Nenávist v očích, láska v srdci

Kate si oddychla, když skončila s úklidem. Rodiče odjeli někam pryč a celý dům nechali jí a jejímu o rok mladšímu bratrovi Kitovi. A ten zrovna dokončoval úklid kuchyně. Vždy uklízeli, když rodiče odjeli. Kate se rozhlédla a spatřila souseda, jak seká trávu jen v teplácích a úzkém tílku, pod kterým se mu rýsovala pevná postava. Byl stejně starý jako ona, chodili spolu do třídy. A už dlouho ho tajně milovala. Ian byl dokonalým mužem; pod krátkými černými vlasy mu zářily životem krásně tmavě modré oči, pod kterými se mnohým dívkám podlamují kolena, stejně tak i z jeho úsměvu, který dokázal zahnat veškeré chmury.

Jejich pohledy se střetly. Kate zrudla, Ian se lehce zamračil a zrůžověl, než odvrátil zrak. Že by i on k ní něco cítil? To ji povzbudilo, ale i znervóznělo. Škoda, že Ian už s Kitem nevychází. I když to bylo vlastně naopak, to Kit přestal vycházet s Ianem, prostě s ním postupně přestal komunikovat. A nikdy neřekl proč. Ani Kate ne a to spolu vždy dobře vycházeli. I když chodil Ian o třídu výš než Kit, vždy si spolu byli nablízku. A kdyby se spolu ještě bavili, určitě by Kit zjistil, zda se Kate Ianovi líbí.

Kate si skousla ret a pak přešla k plotu.
„Ahoj, Iane!“ zavolala na souseda, když se sekačkou projížděl kolem. Zastavil ji a otřel si rukou čelo.
„Ahoj, Kate,“ usmál se, „jak to jde?“
„Jo, fajn. Máš už hotový ten úkol?“ zeptala se Kate.
„Jo. Bacha na druhý příklad, je záludný. Co bratr, jak se má?“ vždy se na Kita ptal.
„Jo, má se dobře. Prý se přidá k plaveckému klubu spolu s Buddym,“ odpověděla Kate. Buddy byl Kitův kamarád ze třídy.
„Měl na čase, je skvělý plavec,“ zasál se Ian a trošku zavzpomínal na veselého, hnědovlasého kluka se světle oříškovýma očima, který se ve vodě choval jako král. Jeho ladné pohyby Iana vždy očarovaly. Ale teď ho Kit už neměl rád a Ian nevěděl, proč. A mrzelo ho to.
„Určitě to bude v pohodě, je v pubertě,“ snažila se Iana Kate utěšit, musela poznat, na co zrovna myslí.
„Jo. Ani Buddy nic neví… A i kdyby věděl, neřekl by mi to. Nemá mě moc v lásce,“ povzdechl si Ian.
„Kit by se nenechal zviklat od něj. Přejde ho to, uvidíš. Vždy k tobě vzhlížel,“ uklidňovala ho brunetka. Ian se na ni podíval a pousmál se. Ona a Kit si byli podobní. A proto ho lákala jistá myšlenka, jak se ke Kitovi dostat blíž.
„Ty, Kate. Nechtěla bys… to zkusit?“ zeptal se nejistě.
„Co?“
„Chodit spolu.“
„To vážně?“
„Ano.“
„Já… Tak dobře, ráda!“ vykřikla Kate radostně. Její přání se splnilo. Ian se na ni usmál…

