas přála. Ona byla jen figurkou, kterou ti nahoře pohybovali podle svého vlastního uvážení.
„Nancy?“ oslovil ji Nail hned jakmile vyšel výtahu. Ještě před chvílí byl v labáku, ale volaly mu z vedení, ať urychleně dorazí na místo činu. „Našlo se tělo!“
„Cože?“
„Ten pedofil, našli ho!“
„Chris?“
„Jo,“ kývl.
„Skvělý,“ šeptla. Byla ráda, že to má všechno za sebou, ale… pořád tady visela otázka: Kdo je vrah? Pokud to přeci jen byla zakázka, je vrahem ten kdo si tento čin objednal anebo ten kdo jej vykonal? „Kde?“
Nail založil ruce na hrudi a zamračil se. „Znáš ten stadion na kraji města? Kdysi se tam hrál národní pohár středních škol v basketu? Tak přímo na hřišti. Ve středu byl nakreslený kříž a na něm, hlavou dolů, ležel on. Je to… divný, nemyslíš?“
„Obrácený kříž je znakem ďábla!“
„Možná ve středověku, ale teď bych si nemyslel… mohlo by to být jen... Chtěl jej potrestat anebo nám tím chce něco říct? Nemyslíš, že je to barbarské!“
„A to co dělal těm dětem, to ti přijde správné!“
„Ne, ani v nejmenším. Ale kdo jsme, abychom sami trestali lidi. Na to jsou zákony.“
„To seš tak naivní?“
„Co?“
„Nebudeme se hádat. Omlouvám se Naile.“ ukončila rozvíjející se hádku položením své ruky na jeho paži. „Ráda bych si s tebou ještě jednou zašla na kávu a pak můžeme pokračovat u mě. Dneska a zítra má Fran zkoušky a tak…“ významně se odmlčela. Postavila se na špičky a líbla muže před sebou lehce na rty. On si ji k sobě přitáhl a polibek opětoval o poznání vášnivěji.
Jeho postava jí imponovala a jak měla šanci poznat během těch pár chvil na toaletě v baru, měl výdrž. Pak bohužel sama odpadla, protože nesnesla velké množství alkoholu. Přesto se mu nezprotivila ani poté co mu pozvracela jeho značkové boty a hlavně Ferrari.
Jeho zazobaný papínek jej totiž velmi rád sponzoroval.
„Co by na tohle řekl tvůj tatínek,“ poškádlila jej a hravě ho kousla do špičky nosu.
„Otec respektuje jak moje soukromí, tak i výběr mé partnerky. Nemluví mi do toho, s kým můžu být a jediné co jsem si od něj kdy vzal, bylo to auto. I když moji matku opustil a spal se stovkami žen, mě miluje.“
„Já vím, hlupáčku,“ šeptla a znovu jej políbila. „Počkám na tebe v autě.“

JJ byla mezitím opět na koberečku před svým otcem, který byl i otcem Naila.

Minulost však měli oba dva o poznání rozdílnější. Zatímco dívka celý svůj život žila s vědomím, že je bastard a její otec o ní nejeví ani špetku zájmu.
Vlastní matka ji prodala v deseti letech do nevěstince, aby měla na drogy.
Mohla to mít i horší, kdyby to bylo na černém trhu, možná by ani nepřežila.
Náhoda však mohla za to, že se nakonec dcera se svým otcem setkala. Testy DNA potvrdili její totožnost. Vzal si ji pod ochranná křídla chvíli poté, co potkala Nancy.
Zachránil je obě dvě.
Nancy si osvojila milující rodina s jednou dcerou, i tohle bylo štěstí, které se jich od té doby drželo.
Naopak Nail byl již od narození milovaným dítětem. Vyrostl snad i v zlaté postýlce, dostal vše, co si přál, ale pak jeho otec opustil matku a nechal ji zcela bez prostředků. Matka propadla drogám a chlapce by snad čekal i podobný osud jako Jessicu, ale…
V té době bylo jeho nevlastní sestře osmnáct a jemu třináct. Byla nepřímým svědkem otcových orgií a jednou zaslechla i hovor, který neměla slyšet. Jedna z jeho děvek si pustila hubu na špacír a JJ otci přednesla své stanovisko. Buď jeho děti anebo děvky!
A ten den se Nailův život vrátil zpět do starých kolejí.
Bylo to jen na pár týdnů, co ztratil jistotu a tak na vše velmi rychle zapomněl.

