Táta... Máma???... "TO"!!! - 2.díl

Košile je rozepnutá a já se konečně můžu kochat pohledem na to božské tělo. Skloním se, aby mohl tu dokonalost zulíbat. Začnu na rameni, pak přes krk a klíční kost, kam ho lehce kousnu, až se dostanu na hruď. Rukama bloudím po bříšku a taky s nimi zamířím nahoru.
Raven zatím jen leží a užívá si mé péče. Mimoděk mu přejedu po jeho bradavce a uslyším tiché zasténání. Usměju se, rozhodnu se ještě více škádlit a druhou bradavku mu olíznu a začnu po ní kmitat špičkou jazyka. Raven se trhavě nadechne, ale nestačím udělat žádnou další čertovinu, protože mi vplete ruku do vlasů a přitáhne si mě do dravého a vášnivého polibku. Oplácím mu jej, obejmu ho rukou kolem krku a druhou nechám volně na jeho hrudi.
Zničehonic se převalí a já se ocitnu pod ním. Vklíněn mezi moje nohy, opřen rukama u mé hlavy, na mě shlíží. Zřetelně cítím jeho vzrušení a polije mě z toho horko. On mě mezitím pohladí po tváři, sjede na hruď, až ke knoflíku mých kalhot. Obratně jej rozepne a zip už je jen malou překážkou. Opět mě políbí, a když se odtrhne, mám kalhoty i se spodním prádlem pryč.
Nikdy jsem se za svoje tělo nestyděl, ani teď, když jsem se mu úplně vystavoval a on mě skenoval pohledem. Zálibně si prohlížel moje tělo, až mi z toho běhal mráz po zádech. Nic nedělal, jen se díval. Rozhodl jsem se opět převzít iniciativu a tak jsem si sedl a toužebně vzhlédl k jeho tváři. Políbil jsem ho na hruď a jal se do rozepínání jeho kalhot. Líbal jsem ho na bříšku a hrudi, a když jsem se konečně dostal do kalhot a přes boxerky přejel dlaní po jeho naběhlém údu, tak jen z představy, že tohle do mě narve, se mi udělaly mžitky před očima, jak jsem se na to těšil.
Stáhl jsem mu kalhoty, jak jen to šlo, a potom i boxerky. Přejel jsem mu opět po celé délce a dál to nehodlal natahovat. Vzal jsem ho do úst a nasadil mučivě pomalé tempo, ale za to pořádně hluboko. Raven to chvíli vydržel, ale nakonec mi vpletl prsty do vlasů a začal si udávat tempo podle sebe. Nechal jsem ho, nijak mi to nevadilo. Vypadalo, že už se blíží k vrcholu, klidně bych jej udělal, ale nenechal mě.
Strčil mě zpět do peřin a sklonil se k dalšímu polibku, pak se přesouval přes hruď až k podbříšku, kde se zastavil. Tolik jsem si přál, cítit horkost jeho úst, ale tohle mi nehodlal dopřát. Místo toho mi začal jazykem laskat třísla, potom zulíbal stehna, aby se opět vrátil do mého klína a konečně mi dopřál pocítit tu slast.
Týral mě stejně jako já jeho, ale nechal jsem ho. Věděl jsem, že se mě snaží vydráždit, co nejvíc to půjde, a já to chtěl. Chtěl jsem s ním přijít o rozum, a tak jsem trpěl, při tom pomalém tempu, při kterém se mi nedostávalo chtěného uvolnění. Ani jsem nezaregistroval otevírání tubičky s gelem ani to, kde ji vzal, cítil jsem, až jak kroužil kolem mého otvůrku a pomalu se do něj nořil. Byl jsem na to zvyklý a nedělalo mi problém se uvolnit. Dokonce se mi zdálo, že to Raven zbytečně protahoval, ale oceňoval jsem jeho péči, která mi byla příjemná. Nijak nespěchal a chtěl si všechno užít, ale nešlo mu jen o svoje uspokojení, ale i na milenci mu záleželo.
Když už se ve mně pohybovaly tři prsty, už i Raven usoudil, že to stačí. Vytáhl je, nanesl trochu gelu ještě na svůj penis a začal se do mě pomalu nořit. To už bylo na mě moc velké mučení a tak jsem jej nohama objal kolem pasu a přirazil si ho k sobě. Pokojem se rozlehly dva vzrušené výkřiky.
