Gangnam style

Gangnam style

Byl krásný slunečný den, když jsem se vydal autem do práce. Většinou autem do práce nejezdím, ale ted den bylo opravdu takové vedro, že jsem radši zvolil pohodlí v autě s klimatizací. Pomalu jsem se proplétal uličkama a kolonama velkoměsta a sledoval všechny ty zpocené lidi, zatímco já sám jsem si lebedil pěkně v chládečku. Výhoda klimatizace v autě, nedám na ní dopustit. Cestou do práce jsem musel přejet přes hlavní náměstí, ale to se toho dne zdálo zablokované. Měl jsem nepřekonatelnou chuť troubit, ale klaksonem si asi díru neprorazím, naopak nakrknu sebe, lidi okolo co v tom vedru stojí venku a ještě si nepomůžu. Tak troubení jsem tedy zavrhnul. Přitom já v autě klakson miluju, jedině on mi pomáha vyjadřovat mou nespokojenost se situací na silnici. Nadávky by slyšet nebyly. Naučil jsem se dokonce vytrubovat různé jednoduché melodie, ale stejně vždycky, když jsem dle svého mínění měl právo troubit, pouze jsem se o klakson zapřel a nechal ho, ať si vyje svou melodii sám. Jinak jsem velice flegmatická osoba, abyste si nemysleli...
Jenže jsem zkejsnul na náměstí a podle těch davů, co mi proudili přes přechod před autem to vypadalo, že tam ještě hodně dlouho kejsnout budu. Navíc ta masa živých, pohybujících se těl nešla jen po přechodu. Vlastně byli roztahaní po celé ulici, po celém náměstí a vypadali, že se každý snaží zaujmout pozici, ve které by měl alespoň kousíček místa. I když jsem do práce pospíchal, tuhle podívanou jsem se zájmem sledoval. U velké sochy uprostřed náměstí stálo provizorní lešení, na které právě lezla malá postavička. Tedy mě se zdála malá z té dálky. Pak postavička vytáhla tlampač a začala do něj křičet. Ovšem tlampač měla připojený k obřím reproduktorům, takže to, že postava křičela, bylo naprosto zbytečné, už tak nešel ten člověk přeslechnout na kilometry daleko. Litoval jsem lidi, žijící v přilehlých domech.
"Dnes je ten den, kvůli kterému jsme se tu sešli, všichni víte proč. Užijte si to!" Pronesl velice krátkou, pro mě nesrozumitelnou řeč a začal slézat z lešení. Fakt jsem byl zvědavý, proč se tam tedy všichni sešli. Ve zprávách před ničím nevarovali. Pokrčil jsem rameny, pohodlně se opřel o loketní opěrku a čekal co se bude dít.
Začaly hrát první tóny jakési písničky a všichni zaujali velice podobný postoj. Trochu jsem zbystřil.
Po trošičku delší předehře, než by se mi líbila se ozvala první věta a všichni se začali hýbat. Do stejného rytmu stejný tanec. Slova v písni jsem moc nevnímal. To hlavní, co jsem vnímal, byl Gangnam style. Ten rytmus mě chytil. Začal jsem se v autě trochu natřásat, ale během pár vteřin jsem se už v těsném prostoru auta kroutil jako čerstvě vykopaná žížala. Abyste si nemysleli – nemám až tak maličké autíčko, mám slušný rodinný vůz, ale pro taneční kreace, ke kterým mě nutil rytmus skladby mi auto malé bylo. Po chvíli váhání jsem otevřel dveře a pustil dovnitř horký letní vzduch. Sám jsem z auta vystoupil, ale ani tak jsem neměl dost místa. Rozhlédl jsem se okolo sebe. Ostatní řidiči, kteří také uvízli v této koloně byli strženi rytmem a tancovali na kapotách svých aut. Jak mohli, barbaři! Chudák auta!
"Tebe nechytil rytmus?" Oslovil mě mladík stojící hned vedle mě. Popustil jsem si trochu kravatu abych mohl dýchat.
"Ne, vystoupil jsem z auta, protože jsem se chtěl nadýchat čerstvého vzduchu." Odsekl jsem mu naprosto nelogickou odpověď, protože venku byl vzduch, který se snad ani dýchat nedal.
"To je pěkné, ale ubral jsi mi můj taneční prostor, tak jak to vyřešíme?" Usmál se na mě a já se mu poprvé podíval do očí. Měl je prazvláštně žluto-jantarové. Takové jsem nikdy neviděl. K tomu červené vlasy. Celkový dojem z něj byl trochu divoký, ale působivý. Než jsem si to uvědomil, strhl mě k tanci. Prostor nám ale nedovolil moc manévrovat a já cítil téměř každý pohyb jeho těla. Teda, vidět mě teď moje manželka nebo dcera, asi by mě stáhli z kůže zaživa, ale já si nemohl pomoci.
Prostě Gangnam style.
Aniž bych si uvědomoval své chování, chytil jsem mladíka za triko a vytáhl ho na kapotu svého milovaného vozu.
I to s vámi udělá Gangnam style.
On se pouze pousmál.
Opravdu Gangnam style.
Tančili jsme tělo na tělo dokud téměř půlhodinová smyčka písničky nezkončila.