***

„Ty, Kite! Neuvěříš, co se stalo!“ vlétla do kuchyně Kate. Kit doutíral poslední talíř a otočil se vyčkávavě k ní.
„Ian, on se mě zeptal… Chodíme spolu!“ zavýskla Kate a ani si nevšimla Kitova šokovaného výrazu, než ho skryl.
„Tak to… gratuluju,“ přiměl se k úsměvu. Cítil zklamání, i když na to byl připravený, že si Ian najde přítelkyni, měl hodně nápadnic. Ale netušil, nečekal, že to bude jeho sestra. Vždy měl Iana rád, ale v nedávné době se v něm něco zlomilo a on začal Iana milovat. A když si to uvědomil, začal se mu pomalu vyhýbat. Špatně snášel blízkost někoho, koho nemůže mít. Kdyby to Ian zjistil, určitě by ho začal nesnášet. A to on nechtěl. Věděl, že pro Iana byl jako mladší bratr, kterého musí ochraňovat. A to Kit nesnášel, prát se a bránit se uměl sám. A přesto kvůli tomu byl šťastný. Kdykoliv, kdy byl po jeho boku. Proto nesnášel, že se Ianovi vyhýbal, ale jeho blízkost ho teď zraňovala.
„Páni, nikdy bych nečekala, že mi to sám navrhne, jsem tak šťastná, bráško!“ objala Kate Kita. To navrhl on? To Kita zabolelo ještě víc, ale nic s tím dělat nemohl. Proto jen opětoval objetí, když se na něj Kate vrhla. Své zklamání skryl a až večer u sebe v pokoji dal svým pocitům průchod a rozplakal se…

***

Uběhl už měsíc. Kate štěstím jen zářila, s Ianem jí to klapalo. Tedy až na občasné stížnosti, že se jí sotva dotkne. Což těšilo Kita. Teď zrovna plaval ve školním bazénu, už sám. Plavecký klub pro dnes skončil a i Buddy odešel. Nevadilo mu to, rád plaval sám a v klidu. Mohl na vše zapomenout, nepřemýšlet. Nemyslet na Iana.

Ponořil se a plaval až ke zdi bazénu, kde se vynořil, jednou rukou se chytil okraje bazénu a druhou si sundal brýle a plaveckou čepici. Až pak si všiml ruky, která se k němu natáhla. Vzhlédl výš a setkal se s nádherně a sytě modrýma očima muže, kterého miloval. Ian mě ve tváři nečitelný výraz, Kit se jen zamračil. Pak se nadechl, odrazil se a plaval od něj k žebříku.
„Co chceš? Neměl bys tu být,“ zeptal se, když vylezl.
„Proč se mi vyhýbáš? Proč mě nesnášíš?“ zeptal se Ian. Kit se zarazil, ale pak opustil bazén a zamířil do šaten s doufáním, že ho Ian nebude následovat. A ignoroval zklamaného Iana, který smutně sklonil hlavu.

Jeho vztah s Kitem se ještě zhoršil. Sotva prohodili slovo, Kit s ním nechtěl mít nic společného. A Iana to mrzelo. Doufal, že vztah s Kate ho zase s Kitem sblíží, ale opak byl pravdou. Kit se od něj úplně odvrátil, jakoby Ian přestal existovat. Ani ho už neviděl se smát a to byl veselý kluk. Smál se jen s Buddym a Ian na něj žárlil. A také ho za to nenáviděl. Chtěl Kita, chtěl ho pro sebe. Ale ze strachu ze ztráty mu o svých citech nikdy neřekl. A stejně ho ztratil…

***

Rodiče zase odjeli na celý víkend k přátelům a protentokrát vzali s sebou i Kate, takže Kit osaměl. Chtěl zavolat Buddymu, ale ten také někam odjel. Nebyl rád sám, protože ho utápěly myšlenky na Iana. Sžíralo ho to a hlavně se nesnášel za to, že svým chováním viditelně ubližoval Ianovi, ale nevydržel v jeho přítomnosti. Ale pohled před pár dny v bazénu se mu vypálil do mozku, jak klečel sklíčený s nešťastným výrazem v obličeji. 6e se tehdy vůbec obracel. Povzdychl si a šel se raději vykoupat, než se tu zhroutí.