Prohnul jsem se v zádech a slastí zaryl nehty do Ravenových ramen. Ten se nade mnou jen tyčil a jeho dlouhé vlasy mě lechtaly na hrudi. Poté se ke mně sklonil, ukradl si moje rty a začal se pomalu pohybovat. Nejdřív pomalu, ale o to hlouběji a intenzivněji. Líbal moje rty, jednou rukou mě vískal ve vlasech a tou druhou mi bloudil po těle. Já měl ruce kolem jeho krku a nohy stále obtočené kolem něho, jako bych se bál, že si to ještě rozmyslí a nechá mě tu.
Přírazy byly čím dál rychlejší a naše polibky vášnivější. Celý tento akt byl velmi smyslný a já si jej užíval každou buňkou, každým smyslem svého těla. Raven se opět narovnal a chytil mě za boky, aby do mě mohl rychleji přirážet. Díky uvolnění místa jsem se já jal do zpravování svého vlastního vzrušení. Slastně jsem přivíral oči a skousával ret, pohyby ruky jsem stále zrychloval, až jsem konečně dosáhl orgasmu a sperma mi potřísnilo bříško a ruku. Již pomalými tahy jsem se snažil ze sebe dostat veškerou mou šťávičku a do toho jsem schválně stáhl svaly svého konečníku. Raven slastně vzdechl a už mu stačily jen dva, tři přírazy a i on se udělal.
Svalil se na mě a těžce mi oddechoval do ramene. Já jsem ho jednou rukou začal hladit po zádech a užíval si tuhle chvíli. Ucítil jsem polibky na svém rameni a následně na krku a pak mě Raven dlouze políbil, vyklouzl ze mě a převalil se vedle mě.
„Sprcha?“ zeptal po chvilce. Otočil jsem k němu hlavu, on se koukal na strop.
„To by bylo skvělé,“ odpověděl jsem a čekal, až se zvedne, protože jsem nevěděl, kde má koupelnu, i když jsem to tipoval na další dveře, které v pokoji byly.
Ještě chvilku jen tak ležel, ale nakonec se zvedl a zamířil právě k těm dveřím. Následoval jsem ho a ocitl se v krásně zařízené koupelně. Skoro mi to tu připadalo jako v nějakých antických lázních. Uprostřed velká vana, já bych řekl skoro bazén, na jedné stěně velké zrcadlo a u něj skříňky. Dále toaleta a sprchový kout, ke kterému Raven suverénně zamířil a cestou vzal ještě z poličky dva ručníky, které pověsil na tyčku vedle sprchy. Chtěl jsem si tu krásu ještě více prohlídnout, ale nebyl čas, nechtěla jsem Ravena nechat čekat a během chvilky jsem stál vedle něj. Naštěstí se nejednalo o žádný sprcháč, kde bychom se tísnili jak sardinky v konzervě, každý měl dostatek komfortu. Začali jsme se vzájemně umývat a objevovali skrytá zákoutí našich těl.
Nakonec jsme se znovu pomilovali. Už to nebylo takové vleklé a něžné, tentokrát se jednalo vyloženě o krátkou desetiminutovku. Ale i ta stála za to, rozhodně bych to nepovažovat za ztrátu času, Víte, jak to myslím. Potom jsme si lehli nazí do postele a usnuli, ani nevím jak.
Ráno jsem se vzbudil dřív než Raven, na hodinách ručičky ukazovaly něco po jedenácté hodině. Opatrně jsem ze sebe stáhl deku a Ravenovu ruku, kterou jsem měl kolem pasu. Jen se trochu zamrvil, ale spal dál. Jako myška jsem chodil po pokoji a sbíral jednotlivé kusy svého oblečení. Naštěstí jsem našel všechno, i obě ponožky. Krokem špióna jsem zamířil ke dveřím pokoje a plánoval se nenápadně zmizet.
„Už odcházíš?“ ozvalo se z postele, a když jsem se otočil, koukal na mě rozespalý Raven. Ležel na boku a hlavu měl opřenou o ruku.
„Jak vidíš,“ usmál jsem se a nervózně se podrbal ve vlasech.
„Myslel jsem, že zůstaneš na snídani,“ s tím se zvedl a kolem pasu si omotal deku. Přešel ke stolu, kde si vzal krabičku cigaret, poté přešel k oknu, které dokořán otevřel, a zapálil si.
„A já myslel, že zmizím dřív, a že nám uštědřím trapné ráno, kdy ani jeden neví, co říct,“ přejdu k němu. Z okna má nádherný výhled do zahrady.
