Sen

Bežím, jen tma míhá se kolem mě.
Pláču, všichni ti, které mám tak rád,
leží mrtví v mém domě.
Ktvácím, přízraky mě dohání a sázejí mi nožem rány.
Už nemohu, zastavuji a křičím na všechny strany.

Tak už mě zabijte!
Přízraky se smějí.
Prosím, už mé trápení ušetřete!
Stále mě jen nožem bodají.

Stojím, nůž do srdce mi proniká.
Směji se, krev po mém těle stéká.
Padám, bolest už pomalu necítím.
Umírám, už ani těch mrtvol kolem sebe se neštítím.

Najednou jasné světlo zničehož nic zazáří.
Obličej krásné dívky vidím.
Je to ta dívka s nádhernou tváří.
Jemné pohlazení po tváři cítím.

Všechna bolest už ustála.
Už jen to děvče vnímám.
Ona tak krásně se na mě usmála.
Do jejích očí se upřeně dívám.

Lásko, byl to jen sen.
Ta krásná dívka řekne.
Jsem tady má lásko, pro tebe jen.
A svými jemnými rty se mých dotkne.