Ian dlouho váhal a uvažoval, co říct. Věděl, že Kit je sám doma, a proto teď stál u dveří jeho domu. Dvakrát zazvonil a vyčkával, ale nikdo neotevíral. Ani neslyšel pohyb u dveří, ale Ian Kita doma zahlédl přes okno. Zkusil vzít za kliku a dveře se otevřely, tak vstoupil. Uvažoval, kde Kit může být, když se otevřely postranní dveře u schodiště a z nich vyšel Kit zcela překvapený Ianovou přítomností. A Ian zas celý zamrznul při pohledu na Kita, který měl na sobě jen osušku omotanou kolem pasu. Ne že by ho ještě neviděl nahého, ale teď nebyl na to připravený.
„C-co-co tu děláš?“ zakoktal se Kit. Ian si chlapce, muže, před sebou prohlédl, měl hezkou atletickou postavu vypracovanou plaváním.
„Chci s tebou mluvit,“ řekl Ian rozhodně.
„A… o čem?“
„O tobě.“
„O mě?“ Kit byl stále vyjukaný a Ian se rozhodl toho využít.
„Ano. Už to déle nevydržím, Kite.“
„cože?“
„Nelíbí se mi, jak se mi neustále vyhýbáš. A že netuším, proč mě nesnášíš. Chci to vědět a chci pravdu, neodejdu, dokud mi to neřekneš,“ vysvětlil Ian, Kit stáhnul obočí. Nechtěl mu to říct.
„Proč to chceš vědět?“ zaťal pěst, chtěl utéct.
„Protože to bolí, Kitty,“ Ian použil starou Kitovu přezdívku, kterou nesnášel. Na škole mu tak přestali říkat od doby, kdy pár lidem kvůli tomu přerazil nos. Jen od Iana si tak nechal říkat.
„Já… Nevím, co na to říct,“ zamumlal Kit a sklopil zrak.
„Nebo nechceš. Ale proč, Kitty?“ přistoupil k oslovenému, ten zrudl, což Iana zmátlo.
„Kitty?“ oslovil ho znovu Ian, ale Kit se jen zatvářil nešťastně a o krok ustoupil.
„Prosím, odpověz mi,“ dožadoval se Ian a Kit to nevydržel. Ianův ublížený tón hlasu ho bodl do srdce. Podruhé v životě ucítil, e se v něm něco zlomilo a on se rozplakal, rozhodnutý, že mu už nebude nic tajit.
„Protože… Vyhýbal jsem se ti, protože jsem to nemohl vydržet, tvou blízkost. Nesnesl jsem to. Stejně tak… Stejně tak nesnáším tvůj vztah s Kate! Protože tě miluju!“ vysoukal ze sebe pravdu stejně tak holou jako on sám. Ian jen zíral a nevěřil svým uším. Kit se mu teď přiznal, vyznal mu lásku. Miloval ho, a proto se mu vyhýbal. Žádná nenávist, jen láska. Ian jen stál a, neschopen slova, sledoval plačícího Kita. Pak se ale otřepal a dvěma kroky překonal vzdálenost mezi nimi, aby ho objal. Kit ztuhl překvapením.
„Proč jsi mi to neřekl dřív?“ zeptal se Ian.
„Neměl jsem odvahu! Nechtěl jsem tě… ztratit. Jsem hlupák!“ vzlykal Kit v jeho náručí.
„Kite… Hlupáci jsme oba. Protože i já tě miluji,“ řekl mu Ian. Kit mu najednou roztál v náručí a podíval se na něj s lehce pootevřenými ústy. Ian to vzal jako pozvání a políbil ho. Když ucítil jeho ruce, jak se mu omotaly kolem krku, vzal to jako dobré znamení a přitiskl si ho více k sobě. Nehodlal Kita už pustit a Kit se nehodlal odtáhnout. Nijak Ianovi nevadilo, že jeho oblečení začíná promokat od Kitova vlhkého těla. Uvědomoval si své tíživé vzrušení, ale nechtěl na Kita pospíchat, ale když na své noze ucítil, že Kit má stejný problém, hodil tyto starosti za hlavu.