„Vypadá to teď snad, že si nemáme, co říct?“ zvedne významně jedno obočí a usměje se na mě. Oplatím mu úsměv. On tipne dokouřenou cigaretu a vezme mě za ruku.
Objevíme se v moderně zařízené kuchyni. Raven otevře ledničku a začne něco vytahovat. Za chvíli je na stole spousta věcí. Ošatka s pečivem, máslo, spousta druhů uzenin, marmeláda i nutella.
„Proč si toho vytáhl tolik?“ valím oči na prohýbající se stůl.
„Nevím, co máš rád,“ pokrčí ledabyle rameny a zalije dva šálky s kávou. Jeden položí přede mě a pak si sedne vedle mě a bez zbytečného povídání se dá do jídla. Já se natáhnu po housce, kterou si namažu máslem. Nejsem nijak rozmazlený a tohle mi naprosto stačí.
„Vezmi si, co chceš,“ pro nese jen tak mimochodem Raven, aniž by se na mě podíval.
„Já vím, ale mě tohle stačí,“ odpovím a opět se zakousnu. Popravdě, je mi blbé se tady ládovat vším tím jídlem.
Zbytek snídaně už proběhne v tichosti, ne že bychom neměli o čem mluvit, ale nějak se nám nechtělo. Když dojím, Raven, stále zamotaný jen v oné dece, mě doprovodí ke dveřím.
„Pracuješ dnes?“ zeptá se mě, když mi dává polibek na rozloučenou. To už je skoro jak z nějakého zamilovaného filmu, ještě že jsem nohama stále pevně na zemi a nemaluju si žádné vzdušné zámky.
„Jop, pročpak?“ odpovím celkem rozverně. Dnes má dobrou náladu, dokonalá sex a vstávání bylo taky pěkné.
„A můžu se večer stavit?“
„Proč bys nemohl... Jsme veřejný podnik, tam si každý může chodit dle libosti, jen to musí být v otevírací době.“
„Takhle jsem to nemyslel.“
„A jak si to myslel?“
„Takhle,“ a opět mě políbí na rty. Jak já si zamiloval ty rty. Líbá naprosto dokonale.
„Tak zkus přijít a uvidíme,“ mrknu na něj, než se mu rychle vymaním z náruče a rozejdu se příjezdovou cestou k bráně. Vydám se směrem k nějaké rušnější ulici, kde by se mohlo nacházet i Shromaždiště. Opravdu jej nerad používám, ale vzhledem k tomu, že mám být za nějakou půlhodinu v práci a vlastně ani nevím, kde jsem, je to momentálně nejrychlejší způsob, jak se dostat do práce a někam, kde to znám.
Jdu asi pět deset minut, když konečně najdu onu plochu o rozměrech 4x4 metry. Už tam pár lidí stálo, tak jsem se zařadil a hned na to povolaná obsluha portu nás pustila. Stoupli jsme si na onen čtverec, počkali, až se naplní kapacita a pak se kolem nás rozlilo zelenkavé světlo. Vybavil jsem si v hlavě adresu, na kterou se potřebuju dostat a ono mě to „vyhodí“ na nejbližším portu.
Mrknutím oka jsem se objevil asi jen deset minut od práce, tak jsem volným krokem došel až k baru, vešel vchodem pro zaměstnance a rutinní rychlostí se převlékl do pracovního. Hned, jak jsem vyšel na plac, dal jsem se do chystání stolů a doplňování nápojů apod. Několikrát jsem si vzpomněl na Ravena a přemýšlel, jestli dnes zas příjde, nebo jestli když už si zašoustal, tak se tu neobjeví.
„Byla vášnivá noc?“ zeptal se mě zničehonic kolega, ten co tu se mnou byl i včera.
„Co?“ vytřeštil jsem na něj oči, „Jak jsi na to přišel?“
„Jen pozoruju a vyvozuji závěry,“ řekne jak největší mudrc světa, „Culíš se jak sluníčko a sem tam se zastavíš a zasníš se.“ Popichuje mě to hovado.
„To není pravda,“ a plesknu ho utěrkou po hlavě. Chci mu ještě nandat, ale zdekuje se z mého dosahu.
„Zapravdu se každý bije,“ s tím na mě vyplázne jazyk a zmizí odemknout dveře, protože je akorát čas. Ještě jsem mu chtěl něco peprného odseknout, ale to by se už nesměli nahrnout první zákazníci a já musel začít běhat, jak křeček v kolečku.