„Jen by mě zajímalo, jak si mě přesvědčila o tom, že mám všechny ty děvky vyhodit ze svýho života. Jsem to za to ale nesmírně vděčný. Asi měsíc poté jsem se dozvěděl, že je na mě poslal teď už bývalý ministerský předseda. Chtěl mě zdiskreditovat.“
„Otče!“ přikývla. Nikdy mu nepřiznala, že to co s nimi dělali v tom domě, nemělo nic společného se sexem. NE, nechtěla, aby věděl, že muž, kterého obdivuje, se snaží vytvořit něco, co se vymyká samotnému lidskému myšlení. Pokusy na lidech byli stále ještě tabu i v 30. století. „Děkuji.“
Věděla, že nemá důvod mu děkovat, ale tušila, že se to od ní žádá, očekává. Nikdy svého otce nemilovala, jak by dcera měla milovat toho, kdo ji zplodil. A ani k němu necítila nenávist. On vlastně ani nevěděl, že žije, že se vůbec narodila.
Její matka byla jen – d***a, se kterou se jednou vyspal, neměl vůči ní žádné závazky. Přesto však Jessica byla krví jeho krve a tak ji tam nemohl nechat a jen prostě zavřít oči a dělat že nic neviděl.

V pokoji, patnácté patro
Probudil se do slunečného dne, jak poznal, když zamžoural očima směrem k oknu. Přes záclony dovnitř prosvítalo trochu světla. Pokoj byl příjemně prohřátý, necítil takový chlad jako včerejší noc, když musel spát v polorozpadlé boudě. Jediné co na sobě měl, byla pánova košile a obojek kolem krku. Když naklonil hlavu na stranu, známka zacinkala a Hyato se pousmál. Konečně měl něco, co označovalo že někam patří, že má někoho kdo na něj… Posmutněl, když si uvědomil, že jediný cíl, který jeho pán má, je mít zpátky svého bratra.