Rukama lehce sjížděl po KItových zádech a cítil napínání a uvolňování jeho svalů. Ale při lemu ručníku se zarazil a pokračoval nahoru. Kit se lehce třásl, ale líbal Iana se stejnou vervou. A nemínil zastavit ani ustoupit. Lehce pronikl jazykem do Ianových úst a otřel se o jeho jazyk. To Iana navedlo k tomu, aby Kita navedl do jeho postele. Při cestě ztratil svou košili, Kitovy prsty byly vcelku aktivní, a ani jednou se od sebe neodtrhli. Ian v duchu slavil malé vítězství, když Kita strčil do postele a uvěznil ho pod sebou. Podíval se do jeho očí. Měl vyzývavý pohled, úplně říkal ‚tak dělej, jestli si troufneš‘. A Ian nezahálel a znovu se zmocnil jeho úst a pro teď to byl on, kdo začal s jazykovými hrátkami. Přitom mu konečně sundal tu otravnou osušku z pasu, pak ho uchopil za penis. Kitovi unikl vzdech z úst, ale stydlivě si je přikryl rukou.
„Snad se nestydíš, koťátko,“ usmál se Ian, „nemáš proč.“ Vzal jeho ruku a políbil ho do dlaně, než klesl níž a vzal ho do úst. Chtěl si ho co nejdříve připravit a neměl chuť na něžnosti. Chtěl Kita potrestat za to, že mlčel, i když věděl, že na vině je i on. Rukou mu začal dráždit otvůrek a lehce do něj pronikl jedním prstem. Kit Ianovi zajel prsty do vlasů, do druhé se kousl, aby zadržel vzdechy.
„No ták, kotě, nezadržuj ten svůj hlásek,“ provokoval ho Ian. Kit už vůbec nesnesl přezdívku kotě nebo koťátko, ale teď na to reagoval jinak. Vzrušovalo ho to. Ian do něj pronikl druhým prstem a nutil Kita k hlasovým projevům, ale Kit se držel. Nechtěl mu udělat tu radost, ne teď.

Věděl, že ho Ian provokuje a líbilo se mu to. Chtěl víc a to mohl získat jedině tak, že mu nedal to, co chce Ian. Podíval se na něj, jak se mu ztrácí mezi koleny. Roztáhl nohy a lehce nadzvedl zadek a čekal, co udělá Ian. Jasnější pozvání už nemohl dostat. Ian se olízl a zvedl zrak ke Kitovi, který ho sledoval naplněný chtíčem. A proto Ian už nemohl dál čekat a vytáhl se ke Kitovi, aby ho políbil. A pak, poté, co se osvobodil z kalhot, do něj pronikl. Prvním přírazem až po kořen, prostě tomu neodolal. Kit se prohnul jako luk, levou rukou se chytil Iana, druhou prostěradla, a pak Ian uslyšel to, po čem tak toužil. Sladký vzdech plný vášně, chtíče, touhy. A bez bolesti.
„V pořádku, Kitty?“ zeptal se pro jistotu.
„Ah…“ přikývl hnědovlásek neschopen slova. To Ianovi stačilo, aby začal přirážet. Už nemohl zůstat nečinně stát. Chtěl Kita slyšet, chtěl ho přinutit křičet rozkoší. Chtěl, aby se k němu Kit připnul, přilnul, musel být pro něj na prvním místě.

Přirážel a zrychloval a Kit mu odpovídal víc a víc hlasitěji, což Iana přivádělo k šílenství. Tohle ještě nikdy nezažil, i když jeho zkušenosti s ženami byly mizivé. Jen jedna, se kterou chodil před rokem a ani u ní neměl takovou potřebu jako teď.
„Kitty,“ zašeptal hnědovláskovi do ucha a pak znovu a znovu, než ho Kit objal kolem ramen a společně došli k vrcholu. Ale Ianovi se z Kita ještě nechtělo ven a tak se svalil na něj.
„Neuvěřitelný,“ vydechl ztěžka Kit a snažil se nevnímat Ianův penis v sobě. Neúspěšně. Své ruce z Ianových zad nesundával, bál se ho pustit. Jakoby se měl rozplynout a on se probudit ze snu.
„To ano, hlavně tvůj hlas,“ otřel se Ian svými rty o KItovu tvář, než ho políbil. Cítil, že stačí ještě chvilka a bude znovu připravený. Ale zarazily ho Kitovy slzy.
„Co se děje, Kite?“ zeptal se ustaraně.
„Jsem šťastný, protože jsi tu se mnou. Ve mně. Jsem šťastný, protože tě miluji,“ odpověděl Kit s úsměvem na rtech.
„Ach, Kitty, Kitty, Kitty. Miluji tě,“ vyznal se mu Ian, ale pak mu došel hlubší význam Kitových slov, „Kitty, už tě neopustím. Nikdy, to ti slibuji.“ Kit býval a je na Ianovi závislý. Jako malý byl Ianův věrný stín. A teď ho měl už jen pro sebe…