Do toho jsme oba stále opakovali Gangnam style. Jiná slova mezi náma nepadla.
Pak jsme se zpočení schovali do útrob auta, kde byl chládek a krásně se dalo dýchat. On mě rentgenoval očima. Kolona před námi se začala hýbat a silnice uvolňovat.
"Chceš někam svézt?" Zeptal jsem se ho, když už jsem ho měl v autě.
"Jop, budu tě navigovat." Souhlasil bez přemýšlení. A tak mě navigoval do klidnější části města. I s autem mě navedl až pod jakýsi viadukt.
"Tady mi zastav." Ukázal na místo ve stínu.
"Ale vždyť tady je to tak zašitý, co tu budeš dělat?" Zeptal jsem se.
"Tohle.." Odpověděl pouze on a sundal mi kravatu.
"Co to děláš?!" Vystartoval jsem po něm trochu naštvaně. Ale on mi bez jediného slova zklopil sedadlo a mojí vlastní kravatou mě přivázal k opěrce hlavy. V pololehu se svázanýma rukama jsem nemohl nic dělat.
"Hele, jestli mě chceš okrást, tak peněženku mám v kapse, hlavně mi neubližuj, mám rodinu." Zkoušel jsem ho zviklat.
"Nechci ti ublížit." Zavrněl mi blízko ucha a políbil mě na rty. Byl jsem šokovaný, ale ne tolik, jako když mi začal rozepínat kalhoty.
"Co to děláš, nech toho!" Rozkřičel jsem se. Vždyť nemohl být o moc starší než moje dcera, které je dvacet.
"Tiše, jen si to užij, za ten super tanec, který jsi mi věnoval." Zavrněl kdesi u mého rozkroku a než jsem se nadál, už mi ho kouřil. Nezkušený rozhodně nebyl. Udělal jsem se dřív, než jsem chtěl. On se pouze pousmál, olízl si potřísněné rty a políbil mě na rty. Začal mě pomaličku líbat a já ho neodmítal. Mezitím mi nepozorovaně rozvázal kravatu, kterou jsem měl svázané ruce. Dal mi poslední polibek, který zakončil kousnutím do spodního rtu a vystoupil. Chvíli jsem se díval na jeho záda, jak mizí v horkém letním dni, než jsem se vrátil do reality a vydal se do práce. Stejně mi ani neřekl své jméno.
Nemohl jsem dlouhý čas zapomenout na to, co se stalo, ale zároveň jsem nemohl dopustit, aby se to jakkoli dotklo mého manželství. Ovšem od toho dne jsem po manželce vyžadoval více orálního sexu. Nebylo to ale ono.
"Tati, mami, chtěla bych vám představit přítele, můžu ho dovést na večeři?" Překvapila nás jednou ráno u snídaně naše dcera. Oba jsme kývli. To bylo poprvé, co nám někoho chtěla představit. Manželka si dala s večeří záležet a já mezitím naklidil celý byt. Nadešla hodina H a u dveří se rozezvonil zvonek. Dcera vystřelila jako torpédo. My s ženou jsme čekali v kuchyni. Když dcera i se svým přitelem prošla dveřmi, zůstal jsem jako opařený. Byl to ten klučina z toho dne. On nedal najevo, že by mě poznal, nehnul ani brvou a k mé dceři se choval jako zamilovaný ctitel. Ani já jsem tedy na sobě nedal nic znát. Dozvěděl jsem se, že se jmenuje Aka. Hodilo se mu to k vlasům.
Jako zvukovou kulisu jsme měli puštěné rádio. Během večeře ale dcera vystřelila od stolu a běžěla radio zhlasit.
Gangnam style.
"Tuhle písničku zbožňuju!" Zakřičela na celý dům a spustila tanec. Aka se jen pousmál a podíval se na mě. Mrknul.
Zbytek večera proběhl v pořádku, ale jelikož jsme se zabrali do konverzace, Aka měl tu smůlu, že mu ujel poslední autobus.
"Tati, odvezeš ho?" Dělala na mě dcera psí oči.
"Ale jistě, drahoušku, co by pro tebe tatínek neudělal." Pohladil jsem dceru po hlavě, vzal klíčky od auta a kývnul na Aka. Ten mě jen tiše následoval.
Celou cestu autem bylo ticho.
Jen v rádiu zase hrál Gangnam style. No jo, hit je hit.
"Zastav támhle." Ukázal Aka na lesní cestu. Aniž bych se ptal proč, stočil jsem tam svůj vůz. Hned, jak jsem zastavil, zatáhl ruční brzdu a vypnul motor, Aka se na mě vrhnul.
"Nemohl jsem na tebe zapomenout, ale netušil jsem, že Saya je tvoje dcera." Říkal mi mezi polibky. A já se líbat nechal. Nechal jsem se líbat od přítele své dcery. Nakonec nás oba vášeň strhla a Aka si mě osedlal. Byl tak úžasný. Houpalo se celé auto. Pak jsem ho odvezl domů. Od té doby jezdil Aka za mou dcerou co nejčastěji to šlo a vždycky mu ujel poslední autobus. A já jako hodný otec jsem ho vždy odvezl domů autem.