Prošel celým bytem, ale nenašel jej a tak se vydal do koupelny, aby se umyl. Když se vrátil zpět do pokoje, ve kterém se předtím probudil, našel na stolku papír, na kterém stálo, úhledným pánovým písmem, co má dělat až se probudí.
Povzdechl si a vydal se do kuchyně, aby si uvařil něco k snědku. „Proč by ne, že?“ pousmál se a mezi prsty promnul známku se svým jménem. „Mazlíček musí poslouchat, pokud nechce být potrestaný, pane.“
Celý den bloumal po bytě.
Občas si na chvíli pustil televizi.
Pak si uvařil něco lehkého k jídlu a nakonec jen sledoval hodiny.
Ručičky se pomalu blížily k době, kdy se měl jeho pán vrátit a Hayto se už třásl nedočkavostí. Za minutu osm cvakl výtah a chlapec zaslechl tiché kroky. Cítil srdce snad až v krku, když se posadil u dveří a čekal, až vejde.
Podle instrukcí měl na sobě jen obojek a kroužek na penisu.
Samozřejmě očekával, že mu pán donese nějaký pamlsek anebo dárek.
Dveře se otevřely a dovnitř vstoupil ten, na koho nedočkavě čekal. Muž si na věšák pověsil kabát, poté oblek a pak mrkl na stranu, kde seděl Hyato. Popleskal jej po hlavě jako psa a pak jej polaskal pod bradou. Chlapec se opřel do jeho doteku a zakňučel jako pravý pes. „Hodný chlapec. Páníček má pro tebe dárek. Postav se… na všechny čtyři.“ dodal, když viděl, že se pokouší postavit na dvě jako člověk.
Chytil jej za obojek a otočil zadečkem k sobě, tlačíc na jeho kříž. Chladnými prsty přejel po lákavém otvůrku, který s sebou cukal očekávaje, že si jej vezme teď a právě tady. On pro něj měl však překvapení.
Sáhl do kufříku, který měl vždy u sebe a vytáhl na světlo psí ocásek, který se opačným koncem přesně chodil na tohle to místo. Nepoužil žádný lubrikant a vsunul jej dovnitř, až chlapec vzdychl. Poté jej zase otočil tváří k sobě a popleskal jej po obličeji. „Hodný, tak se mi to líbí.“ a vyrazil do koupelny, aby se umyl.
Po deseti minutách se vrátil do obývacího pokoje, kde na něj už Hayato opět čekal. Ležel u jeho oblíbeného křesla, a jakmile páníčka uslyšel, postavil se na všechny čtyři, naklonil hlavu na stranu a tiše štěkl.
Tahle reakce na tváři staršího muže vyvolala úsměv.
Šťastně štěkl.
Muž se posadil do křesla, v ruce skleničku s burbonem a na stehně hlavu svého mazlíčka, kterého bezmyšlenkovitě hladil ve vlasech.
Sklenička po chvíli cvakla o sklo, podíval se na stranu. Přímo na něj se díval pár lesknoucích se očí. „Copak, moje čubičko.“ mrkl koutkem oka do klína mladšího a zasvítilo mu v očích. Na špičce malého roztomilého údu se leskla kapka touhy. Sám cítil ve svém klínu mírné pnutí a pak tiše mlaskl, než promluvil. „Vytáhni ho a hezky se o něj postarej. Pak tě možná… ale jen možná, odměním.“
Hayto pokl, až mu na krku poskočil ohryzek a pak vysunul z úst mrštný jazýček. Přitiskl se k jeho klínu tváří a párkrát se o něj otřel, aby poté vzal mezi zuby zip a pomalu jej sunul níž.
Jen ta vůně jeho pána jej vzrušovala tak že se málem vzepjal pod vlnou orgasmu, což mu kroužek velmi znesnadňoval.
„Ještě je moc brzo, mazlíčku,“ sykl a zaklonil hlavu, když se jeho údu přes spodní prádlo dotkl drsný chlapcův jazýček. Lízal jej a jemně hryzal do látky, až cítil, jak jeho vzrušení napíná tu tenkou látku a na jednom konci se tvoří vlhká skvrna. Pousmál se a pohlédl nahoru, aby se setkal s pánovým pohledem. Ten zatínal nehty do bočních opěradel a i v jeho očích se zaleskla vášeň a chtíč tu malou čubičku před sebou bez milosti opíchat. Ale na všechno byl ještě čas. „Pokračuj!“ zavrčel hrdelním hlasem. Ještě pořád se dokázal ovládat.
Tentokrát již připojil k šikovné pusince i ruce, aby látku odsunul a na světlo se vyhoupl lehce zahnutý, ale již plně vzrušený penis jeho pána. V ústech mu na okamžik vyschlo a tak polkl.
V dlaních sevřel jeho délku, malé prstíky se rozeběhly zastavující se u kořene a pak znovu mířící vzhůru. Jazýčkem se dotkl špičky a pomalu si ho vsunul na okraj, olizujíc jej jako sladké lízátko.
Muž zamručel v pokušení přiložit na chlapcovu hlavu ruce a přinutit jej aby jej pojmul víc.
V dlaních sevřel obě pánova varlata a promnul je, aby poté ústy oblíbal celý jeho penis a nakonec jej doopravdy pojmul hluboce do svých úst. Sál a olizoval, sliny stále se tvořící v jeho ústech byly skvělým lubrikantem a pomalu kapaly i na jeho ruce, které se činily u kořene.
Sem, tam a zpátky.
„Dost, stačí.“ sykl. Cítil, že je již na hranici svého orgasmu a nechtěl se udělat do chlapcových úst. Ne dnes. „Řekl sem, přestaň!“ vykřikl a vysunul svoje vzrušení z těch nadaných úst. Pleskl jej po tváři tak silně až se v Haytových očích zaleskly slzičky.
Sklonil se k Haytovi a vynutil si z jeho rtů polibek. „Nechci ti ubližovat! Tak poslouchej, ano!“ dodal, když se od těch medově sladkých rtů odtrhl. Jejich spojení bylo ještě patrné díky slině, která se před chvílí rozpojila, když chlapec polkl.