***

Nakonec spolu strávili veškerý čas, kdy byl Kit sám doma. Kit se od Iana skoro vůbec nevzdaloval. Teď už ale měl rodiče doma a bylo pondělí odpoledne. Ian se vzdálil spolu s Kate, Kit měl ještě plavecký klub.
„O čem se mnou chceš mluvit, zlato?“ zeptala se.
„Chci se rozejít,“ Ian si nebral servítky.
„Co-Proč? To nemyslíš vážně, že ne?“ z bledla dívka.
„Myslím to vážně. Nemohu a ani nechci s tebou už být.“
„Ale proč?!“ Kate vyhrkly slzy. Proč? Vždyť jim to šlapalo.
„Protože miluji někoho jiného.“
„Tak proč sis začal se mnou?!“ křičela Kate.
„Abych mu byl blíž.“
„Blíž? Komu? Počkat – mu??“
„Tvůj bratr. Vždy jsem ho miloval. A stále ho miluji,“ zpříma se Ian na Kate podíval. Její bratr? A Ian je gay?
„Jo, jasný. To není možný! Je to muž! A nesnáší tě!“ křičela.
„To není pravda, vyhýbal se mi, protože mě také miluje. Vyjasnili jsme si to v sobotu. A nejen slovně,“ řekl Ian zpříma. Věděl, že Kate musí říct vše narovinu, jinak se jí nezbaví. Kate na něj zírala.
„Ale já tě miluju, Iane… Jsem dívka! Já… Já… Proč…“ rozplakala se.
„Promiň, ale je to tak. A Kita neopustím. Ne teď, když jsem ho získal. Znamená pro mě vše,“ pousmál se pro sebe, i když mu bylo Kate líto. Ale musel to udělat, chtěl být jen s Kitem. A usmál se ještě víc, když ho spatřil přicházet.
„Iane!“ zavolal na něj a zamával mu. Ale pak si všiml uplakané Kate. Došlo mu, co se tu dělo. Kate se na něj otočila.
„Jak jsi to mohl udělat?“ Jsi můj bratr!“ křičela.
„Kate, já…“ začal Kit, ale Ian ho přerušil.
„Kit za nic nemůže, nic neudělal. To já si ho vzal, to já ho svedl,“ řekl na jeho obranu a Kit zrudnul při vzpomínce na sobotu. Celou neděli se pak pořádně nemohl hnout.
„Vy… Oba dva… Já vás nesnáším!“ Kate se otočila a utekla.
„Ta se mnou už nepromluví,“ povzdychl si Kit.
„Se mnou už též ne,“ uchechtl se Ian a políbil Kita na rty. Jestli je někdo uvidí, nevadilo mu to.
„Můžu k tobě?“ zeptal se Kit.
„Jistěže, koťátko,“ usmál se laškovně Ian a mrkl na něj.

Netrvalo dlouho, než se Kitův a Ianův vztah provalil, jelikož to ti dva neskrývali. Kit si jen musel vyslechnout pár kousavých poznámek od Buddyho, který jejich vztah neschvaloval, přesto zůstal Kitovým kamarádem a před spolužáky, kteří se za to Kitovi vysmívali, ho chránil, což jen způsobilo, že Ian na Buddyho žárlil. A Kate s Kitem skoro vůbec nepromluvila, nemohla ho vystát, což Kita mrzelo. Doufal, že jí to přejde, však si najde někoho jiného. Kit se svého štěstí už nechtěl v žádném případě vzdát. Ian pro něj znamenal vše a společně všechny neduhy překonají…